Dále je třeba upozornit, že v souvislost se změnami zákona o účetnictví musel být změněn i zákon č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o daních z příjmů) – viz dále. Na závěr se krátce zmíníme i o novele zákona č. 93/­2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (dále jen zákon o auditorech), která byla přijata zejména v souvislosti se vznikem nové povinnosti určitých účetních jednotek vyhotovovat zprávu o udržitelnosti.

Na následujících stránkách se pokusme stručně projít především změnami zákona o účetnictví provedené v souvislosti s přijetím konsolidačního balíčku 2024. Vycházíme přitom především z Odůvodnění konsolidačního balíčku 2024.

Novela zákona o účetnictví realizuje tři opatření. Stěžejním tématem je v souladu s Programovým prohlášením vlády České republiky (umožnění vést účetnictví v eurech) a dohodou koaličních partnerů zavedení konceptu funkční měny, a to již od 1. ledna 2024, tj. umožnit, aby poplatník účtoval v jiné než české měně.

Dalšími tématy novely zákona o účetnictví jsou opatření představující implementaci dvou evropských směrnic. Jedná se jednak o:

- směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/­2101 ze dne 24. listopadu 2021, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o zveřejňování informací o dani z příjmů některými podniky a pobočkami (tzv. tbc) a

- směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/­2464 ze dne 14. prosince 2022, kterou se mění nařízení (EU) č. 537/­2014, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES a směrnice 2013/34/EU, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (tzv. CSRD).

Co se týče první zmíněné směrnice (tzv. tCBCR – zpráva o daních z příjmů), lhůta pro účinnost právních předpisů pro dosažení souladu se s touto směrnicí uplynula již 22. červnem 2023, použitelnost má však nastat až od účetního období započatého od 22. června 2024. Přestože tedy uplynula tzv. transpoziční lhůta, účetním jednotkám má povinnost vzniknout až od účetního období, které započne v polovině příštího roku. Implementace této směrnice si vyžaduje i úpravu zákona o auditorech.

U druhé zmíněné směrnice (tzv. CSRD nebo nefinanční reporting – zpráva o udržitelnosti), lhůta pro účinnost právních předpisů pro dosažení souladu se s touto směrnicí je do 6. července 2024, použitelnost má však nastat již od účetního období započatého od 1. ledna 2024. Přestože tedy dosud neuplynula tzv. transpoziční lhůta, účetním jednotkám má povinnost vzniknout již od 1. ledna 2024 a je vhodnější, aby úprava již byla v tomto okamžiku účinná. Povinnost vykazovat zprávy o udržitelnosti je rozvržena do několika fází, přičemž pozměňovací návrh obsahuje pouze 1. fázi náběhu této povinnosti, kdy okruh povinných subjektů se shoduje s okruhem subjektů, který dnes podávají tzv. přehled nefinančních informací podle částí osmé zákona o účetnictví. Další fáze náběhu budou obsahem až nového zákona o účetnictví. Implementace této směrnice si vyžaduje i úpravu zákona o auditorech a zákona č. 256/­2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.

V rámci tohoto příspěvku se dále zaměříme na tyto oblasti z novely zákona o účetnictví provedené konsolidačním balíčkem 2024:

- funkční měna,

- zpráva podniků o udržitelnosti,

- zpráva o dani z příjmů,

- definice čistého obratu.

1. Funkční měna

Smyslem zavedení institutu funkční měny do českého právního řádu je umožnit účetním jednotkám používat pro účetnictví měnu, která se shoduje s měnou, v níž účetní jednotka fakticky realizuje svou činnost a v níž probíhá většina jejích transakcí. To přispívá k zefektivnění vedení účetnictví po praktické stránce, kdy se sníží počet přepočtů a minimalizuje vznik kurzových rozdílů, což současně zvyšuje kvalitu účetních informací uváděných v účetní závěrce z hlediska podávání věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky.

Institut funkční měny vychází z Mezinárodního účetního standardu 21 (dále jen IAS 21), avšak pro účely českého zákona o účetnictví se navrhuje v některých aspektech modifikovat. Nutnost zavést pojem „měna účetnictví“, pod který spadá jak česká měna, tak jiná než česká měna, která je funkční měnou, vychází z pojetí funkční měny v zákoně o účetnictví ve srovnání s IAS 21. Koncept funkční měny sice vychází z IAS 21, nicméně je chápán úžeji. Zatímco podle IAS 21 má účetní jednotka povinnost používat pro účetnictví takovou měnu, která je podle stanovených kritérií její funkční měnou, podle zákona o účetnictví bude použití funkční měny toliko právem účetní jednotky, přičemž výchozí měnou účetnictví pro účetní jednotky zůstává česká měna. To znamená, že účetní jednotka, která z hlediska primárního ekonomického prostředí, v němž se pohybuje, splní materiální požadavky pro použití dané cizí měny jako měny funkční, nemusí tuto měnu nezbytně použít a může se rozhodnout pro účely účetnictví používat českou měnu i přesto, že česká měna není měnou jejího primárního ekonomického prostředí, tj. měnou funkční.

Měnou účetnictví (viz § 24a zákona o účetnictví) může být česká měna, nebo jiná měna, pokud je funkční měnou účetní jednotky a jedná se o:

- euro,

- americký dolar, nebo

- britskou libru.

V případě, že měnou primárního ekonomického prostředí účetní jednotky by byla jiná měna než některá z uvedených měn (například švýcarský frank), měnou účetnictví této účetní jednotky může být pouze česká měna, neboť tato účetní jednotka by nesplňovala podmínky pro použití jiné měny jako měny účetnictví.

Funkční měnou se rozumí měna primárního ekonomického prostředí, ve kterém účetní jednotka působí. Měnu účetnictví lze změnit pouze k prvnímu dni účetního období; pokud je měnou účetnictví jiná než česká měna, nelze změnit měnu účetnictví na českou měnu, ledaže tato jiná měna přestane být funkční měnou.

Poznámka 1: Měnou účetnictví je vždy česká měna, pokud se jedná o vybranou účetní jednotku nebo účetní jednotku vedoucí jednoduché účetnictví.

Poznámka 2: Do § 4 odst. 8 zákona byl doplněno nové písmeno y) obsahující zmocnění prováděcím právním předpisem stanovit konkrétní kritéria pro posouzení, zda daná měna naplňuje definici funkční měny.

Účetní kritérium uvedené v české měně se v případě, že měnou účetnictví účetní jednotky není česká měna, přepočte na měnu účetnictví kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou k měně účetnictví pro poslední den bezprostředně předcházejícího účetního období. Zákon o účetnictví stanovuje i zaokrouhlovací pravidla (viz § 24b zákona o účetnictví).

Majetek a závazky vyjádřené v cizí měně účetní jednotka přepočítává na měnu účetnictví obecným kurzem, a to k okamžiku:

- prvotního ocenění,

- ocenění k rozvahovému dni, a to pouze majetek a závazky uvedené v § 4 odst. 12 zákona o účetnictví.

K okamžiku prvotního ocenění lze pro přepočet na měnu účetnictví použít pevný kurz (viz § 24c zákona o účetnictví).

Obecným kurzem se rozumí kurz vyhlášený k cizí měně centrální bankou příslušnou pro měnu účetnictví pro den přepočtu, je-li kurz vyhlašován každý pracovní den nebo každý týden. Pokud není vyhlašován každý pracovní den nebo týden, zákon o účetnictví stanoví další pravidla pro určení kurzu.

Doposud byl, s ohledem na vedení účetnictví výlučně v české měně, za výchozí považován kurz devizového trhu vyhlašovaný denně Českou národní bankou. Pro potřeby institutu funkční měny, kterou může být jakákoliv měna, není kurz devizového trhu vyhlašovaný Českou národní bankou ve všech případech pro stanovení obecného kurzu přepočtu dostačující, neboť účetní jednotka, jejíž měnou účetnictví je například euro, bude pro účely přepočtu cizí měny na euro vycházet z kurzu eura vůči této cizí měně, který však Česká národní banka nevyhlašuje. Z tohoto důvodu se namísto o České národní bance hovoří obecně o centrální bace příslušné pro měnu účetnictví.

Formulace byla zobecněna s ohledem na možnost použití tří měn odlišných od české měny, tj. eura, amerického dolaru nebo britské libry, jako měny účetnictví tak, aby bylo možné obsáhnout okruh příslušných centrálních bank vyhlašujících relevantní kurzy nad rámec České národní banky. Například pokud je měnou účetnictví euro, použije se primárně kurz vyhlášený Evropskou centrální bankou, přestože Evropská centrální banka má v rámci Evropské unie zvláštní postavení a slouží jako centrální banka pro měnu euro, byť není centrální bankou žádného státu. V případě amerického dolaru je centrální bankou příslušnou pro tuto měnu Federální rezervní systém (FED). V případě britské libry je centrální bankou příslušnou pro tuto měnu Bank of England.

Za kurz pro den přepočtu lze považovat také kurz vyhlášený pro předcházející den. Pevným kurzem se rozumí obecný kurz vyhlášený pro první den zvoleného období používání pevného kurzu, které účetní jednotka určí na základě vnitřního předpisu.

Zvolené období končí nejpozději posledním dnem účetního období a také dnem předcházejícím dni:

- ve kterém došlo k devalvaci nebo revalvaci měny účetnictví,

- pro který byl vyhlášen kurz, kterým účetní jednotka vnitřním předpisem nahrazuje dosud používaný pevný kurz, nebo

- od kterého účetní jednotka vnitřním předpisem přestane používat pevný kurz.

Poznámka: zákon o účetnictví obsahuje výčet účetních jednotek, které nesmějí používat pevné kurzy.

Problematiku funkční měny (z důvodu sjednocení) doplníme o informace i z dalších zákonů. Začneme zákonem o daních z příjmů. Přepočet měny pro výpočet daní z příjmů – změna stávajícího § 38 odst. 1 zákona o daních z příjmů – pro účetní jednotky, jejichž měnou účetnictví je česká měna, nedochází ke změně (nadále je i pro daňové účely respektován kurz použitý v účetnictví).

V § 38 odst. 5 zákona o daních z příjmů se zavádí nový obecný pojem „kurz pro přepočet daně“, kterým se pro přepočet daně se pro účely daní z příjmů rozumí kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou.“

Kurz pro přepočet daně (k různému okamžiku) budou používat mj.:

- poplatníci, kteří nejsou účetní jednotkou (i nadále budou moci používat také jednotný kurz – viz § 38 odst. 7 zákona o daních z příjmů),

- účetní jednotky, jejichž měnou účetnictví je česká měna, pro přepočet položek, pokud se jedná o položku v cizí měně, o které se neúčtuje (například nepeněžní příjem),

- účetní jednotky, jejichž měnou účetnictví je cizí měna.

Účetní jednotky, jejichž měnou účetnictví je cizí měna, pro účely daně z příjmů právnických osob provedou přepočet (viz § 38 odst. 8 zákona o daních z příjmů):

- jiné měny na měnu účetnictví kurzem použitým v účetnictví, pokud se jedná o položku pro výpočet daně, o které se účtuje,

- položky pro výpočet daně „z účetnictví“, která se uvádí v daňovém přiznání, na českou měnu kurzem pro přepočet daně pro poslední den zdaňovacího období (resp. pro poslední den období, za které se podává daňové přiznání, resp. pro poslední den části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání),

- majetku, dluhů a rezerv vytvářených pro daňové účely a jiných položek evidovaných v měně účetnictví na měnu účetnictví obecným kurzem podle zákona o účetnictví.

§ 38ba zákona o daních z příjmů uvádí, že majetek, dluhy, daňové rezervy a jiné položky, jejichž způsob tvorby nebo uplatnění je upraven zákonem upravujícím daně z příjmů, se evidují v měně účetnictví. Při změně měny účetnictví se tyto položky přepočtou na měnu účetnictví obecným kurzem podle zákona o účetnictví pro poslední den bezprostředně předcházejícího zdaňovacího období.

§ 38bb zákona o daních z příjmů uvádí přepočet kritérií v české měně. Kritérium uvedené v české měně v zákoně o daních z příjmů (resp. v jiném právním předpisu či v rozhodnu orgánu veřejné moci), které se posuzuje pro účely daní z příjmů a vztahuje se k položce pro výpočet daně, o které se účtuje, se přepočte na (cizí) měnu účetnictví kurzem pro přepočet daně pro poslední den předcházejícího zdaňovacího období. Poznámka: zákon o daních z příjmů obsahuje i zaokrouhlovací pravidla.

Pro posouzení splnění kritérií v české měně se položky z (cizí) měny účetnictví přepočtou na českou měnu kurzem pro přepočet daně pro poslední den daného zdaňovacího období.

Měna přenositelných daňových položek pro jejich uplatnění se nachází v § 38bc zákona o daních z příjmů. Přenositelnou daňovou položkou se pro účely daní z příjmů rozumí:

- částka podle § 23e odst. 6 zákona o daních z příjmů (nadměrné výpůjční výdaje),

- částka podle § 38fa odst. 8 zákona o daních z příjmů (zdanění ovládané zahraniční společnosti),

- částky související se slevou na dani podle § 35a nebo § 35b zákona daních z příjmů (investiční pobídky).

Výše přenositelné daňové položky, která vznikla v období, kdy byla měnou účetnictví cizí měna, pro účely jejího uplatnění v jiném zdaňovacím období, odpovídá výši přenositelné daňové položky v měně účetnictví přepočtené na českou měnu kurzem pro přepočet daně pro poslední den období, ve kterém položka vznikla.

Problematika funkční měny se promítla i do zákona o DPH – viz § 4 odst. 8 a § 29 odst. 1 písm. l). Mezi náležitosti daňového dokladu patří mj. i výše daně z přidané hodnoty s tím, že daň se uvádí v české měně. Pro přepočet cizí měny na českou měnu se použije kurz platný pro osobu provádějící přepočet ke dni vzniku povinnosti přiznat daň, nebo přiznat uskutečnění plnění, a to:

- kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou, nebo

- poslední směnný kurz zveřejněný Evropskou centrální bankou; přepočet mezi měnami jinými, než euro se provede za použití směnného kurzu každé z těchto měn vůči euru.

A ještě pohled do daňového řádu, konkrétně § 163 odst. 4 až 6. V současné době lze daně teoreticky platit v cizí měně, nicméně částka je připsána na účet správce daně, který je veden v českých korunách – může tak vzniknout “drobný“ nedoplatek, resp. přeplatek. Z tohoto důvodu bylo do daňového řádku doplněno, že pokud vznikne nedoplatek nebo přeplatek pouze v důsledku kurzového rozdílu nebo zaokrouhlení při přepočtu měny nedoplatek zaniká nebo přeplatek zaniká a stává se příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost správce daně

Poznámka: novela daňového řádu také obsahuje ustanovení o možnost platit daň v hotovosti v cizí měně (s podmínkami).

Na závěr této části ještě uveďme, jak je to s případným vrácením či přechodem na jinou funkční měnu. Pokud je například funkční měnou účetní jednotky euro a účetní jednotka se rozhodne euro používat jako měnu účetnictví, nemůže se již libovolně vrátit k opětovnému použití české měny jako měny účetnictví, ledaže by došlo ke změně měny jejího primárního ekonomického prostředí tak, že euro již nebude funkční měnou této účetní jednotky. Dojde-li tedy například ke změně funkční měny této účetní jednotky na americký dolar, bude k prvnímu dni následujícího účetního období povinna změnit svou měnu účetnictví, neboť euro již nebude splňovat podmínku funkční měny. Jako novou měnu účetnictví bude možné použít buď americký dolar, který bude nově funkční měnou této účetní jednotky, nebo se vrátit zpět k použití české měny. Jestliže se však měna primárního ekonomického prostředí této účetní jednotky změní z eura například na švýcarský frank, nemůže tato účetní jednotka od prvního dne následujícího účetního období nadále používat jinou než českou měnu jako měnu účetnictví, neboť nenaplňuje podmínky stanovené v § 24a odst. 1 písm. b) zákona o účetnictví.

2. Zpráva podniků o udržitelnosti
(tzv. CSRD) – § 32f, § 32g, 32h zákona o účetnictví

Ustanovení § 32f až 32l zákona o účetnictví zavádějí do zákona o účetnictví novou povinnost vykazovat zprávy o udržitelnosti a konsolidovanou zprávu o udržitelnosti, čímž se do českého právního řádu transponuje CSRD.

Zpráva o udržitelnosti je zprávou, jejímž účelem je poskytnout informace potřebné k pochopení dopadů činnosti účetní jednotky na udržitelnost a k pochopení vlivu udržitelnosti na vývoj, výkonnost a postavení účetní jednotky. Udržitelností se rozumí otázky životního prostředí, sociální, lidských práv a jejich dodržování, správy a řízení zaměstnanecké a boje proti korupci a úplatkářství. Zpráva o udržitelnosti je samostatným oddílem výroční zprávy.

Zákon o účetnictví v ustanovení § 32h odst. 2 definuje náležitosti zprávy o udržitelnosti, například:

- stručný popis obchodního modelu a strategie účetní jednotky,

- popis časově vymezených cílů souvisejících s udržitelností, které si účetní jednotka určila, případně také absolutních cílů snížení emisí skleníkových plynů alespoň pro roky 2030 a 2050,

- informace o existenci systémů pobídek spojených s udržitelností, které jsou nabízeny členům orgánů účetní jednotky,

- popis politik účetní jednotky ve vztahu k udržitelnosti,

- popis hlavních skutečných nebo potenciálních nepříznivých dopadů spojených s vlastní provozní činností účetní jednotky, s jejím hodnotovým řetězcem, produkty a službami, obchodními vztahy a dodavatelským řetězcem

- popis opatření přijatých účetní jednotkou,

- popis hlavních rizik pro účetní jednotku spojených s udržitelností.

Zprávu o udržitelnosti je povinna vyhotovovat účetní jednotka, která kumulativně splní podmínky:

a)  má právní formu obchodní korporace ve smyslu zákona o obchodních korporacích,

b)  je subjektem veřejného zájmu ve smyslu § 1a zákona o účetnictví,

c)  splňuje hodnotová kritéria pro zařazení do kategorie velkých účetních jednotek, tj. je velkou účetní jednotkou bez ohledu na to, zda je subjektem veřejného zájmu, a

d)  k rozvahovému dni překročila kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců za účetní období.

Zákon o účetnictví stanoví také výjimky z povinnosti vyhotovovat zprávu o udržitelnosti – nesestavují například účetní jednotky, které:

- jsou malou a nepříliš složitou institucí (podle evropského práva),

- jsou kaptivní pojišťovnou (poznámka: kaptivní pojišťovny jsou specifické subjekty pojistného trhu, založené zpravidla velkými společnostmi, které nejsou činné v pojišťovnictví). nebo kaptivní zajišťovnou (poznámka. kaptivní zajišťovna je zajišťovna vlastněná jiným finančním podnikem, než je pojišťovna nebo zajišťovna nebo skupinou pojišťoven nebo zajišťoven nebo nefinančním podnikem),

- jsou investičním fondem

§ 32g zákona o účetnictví jsou stanoveny další výjimky z povinnosti vyhotovovat zprávu o udržitelnosti. Obecně lze říci, že povinnost vyhotovit zprávu o udržitelnosti (za současného splnění uvedených podmínek) nevznikne z důvodu, že informace o udržitelnosti vztahující se k dané účetní jednotce jsou již obsaženy v konsolidované zprávě o udržitelnosti. Účelem je tedy zabránit duplicitě uvádění totožných informací o udržitelnosti jak ve zprávách o udržitelnosti, tak v konsolidované zprávě o udržitelnosti, čímž by byla nedůvodně zvyšována administrativní zátěž kladená na účetní jednotky v souvislosti s vyhotovováním zpráv o udržitelnosti.

Poznámka: Zákon o účetnictví analogicky definuje konsolidovanou zprávu udržitelnosti a okruh účetních jednotek, které jsou povinny ji vyhotovovat.

3. Zpráva o dani z příjmů (tzv. tCBCR) – § 32n zákona o účetnictví

Ustanovení § 32m až 32r zákona o účetnictví zavádějí povinnost vykazovat zprávu o daních z příjmů a konsolidovanou zprávu o daních z příjmů

Zpráva o daních z příjmů obsahuje náležitosti stanovené § 32n zákona o účetnictví, například tyto informace:

- název účetní jednotky a účetní období, za které se zpráva sestavuje,

- stručný popis povahy činnosti účetní jednotky,

- počet zaměstnanců v přepočtu na plné pracovní úvazky,

- celkové výnosy účetní jednotky s vyloučením úprav hodnot,

- výsledek hospodaření účetní jednotky,

- výše nákladu na splatnou daň z příjmů,

- výše uhrazené daně z příjmů účetní jednotky,

- výše kumulovaných výsledků hospodaření účetní jednotky na konci daného účetního období.

Zpráva o daních z příjmů může být sestavena na základě pokynů pro vyplňování zprávy podle zemí uvedených ve vyhlášce upravující vzor zprávy podle zemí a pokyny k jejímu vyplnění pro účely automatické výměny informací s jiným státem v rámci mezinárodní spolupráce při správě daní. Ve zprávě se uvede, zda byla tato možnost využita.

Zprávu o daních z příjmů za účetní období sestavuje samostatná účetní jednotka, která:

- je obchodní společností a

- má v účetním období zahraniční pobočku nebo zahraniční stálou provozovnu,

- a to poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých její

- roční úhrn čistého obratu dosáhne 19 000 000 000 Kč,

- a naposledy za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých její roční úhrn čistého obratu nedosáhne 19 000 000 000 Kč.

Zprávu o daních z příjmů zpřístupňuje samostatná účetní jednotka:

- ustavená podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie

- která má formu srovnatelnou s obchodní společností a

- má v účetním období pobočku na území České republiky

- kritérium ročního úhrnu čistého obratu 200 000 000 Kč a výnosů účetní jednotky 750 000 000 EUR.

Poznámka 1: Zákon o účetnictví rovněž definuje konsolidovanou zprávu o daních z příjmů.

Poznámka 2: Ustanovení týkající se (konsolidované) zprávy o daních z příjmů se nepoužijí na účetní období započaté před 22. červnem 2024

Účetní jednotka, která má povinnost sestavit zprávu o daních z příjmů nebo konsolidovanou zprávu o daních z příjmů, ji zveřejní. Zveřejnění se provede způsobem podle § 21a zákona o účetnictví, tedy stejně jako zveřejnění jiných účetních dokumentů, a to do 12 měsíců od rozvahového dne.

Účetní jednotka, která má povinnost sestavit zprávu o daních z příjmů nebo konsolidovanou zprávu o daních z příjmů, uveřejní na svých internetových stránkách odkaz na veřejný rejstřík, ve kterém je tato zpráva zveřejněna, a oznámení o skutečnosti, že nemá povinnost tuto zprávu uveřejnit na svých internetových stránkách. Uveřejnění se provede do 12 měsíců od rozvahového dne na dobu alespoň 5 let.

4. Definice čistého obratu

Novelou zákona o účetnictví dochází k rozdělení pojmů „čistý obrat“ a „roční úhrn čistého obratu“. Pojem „čistý obrat“ bude označovat skutečný obrat, který účetní jednotka dosáhla za účetní období, a jeho výše bude tedy záležet i na tom, jak dlouhé účetní období. Definice se oproti dosavadnímu stavu upravuje tak, aby byla v souladu s účetní směrnicí po novele provedené směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/­2464. Nevychází se z celkové výše všech výnosů, ale pouze z výnosů z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb.

Oproti dosavadnímu textu zákona o účetnictví se vypouští slova „snížená o prodejní slevy“, protože výnosy jsou vždy účtovány ve výši po prodejních slevách, nemusí tedy o ně být snižovány.

Změna definice čistého obratu – čistý obrat jako výše výnosů z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb za účetní období a ročním úhrne čistého obratu jako čistý obrat vydělený počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobený 12.

Poznámka: U účetní jednotky, u které hlavním předmětem činnost není podnikání, se obratem rozumí výše výnosů za účetní období.

     Novela zákona o auditorech,

provedená v souvislosti s přijetím konsolidačního balíčku 2024, reaguje zejména na vznik nové povinnosti určitých účetních jednotek vyhotovovat zprávu o udržitelnosti. Tato zpráva musí být v souladu s uvedenými směrnicemi ověřena. K tomuto účelu byla přijata taková transpozice, která v maximální míře využije stávajících institutů v českém právním řádu.

     Závěr

V rámci tohoto příspěvku jsme se pokusili stručně projít nejdůležitějšími změnami zákona o účetnictví provedené v souvislosti s přijetím konsolidačního balíčku 2024. Vycházeli jsme především z Odůvodnění konsolidačního balíčku 2024 a textu novelizovaného zákona o účetnictví. Doufáme, že čtenáři tímto získali základní informace potřebné pro svoji práci.

Ing. Vladimír Hruška