Novelizace
obchodního zákoníku
2008

V tomto roce pokračovaly změny obchodního zákoníku, které byly ovšem nezbytné vzhledem k přijetí jiných souvisejících zákonů. Dnem 1. dubna 2008 nabyl účinnosti zákon č. 104/2008 Sb., o nabídkách převzetí, který v obchodním zákoníku stanovil zejména pravidla nakládání s účastnickými cennými papíry. Další tři zákony, které novelizovaly obchodní zákoník, nabyly účinnosti dnem 1. července 2008. Zákon č. 126/2008 Sb., který mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, upravil nově také některé vztahy uvnitř obchodních společností a družstev, k nimž dochází v důsledku jejich přeměny. Zákon č. 130/2008 Sb., který novelizoval především živnostenský zákon, doplnil v obchodním zákoníku podmínky zápisu do obchodního rejstříku. Zákon č. 230/2008 Sb., který se zaměřil v první řadě na změny zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, přinesl zároveň některé dílčí změny obchodního zákoníku, zejména v úpravě vkladu společníka a zákazu konkurence. Uvedeným změnám obchodního zákoníku věnujeme pozornost v následujících řádcích.

Zápis přeshraniční fúze do obchodního rejstříku

Ustanovení § 38 odst. 1 a 3 a § 38e odst. 3 obchodního zákoníku, která upravují pravidla, podle nichž se do obchodního rejstříku zapisují fúze, byla doplněna v souvislosti s novou úpravou přeshraničních fúzí, jak ji provádí zákon č. 126/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o přeměnách obchodních společností a družstev.

Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, zavedl do českého právního řádu rozdělení fúzí podle teritoriálního principu na vnitrostátní a přeshraniční. Přeshraniční fúzí se zde přitom rozumí fúze jedné nebo více obchodních společností nebo družstev s jednou nebo více zahraničních korporací.

V této souvislosti bylo nezbytné doplnit příslušná ustanovení obchodního zákoníku, která upravují zápis fúzí do obchodního rejstříku, i o zvláštnosti zápisu přeshraničních fúzí. Pro zápis přeshraničních fúzí do obchodního rejstříku tak platí tato pravidla:

- Kromě údajů, které se zapisují u každé zanikající právnické společnosti již podle dosavadní úpravy, se u přeshraniční fúze navíc zapíše také údaj o tom, že zahraniční nástupnická právnická osoba je zapsána v zahraničním obchodním rejstříku (včetně čísla tohoto zápisu).

- Jelikož se obecně u nástupnické společnosti zapisuje mimo jiné také identifikační číslo zanikající právnické osoby (osob), upřesňuje se výslovně, že identifikační číslo zahraniční právnické osoby se zapisuje pouze v případě, že jí takové číslo bylo přiděleno.
- V případě, kdy je nástupnickou společností česká obchodní společnost (nástupnickým družstvem české družstvo), která má mít své sídlo na českém území, povolí se zápis pro všechny zúčastněné společnosti (družstva) pouze k tomu samému dni.

Zánik společnosti zúčastněné na přeshraniční fúzi

Obecně platí, že obchodní společnost nebo družstvo zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku (§ 68 odst. 1, § 254 odst. 1 obchodního zákoníku). Novela obchodního zákoníku, provedená zákonem č. 126/2008 Sb., doplnila citované ustanovení o výjimku vztahující se na jinou právní skutečnost, kterou dochází k zániku obchodní společnosti (družstva) zúčastněné na přeshraniční fúzi.

Podle znění ustanovení § 68 odst. 1, resp. § 254 odst. 1 obchodního zákoníku před uvedenou novelou platilo, že právní skutečností, kterou dochází k zániku jakékoli obchodní společnosti či družstva, je den výmazu z obchodního rejstříku. Novela doplnila citovaná ustanovení o výjimku, která se týká obchodních společností a družstev zúčastněných na přeshraniční fúzi: právní skutečností, která vede k jejich zániku, představuje napříště den, kdy je přeshraniční fúze zapsána do obchodního rejstříku (ať tuzemského, nebo zahraničního).

Podnikatelé zapisovaní do obchodního rejstříku

Novelizované ustanovení § 34 odst. 2 obch. zák. poněkud zužuje okruh podnikajících fyzických osob, které se, pokud jsou naplněny stanovené podmínky, zapisují povinně do obchodního rejstříku.

Podle předchozí úpravy citované ustanovení obchodního zákoníku rozeznávalo dva případy, ve kterých, pokud nastanou, musí být podnikatel, který je fyzickou osobou, zapsán do obchodního rejstříku:

1. výše výnosů nebo příjmů (snížených o daň z přidané hodnoty, jestliže je tato daň součástí výnosů nebo příjmů), kterou daný podnikatel dosáhl v průměru za dvě po sobě bezprostředně následující účetní období, činí alespoň 120 tisíc Kč;
2. podnikatel provozuje živnost průmyslovým způsobem.

Zákon č. 130/2008 Sb., který novelizoval především živnostenský zákon (a také dílčím způsobem obchodní zákoník), zrušil ustanovení § 7a živnostenského zákona, upravující institut provozování živnosti průmyslovým způsobem. V návaznosti musela být zákonitě i v příslušném ustanovení obchodního zákoníku (tj. v § 34 odst. 2) vyloučena povinnost podnikatele, který je fyzickou osobou, zapsat se do obchodního rejstříku v případě, kdy provozuje živnost průmyslovým způsobem.
S účinností od 1. 7. 2008 tak pro danou kategorii podnikatelů zůstává zachována povinnost zapsat se do obchodního rejstříku pouze v jediném případě, a to jestliže výše jejich výnosů nebo příjmů snížených o daň z přidané hodnoty (za předpokladu, že tato daň je součástí výnosů nebo příjmů), dosáhla nebo přesáhla za dvě po sobě bezprostředně následující účetní období v průměru částku 120 milionů Kč. Takový podnikatel musí podat návrh na zápis do obchodního rejstříku z vlastní iniciativy, přičemž tak musí učinit bez zbytečného odkladu poté, co výše uvedená právní skutečnost nastala.

Doklady k zápisu do obchodního rejstříku

Novelizace obchodního zákoníku, jak ji provedl zákon č. 130/2008 Sb., stanovila v souvislosti s povinností navrhovatele zápisu do obchodního rejstříku doložit vznik živnostenského či jiného oprávnění další výjimku, kdy se uvedený doklad nevyžaduje.

Ustanovení § 37 odst. 1 obch. zák. (před citovanou novelou i po ní) ukládá navrhovateli zápisu do obchodního rejstříku, aby v případě, kdy lze určitou činnost vykonávat pouze na základě živnostenského nebo jiného oprávnění, prokázal, že nejpozději dnem zápisu mu vznikne živnostenské či jiné zákonem stanovené oprávnění k činnosti, která má být jako předmět jeho podnikání (činnosti) zapsána do obchodního rejstříku. Jiným oprávněním se zde rozumí oprávnění udělené podle zvláštního zákona (např. oprávnění k poskytování právních služeb advokátem podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů).
Před citovanou novelou obsahovalo ustanovení § 37 odst. 1 obch. zák. v tomto směru jedinou výjimku: podnikatel či jiný navrhovatel zápisu do obchodního rejstříku nemusel dokládat vznik živnostenského či jiného oprávnění v případě, kdy zvláštní právní předpis stanoví tuto věc jinak.
Zákon č. 130/2008 Sb. tuto výjimku zachoval a zároveň stanovil další, která spočívá v tom, že povinnost doložit vznik živnostenského či jiného oprávnění se nevztahuje rovněž na případ, kdy tuto skutečnost (tj. vznik oprávnění) lze zjistit z informačních systémů veřejné správy nebo z jednotlivých částí těchto systémů (z veřejných evidencí, rejstříků, seznamů).

Ručení za nepeněžitý vklad při převodu podílu

Na splacení nepeněžitého vkladu v případě převodu podílu společníka na jinou osobu se vztahuje zvláštní úprava, kterou provádí ustanovení § 59 odst. 2 a 7 obch. zák. V takovém případě platí zásada, že za splnění závazku zaplatit hodnotu nepeněžitého vkladu ručí nabyvatel podílu. Průlom do této zásady nastává v případě, kdy byl podíl nabyt na trhu s investičními nástroji. Daná úprava obchodního zákoníku doznala dílčí změny zákonem č. 230/2008 Sb.

Zákon č. 230/2008 Sb. přinesl zásadní změny především do zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. Mimo jiné stanoví jednotný režim pro regulovaný trh s investičními nástroji, kdy již není nadále rozlišován trh burzovní a mimoburzovní. Pod regulovaným trhem se rozumí trh s investičními nástroji, který se vyznačuje následujícími znaky:

– provozuje ho výhradně organizátor regulovaného trhu,
– působí v souladu s povolením České národní banky,
– obchoduje se na něm pravidelně,
– řídí se pravidly pro přijímání investičních nástrojů k obchodování na regulovaném trhu, pravidly obchodování a přístupu na tento trh, jak je stanoví zákon o podnikání na kapitálovém trhu.

Vedle regulovaného trhu zavádí novela provedená zákonem č. 230/2008 Sb. tzv. mnohostranný obchodní systém. Jedná se o trh s investičními nástroji, který provozuje obchodník s cennými papíry nebo organizátor regulovaného trhu. Také tento trh se řídí pravidly pro přijímání investičních nástrojů k obchodování v mnohostranném obchodním systému, pravidly obchodování a přístupu do tohoto systému, jak je stanoví zákon o podnikání na kapitálovém trhu.
Novému pojmosloví odpovídají i změny příslušných ustanovení obchodního zákoníku – § 59 odst. 2 a 7. Podle nové úpravy zásada, že v případě, kdy společník převedl podíl na jinou osobu, ručí za splnění závazku zaplatit hodnotu nepeněžitého vkladu v penězích nabyvatel podílu, neplatí. Jestliže jde o nabytí podílu na českém nebo zahraničním regulovaném trhu s investičními nástroji či v českém nebo zahraničním mnohostranném obchodním systému s investičními nástroji, je povinen splnit závazek převádějící společník. Stejné pravidlo se vztahuje i na převod podílu společníka na někoho jiného v případě, kdy zbývá doplatit rozdíl mezi hodnotou nepeněžitého vkladu splaceného společníkem a částkou stanovenou při založení společnosti.

Právo zaměstnanců volit a odvolávat členy dozorčí rady

Ustanovení § 137 obch. zák., které upravuje zřízení dozorčí rady ve společnosti s ručením omezeným, bylo zásadním způsobem doplněno zákonem č. 126/2008 Sb., a to o situaci, kdy při přeshraniční fúzi vznikne zaměstnancům nástupnické společnosti právo volit a odvolávat členy dozorčí rady společnosti s ručením omezeným. Obdobná doplněná úprava (§ 244a obch. zák.) se vztahuje i na případ, kdy při přeshraniční fúzi vznikne zaměstnancům nástupnického družstva právo volit a odvolávat členy kontrolní komise družstva.

V případě, kdy v souladu se zákonem č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, vznikne zaměstnancům nástupnické společnosti s ručením omezeným nebo nástupnického družstva právo volit a odvolávat jednoho nebo více členů dozorčí rady, resp. kontrolní komise, platí následující:

- Jestliže vzniklo zaměstnancům společnosti (družstva) výše uvedené právo a společnost (družstvo) má své sídlo po zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku na českém území, je společnost (družstvo) povinna zřídit dozorčí radu (kontrolní komisi). Tato povinnost se vztahuje i na tzv. malé družstvo (§ 245 obchodního zákoníku).

- Počet členů dozorčí rady (kontrolní komise), které volí zaměstnanci, nesmí být přitom vyšší než počet jejích členů volených valnou hromadou.
- Pravidla pro volbu členů dozorčí rady (kontrolní komise) zaměstnanci, jak je stanoví § 200 odst. 5 až 7 obch. zák. ve vztahu k dozorčí radě akciové společnosti, se pro volbu dozorčí rady společnosti s ručením omezeným či kontrolní komise družstva použijí obdobně.
- Právo zaměstnanců volit členy dozorčí rady (kontrolní komise) zůstává zachováno i v případě, kdy se daná společnost (družstvo) zúčastní vnitrostátní fúze.
- Jestliže dané právo zaměstnanců zanikne, zaniká zároveň i členství osob zvolených zaměstnanci v dozorčí radě (kontrolní komisi); nastaneli taková situace, může společnost (družstvo) dozorčí radu (kontrolní komisi) zrušit.

Vzdání se přednostního práva při zvýšení základního kapitálu

Ustanovení § 143 odst. 2 obch. zák., které upravuje případ, kdy společníci společnosti s ručením omezeným nevyužijí přednostního práva k účasti na zvýšení základního kapitálu společnosti, bylo zákonem č. 126/2008 Sb. doplněno o požadavky na formu tohoto právního úkonu; tato úprava byla před novelizací obsažena v nyní zrušeném ustanovení § 220b odst. 5 obch. zák.

V případě zvýšení základního kapitálu společnosti s ručením omezeným, provedeného zvýšením peněžitými vklady, mají společníci přednostní právo k účasti na tomto zvýšení, a to převzetím závazku ke zvýšení vkladu. Zákon (§ 143 odst. 1 obch. zák.) ovšem umožňuje, aby společenská smlouva toto přednostní právo společníků vyloučila.
Jedná se o právo převzít závazek ke zvýšení vkladu, nikoli o povinnost, společník má tudíž možnost toto právo nevyužít, popř. se ho vzdát. V prvním případě se jedná o nečinnost společníka, který tím, že ve lhůtě stanovené společenskou smlouvou nebo stanovami neprojeví vůli převzít závazek ke zvýšení vkladu, na svoje přednostní právo rezignuje. Ve druhém případě, kdy se společník přednostního práva vzdá, se jedná o jednostranný právní úkon, který musí být ovšem učiněn v jedné ze dvou forem: buď písemně s úředně ověřeným podpisem, nebo prohlášením na valné hromadě. Pokud se společník vzdá práva na valné hromadě, musí být jeho prohlášení uvedeno v notářském zápisu o rozhodnutí valné hromady.
Právní účinky vzdání se přednostního práva dopadají i na právního nástupce společníka.

Veřejný návrh na koupi či směnu účastnických cenných papírů

V souvislosti s přijetím zákona č. 104/2008 Sb., o nabídkách převzetí, bylo zásadním způsobem pozměněno také ustanovení § 183a obch. zák., a to tak, aby nová úprava odpovídala tomu, že stěžejní otázky nabídky převzetí, jak je dosud řešilo citované ustanovení, se staly obsahem zvláštního zákona, tj. právě zákona č. 104/2008 Sb., o nabídkách převzetí. Obchodní zákoník pak v § 183a upravuje s účinností od 1. 4. 2008 pouze veřejný návrh na koupi nebo směnu účastnických cenných papírů.

Veřejná nabídka se v daném případě týká dvou druhů cenných papírů vydaných akciovou společností, a to:

1. cenných papírů, se kterými je spojen podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech této společnosti,
2. cenných papírů, s nimiž je spojeno právo cenné papíry uvedené pod bodem 1 získat.

Předmětná úprava se vztahuje pouze na nabídky učiněné širšímu okruhu osob (za ten se považuje 100 a více osob). V této souvislosti se možnost použití předmětné úpravy zužuje stanovením dvou minimálních limitů, takže se nepoužije v případě, kdy se nabídka odkoupení nebo směny účastnických cenných papírů týká:

– méně než 100 osob,
– účastnických cenných papírů, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota nepřesáhne 1 % objemu emise.

Pokud jde o způsob uveřejnění veřejného návrhu smlouvy, navrhovatel musí použít způsob, který je stejný, jakým se podle zákona a stanov cílové společnosti svolává valná hromada. Za cílovou společnost je považována akciová společnost, jejíž účastnické cenné papíry hodlá navrhovatel nabýt.

Povinné obsahové náležitosti veřejného návrhu smlouvy jsou vymezeny v odstavci 3 § 183a. V odstavci 4 je pak v návaznosti na zákon o nabídkách převzetí stanoven postup při posuzování veřejného návrhu smlouvy a při uzavírání smlouvy. Dozor nad zákonností tohoto postupu uskutečňuje Česká národní banka (její pravomoci v tomto směru stanoví zejména odstavce 5 a 6). V odstavci 7 jsou stanoveny nároky oprávněných osob v některých případech, kdy jsou jejich práva porušena.

Právo výkupu účastnických cenných papírů

Novela obchodního zákoníku, provedená zákonem č. 104/2008 Sb., poněkud zpřísnila podmínky, za nichž může dojít k výkupu účastnických cenných papírů (§ 183i).

Podstata práva výkupu účastnických cenných papírů spočívá v tom, že osoba, jejíž účast v akciové společnosti dosáhla zákonem stanoveného limitu (hlavní akcionář), může požadovat, aby všechny ostatní účastnické cenné papíry společnosti přešly do jejího vlastnictví.
Zákon č. 104/2008 Sb. uvedený limit stanovil poněkud přísněji, než tomu bylo podle předchozího znění ustanovení § 183i odst. 1 obch. zák. Hlavní akcionář je tak oprávněn požadovat, aby ostatní cenné papíry přešly na něj v případě, kdy splňuje dva limity:

1. souhrnná jmenovitá hodnota účastnických cenných papírů, které ve společnosti vlastní, činí 90 a více procent základního kapitálu společnosti, s nímž jsou spojena hlasovací práva, a
2. s těmito účastnickými papíry je spojen 90procentní a vyšší podíl na hlasovacích právech ve společnosti.

Zvlášť je třeba zdůraznit, že oba uvedené limity musí hlavní akcionář splňovat současně.

Protiplnění při výkupu účastnických cenných papírů

Novela obchodního zákoníku, jak ji provádí zákon č. 104/2008 Sb., doplnila ustanovení § 183j upravující postup před konáním valné hromady, která bude rozhodovat o výkupu účastnických cenných papírů hlavním akcionářem, o některá pravidla pro určení výše protiplnění.

Obchodní zákoník přitom vyžaduje, aby výše protiplnění byla řádně zdůvodněná a přiměřená (před citovanou novelou hovořil obchodní zákoník o „spravedlivé výši protiplnění“).

Z tohoto důvodu obchodní zákoník v § 183j odst. 1 požaduje, aby pozvánka na valnou hromadu (popř. oznámení o jejím konání) obsahovala mimo jiné:

– rozhodné informace o určení výše protiplnění, případně závěry znaleckého posudku (jeli vyžadován),
– vyjádření představenstva akciové společnosti k tomu, zda považuje výši protiplnění určenou hlavním akcionářem za přiměřenou.

Dalším nástrojem, který zajišťuje přiměřenost výše protiplnění, je požadavek, aby všude tam, kde to zákon vyžaduje, tvořil povinnou přílohu rozhodnutí valné hromady o přechodu všech ostatních účastnických cenných papírů akciové společnosti na hlavního akcionáře znalecký posudek o výši protiplnění, především právě o jeho přiměřenosti. Po novele obchodní zákoník (§ 183i odst. 2) připouští, aby v případě, kdy zákon znalecký posudek nevyžaduje (např. v případě, kdy jsou účastnické cenné papíry přijaty k obchodování na regulovaném trhu), bylo k rozhodnutí valné hromady přiloženo jiné zdůvodnění výše protiplnění.
Zákon č. 104/2008 Sb. doplnil úpravu protiplnění v obchodním zákoníku o ustanovení § 183j odst. 4, které stanoví určité limity pro výši protiplnění, jak je určuje návrh usnesení valné hromady. Tento návrh nesmí určovat nižší částku, než je ta, kterou určuje znalecký posudek nebo jiné zdůvodnění výše protiplnění.
Vlastníci účastnických cenných papírů mají rovněž možnost v zákonem stanovené lhůtě (§ 183k odst. 1 obchodního zákoníku) požádat, aby přiměřenost protiplnění přezkoumal soud. V případě výkupu účastnických cenných papírů přijatých k obchodování na regulovaném trhu se navíc vyžaduje předchozí souhlas České národní banky se zdůvodněním výše protiplnění.

Výkup účastnických cenných papírů obchodovaných na regulovaném trhu

Postup výkupu účastnických cenných papírů hlavním akcionářem od dosavadních vlastníků v případě, kdy se jedná o účastnické cenné papíry, které byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu, vykazuje určité zvláštnosti. Tato skutečnost vyvolala nutnost zakotvit do obchodního zákoníku ustanovení, která by postihovala právě zvláštnosti postupu při výkupu účastnických cenných papírů přijatých k obchodování na regulovaném trhu. Proto novela provedená zákonem č. 104/2008 Sb. doplnila obchodní zákoník o § 183a, který pro daný případ stanoví tyto zvláštnosti:

- K přijetí usnesení valné hromady o přechodu takových účastnických cenných papírů na hlavního akcionáře se vyžaduje předchozí vyjádření České národní banky, že souhlasí se zdůvodněním výše protiplnění.

- Znalecký posudek o přiměřenosti výše protiplnění se nevyžaduje.
- V případě, kdy hlavní akcionář nabyl účastnické cenné papíry od ostatních akcionářů v důsledku nabídky převzetí nebo dobrovolné nabídky převzetí (podle zákona č. 104/2008 Sb., o nabídkách převzetí), přičemž na základě této nabídky nabyl alespoň 90 % všech účastnických cenných papírů, platí právní domněnka, že protiplnění podle takové nabídky převzetí (ať již jde o nabídku povinnou, či dobrovolnou) je protiplněním přiměřeným.
- Ke dni přechodu vlastnického práva k účastnickýcm cenným papírům menšinových akcionářů společnosti na hlavního akcionáře (§ 183l odst. 3 obch. zák.) dochází k vyřazení účastnických cenných papírů z obchodování na regulovaném trhu.

Ovládací smlouva a smlouva o převodu zisku

Ovládací smlouvou se zavazuje jedna smluvní strana (řízená osoba) podrobit se jednotnému řízení jiné osoby (řídící osoba). Smlouvou o převodu zisku se zavazuje řízená osoba převést – po provedení stanoveného přídělu do rezervního fondu – ve prospěch řídící osoby zbylý zisk nebo jeho část. Novela obchodního zákoníku, provedená zákonem č. 126/2008 Sb., doplnila společná ustanovení o ovládací smlouvě a smlouvě o převodu zisku (§ 190c a 190d) o úpravu, která řeší další související otázky (§ 190e až 190j).

Statutární orgán smluvní osoby, tj. osoby, která uzavřela ovládací smlouvu nebo smlouvu o převodu zisku, je povinen vyhotovit zprávu pro společníky nebo členy. V této zprávě vysvětlí důvody uzavření smlouvy. Zejména pak objasní výši vyrovnání a odškodnění, které náleží společníkům, kteří nejsou účastníky smlouvy (tzv. mimo stojící společníci).

Připouští se, aby se statutární orgány všech nebo jen některých smluvních stran dohodly, že vyhotoví společnou zprávu.

Ustanovení odstavce 2 § 190e obch. zák. počítá s případem, kdy má zpráva obsahovat určité citlivé údaje (způsobilé přičinit značnou újmu, tvořící předmět obchodního tajemství, utajované) – takové údaje nelze ve zprávě uvádět. Ve zprávě však musí být sdělen důvod, pro který se tyto údaje neuvádějí.

V odstavci 3 jsou stanoveny případy, kdy se zpráva nevyžaduje. Je tomu tak, jestliže

- s tím všichni společníci (členové) smluvní osoby projevili souhlas,
- všichni společníci (členové) smluvní osoby jsou jejím statutárním orgánem nebo členem tohoto orgánu.

Prohlášení o udělení souhlasu s tím, že se zpráva nevyžaduje, musí být učiněno v jedné ze dvou forem:

1. písemně s úředně ověřeným podpisem,
2. přímo na valné hromadě nebo členské schůzi (v tomto případě musí být prohlášení uvedeno v notářském zápisu).

Přezkoumání ovládací smlouvy znalcem

Obchodní zákoník v doplněném ustanovení § 190f požaduje znalecké přezkoumání návrhu ovládací smlouvy nebo smlouvy o převodu zisku. Provádí je buď jeden znalec za každou ze smluvních osob, nebo společně dva znalci pro všechny zúčastněné smluvní osoby. (Smluvní osobou je osoba, která uzavřela ovládací smlouvu nebo smlouvu o převodu zisku.)

Přezkoumání provádí zásadně znalec jmenovaný soudem. Na postup jmenování a odvolání znalce se použijí obdobně pravidla stanovená v § 59 odst. 3 obch. zák., která platí pro znalce zpracovávajícího posudek o hodnotě nepeněžitého vkladu do obchodní společnosti.

Návrh na jmenování znalce podává smluvní osoba. Jednáli se o znalce, kteří přezkoumávají návrh společně pro všechny zúčastněné smluvní osoby, podávají obě smluvní osoby společný návrh na jejich jmenování.
Znalecká zpráva o smlouvě (popř. společná znalecká zpráva o smlouvě) je znaleckým posudkem podle zvláštního zákona; tímto je zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
Obsahové náležitosti znaleckého posudku stanoví jednak cit. zákon č. 36/1967 Sb. (a také prováděcí vyhláška č. 37/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů), jednak § 190f odst. 4 obch. zák.

V odstavci 6 § 190f jsou zakotveny způsoby zajištění informovanosti společníků a členů smluvních osob, které závisejí na právní formě smluvní osoby. Jedná se o následující:

- U veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti – znalecká zpráva se zasílá všem společníkům.

- U společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti nebo družstva – společníkům (členům) přítomným na jednání valné hromady (členské schůze), která má schvalovat návrh ovládací smlouvy nebo smlouvy o převodu zisku, musí být umožněno volně nahlížet do znalecké zprávy.

Na případy, kdy se znalecké zprávy o smlouvě nevyžadují, se vztahují stejná pravidla jako pro písemnou zprávu o ovládací smlouvě (§ 190e odst. 3 obch. zák. – viz výše).

Právo společníka seznámit se s dokumenty

Novelou doplněná ustanovení § 190g a 190h určují pravidla, kterými se řídí realizace práva společníků a členů smluvních osob seznámit se s dokumenty týkajícími se ovládací smlouvy nebo smlouvy o převodu zisku.

Všichni společníci nebo členové mají právo seznámit se vždy s ovládací smlouvou nebo se smlouvou o převodu zisku. V případě, že se vyžadují, dále

– se zprávami statutárních orgánů,
– se znaleckými zprávami o příslušné smlouvě,
– s výročními zprávami a zprávami auditora.

Seznámení musí být umožněno v sídle smluvní osoby, a to v následujících lhůtách:

- ode dne, v němž bylo uveřejněno oznámení o svolání valné hromady (členské schůze), nebo ode dne, ve kterém byla odeslána pozvánka na valnou hromadu (členskou schůzi),
- jdeli o veřejnou obchodní společnost nebo o komanditní společnost – alespoň 15 dnů před podpisem ovládací smlouvy nebo smlouvy o převodu zisku.

V zájmu informovanosti společníků a členů je smluvní osoba povinna jim vydat opis nebo výpis z výše uvedených písemností. Tuto povinnost má smluvní osoba vůči každému společníkovi nebo členovi kterékoli smluvní osoby, jestliže o to společník nebo člen požádá. Opis nebo výpis písemnosti se vydává bez zbytečného odkladu a bezplatně.

Kromě uvedeného má smluvní osoba vůči společníkům či členům ještě další informační povinnosti přímo na valné hromadě (členské schůzi), a to:

- uvedené listiny musí být společníkům nebo členům volně přístupné k nahlédnutí,

- na začátku jednání statutární orgán smluvní osoby objasní společníkům (členům) ovládací smlouvu nebo smlouvu o převodu zisku,
- před hlasováním o schválení smlouvy seznámí statutární orgán společníky (členy) se znaleckou zprávou o smlouvě,
- musí poskytnout informace, jež se týkají ostatních smluvních osob, a to každému společníkovi nebo členu, který o to požádá; podmínkou je, aby šlo o informace, které jsou důležité z hlediska schválení ovládací smlouvy nebo smlouvy o převodu zisku, a také, aby jejich předmětem nebyly tzv. citlivé údaje (§ 190e odst. 2 obch. zák.).

Odstoupení od ovládací smlouvy

Ovládací smlouva a smlouva o převodu zisku se zásadně zrušuje ke dni zániku řízené osoby.

Ustanovení § 190j obchodního zákoníku umožňuje odstoupení od ovládací smlouvy nebo smlouvy o převodu zisku, a to jestliže v důsledku fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení došlo k zániku řídící osoby. Za takové situace je nástupnická společnost oprávněna od smlouvy odstoupit; k tomuto právnímu úkonu má lhůtu do jednoho měsíce od zápisu fúze nebo rozdělení do obchodního rejstříku. Ostatní případy přeměn společností nebo družstev nemají vliv na další působení společností či družstev zúčastněných na přeměně podle ovládací smlouvy nebo smlouvy o převodu zisku.

Vzdání se přednostního práva na upisování akcií

Při zvýšení základního kapitálu akciové společnosti upisováním nových akcií peněžitými vklady má každý z dosavadních akcionářů přednostní právo upsat část nových akcií společnosti upisovaných ke zvýšení základního kapitálu, a to v rozsahu odpovídajícím jeho podílu na základním kapitálu akciové společnosti. Tohoto přednostního práva se akcionář může vzdát. Může tak učinit ještě předtím, než bude přijato rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu.

V případě, že se akcionář vzdá přednostního práva na upsání části nových akcií, jak je upravuje ustanovení § 204a odst. 7 obch. zák., musí prohlášení, kterým se vzdává svého práva, učinit buď písemně s připojením úředně ověřeného podpisu, nebo přímo na valné hromadě, na které se rozhoduje o zvýšení základního kapitálu. Ve druhém z uvedených případů (na valné hromadě) se musí toto prohlášení uvést v notářském zápisu. Toto prohlášení má právní účinky i vůči právnímu nástupci akcionáře, který se přednostního práva vzdal.

Absolutní obchody

Pro určení právních předpisů, jež jsou rozhodné pro úpravu toho či onoho závazkového vztahu, je významné dělení závazkových vztahů na obchody absolutní a relativní. Závazkové vztahy mezi podnikateli, kdy je s přihlédnutím ke všem okolnostem jejich vzniku zřejmé, že se týkají jejich podnikatelské činnosti, jsou označovány jako „relativní obchody“.

Naproti tomu se bez ohledu na povahu účastníků obchodní zákoník aplikuje na závazkové vztahy, jejichž taxativní výčet je podán v ustanovení § 261 odst. 3. Tyto závazkové vztahy se proto označují jako „absolutní obchody“.

V tomto výčtu bylo novelou provedenou zákonem č. 230/2008 Sb. změněno písmeno c), které dosud hovořilo pouze o burzovních obchodech. Avšak v souvislosti se zrovnoprávněním postavení dalších organizátorů regulovaných trhů, kteří plní obdobnou funkci jako burza, bylo nezbytné podřadit závazkové vztahy vznikající na těchto trzích, resp. v těchto systémech nově režimu absolutních obchodů. Proto napříště podléhají režimu obchodního zákoníku také závazkové vztahy vznikající z úplatných smluv o obchodech s cennými papíry a jejich zprostředkování (smlouva, kterou je zprostředkován obchod s cennými papíry, se řídí § 642 a násl. obch. zák.).

JUDR. JIŘÍ NESNÍDAL