Novela zákona o zaměstnanosti

Zákon č. 120/­2025 Sb. významným způsobem mění zákoník práce tím, že ukotvuje do ekonomiky našeho státu moderní a flexibilní trh práce. Tato reforma je také s účinností od 1. ledna 2026 doprovázena novelou zákona o zaměstnanosti, která mění systém podpory v nezaměstnanosti, přináší vyšší finanční podporu a lepší ochranu uchazečů o zaměstnání, zejména posiluje ochranu osob nad 52 let, zvyšuje podporu pro uchazeče bez předchozích příjmů, ruší snížení podpory při dobrovolném odchodu ze zaměstnání a motivuje k účasti na rekvalifikacích.

Délka pobírání podpory v nezaměstnanosti – změna systému

Zákon o zaměstnanosti stanoví, že podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči o zaměstnání při splnění stanovených podmínek po určenou podpůrčí dobu, jejíž délka je odvislá od věku uchazeče o zaměstnání. Rozhodující pro délku podpůrčí doby je věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti. Zde je počítáno s tím, že mladší občan má více možností si rychleji nalézt nové zaměstnání a starší lidé mají proto podpůrčí dobu delší. Doba, po kterou se poskytuje podpora v nezaměstnanosti je odstupňována tak, že podpůrčí doba činí dosud u uchazeče o zaměstnání:

a)  do 50 let věku 5 měsíců,

b)  nad 50 do 55 let věku 8 měsíců,

c)  nad 55 let věku 11 měsíců.

Novela zákona o zaměstnanosti mění věkové odstupňování uchazečů o zaměstnání tak, že podpůrčí doba činí u uchazeče o zaměstnání:

a)  do 52 let věku 5 měsíců

b)  nad 52 do 57 let věku 8 měsíců

c)  nad 57 let věku 11 měsíců.

Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti

Podle dosud platné právní úpravy je výše podpory v nezaměstnanosti odstupňována a záleží i na důvodu, proč byl pracovní poměr ukončen. Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu OSVČ. Ne všichni uchazeči o zaměstnání mají nárok na podporu v nezaměstnanosti v této výši. V případě, že uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, činí procentní sazba podpory v nezaměstnanosti 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu po celou podpůrčí dobu. To neplatí, vykonával-li uchazeč o zaměstnání jako poslední před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání samostatnou výdělečnou činnost. Průměrný měsíční čistý výdělek se počítá z posledního zaměstnání, a pokud se jedná o osobu samostatně výdělečně činnou, pak z posledního vyměřovacího základu přepočteného na 1 kalendářní měsíc. Osoba samostatně výdělečně činná musí výdělečnou činnost ukončit nebo přerušit.

Ukončil-li uchazeč o zaměstnání sám nebo dohodou ve stejný den více zaměstnání z nichž alespoň jedno bylo ukončeno z vážných důvodů, náleží mu podpora v nezaměstnanosti ve výši procentní sazby podpory v nezaměstnanosti podle první věty předchozího odstavce.

Procentní sazba podpory při rekvalifikaci činí 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.

Novelou zákona o zaměstnanosti se mění procentní sazba podpory v nezaměstnanosti v závislosti na věku uchazeče o zaměstnanosti následovně a to tak, že procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí u uchazeče o zaměstnání do 52 let věku první 2 měsíce podpůrčí 80 %, další dva měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 40 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.

Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí u uchazeče o zaměstnání nad 52 let věku první 3 měsíce podpůrčí doby 80 %, další 3 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 40 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.

Nově se při stanovení výše podpory v nezaměstnanosti nebude přihlížet k důvodu nebo způsobu ukončení posledního zaměstnání uchazeče o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. Procentní sazba podpory při rekvalifikaci činí nově 80 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.

MAXIMÁLNÍ VÝŠE PODPORY V NEZAMĚSTNANOSTI - Podpora v nezaměstnanosti nemůže být neomezeně vysoká a pro každý rok je stanoven určitý strop. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti má vazbu na průměrnou mzdu, mění se s její výši a dosud činí 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti (odvíjí se ode dne podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti tj. do 31. 12. 2024 nebo po 31. 12. 2024 a při rekvalifikaci je rozhodující den nástupu na rekvalifikaci) a představuje částku 26 162 Kč a od 1. ledna 2025 se tak zvýšila z částky 24 608 Kč o 1 554 Kč. Maximální výši podpory v nezaměstnanosti tak může dosáhnout až 26 162 Kč měsíčně ten uchazeč o zaměstnání, který podal žádost o podporu v nezaměstnanosti po 31. 12. 2024, tj. již v novém roce 2025. Pokud uchazeč o zaměstnání podal žádost o podporu v nezaměstnanosti do 31. 12. 2024, pak její maximální výše může činit a zůstává na úrovni dosavadního maxima tj. 24 608 Kč měsíčně. Ti uchazeči o zaměstnání, kteří již podporu v nezaměstnanosti pobírají, tak těch se valorizace její maximální částky od 1. 1. 2025 netýká.

MAXIMÁLNÍ VÝŠE PODPORY PŘI REKVALIFIKACI - Nárok na podporu při rekvalifikaci má uchazeč o zaměstnání, který se účastní rekvalifikace zabezpečované krajskou pobočkou Úřadu práce a ke dni, k němuž má být podpora při rekvalifikaci přiznána, není poživatelem starobního důchodu. Krajská pobočka Úřadu práce rozhodne ve správním řízení o podpoře při rekvalifikaci. Procentní sazba podpory při rekvalifikaci činí 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu a podpora v této výši se poskytuje po celou dobu rekvalifikace.

Maximální výše podpory při rekvalifikaci podle dosud platné právní úpravy činí 0,65násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci a představuje částku 29 320 Kč a od 1. ledna 2025 se tak zvýšila z částky 27 578 Kč o 1 742 Kč a této nejvyšší podpory může dosáhnout ten uchazeč o zaměstnání, který nastoupil na rekvalifikaci nově v roce 2025. Pokud uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci již v roce 2024, činí maximální podpora při rekvalifikaci 27 578 Kč.

Ukončil-li uchazeč o zaměstnání v rozhodném období ve stejný den více zaměstnání nebo zaměstnání a samostatnou výdělečnou činnost, které jsou dobou důchodového pojištění, výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se stanoví z částky, která se rovná součtu průměrných měsíčních čistých výdělků nebo součtu průměrného čistého měsíčního výdělku (výdělků) a vyměřovacího základu. Rozhodným obdobím pro posuzování nároků na podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci jsou poslední 2 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. Překrývají-li se doba důchodového pojištění získaná zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností a náhradní doba zaměstnání, započítává se do předchozího zaměstnání doba důchodového pojištění získaná zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností.

Novelou zákona o zaměstnanosti se s účinnosti od 1. ledna 2026 stanoví jednotná hranice pro podporu v nezaměstnanosti a pro podporu při rekvalifikaci a to tak, že podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci činí nejvýše 0,8násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti nebo ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci.

NÁHRADNÍ DOBY ZAMĚSTNÁNÍ - Zákon o zaměstnanosti zohledňuje některé právně významné skutečnosti, které fyzické osobě neumožňovaly, aby byla zaměstnána nebo vykonávala jinou výdělečnou činnost a tuto podmínku pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti mohla splnit. Proto zákon o zaměstnanosti stanoví výčet společensky uznaných překážek, pro které nemohl žadatel o podporu v nezaměstnanosti být výdělečně činný a považuje je za náhradní doby zaměstnání. Vzhledem k tomu, že v těchto situacích není z čeho vypočítat výši podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci, tak se místo průměrného měsíčního čistého výdělku a vyměřovacího základu k výpočtu používá tzv. průměrná mzda v národním hospodářství.

Za náhradní dobu zaměstnání se považuje doba:

a)  přípravy osoby se zdravotním postižením k práci,

b)  pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,

c)  osobní péče o dítě ve věku do 4 let,

d)  osobní péče o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,

e)  výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby na základě smlouvy dobrovolníka s vysílající organizaci, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra, nebo výkonu veřejné služby na základě smlouvy o výkonu veřejné služby, pokud rozsah vykonané služby překračuje v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu,

f)  osobní péče o fyzickou osobu mladší 10 let, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost) a

g)  trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény osoby po skončení výdělečné činnosti, která zakládala její účast na nemocenském pojištění podle zvláštního právního předpisu, pokud si tato osoba nepřivodila dočasnou pracovní neschopnost úmyslně a pokud tato dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu.

Tyto doby lze započíst pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti v celém rozsahu 12 měsíců. Podporu v nezaměstnanosti nelze přiznat poživateli starobního důchodu.

Nižší sazba podpory , kterou není z čeho spočítat

Podpora v nezaměstnanosti se uchazeči o zaměstnání stanoví za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku, další 2 měsíce ve výši 0,12násobku a po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu, jestliže:

a)  splnil podmínku doby předchozího zaměstnání započtením náhradní doby (např. osobní péči o dítě ve věku do 4 let) a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání,

b)  bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, nebo

c)  nelze u něj stanovit průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ. Podpora při rekvalifikaci se uchazeči o zaměstnání ve výše uvedených případech stanoví ve výši 0,14násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci a představuje částku 6 315 Kč a od 1. ledna 2025 se tak zvýšila z částky 5 940 Kč o 374 Kč.

Existuje výjimka ve prospěch uchazeče o zaměstnání, jehož poslední výdělečná činnost před podáním žádosti o podporu v nezaměstnanosti nebyla dobou důchodového pojištění, který však splnil podmínku celkové doby předchozího zaměstnání stanovenou v § 39 odst. 1 písm. a) zákona o zaměstnanosti, v tomto případě se podpora v nezaměstnanosti stanoví z průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, kterého dosáhl v posledním zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, které jsou dobou důchodového pojištění (v rozhodném období). Stejně se postupuje v případech, kdy uchazeč o zaměstnání před zahájením rekvalifikace vykonával výdělečnou činnost, která není dobou důchodového pojištění.

Podpora v nezaměstnanosti ve výše uvedených případech za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku průměrné mzdy představuje částku 6 766 Kč a od 1. ledna 2025 se tak zvýšila z částky 6 364 Kč o 402 Kč. Podpora v nezaměstnanosti za další dva měsíce ve výši 0,12násobku průměrné mzdy představuje částku 5 413 Kč a od 1. ledna 2025 se tak zvýšila z částky 5 091 Kč o 322 Kč. Podpora v nezaměstnanosti za zbývající měsíce ve výši 0,11násobku průměrné mzdy představuje částku 4 962 Kč a od 1. ledna 2025 se tak zvýšila z částky 4 667 Kč o 295 Kč.

Od 1. ledna 2026 podpora v nezaměstnanosti se uchazeči o zaměstnání stanoví za první 2 měsíce ve výše uvedených případech ve výši 0,4násobku, další 2 měsíce ve výši 0,2násobku, uchazeči o zaměstnání nad 52 let věku za první 3 měsíce ve výši 0,4násobku, další 3 měsíce ve výši 0,2násobku a po zbývající podpůrčí dobu 0,15násobku.

Podpora při rekvalifikaci se uchazeči o zaměstnání ve výše uvedených případech od 1. ledna 2026 stanoví ve výši 0,4 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci.

Při stanovení procentní sazby podpory v nezaměstnanosti, podpůrčí doby a násobku podpory v nezaměstnanosti je rozhodující věk uchazeče o zaměstnání dosažený v den podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti.

Podporu v nezaměstnanosti lze poskytovat opětovně – existují dvě právní situace

Uchazeči o zaměstnání, kterému v posledních 2 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání neuplynula celá podpůrčí doba a po uplynutí části podpůrčí doby získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu v délce alespoň 6 měsíců, má nárok na podporu v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu. Jestliže získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce kratší než 6 měsíců, má uchazeč o zaměstnání nárok na podporu v nezaměstnanosti po zbývající část podpůrčí doby. Současně musí být ale splněna podmínka celkové doby předchozího zaměstnání v délce alespoň 12 měsíců.

Novelou zákona o zaměstnanosti se od 1. ledna 2026 nově stanoví, že uchazeči o zaměstnání, kterému v posledních 2 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání neuplynula celá podpůrčí doba a po uplynutí části podpůrčí doby získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu v délce alespoň 9 měsíců, má nárok na podporu v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu. Jestliže získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce kratší než 9 měsíců, má uchazeč o zaměstnání nárok na podporu v nezaměstnanosti po zbývající část podpůrčí doby. Současně musí být splněna podmínka celkové doby předchozího zaměstnání v délce alespoň 12 měsíců.

I nadále platí, že uchazeči o zaměstnání, kterému v posledních 2 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání uplynula celá podpůrčí doba, má nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud po uplynutí této podpůrčí doby získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 9 měsíců. Tato doba se nevyžaduje v případech, kdy uchazeč o zaměstnání skončil zaměstnání nebo výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů nebo skončil zaměstnání z organizačních důvodů nebo proto, že zaměstnavatel porušil podstatnou povinnost vyplývající z právních předpisů, kolektivní smlouvy nebo sjednaných pracovních podmínek. Současně musí být splněna podmínka celkové doby předchozího zaměstnání v délce alespoň 12 měsíců. Do doby 9 měsíců se nezapočítává doba důchodového pojištění získaná zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností v době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání tj. nekolidujícím a krátkodobým zaměstnáním.

Pro úplnost zbývá dodat, že nárok na vrácení podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci nebo jejich části zaniká uplynutím 5 let ode dne jejich přiznání.

Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci se neposkytují do ciziny, pokud vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána, nestanoví jinak.

DALŠÍ ZMĚNY ZÁKONA O ZAMĚSTNANOSTI OD 1. LEDNA 2026 - Nově bude moci krajská pobočka Úřadu práce z evidence uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřadit uchazeče o zaměstnání, jestliže neplní studijní nebo výcvikové povinnosti stanovené rekvalifikačním zařízením, které zvolenou rekvalifikaci podle § 109a provádí.

Zákon o zaměstnanosti nově v § 40 odst. 1 stanoví, že nárok na podporu při rekvalifikaci má uchazeč o zaměstnání, který se účastní rekvalifikace zabezpečované krajskou pobočkou Úřadu práce podle § 109 nebo zvolené rekvalifikace podle § 109a, vždy však pouze v případě, že ke dni, k němuž má být podpora při rekvalifikaci přiznána, není poživatelem starobního důchodu.

Ustanovení § 40 odst. 3 zákona o zaměstnanosti nově stanoví, že s výjimkou dob uvedených v § 44 odst. 1 se podpora při rekvalifikaci poskytuje po celou dobu rekvalifikace v případě rekvalifikace zabezpečované krajskou pobočkou Úřadu práce podle § 109 nebo za dny účasti na zvolené rekvalifikaci podle § 109a.

Od 1. ledna 2026 zákon o zaměstnanosti pod označení § 109a se vkládá nadpis, který zní: „Zvolená rekvalifikace“ a v § 109a odst. 7 zní takto:

„(7) Rekvalifikační zařízení je povinno neprodleně oznámit krajské pobočce Úřadu práce, že uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání

a)  nastoupil do rekvalifikačního kurzu, a to nejpozději do 5 kalendářních dnů od zahájení rekvalifikace,

b)  se účastní rekvalifikace, a to předložením evidence docházky v jednotlivých dnech výuky příslušného kalendářního měsíce, včetně dne konání závěrečné zkoušky, nejpozději však do 5 kalendářních dnů následujících po kalendářním měsíci, ve kterém rekvalifikace probíhala,

c)  ukončil rekvalifikaci, a to nejpozději do 5 kalendářních dnů od ukončení rekvalifikace, nebo

d)  neplní studijní nebo výcvikové povinnosti stanovené rekvalifikačním zařízením“.

V přechodném ustanovení zákona o zaměstnanosti se stanoví, že řízení o podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikace zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 435/­2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Mgr. Olga Bičáková

Zdroje

- Zákon č. 435/­2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů,

- Sdělení MPSV č. 410/­2024 Sb., ze dne 7. prosince 2024 o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2024 pro účely zákona o zaměstnanosti a 

- Sdělení MPSV č. 286/­2024 Sb., ze dne 23. září 2024 o vyhlášení minimální mzdy, nejnižších úrovní zaručeného platu a rozpětí výše příplatku za práci ve o ztíženém pracovním prostředí pro rok 2025 a 

- Nařízení vlády č. 285/­2024 Sb., ze dne 18. září 2024 o koeficientu pro výpočet minimální mzdy v roce 2025 a 2026 a zákon č. 120/­2025 Sb., kterým se mění zákon č. 262/­2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, část čtvrtá – Změna zákona o zaměstnanosti.