Novela zákona o vysokých školách

Ve Sbírce zákonů byl publikován zákon č. 52/­2025 Sb., kterým se mění zákon č. 111/­1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Samotná novela zákona o vysokých školách (ZVŠ) je velice rozsáhlá, má 300 změnových bodů. Jaké jsou nejdůležitější změny?

Tento zákon kromě zákona č. 111/­1998 Sb., o vysokých školách mění ještě deset dalších zákonů:

•    zákon č. 582/­1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,

•    zákon č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů,

•    zákon č. 38/­1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem,

•    zákon č. 117/­1995 Sb., o státní sociální podpoře,

•    zákon č. 155/­1995 Sb., o důchodovém pojištění,

•    zákon č. 155/­1998 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob,

•    zákon č. 18/­2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace),

•    zákon č. 561/­2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon),

•    zákon č. 634/­2004 Sb., o správních poplatcích,

•    zákon č. 67/­2022 Sb., o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace.

Novela nabyla účinnosti 1. března 2025 s výjimkou

některých ustanovení souvisejících s Informačním systémem vzdělávání, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2025, a s výjimkou ustanovení týkajících se soukromých vysokých škol nebo doktorského stipendia, která nabývají účinnosti dnem 1. září 2025. Pokud jde o datum „1. září“ (odchylující se od obecné úpravy stanovení účinnosti dle zákona o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, dle které právní předpisy nabývají za stanovených podmínek účinnosti k nejbližšímu 1. lednu nebo nejbližšímu 1. červenci kalendářního roku), jeho použití při určování počátku účinnosti je dáno naléhavým obecným zájmem, spočívajícím v potřebě sladit náběh nové právní úpravy s obvyklým začátkem akademického roku.

Aktuální zákonná úprava se zvláštními podmínkami studentů se specifickými potřebami výslovně nezabývá. Velmi obecně je v ustanovení § 21 odst. 1 písm. e) ZVŠ upravena povinnost veřejné vysoké školy „činit všechna dostupná opatření pro vyrovnání příležitostí studovat na vysoké škole“. Pro soukromé vysoké školy není výslovně zákonem o vysokých školách upravena žádná povinnost v této oblasti. Postavení osob se specifickými potřebami, tedy zejména se zrakovým, sluchovým nebo pohybovým postižením, se specifickými poruchami učení, s poruchou autistického spektra nebo s jinými obtížemi danými zdravotním postižením nebo zdravotním stavem, si žádá, aby jim byla v průběhu jejich studia poskytnuta specifická individuální podpora a nastaveny takové specifické podmínky, které jim umožní studium v plném rozsahu a odpovídající kvalitě. Jestliže se zákon o VŠ výslovně touto podporou nezabývá, nejsou vysoké školy zavázány k zpřístupňování studia studentům se specifickými potřebami. Na řadě veřejných vysokých škol je již v současné době rozvinut systém podpory studentů se specifickými potřebami podporovaný finančním nástrojem MŠMT, proměna společenské situace však vyžaduje uzákonění této povinnosti veřejných i soukromých vysokých škol.

ZVEŘEJŇOVÁNÍ VÝROČNÍCH ZPRÁV A STRATEGICKÝCH ZÁMĚRŮ - Podle ustanovení § 21 odst. 1 písm. a) ZVŠ má ministr školství, mládeže a tělovýchovy stanovit opatřením zveřejněným ve Věstníku ministerstva termín a formu zveřejnění výroční zprávy o činnosti a výroční zprávy o hospodaření veřejné vysoké školy. Obdobná záležitost se dále řeší též v § 42 odst. 1 písm. a) a b) zákona, kde je navázána na soukromé vysoké školy. V obou případech je ke stanovení termínu a formy zveřejnění kompetentní ministr, nicméně u soukromých škol je ponechána forma, kterou ministr stanoví termíny a formy zveřejnění, na zvážení ministra. Nově bude obojí stanovovat MŠMT.

Soukromé vysoké školy a jejich vnitřní předpisy

Aktuální zákonná úprava nekonkretizuje vnitřní předpisy soukromé vysoké školy ani jejich obsah, ustanovení § 41 ZVŠ pouze stanovuje povinnost soukromé vysoké školy stanovit svými vnitřními předpisy, které orgány vykonávají působnost podle části čtvrté až jedenácté zákona o VŠ, a tyto předpisy registrovat podle § 36 zákona o VŠ. Soukromé vysoké školy tak nemají stanoveny vnitřní předpisy zákonem tak, jako veřejné vysoké školy (v § 17 ZVŠ Vnitřní předpisy veřejné vysoké školy), a rovněž pro stanovení vnitřních předpisů, obdobně jako u stanovení orgánů a jejich kompetencí, využívají soukromé vysoké školy zástupně ustanovení části druhé zákona o vysokých školách, která jsou však závazná pouze pro veřejné vysoké školy, což činí významné praktické i výkladové problémy.

Zcela nově se proto v § 41 ZVŠ stanovuje výčet vnitřních předpisů soukromé vysoké školy, a to včetně uvedení povinného obsahu statutu. MŠMT bude dále plnit funkci kontrolní s pravomocí vyzvat k nápravě protizákonných poměrů v souladu s § 43 odst. 1 ZVŠ, který nově zahrnuje možnost přezkoumání nejen opatření, ale rovněž vnitřních předpisů soukromé vysoké školy.

STÁTNÍ SOUHLAS – Zpracování osobních údajů podle § 39 ZVŠ obsahující informace z Rejstříku trestů, případně z cizozemské evidence trestů případně rovnocenných cizozemských dokladů bude probíhat ve veřejném zájmu s cílem ověření bezúhonnosti členů statutárního orgánu žadatele při rozhodování o udělení státního souhlasu. Nově se tedy rozšiřuje oprávnění MŠMT zpracovávat osobní údaje, které souvisí s prokázáním bezúhonnosti statutárního orgánu žadatele. Neopatří-li si uvedené údaje z Rejstříku trestů MŠMT, bude žadatel dokumenty zasílat MŠMT sám. Uvedené dokumenty může zasílat datovou schránkou, e-mailem se zaručeným elektronickým podpisem či v listinné podobě. Bude-li dokument doručen datovou zprávou, bude evidována v elektronickém systému spisové služby MŠMT (EPD) a soubory budou uloženy v jeho zabezpečeném úložišti s řízeným přístupem. K doručeným souborům mají přístup pouze pověření pracovníci MŠMT. Osobní údaje obsažené v doručených souborech se automatizovaně nezpracovávají. V případě doručení e-mailem bude zpráva s obsahem přesunuta příslušnou osobou do spisu v systému EPD. U listinného doručování se listina zařadí do spisu, který je uchováván u příslušné úřední osoby v uzamčené místnosti, případně je po ukončení správního řízení přesunut do archivu. Předmětné údaje budou zpracovávány MŠMT po dobu 5 let od pravomocného ukončení správního řízení a to zejména pro potřeby uschování podkladů, na základě kterých bylo rozhodnuto. Na zpracování osobních údajů podle § 93c ZVŠ bude aplikován stejný postup jako při zpracování osobních údajů dle § 39 ZVŠ.

Novelizací zákona dojde k rozšíření povinností akademického pracovníka

v pracovním poměru a uchazeče o zaměstnání na pozici akademického pracovníka v pracovním poměru (§ 70 odst. 5 ZVŠ) informovat vysokou školu o každém svém dalším pracovním poměru, v rámci kterého působí na jiné tuzemské vysoké škole, u poskytovatele zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky, na veřejné výzkumné instituci nebo u jiné výzkumné instituce, zapsané do seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí podle zvláštního právního předpisu.

Dochází tak k rozšíření zpracovávání osobních údajů vysokou školou. Zpracování osobních údajů bude probíhat ve veřejném zájmu, konkrétně pak za účelem zajištění, aby vysoká škola splňovala standardy pro akreditace týkající se personálního zabezpečení v souladu s podmínkami stanovenými nařízením vlády č. 274/­2016 Sb., o standardech pro akreditace ve vysokém školství. Způsob předání osobních údajů stanoví sama vysoká škola, vůči které je fyzická osoba v postavení zaměstnance či uchazeče o zaměstnání. Uvedené osobní údaje je doporučeno vysokým školám zpracovávat, a to pro případ nutnosti zpětného prokázání v případě zaměstnanců, po dobu 5 let od ukončení pracovního poměru, který podléhá oznamovací povinnosti. V případě uchazečů o zaměstnání pak do 1 roku od ukončení výběrového řízení.

Další změna se týká habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem a zveřejňování údajů (§ 75 ZVŠ). Zpracování osobních údajů podle § 75 odst. 2 ZVŠ (jméno, příjmení, rok narození, pohlaví, údaje o pracovním nebo služebním poměru uchazeče, výsledek a datum ukončení řízení) jsou nezbytné pro plnění úkolů prováděných ve veřejném zájmu [dle čl. 6 odst. 1 písm. e)] nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/­679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/­46/­ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).

Tyto údaje poskytují MŠMT, které je správcem osobních údajů, základní přehled o ukončených či zastavených habilitačních řízeních a řízeních ke jmenování profesorem, osobách, kterých se tato řízení týkají, spolu s dalšími základními údaji o těchto řízeních a o pracovním nebo služebním poměru těchto osob. Zpracovávané osobní údaje slouží k jednoznačnému určení, že daná osoba ukončila habilitační řízení či řízení ke jmenování profesorem v ČR, ostatní údaje jsou agregovány a ve formě statistického přehledu a slouží MŠMT jako podkladový materiál pro tvorbu národní vzdělávací politiky v oblasti vysokého školství. Zpracovávané údaje nejsou dostupné z jiného zdroje. Jejich předávání probíhá prostřednictvím standardizovaných formulářů, kterými vysoké školy předávají osobní údaje MŠMT. Vysoká škola zasílá uvedené formuláře datovou schránkou. Doručená datová zpráva je evidována v elektronickém systému spisové služby MŠMT (EPD) a soubory jsou uloženy v jeho zabezpečeném úložišti s řízeným přístupem. K doručeným souborům mají přístup pouze pověření pracovníci MŠMT. Osobní údaje obsažené v doručených souborech se automatizovaně nezpracovávají. S ohledem na potřebu přehledu MŠMT o osobách, kterých se předmětná řízení týkají, budou osobní údaje uchovávány po dobu 65 let, v souvislosti s délkou lidského života tak, aby uvedená data bylo možné využít po celou dobu života osoby, jejíž údaje jsou zpracovávány. Při stanovení doby 65 let je bráno do úvahy to, že v České republice není povinný věk odchodu do důchodu vysokoškolských pedagogů a zároveň je možné stát se docentem již ve věku 30 let.

Na základě doporučení Rady Evropské unie bude šetření provádět přímo MŠMT. K šetřením hodlá využívat údaje z databáze sdružených informací matrik studentů, jejímž je správcem. Účelem navrhované změny je proto zejména možnost využití kontaktní adresy elektronické pošty vyjmenovaných skupin osob, a to pro potřeby přímého oslovení při provádění šetření. Ostatní údaje týkající se osob či jejich studia budou využívány výhradně v návaznosti na charakter šetření a jeho účel, se zachováním principu minimalizace využívání sdružovaných údajů.

Uvedená přímá oslovování budou realizována nejdéle do 10 let od ukončení studia, jelikož šetření u starších absolventů by ztrácela smysl s ohledem na dlouhou dobu, která uplynula od ukončení studia a vstupu na trh práce. Změnou úpravy dojde ke zvýšení efektivity šetření a tím i činnosti MŠMT (návazně i využité veřejných prostředků) a minimalizaci možnosti zneužití při zpracování a dočasném uchování údajů na vysokých školách.

Další změna se týká registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů

(§ 87b ZVŠ). Zpracování osobních údajů dle § 87b ZVŠ probíhá pro plnění úkolů prováděných ve veřejném zájmu. Zpracovávány budou nadále tyto údaje: osobní jméno a příjmení, popřípadě další jména a rodné příjmení, rok narození a obec, kde má zaměstnanec trvalý pobyt; u cizinců také pohlaví, adresa místa hlášeného pobytu v ČR a státní občanství, údaje o úspěšně ukončených habilitačních řízeních a řízeních ke jmenování profesorem, včetně uvedení oborů, ve kterých byla habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem ukončena a uvedení vysoké školy, na které se habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem uskutečnilo, a o datech jmenování docentem a profesorem. U mimořádných profesorů bude zpracováváno datum získání nejvyššího dosaženého vzdělání, údaje o vzniku, změně a skončení pracovního poměru zaměstnance k vysoké škole nebo v případě státní vysoké školy k ČR, včetně údaje o rozsahu práce, vyjádřeném stanoveným počtem hodin výkonu práce za týden, případně za kalendářní rok nebo za jiné příslušné období, a o době, na kterou je pracovní poměr k vysoké škole nebo k ČR sjednán a obdobné údaje o služebním poměru, je-li místo akademického pracovníka působícího na státní vysoké škole obsazeno vojákem v činné službě nebo příslušníkem Policie České republiky ve služebním poměru.

Cílem je získání informací o počtu docentů, profesorů a mimořádných profesorů a možnost ověření, že daná osoba působí jako docent, profesor nebo mimořádný profesor. V uvedeném registru mohou být uváděny i osoby, respektive zde mohou být zpracovávány údaje osob, které neprošly habilitačním řízením v České republice (§ 75 ZVŠ) a naopak ne každá osoba, která byla jmenována docentem či profesorem, musí aktuálně působit v pracovním či služebním poměru jako docent či profesor. Údaje též slouží jako podklad pro jednotlivá řízení vedená Národním akreditačním úřadem pro vysoké školství při rozhodování o akreditacích.

Předávání údajů do registru upravuje vyhláška č. 276/­2016 Sb., o předávání údajů do registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol. V ní je obsažena technická specifikace, zpracování, způsob předávání dat a vymezení předávaných údajů (v této souvislosti bude provedena novelizace vyhlášky týkající se zpracování osobních údajů). MŠMT navrhlo, aby došlo ke změně délky zpracování osobních údajů z doby neurčité na dobu 65 let, v souvislosti s délkou lidského života tak, aby uvedená data bylo možné využít po celou dobu života osob, jejichž údaje jsou zpracovávány.

Registr docentů, profesorů a mimořádných profesorů je neveřejný a přístup k údajům bude mít po přihlášení uživatelským jménem a heslem taxativně vymezený okruh osob [pověření zaměstnanci MŠMT (zejména pracovníci Odboru kanceláře NAÚ), členové Rady NAÚ a pověření zaměstnanci NAÚ, rektoři a zaměstnanci vysokých škol zvlášť k tomu pověření rektorem a zaměstnanci vysoké školy, jejichž údaje jsou obsaženy v registru, pokud jde o údaje o jejich osobě]. MŠMT vede seznam osob, které osoby mají do uvedeného neveřejného registru přístup. Osobní údaje jsou uchovávány na chráněném úložišti MŠMT, které je spravováno třetím subjektem. Údaje jsou automaticky propisovány na základě údajů zasílaných vysokou školou elektronickou formou.

Do Registru již nebudou požadovány informace o datu získání vysokoškolského vzdělání zaměstnance, akademických titulech a studijních programech a oborech, ve kterých byly získány tituly a hodnosti. Nejedná se o relevantní údaje pro daný účel zpracování. Naopak nově bude zpracovávána informace o datu získání nejvyššího dosaženého vzdělání u mimořádných profesorů, kdy vyžadování tohoto údaje koresponduje s údaji požadovanými u docentů a profesorů.

ZAHRANIČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A KVALIFIKACE – Dochází též ke změně ustanovení o zahraničním vzdělání a kvalifikaci (§ 90b ZVŠ). Zpracování osobních údajů dle § 90b ZVŠ probíhá ve veřejném zájmu za účelem prokázání, že s osobou bylo nebo je vedeno řízení o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání či kvalifikace v České republice a že jí případně bylo vzdělání uznáno.

Do neveřejného registru řízení o žádostech o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace mají přístup, po zadání hesla, pověření zaměstnanci MŠMT, Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra a rektoři a jimi pověření zaměstnanci veřejných vysokých škol; nově budou mít přímo ze zákona přístup též děkani fakult veřejných vysokých škol. Uvedené správní úřady a veřejné vysoké školy rozhodují o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace ve správním řízení a údaje v registru využívají pro účely zjišťování skutkového stavu v těchto řízeních (a pro posuzování existence překážek řízení).

PODMÍNKY PŘIZNÁVÁNÍ STIPENDIÍ upravuje ustanovení § 91 ZVŠ. Aktuálně je možné přiznávat stipendia zejména studentům, a to stipendia hrazená z dotace ze státního rozpočtu nebo z příspěvku ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou a výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. V této chvíli právní úprava nepočítá s možnými stipendii z jiných zdrojů než ze státního rozpočtu. Aktuální znění zákona se v oblasti doktorských stipendií omezuje pouze na základní stanovení možnosti toto stipendium přiznávat. Není nijak blíže definováno, a to ani jeho minimální výše. Současná právní úprava nereflektuje potřeby českého systému doktorského studia, ve kterém je nadprůměrný počet studentů, ale málo studentů ho dokončuje, a ještě méně ve standardní době studia. Současné nastavení právních předpisů podporuje neefektivní finanční podporu doktorských studentů, jejíž výše neodpovídá dostatečnému pokrytí životních nákladů studentů tak, aby se studiu mohli věnovat naplno.

Nová právní úprava má za cíl přispět ke zlepšení situace doktorských studií z pohledu studujících i vysokých škol. Pečlivější výběr studujících při současně přibližném zachování počtu absolvujících bude znamenat možnost jednotlivým studujícím věnovat větší prostor pro jejich individuální rozvoj a samostatnou tvůrčí činnost. Součástí změn zákona i následných souvisejících změn standardů pro akreditace je i větší propojení s praxí a mezinárodním prostředím. Komplexní změny umožní kvalitnější přípravu na budoucí samostatnou kariéru a zlepšení situace studujících i po stránce rovných příležitostí ke studiu, protože umožní studujícím lépe slaďovat studijní, pracovní a osobní život.

Uvedené úpravy zákona zaměřující se především na systematizaci stipendií budou znamenat okamžité zlepšení životní situace studujících a budou výrazně motivující k dokončení studia a k dokončení v rámci standardní doby studia. Změna odvozující koeficientem výši stipendia od minimální mzdy navíc znamená strategický krok v podobě zajištění pravidelné valorizace bez nutnosti opakovaných zásahů do zákona.

JUDr. Eva Dandová