Novelizovaná pravidla
pro registraci
plátce a identifikované osoby
1. Obrat v tuzemsku
2. Registrace osoby povinné k dani jako plátce při překročení limitu obratu
3. Registrace plátce ze zákona v ostatních případech
4. Dobrovolná registrace osoby povinné k dani jako plátce
5. Skupinová registrace
6. Registrace identifikované osoby
Jaké jsou změny týkající se definice obratu pro účely DPH? Jaká jsou aktuálně platná pravidla pro registraci osob povinných k dani jako plátců daně, a to jak ze zákona, tak i dobrovolně? Jaká jsou aktuálně platná pravidla pro skupinovou registraci a v závěru článku pravidla pro registraci identifikovaných osob?
Od 1. 1. 2025 nabyla účinnosti novela zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH), která byla provedena zákonem č. 461/2024 Sb. Některé změny, která tato novela přináší, jsou dány předpisy EU, a to zejména Směrnicí Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen směrnice o DPH).
Jedná se zejména o zavedení zvláštního režimu pro malé podniky, který umožňuje pro tzv. malé podniky usazené na území členského státu uplatnit osvobození od uplatňování daně v jiném členském státě, než ve kterém mají své sídlo. V návaznosti na to jsou touto novelou zákona provedeny také změny v pravidlech pro registraci osob povinných k dani jako plátců daně, a to zejména v případě překročení limitu obratu. Dílčí změny se týkají také pravidel pro dobrovolnou registraci plátců daně, pro skupinovou registraci a pro registraci identifikovaných osob.
1. Obrat v tuzemsku
V dřívějším znění zákona o DPH byl obrat pro účely DPH vymezen v § 4a, který byl s účinností od 1. 1. 2025 novelizován. V novelizovaném znění § 4a zákona o DPH je v souvislosti se zavedením zvláštního režimu pro malé podniky vymezen „obrat v tuzemsku“, který je chápan prakticky po dílčích úpravách obdobně jako obrat definovaný v dosavadním znění § 4a zákona o DPH. V § 109bb novelizovaného znění zákona o DPH, jsou definovány pojmy „obrat v jiném členském státu“ a „obrat v Evropské unii“. Tyto nové pojmy se využívají v souvislosti s posouzením podmínek, zda osoba povinná k dani splňuje z hlediska výše dosahovaných obratů podmínky pro využití režimu pro malé podniky. Pojem obratu v tuzemsku je využíván zejména pro účely povinné registrace osoby povinné k dani jako plátce daně, jak je vysvětleno v dalším textu. Dále také pro účely zrušení registrace plátce na jeho žádost a pro účely změny zdaňovacího období.
Podle novelizovaného § 4a odst. 1 zákona o DPH se do obratu v tuzemsku zahrnují nadále zejména úplaty za zdanitelná plnění, tj. za dodání zboží a poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku, které podléhají příslušné sazbě daně. Doplňuje se, že do obratu v tuzemsku se vedle zdanitelného plnění zahrne také plnění, které by bylo zdanitelné, pokud by v tuzemsku nebylo osvobozeno v režimu pro malé podniky, jehož základním principem je, že osoba povinná k dani, která má sídlo v jiném členském státě a která je malým podnikem, je osvobozena od povinnosti uplatňovat daň v jiném členském státě, než ve kterém má sídlo. Úplaty za tato plnění v režimu pro malé podniky uskutečněná v tuzemsku, která jsou podle nového § 50 zákona o DPH osvobozena od daně, musí tato osoba povinná zahrnovat do svého obratu v tuzemsku.
Do obratu v tuzemsku se obdobně jako dříve zahrnují také úplaty za plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně vymezená v § 63 zákona o DPH, tj. např. za dodání zboží do jiného členského státu podle § 64 zákona o DPH, za vývoz zboží do třetích zemí podle § 66 zákona o DPH či za dodání knihy a poskytnutí obdobné služby podle § 71i zákona o DPH.
Do obratu v tuzemsku se obecně nadále nezahrnují úplaty za plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, která jsou vymezena v § 51 zákona o DPH, podrobnější vymezení těchto plnění vyplývá z navazujících § 52 až § 62 zákona o DPH. Výjimka z tohoto pravidla se uplatní ve stanovených případech, kdy se i úplaty za tato osvobozená plnění do obratu započítávají. Jedná se o plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, kterými jsou finanční činnosti podle § 54, penzijní činností podle § 54a, pojišťovací činnosti podle § 55, dodání a nájem nemovitých věcí, které jsou osvobozeny od daně podle novelizované právní úpravy podle § 56, § 56a a § 62 jestliže, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně. Podle právního názoru GFŘ se za příležitostnou činnost považuje taková činnost, která není prováděna pravidelně, neexistuje ani předpoklad její soustavnosti, který je vyjádřen záměrnou opakovaností, na její uskutečňování není vyčleněný personál, náklady a úplata přijatá za takovou činnost je v porovnání s celkovým obratem minimální.
Od 1. 1. 2025 byl do § 4a zákona o DPH doplněn nový odstavec 2, podle něhož se nově do obratu v tuzemsku zahrnují také fiktivní plnění podle § 13 a § 14 zákona o DPH, tj. použití zboží a služeb pro účely nesouvisející s ekonomickou činností plátce, např. bezúplatné poskytnutí zboží, které bylo součástí obchodního majetku osoby povinné k dani. Podle tohoto odstavce se za úplatu, která osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění a která se zahrne do obratu v tuzemsku, považuje výše základu daně stanovená podle § 36 odst. 6 písm. a) a b) zákona o DPH, tj. cena zjištěná či výše celkových nákladů v případě použití zboží či služeb pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomické činnosti a v dalších případech, kde se nejedná o zdanitelné plnění poskytnuté za faktickou úplatu. Podle dřívějšího znění § 4a zákona o DPH se uvedené částky do obratu nezahrnovaly.
? Příklad 1
Zahrnutí darování obchodního majetku do obratu v tuzemsku
Osoba povinná k dani, která není plátcem, poskytne v roce 2025 bezúplatně např. osobní počítač, který má v obchodním majetku.
Pokud by tento počítač poskytla bezúplatně v roce 2024, tato transakce by její obrat nijak neovlivnila, protože do konce roku 2024 se do obratu zahrnovaly úplaty za vymezené plnění uskutečněná v tuzemsku.
Jednalo-li se o plnění bez úplaty, do konce roku 2024 se do obratu nezahrnovalo. Při bezúplatném poskytnutí počítače v roce 2025 se podle § 4a odst. 2 zákona o DPH do obratu v tuzemsku zahrne částka odpovídající základu daně podle § 36 odst. 6 písm. a) zákona o DPH, z níž by odváděl daň při bezúplatném poskytnutí obchodního majetku, u něhož uplatnil odpočet, plátce. Základ daně se podle novelizovaného § 36 odst. 6 písm. a) zákona o DPH stanoví ve výši pořizovací ceny obchodního majetku snížené o hodnotu jeho opotřebení určenou ke dni uskutečnění zdanitelného plnění bez daně.
n
Podle § 4a odst. 3 zákona o DPH se do obratu v tuzemsku nadále nezahrnuje úplata za dodání nebo poskytnutí dlouhodobého majetku, není-li toto uskutečněné plnění nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti osoby povinné k dani.
2. Registrace osoby povinné k dani jako plátce při překročení limitu obratu
V § 6 zákona o DPH jsou dlouhodobě stanoveny podmínky pro registraci osoby povinné k dani jako plátce při překročení limitu obratu. Podle § 6 odst. 1 dřívějšího znění zákona o DPH se stala plátcem osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhl 2 000 000 Kč, s výjimkou osoby, která uskutečňovala pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. Osoba povinná k dani, která nebyla dosud plátcem, tedy měla z hlediska případného překročení registračního limitu sledovat svůj obrat za 12 předchozích kalendářních měsíců, a nikoliv za kalendářní rok. Podle navazujícího § 6 odst. 2 zákona o DPH se stala osoba povinná k dani, která překročila limit obratu, plátcem od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat, nestala-li se podle tohoto zákona plátcem dříve z jiných důvodů. Osoba povinná k dani, která překročila limit obratu, se stala k tomuto dni plátcem, a to i v případě, kdy nepodala přihlášku k registraci nebo tuto přihlášku podala opožděně. Přihlášku k registraci byla tato osoba povinna podat podle dosavadního znění § 94 odst. 1 zákona o DPH nejpozději do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém překročila stanovený obrat.
Výše uvedená pravidla pro registraci při překročení limitu obratu platilo pouze pro osoby povinné k dani se sídlem v tuzemsku. Pravidla pro registraci osob povinných k dani, které neměly sídlo v tuzemsku, vyplývala z dřívějšího znění § 6c zákona o DPH. Podle § 6c odst. 2 dřívějšího znění zákona o DPH se stala plátcem osoba povinná k dani, která neměla sídlo v tuzemsku a která uskutečnila zdanitelné plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku, s výjimkou plnění, u kterých byla povinna přiznat daň osoba, které byla tato plnění poskytována. Z tohoto odstavce tedy prakticky vyplývalo, že limit obratu ve výši 2 000 000 Kč pro tyto osoby povinné k dani neplatil a musely se registrovat okamžitě, jakmile uskutečnily v tuzemsku zdanitelné plnění, z něhož jim vznikla povinnost přiznat daň, a to s výjimkou případů, kdy bylo možno využít pro odvedení daně zvláštní režim jednoho správního místa a s výjimkou případů, kdy povinnost přiznat daň v tuzemsku vznikla příjemci plnění.
V návaznosti na úpravu definice obratu v tuzemsku v souvislosti se zavedením zvláštního režimu pro malé podniky byl § 6 zákona o DPH s účinností od 1. 1. 2025 komplexně novelizován. Podle novelizovaného znění § 6 odst. 1 zákona o DPH se osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku nebo osoba registrovaná do režimu pro malé podniky pro tuzemsko stane plátcem od prvního dne kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém její obrat v tuzemsku překročil částku 2 000 000 Kč.
Prakticky to znamená, že pro účely registrace plátce v roce 2025 již nesleduje osoba povinná k dani svůj obrat za 12 předcházejících kalendářních měsíců jako dříve, ale klíčový je její obrat v tuzemsku za kalendářní rok. Podle navazujícího novelizovaného § 94 odst. 1 zákona o DPH je osoba povinná k dani povinna podat přihlášku k registraci do 10 pracovních dnů ode dne, kdy překročila limit obratu.
? Příklad 2
Registrace plátce při překročení limitu obratu v roce 2025
Obchodní společnost se sídlem v tuzemsku, která byla založena v roce 2021, nepřekročila do konce roku 2024 limit obrat ve výši 2 000 000 Kč počítaný za 12 předchozích kalendářních měsíců. Od 1. 1. 2025 tedy začala tato obchodní společnost sledovat svůj obrat v tuzemsku od nuly.
Překročí-li limit obratu v tuzemsku např. 12. 10. 2025, stane se plátcem od 1. 1. 2026, pokud se nestane plátcem dříve. Přihlášku k registraci je však povinna podat již do 10 pracovních dnu ode dne, kdy limit obratu překročila. V kolonce „důvod registrace“ uvede odkaz na § 6 odst. 1 zákona o DPH.
n
Podle § 6 odst. 2 písm. a) zákona o DPH se osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku nebo osoba registrovaná do režimu pro malé podniky pro tuzemsko stane plátcem dnem následujícím po dni překročení limitu obratu, pokud správci daně ve včas podané přihlášce k registraci sdělí, že se chce stát plátcem tímto dnem. Chce-li se tedy osoba povinná k dani stát po překročení limitu obratu plátcem dříve než od začátku následujícího kalendářního roku, uvede tuto skutečnosti do přihlášky k registraci, kterou podá také do 10 pracovních dnů ode dne, kdy překročila limit obratu.
? Příklad 3
Registrace plátce při překročení limitu obratu v roce 2025 od následujícího dne
Obchodní společnost se sídlem v tuzemsku, překročí limit obratu v tuzemsku např. 12. 10. 2025. Přihlášku k registraci podá do 10 pracovních dnů ode dne, kdy limit obratu překročila.
V přihlášce k registraci v kolonce „důvod registrace“ uvede odkaz na § 6 odst. 2 písm. a) zákona o DPH. Správce daně ji na základě toho zaregistruje od 13. 10. 2025.
n
Podle § 6 odst. 2 písm. b) zákona o DPH se osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku nebo osoba registrovaná do režimu pro malé podniky pro tuzemsko stane plátcem dnem následujícím po dni, kdy její obrat v tuzemsku překročil v příslušném kalendářním roce částku 2 536 500 Kč, která vychází z limitu obratu v Evropské unii ve výši 100 000 EUR stanoveného předpisy EU pro možnost využití zvláštního režimu pro malé podniky, který byl přepočten na české koruny. Povinnost přiznat a odvést daň vzniká již z plnění, která se v tento den uskuteční. Povinnost podat přihlášku k registraci vzniká této osobě povinné k dani také do 10 pracovních dnů ode dne překročení této částky.
? Příklad 4
Registrace plátce při překročení limitu obratu ve výši 2 536 500 Kč
Fyzická osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, překročí limit obratu v tuzemsku např. 15. 10. 2025. Přihlášku k registraci podá do 10 pracovních dnů ode dne, kdy limit obratu překročila, a hodlá se stát plátcem podle § 6 odst. 1 zákona o DPH od 1. 1. 2026.
Pokud však např. 28. 11. 2025 překročí limit obratu ve výši 2 536 500 Kč, stane se plátcem již od 29. 11. 2025, tj. od následujícího dne po dni, kdy tento limit osoba povinná k dani překročila. Je povinna znovu podat přihlášku k registraci, a to do 10 pracovních dnu ode dne, kdy výše uvedený limit obratu překročila. V kolonce „důvod registrace“ uvede odkaz na § 6 odst. 2 písm. b) zákona o DPH.
n
Z § 6 odst. 3 zákona vyplývá obdobně jako dříve, že osoba povinná k dani, která uskutečňuje pouze plnění, u kterých by neměla nárok na odpočet daně, tj. např. plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet podle § 51 zákona o DPH se nestane plátcem, i když překračuje limit obratu podle odstavce 1 nebo 2. Plátcem se však tato osoba povinná k dani stane za stanovených podmínek, pokud uskuteční plnění, které spadá do jejího obratu v tuzemsku a u kterého by měla nárok na odpočet daně, pokud by byla plátcem.
3. Registrace plátce ze zákona v ostatních případech
V § 6b zákona o DPH jsou nadále vymezena pravidla, za nichž se stává plátcem osoba povinná k dani, která získá majetek na základě rozhodnutí o privatizaci nebo formou nabytí obchodního závodu od plátce, případně při přeměně právnické osoby, která byla plátcem. Podle § 6b odst. 1 písm. a) zákona o DPH se stane plátcem osoba povinná k dani ode dne nabytí majetku, pokud nabývá tento majetek pro účely uskutečňování ekonomické činnosti na základě rozhodnutí o privatizaci. Podle písmene b) se stane plátcem osoba povinná k dani nabytím obchodního závodu od plátce. Vzhledem k tomu, že uvedené převody majetku nejsou předmětem DPH, je tím zajištěno, že nemůže získat majetek bez daně osoba, která není plátcem.
Podle § 6b odst. 2 zákona o DPH se stane plátcem osoba povinná k dani ode dne zápisu přeměny právnické osoby do veřejného rejstříku. Toto pravidlo platí zejména pro obchodní korporaci, pokud na ni při této přeměně přechází nebo je převáděno jmění zanikající nebo rozdělované obchodní korporace, které byly plátcem, ale i pro ostatní právnické osoby, které obchodními korporacemi nejsou (např. spolky, nadace, nadační fondy, ústavy).
Podle § 6b odst. 3 zákona o DPH nepřestává být plátcem právnická osoba, která při změně právní formy na jinou formu nezaniká, ani nepřechází její jmění na právního nástupce, pouze se mění její vnitřní právní poměry a právní postavení jejích společníků, tj. pokud např. dojde ke změně společnosti s ručením omezeným, která je plátcem, na akciovou společnost, zůstává akciová společnost plátcem daně.
Pravidla pro registraci osoby povinné k dani, která nemá sídlo v tuzemsku, jako plátce ze zákona vyplývají v roce 2025 z novelizovaného § 6c zákona o DPH. Plátcem se podle § 6c odst. 1 zákona o DPH stává osoba povinná k dani, která nemá sídlo v tuzemsku a která není registrována do režimu pro malé podniky pro tuzemsko, je plátcem ode dne uskutečnění zdanitelného plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku, s výjimkou plnění, u kterých je povinna přiznat daň osoba, které jsou tato plnění poskytována a plnění, na která se použije zvláštní režim jednoho správního místa.
Podle § 6c odst. 2 zákona o DPH se stává plátcem osoba povinná k dani, která nemá sídlo v tuzemsku a která není registrována do režimu pro malé podniky pro tuzemsko, je plátcem ode dne dodání zboží do jiného členského státu, které je odesláno nebo přepraveno z tuzemska touto osobou, pořizovatelem nebo zmocněnou třetí osobou, a to osobě, pro kterou je pořízení zboží v jiném členském státě předmětem daně.
Podle § 6c odst. 3 zákona o DPH se stává plátcem osoba povinná k dani, která nemá sídlo v tuzemsku a která není registrována do režimu pro malé podniky pro tuzemsko, pokud uskuteční dodání zboží za úplatu, které je přemístěním zboží z tuzemska do jiného členského státu. Tato osoba je plátcem ode dne dodání tohoto zboží, pokud je pořízení tohoto zboží v jiném členském státě pro tuto osobu předmětem daně. Pokud by např. firma se sídlem na Slovensku přemístila zboží z tuzemska na Slovensko, kde by pro ni bylo předmětem daně, stala by se v této souvislosti v tuzemsku plátcem daně.
Podle § 6d zákona o DPH se nadále stává plátcem osoba povinná k dani, která je členem skupiny a která uskuteční zdanitelné plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku svou částí umístěnou mimo tuzemsko. Tato osoba se stane plátcem ode dne uskutečnění tohoto plnění. Pro jednoznačnost se stanoví, že tato povinnost nevzniká v případě plnění, u kterých je povinna přiznat daň osoba, pro kterou jsou tato plnění poskytována.
V § 6e zákona o DPH jsou po drobných úpravách provedených novelou s účinností od 1. 1. 2025 stanovena pravidla pro registraci dědice, který nabyl majetek po zemřelém plátci. Podle § 6e odst. 1 zákona o DPH je dědic, který majetek nabyl po zemřelém plátci a který pokračuje v uskutečňování ekonomické činnosti, plátcem ode dne přechodu daňové povinnosti zůstavitele. Podle § 239a odst. 3 daňového řádu daňová povinnost zůstavitele přechází na jeho dědice rozhodnutím soudu o dědictví. Dědic tak získává postavení daňového subjektu namísto zůstavitele. V tomto případě přejde plátcovství kontinuálně na dědice, který pokračuje v ekonomické činnosti po zemřelém plátci a nevzniká mu v této souvislosti povinnost dodaňovat majetek, u něhož zemřelý plátce uplatnil nárok na odpočet daně. Podle § 6e odst. 2 zákona o DPH se pokračováním v uskutečňování ekonomických činností pro účely zákona o DPH rozumí pokračování v podnikání na základě živnostenského nebo jiného oprávnění nebo pokračování v jiných ekonomických činnostech.
Podle nového § 6ea zákona o DPH, který nahradil od 1. 1. 2025 dřívější § 6fe se stává plátcem provozovatel elektronického rozhraní, který uskuteční dodání zboží podle § 13a zákona o DPH s místem plnění v tuzemsku, a to ode dne uskutečnění tohoto dodání. Registrační povinnost provozovateli elektronického rozhraní nevznikne v případě, že daň odvádí ve zvláštním režimu jednoho správního místa (OSS). Podle § 6ea odst. 2 zákona o DPH vzniká registrační povinnost zahraniční osobě, která uskuteční dodání zboží provozovateli elektronického rozhraní podle § 13a odst. 2 zákona o DPH s místem plnění v tuzemsku. Tato osoba je plátcem ode dne dodání tohoto zboží, i když je toto dodání podle § 71h osvobozeno od daně a zahraniční osobě tedy povinnost přiznat daň v tuzemsku nevznikne.
4. Dobrovolná registrace osoby povinné k dani jako plátce
Pravidla pro dobrovolnou registraci osoby povinné k dani jako plátce vyplývají v roce 2025 z novelizovaného znění § 6f zákona o DPH a v navazujícím novelizovaném § 94a zákona o DPH jsou zakotvena pravidla pro podání přihlášky k dobrovolné registraci plátce.
Podle § 6f odst. 1 zákona o DPH se stává plátcem osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která uskutečňuje nebo bude uskutečňovat plnění s nárokem na odpočet daně. Tato osoba se stává plátcem ode dne následujícího po dni oznámení rozhodnutí, kterým je tato osoba registrována. Podle navazujícího § 94a odst. 1 zákona o DPH nemůže o dobrovolnou registraci plátce požádat nespolehlivá osoba, která je pro účely DPH vymezena v § 106a zákona o DPH. Podle § 6f odst. 2 zákona o DPH se může stát plátcem osoba povinná k dani, která nemá sídlo ani provozovnu v tuzemsku, která není registrována do režimu pro malé podniky pro tuzemsko, která bude uskutečňovat plnění s nárokem na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku. Tato osoba je plátcem také ode dne následujícího po dni oznámení rozhodnutí, kterým je tato osoba registrována.
5. Skupinová registrace
Skupina je nadále specifickým daňovým subjekt pro účely DPH. Novelou zákona se s účinností od 1. 1. 2025 v zásadě vymezení a postavení skupiny prakticky nezměnilo. Skupinu může podle novelizovaného znění § 5a zákona o DPH vytvořit personálně nebo kapitálově spojené seskupení ve smyslu jejich vymezení v § 4 zákona o DPH. V případě kapitálově spojené seskupení musí podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech činit alespoň 40 %. Členem skupiny může být nadále pouze osoba, která má sídlo nebo provozovnu v tuzemsku. Skupinu lze vytvořit i kombinací kapitálově a personálně spojeného seskupení.
Skupina je nadále pro účely DPH považována za samostatnou osobu povinnou k dani, tj. plnění poskytovaná mezi členy skupiny nejsou předmětem DPH. Zdaňovány jsou pouze výstupy ze skupiny a nárok na odpočet daně vzniká pouze u vstupů do skupiny za splnění obecných zákonných podmínek. Podle § 5a zákona o DPH se nově kapitálově spojeným seskupením rozumí i organizační složka státu a jí zřízené příspěvkové organizace, nebo územně samosprávný celek a jím zřízené příspěvkové organizace.
Z § 5a zákona o DPH vyplývá nadále pravidlo, podle něhož každá osoba může být pouze členem jedné skupiny. Člen skupiny není po dobu členství ve skupině samostatnou osobou povinnou k dani, tj. nemůže se ani samostatně registrovat jako plátce daně.
Procesní pravidla pro skupinovou registraci jsou stanovena ve vazbě na vymezení skupiny v § 5a v novelizovaném § 95a zákona o DPH. Z odstavce 1 tohoto ustanovení vyplývá, že v přihlášce k registraci skupiny určí spojené osoby, které budou členy skupiny, osobu, která bude zastupujícím členem skupiny. Přihlášku k registraci podá osoba určená za zastupujícího člena skupiny u správce daně místně příslušného podle § 93a zákona o DPH, podle něhož se určuje místní příslušnost skupiny. Skupina se stává plátcem od 1. ledna následujícího kalendářního roku, pokud je přihláška k registraci skupiny podána nejpozději do 31. října běžného kalendářního roku. Pokud je přihláška podána po 31. říjnu běžného kalendářního roku, stává se skupina plátcem od 1. ledna druhého kalendářního roku následujícího po podání přihlášky k registraci.
6. Registrace identifikované osoby
Pravidla pro registraci identifikovaných osob jsou vymezena § 6g až § 6l zákona o DPH. Z novelizovaných § 6g až § 6i zákona o DPH vyplývá, kdy se stane identifikovanou osobou ze zákona osoba povinná k dani, případně právnická osoba nepovinná k dani. V § 6j až § 6l zákona o DPH je beze změn zakotvena možnost dobrovolné registrace identifikované osoby.
Osobám povinným k dani nevzniká povinnost registrovat se jako plátci z důvodu překročení limitu pro pořízení zboží z jiného členského státu nebo přijetí služby s místem plnění v tuzemsku od osoby neusazené v tuzemsku či při poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1 zákona o DPH. V těchto případech se osoba povinná k dani stane ze zákona identifikovanou osobou, které vzniká povinnost přiznávat DPH při pořízení zboží a přijetí služeb a dalších přeshraničních transakcí od osoby neusazené v tuzemsku.
Identifikované osoby však při uskutečňování tuzemských plnění zůstávají v postavení osoby osvobozené od uplatňování daně, a to vzhledem k nepřekročení limitu obratu. Z novelizovaného § 6g zákona o DPH vyplývá, že v případě prvního pořízení zboží z jiného členského státu, které je předmětem daně, tj. ve vazbě na § 2a zákona o DPH při pořízení zboží, jehož pořízením hodnota zboží pořízeného v rámci kalendářního roku překročí limit 326 000 Kč, se stane osoba povinná k dani a také právnická osoba nepovinná k dani identifikovanou osobou, a to okamžitě ke dni pořízení zboží, kterým tento limit překročí.
Prakticky to znamená, že jako identifikované osobě je přiděleno DIČ pro účely DPH a musí z pořízeného zboží přiznávat daň, ale plátcem daně pro tuzemská plnění se nestane. Obdobný postup se uplatní při pořízení nového dopravního prostředku nebo zboží, které je předmětem spotřební daně. V těchto případech žádný hodnotový limit neplatí. Identifikovanou osobou se tato osoba nestane v případě pořízení zboží prostřední osobou při dodání zboží formou třístranného obchodu nebo při pořízení zboží z jiného členského státu, které je osvobozeno od daně podle § 71l zákona o DPH. Podle tohoto nového ustanovení je od daně osvobozeno za splnění stanovených podmínek pořízení nového dopravního prostředku nebo zboží, které je předmětem spotřební daně.
Podle novelizovaného § 6h zákona o DPH se osoba povinná k dani, které byla poskytnuta osobou povinnou k dani neusazenou v tuzemsku služba, z níž vzniká povinnost přiznat daň příjemci služby v tuzemsku, stane identifikovanou osobou dnem poskytnutí této služby. Tato povinnost vzniká podle metodických informací GFŘ zveřejněných na webových stránkách finanční správy také poskytovatelům přepravních a ubytovacích služeb, jsou-li tyto služby poskytovány prostřednictvím tzv. internetových platforem. Nově se stává taková osoba identifikovanou osobou také dnem poskytnutí úplaty, ze které vznikla povinnost přiznat daň, pokud byla tato úplata poskytnuta před poskytnutím služby.
Podle novelizovaného § 6i zákona o DPH se osoba povinná k dani, která poskytla službu, s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1 zákona o DPH, stane identifikovanou osobou dnem poskytnutí této služby, pokud povinnost přiznat a zaplatit daň vznikla příjemci služby. Pokud např. podnikatel, který jako osoba povinná k dani není dosud plátcem, poskytne reklamní službu osobě registrované k dani se sídlem v Irsku, stane se identifikovanou osobou dnem poskytnutí takové služby. Nově se stává osoba povinná k dani identifikovanou osobou také dnem přijetí úplaty za poskytnutí této služby, pokud byla tato úplata přijata před poskytnutím služby.
Ing. Václav Benda
