V důvodové zprávě k návrhu výše uvedeného zákona bylo uvedeno, že vojákům v povinné a aktivní záloze povolaným k výkonu vojenské činné služby je doposud poskytováno služné podle dosažené vojenské hodnosti, jehož výše je v řádu několika stokorun a má tedy charakter kapesného ke krytí drobných osobních výdajů po dobu vojenské činné služby. Dále je jim poskytováno civilním zaměstnavatelem volno bez náhrady platu a v rozsahu zameškaných směn z důvodu výkonu branné povinnosti jim krajská vojenská velitelství poskytují náhradu za nevyplacenou mzdu nebo plat.

Vojákům v povinné a aktivní záloze povolaným k výkonu vojenské činné služby má být podle návrhu zákona o službě vojáků v záloze vypláceno služné ve stejné výši, jako je předpokládaný služební tarif vojáka z povolání zařazeného na stejném nebo obdobném služebním místě. Jeho výše zabezpečuje nejen úroveň nad zákonem stanovenou minimální mzdou, ale v průměru odpovídá průměrné mzdě ve státě. Budou tak hmotně zabezpečeny nejen potřeby vojáka, ale i jeho rodiny.

Vzhledem k tomu, že vojákům v povinné a aktivní záloze povolaným k výkonu vojenské činné služby bude vypláceno služné, které má charakter příjmu ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 zákona č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, byla by daňová výjimka, v případě služného a zvláštního příplatku, neopodstatněná. Proto se navrhuje, aby osvobozený příjem od daně podle § 4 odst. 1 písm. m) zákona č. 586/­1992 Sb. ve formě plnění poskytovaného ozbrojenými silami vojákům v povinné a aktivní záloze povolaným k výkonu vojenské činné služby se nevztahoval na služné a zvláštní příplatek. Touto změnou se rovněž sleduje převedení úhrady pojistného na všeobecné zdravotní pojištění ze státu na poplatníka a zakládá účast vojáka ve službě na sociálním pojištění.

2. Zákon č. 105/­2016 Sb.

Zákon č. 105/­2016 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti mezinárodní spolupráce při správě daní a zrušuje se zákon č. 330/­2014 Sb., o výměně informací o finančních účtech se Spojenými státy americkými pro účely správy daní, přinesl změnu zákona o daních z příjmů v části druhé. Jedná se o 4 změny zákona o daních z příjmů:

-  V § 38f odst. 12 se slova „(§ 38fa)“ zrušují

Jde o legislativně technickou úpravu, informativní odkaz na § 38fa se z důvodu zrušení tohoto ustanovení (v návaznosti na zrušení směrnice Rady 2003/48/ES) zrušuje.

-  § 38fa se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 105 zrušuje.

V návaznosti na zrušení směrnice Ra­dy 2003/48/ES, se zrušuje § 38fa zákona o daních z příjmů, který stanovil povinnosti týkající se automatické výměny informací pro platební zprostředkovatele. Tato problematika již nebude součástí zákona o daních z příjmů, ale bude ji upravovat zákon č. 164/­2013 Sb., o me­zinárodní spolupráci při správě daní, ve znění pozdějších přepisů, podle kterého se bude nadále postupovat.

-  V § 38j odst. 2 se na konci textu písmene e) doplňují slova „a u poplatníka, který je daňovým nerezidentem, den ukončení zaměstnání v České republice“. Podle této změny mzdový list musí pro účely daně obsahovat den nástupu poplatníka do zaměstnání, a u poplatníka, který je daňovým nerezidentem, den ukončení zaměstnání v České republice.

Podle příslušným předpisů EU ke spolupráci v oblasti daní budou v rámci povinné automatické výměny informací předávány informace o délce výkonu práce na území ČR v případě daňových nerezidentů. Z tohoto důvodu se zakládá nová povinnost uvádět na mzdové listy údaj o dni ukončení zaměstnání v ČR u poplatníka, který je daňovým nerezidentem. Tento údaj bude přenášen do vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a bude tak využit pro účely povinné automatické výměny informací.

-  V § 38j odst. 2 se na konci textu písmene f) doplňují slova „a odděleně se uvedou údaje o odměně člena orgánu právnické osoby a sražené dani z této odměny, jedná-li se o poplatníka, který je daňovým nerezidentem“.

Podle této změny mzdový list musí pro účely daně obsahovat za každý kalendářní měsíc:

1.     úhrn zúčtovaných mezd bez ohledu, zda jsou vypláceny v penězích nebo v naturáliích,

2.     částky osvobozené od daně z úhrnu zúčtovaných mezd uvedeného v bo­dě 1,

3.     základ pro výpočet zálohy na daň nebo daně podle zvláštní sazby,

4.     vypočtenou zálohu nebo daň sraženou podle zvláštní sazby daně,

5.     měsíční slevu na dani podle § 35ba a zálohu sníženou o měsíční slevu na dani podle § 35ba,

6.     měsíční daňové zvýhodnění, měsíční slevu na dani podle § 35c, měsíční daňový bonus a zálohu sníženou o měsíční slevu na dani podle § 35ba a 35c,

7.     skutečně sraženou zálohu.

Údaje v bodech 3 a 4 se uvedou podle způsobu výpočtu zálohy na daň nebo výpočtu daně zvláštní sazbou daně z příjmů ze závislé činnosti a odděleně se uvedou údaje o odměně člena orgánu právnické osoby a sražené dani z této odměny, jedná-li se o poplatníka, který je daňovým nerezidentem.

Podle příslušných předpisů EU ke spolupráci v oblasti daní budou v rámci povinné automatické výměny informací předávány informace o příjmech ze závislé činnosti a odměnách členů orgánu právnické osoby. Odměny členů orgánu právnické osoby jsou příjmem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. c) zákona. Uvedené odměny budou ve vyúčtování uváděny samostatně.

Přechodné ustanovení stanoví, že pro daňové povinnosti u daní z příjmů za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a za zdaňovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 586/­1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Zákon č. 113/­2016 Sb.

Třetí novelou zákona o daních z příjmů schválenou v tomto roce je zákon č. 113/­2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb (tj. zákona č. 112/­2016 Sb.). Zákon o evidenci tržeb stanoví mimo jiné, že subjektem evidence tržeb je poplatník daně z příjmů fyzických osob a daně z příjmů právnických osob. Předmětem evidence tržeb jsou evidované tržby poplatníka, tj. platby, které splňují formální náležitosti pro evidovanou tržbu a které zakládají rozhodný příjem.

Rozhodným příjmem se pro účely tohoto zákona rozumí:

a)  u poplatníka daně z příjmů fyzických osob příjem ze samostatné činnosti, která je podnikáním, s výjimkou příjmu, který:

1. není předmětem daně z příjmů,

2. je z hlediska obvykle přijímaných tržeb ojedinělý nebo

3. podléhá dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, nebo

b)  u poplatníka daně z příjmů právnických osob příjem z činnosti, která je podnikáním, s výjimkou příjmu, který:

1. není předmětem daně z příjmů,

2. je z hlediska obvykle přijímaných tržeb ojedinělý,

3. podléhá dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně nebo

4. podléhá dani ze samostatného základu daně.

V důvodové zprávě k uvedenému zákonu je uvedeno mimo jiné, že u poplatníků fyzických osob s příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů, tj. s příjmy ze samostatné činnosti, podléhají evidenci pouze příjmy z podnikání ve smyslu § 420 odst. 1 občanského zákoníku. Ten stanoví, že kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Evidovány na straně poplatníků daně z příjmů fyzických osob nebudou příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem ve smyslu § 7 odst. 2 písm. a) zákona o daních z příjmů, v situaci, kdy tyto příjmy nebyly získány výkonem podnikání.

Zákon č. 113/­2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb, v části první mění zákon o daních z příjmů.

osvobození příjmů od daně

Podle § 4 odst. 1 písm. f) bod 4 zákona se od daně osvobozuje příjem v podobě ceny z účtenkové loterie podle zákona upravujícího evidenci tržeb.

S ohledem na zavedení účtenkové loterie zákonem o evidenci tržeb, je od daně osvobozena cena z výhry z této účtenkové loterie na straně poplatníků daně z příjmů fyzických osob.

Podle § 19 odst. 1 písm. zq) zákona jsou od daně osvobozeny ceny z účtenkové loterie podle zákona upravujícího evidenci tržeb. Obdobně i na straně právnických osob jsou s ohledem na zavedení účtenkové loterie osvobozeny ceny obdržené z výher z této účtenkové loterie.

sleva na dani na evidenci tržeb

Podle § 35ba odst. písm. h) zákona se poplatníkům fyzickým osobám daň vypočtená podle § 16, případně snížená podle § 35, 35a nebo § 35b za zdaňovací období snižuje o slevu na evidenci tržeb. Uvedenou slevu na evidenci tržeb definuje nový § 35bc, který stanoví, že:

(1) Výše slevy na evidenci tržeb činí 5 000 Kč. Sleva na dani činí nejvýše částku ve výši kladného rozdílu mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevy na poplatníka.

(2) Slevu na evidenci tržeb lze uplatnit pouze ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník poprvé zaevidoval tržbu, kterou má podle zákona o evidenci tržeb povinnost evidovat.

Novela zákona o daních z příjmů zavádí další jednorázovou slevu na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob, a to z důvodu kompenzace zvýšených výdajů, které nastanou poplatníkovi v návaznosti na povinnosti dané zákonem o evidenci tržeb.

Poplatník si slevu na dani může uplatnit, pokud alespoň jednou reálně zaeviduje tržbu v roce, kdy mu povinnost evidence tržeb vznikla podle zákona upravujícího evidenci tržeb. Slevu na evidenci tržeb nelze uplatnit ve více zdaňovacích obdobích. Slevu na evidenci tržeb mohou při splnění zákonem stanovených podmínek uplatnit jak poplatníci, kteří již podnikají a kterým vznikne povinnost evidovat tržby účinností zákona o evidenci tržeb, tak i poplatníci, kteří podnikat začnou až v následujících letech.

Slevu na evidenci tržeb lze uplatnit až do výše 5 000 Kč, maximálně však do výše rozdílu mezi 15 % dílčího základu daně podle § 7 zákona a částkou 24 840 Kč, tj. základní slevou na poplatníka podle § 35ba odst. 1 písm. a) zákona. Bude-li např. dílčí základ daně podle § 7 zákona na straně podnikatele činit 500 000 Kč, bude možno slevu uplatnit do výše 5 000 Kč, bude-li např. dílčí základ daně podnikatele podle § 7 zákona činit 180 000 Kč, bude možno slevu uplatnit do výše 2 160 Kč (15 % ze 180 000 = 27 000, 27 000 – 24 840 = 2 160).

Sleva na evidenci tržeb pro poplatníky evidující tržby se uplatňuje v pořadí za ostatními slevami uvedenými v § 35ba (základní sleva na poplatníka, sleva na manžela, základní či rozšířená sleva na invaliditu, sleva na držitele průkazu ZTP, sleva na studenta, sleva za umístění dítěte), avšak před daňovým zvýhodněním na vyživované dítě.

Novela č. 113/­2016 Sb., zákona o daních z příjmů nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2016.

4. Zákon č. 125/­2016 Sb.

Čtvrtou novelou zákona o daních z příj­­mů schválenou v tomto roce je zákon č. 125/­2016 Sb. Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, tj. počínaje 1. květnem 2016.

novelizace poznámky pod čarou č. 137

Poznámka pod čarou č. 137 zní:

Směrnice Rady 2011/96/EU ze dne 30. listopadu 2011 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států (přepracované znění), ve znění směrnice Rady 2013/13/EU, směrnice Rady 2014/86/EU a směrnice Rady 2015/121/EU.

Směrnice Rady 2009/133/ES ze dne 19. října 2009 o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních, částečných rozděleních, převodech aktiv a výměně akcií týkajících se společností z různých členských států a při přemístění sídla evropské společnosti nebo evropské družstevní společnosti mezi členskými státy (kodifikované znění), ve znění směrnice Rady 2013/13/EU.

Směrnice Rady 2003/49/ES ze dne 3. června 2003 o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi přidruženými společnostmi z různých členských států, ve znění směrnice Rady 2004/66/ES, směrnice Rady 2004/76/ES, směrnice Rady 2006/98/ES a směrnice Rady 2013/13/EU.

Směrnice Rady 2003/48 ze dne 3. června 2003 o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb, ve znění směrnice Rady 2004/66/ES, rozhodnutí Rady 2004/587/ES, směrnice Rady 2006/98/ES a směrnice Rady 2014/48/EU.“.

V důsledku nově přijatých směrnic Rady byla novelizována poznámka pod čarou, která na aktualizované právní předpisy Evropské unie v § 1 zákona o daních z příjmů odkazuje.

příjmy z provozu výroben elektřiny

Podle § 10 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9, jsou zejména příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného nájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem, a příjmů z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem.

Přechodné ustanovení č. 2 stanoví, že ustanovení § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 586/­1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze použít již pro zdaňovací období roku 2016. Příjmy z provozu výroben elektřiny, ke kterému není potřeba licence udělována Energetickým regulačním úřadem, jsou již za celé zdaňovací období r. 2016 považovány za ostatní příjmy podle § 10 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů.

V návaznosti na novelu č. 131/­2015 Sb. zákona č. 458/­2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a související zákony, která mimo jiné zjednodušuje administrace výroby elektřiny u malých zdrojů, které nejsou předmětem podnikatelské činnosti a jejichž výkon je z hlediska dopadů na distribuční soustavu omezený a slouží převážně pro vlastní spotřebu zákazníka, budou příjmy z výroby elektřiny, pro které nebude již podle energetického zákona vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem (např. fotovoltaické elektrárny s instalovaným výkonem do 10 kW), zdaňovány jako ostatní příjmy podle § 10 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů. Nebude se tak již jednat o příjem z jiného podnikání podle § 7 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů, ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění. Příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) nepřevýší-li 30 000 Kč ročně, jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny v souladu s § 10 odst. 3 písm. a). Způsob zdanění příjmů z provozu výroben elektřiny u právnických osob se v souvislosti s touto změnou nemění.

podíly na zisku dceřiné společnosti

Podle § 19 odst. 2 osvobození podle odst. 1 písm. ze) a podle odstavců 8 až 10 se nevztahuje na:

a) podíly na zisku vyplácené dceřinou společností, která je v likvidaci, mateřské společnosti, není-li mateřská společnost společností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České repub­liky,

b) příjmy z převodu podílu mateřské společnosti v dceřiné společnosti, pokud je dceřiná společnost poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a je v likvidaci,

c)     podíly na zisku, pokud má dceřiná společnost možnost snížit o ně základ daně.

Nové ustanovení § 19 odst. 2 písm. c) zákona bylo doplněno na základě směrnice Rady 2014/86/EU, kterou se mění směrnice 2011/96/EU o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států a její povinné implementace. Přijaté podíly na zisku v jednom členském státě mohou být osvobozeny pouze v tom případě, že v druhém členském státě nemohly být odečitatelné od základu daně.

novelizace poznámky pod čarou č. 93

Poznámka pod čarou č. 93 zní:

Směrnice Rady 2011/96/EU

Směrnice Rady 2009/133/ES

Směrnice Rady 2003/49/ES.

V návaznosti na právní předpisy Evropské unie byla novelizována poznámka pod čarou.

podíly na zisku obchodní korporace

Podle § 22 odst. 1 písm. g) bod 3 se za příjmy ze zdrojů na území České republiky u poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 považují příjmy z úhrad od poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 a od stálých provozoven poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, kterými jsou podíly na zisku, vypořádací podíly, podíly na likvidačním zůstatku obchodních korporací a jiné příjmy z držby kapitálového majetku a část zisku po zdanění vyplácená tichému společníkovi nebo jinému poplatníkovi, než je člen obchodní korporace. Za podíly na zisku se pro účely tohoto ustanovení považuje i zjištěný rozdíl mezi sjednanou cenou a cenou obvyklou na trhu (§ 23 odst. 7) a dále úroky, které se neuznávají jako výdaj (náklad) podle § 25 odst. 1 písm. w) a zl), s výjimkou zjištěného rozdílu u sjednaných cen a úroků hrazených daňovému rezidentovi jiného členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než České republiky nebo Švýcarské konfederace; podílem na zisku je i plnění ze zisku svěřenského fondu.

V souvislosti s § 34 odst. 1 zákona č. 90/­2012 Sb., o obchodních korporacích, který připouští možnost (pokud určí společenská smlouva) vyplacení zisků obchodní korporace i osobám, které nejsou členové obchodní korporace, byly do výčtu příjmů ze zdrojů na území České republiky doplněny i příjmy ze zisku vyplácené osobě, která není členem obchodní korporace. Uvedený příjem je zdaňován srážkou podle § 36 zákona.

snížení základu daně

Podle § 23 odst. 3 písm. c) bod 8 výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji lze snížit o hodnotu bezúplatného příjmu poplatníka, o kterou byl zvýšen výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle odstavce 3 písm. a) bodu 16, pokud je tento bezúplatný příjem využit k dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozené, a hodnota bezúplatného příjmu není výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

Pro zvýšení právní jistoty poplatníků i správců daně došlo k legislativně technickému upřesnění, ze kterého jednoznačně vyplývá, že snížit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle § 23 odst. 3 písm. c) bodu 8 zákona o daních z příjmů lze pouze v situacích, kdy byl o příslušnou hodnotu zvýšen výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 16 a současně není tato hodnota zohledněna v základu daně jiným způsobem, například z důvodu budoucího zaúčtování na vrub nákladů nebo podle jiných ustanovení zákona o daních z příjmů, např. formou odpisů.

Potvrzuje se tím základní pravidlo, že stejné výdaje nemohou být uplatněny dvakrát. Jde např. o jiný majetkový prospěch v podobě nehrazeného úroku u bezúplatné zápůjčky, o jehož hodnotu se nejprve zvýší základ daně z příjmů a poté je, za splnění zákonných podmínek, možné o tuto částku zase základ daně snížit.

výdaje na tvorbu fondu kulturních a sociálních potřeb

Podle § 24 odst. 2 písm. zr) daňovým výdajem jsou u veřejně prospěšných poplatníků výdaje (náklady) na tvorbu fondu kulturních a sociálních potřeb podle zvláštního právního předpisu a u poplatníků, kteří jsou veřejnou vysokou školou nebo veřejnou výzkumnou institucí podle zvláštního právního předpisu, výdaje (náklady) na tvorbu sociálního fondu, a to až do výše 1,5 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za zdaňovací období, v jakém lze mzdu zaměstnance uplatnit jako výdaj související s dosažením, zajištěním a udržením zdanitelných příjmů; u poplatníků, kteří jsou veřejnou vysokou školou nebo veřejnou výzkumnou institucí, též výdaje (náklady) na tvorbu fondu účelově určených prostředků, u poplatníků, kteří jsou veřejnou vysokou školou, též výdaje (náklady) na tvorbu fondu provozních prostředků, a u poplatníků, kteří jsou vysokou školou, též výdaje (náklady) na tvorbu stipendijního fondu.

Přechodné ustanovení č. 4 stanoví, že § 24 odst. 2 písm. zr) zákona č. 586/­1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije již pro zdaňovací období započaté v roce 2016. Zvýšení procentuální výše daňových výdajů na tvorbu daného fondu podle § 24 odst. 2 písm. zr) zákona se uplatní již za celé zdaňovací období započaté v roce 2016.

V souladu s § 2 vyhlášky č. 114/­2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů, činí základní příděl, kterým je tvořen fond kulturních a sociálních potřeb, 1,5 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost a dále na odměny a ostatní plnění za práci vykonávanou v rámci odborného výcviku na produktivních činnostech žákům učilišť. Z uvedeného důvodu byl zvýšen i limit pro daňovou uznatelnost výdajů na tvorbu daného fondu na straně neziskových poplatníků.

výdaje vynaložené na výzkum a vývoj

Podle § 34b odst. 2 písm. b) bod 2 zákona o daních z příjmů výdaji vynaloženými na výzkum a vývoj zahrnovanými do odpočtu nejsou výdaje (náklady) na služby, s výjimkou výdajů (nákladů) na služby, které souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje a které spočívají v ověření nebo prokázání toho, že výsledek výzkumu a vývoje splňuje požadavky stanovené právními předpisy, pokud výdaje na ověření nebo prokázání nebyly zahrnuty do odpočtu u jiného poplatníka.

Přechodné ustanovení č. 5 stanoví, že ustanovení § 34b odst. 2 písm. b) bod 2 zákona č. 586/­1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze použít již pro zdaňovací období započaté v roce 2016. Přechodné ustanovení zajišťuje, aby se odpočet na výdaje vynaložené při realizaci projektů výzkumu a vývoje za účelem certifikace výsledků výzkumu a vývoje v ustanovení § 34b odst. 2 písm. b) bodu 2 zákona o daních z příjmů uplatnil již za celé zdaňovací období započaté v roce 2016.

Do odpočtu na výzkum a vývoj lze zahrnout výdaje na nákup služeb na ověření, zda je výsledek určitého projektu výzkumu a vývoje v souladu s požadavky stanovenými v právních předpisech (v praxi půjde např. o testování a prověřování vzorků, prototypů či jejich komponent z hlediska dodržení závazných norem, apod.). V praxi se tyto činnosti nazývají nejčastěji homologací nebo certifikací.

Dosavadní bod 2 § 34b odst. 2 písm. b) zákona se označuje jako bod 3.

daňové zvýhodnění na děti

Podle § 35c odst. 1 zákona o daních z příjmů poplatník fyzická osoba má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, (dále jen „daňové zvýhodnění“) ve výši 13 404 Kč ročně na jedno dítě, 17 004 Kč ročně na druhé dítě a 20 604 Kč ročně na třetí a každé další dítě, pokud neuplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo § 35b. Poplatník o daňové zvýhodnění sníží daň vypočtenou podle § 16, případně sníženou podle § 35 nebo § 35ba nebo 35bb.

Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu. Je-li v jedné společně hospodařící domácnosti vyživováno více dětí, posuzují se pro účely tohoto ustanovení dohromady. Jde o zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a na třetí a každé další vyživované dítě.

Přechodné ustanovení č. 6 stanoví, že ustanovení § 35c odst. 1 zákona č. 586/­1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije již pro zdaňovací období roku 2016. Při zúčtování mzdy a výpočtu zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za kalendářní měsíce přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije § 35c odst. 1 zákona č. 586/­1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zá­kona.

Přechodné ustanovení zajišťuje, aby se zvýšené daňové zvýhodnění na druhé a další dítě v § 35c odst. 1 zákona o daních z příjmů aplikovalo již za celé zdaňovací období roku 2016 s tím, že zvýšení daňového zvýhodnění se použije:

– poprvé při zúčtování měsíčních mezd a výpočtu zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za kalendářní měsíc, ve kterém navrhovaný zákon nabude účinnosti (tj. v daném případě při zúčtování mezd za květen 2016, které se zúčtují v červnu 2016),

– v rámci ročního zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění za zdaňovací období roku 2016 (tj. pro zúčtování mezd za leden až duben 2016),

– u poplatníků podávajících daňové přiznání za zdaňovací období roku 2016 (tj. za celý r. 2016 poplatník uplatní již vyšší částky daňového zvýhodnění).

Plátce daně bude tedy při výpočtu zálohy na daň a daňového bonusu za kalendářní měsíce od začátku roku 2016 do nabytí účinnosti tohoto zákona vycházet ze současné výše daňového zvýhodnění, tj. z částek stanovených zákonem před nabytím účinnosti zákona č. 125/­2016 Sb. Uplatněné daňové zvýhodnění za měsíce od začátku roku 2016 do nabytí účinnosti, tj. do dubna 2016, plátce daně zvýší do nově stanovené výše až v rámci ročního zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění nebo tak může poplatník učinit sám v rámci daňového přiznání. Poplatníkovi tak bude přiznána celá roční výše zvýšeného daňového zvýhodnění.

zvláštní sazba daně z příjmů z podílu na zisku

Podle § 36 odst. 2 písm. d) zvláštní sazba daně z příjmů pro poplatníky uvedené v § 2 a 17, pokud není v odstavci 1 nebo 9 stanoveno jinak, činí 15 %, a to z podílu na zisku tichého společníka nebo jiného poplatníka, než je člen obchodní korporace.

Podle § 34 odst. 1 zákona č. 90/­2012 Sb., o obchodních korporacích, je umožněno podíly na zisku vyplácet i jiným osobám než těm, které mají majetkový podíl na obchodní korporaci. V případě daně z příjmů fyzických osob je vyplacený podíl na zisku osobě, která nemá majetkový podíl na obchodní korporaci, příjmem podle § 8 a je zdaňován srážkou v souladu s § 36. Výjimkou je podíl na zisku vyplacený zaměstnanci, který je příjmem ze závislé činnosti v souladu s § 6 odst. 1 písm. d) – v návaznosti na úvodní část ustanovení § 8 odst. 1.

Zákon sjednocuje režim zdaňování vyplacených podílů na zisku osobám, které nejsou členy obchodní korporace, u daně z příjmů fyzických osob a právnických osob tak, že tento příjem bude podléhat srážkové dani.

Tato úprava se vztahuje též na příslušenství investičního nástroje podle § 21i.

další přechodná ustanovení

Přechodné ustanovení č. 1 stanoví, že pro daňové povinnosti u daní z příjmů za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a za zdaňovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 586/­1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zá­kona.

Přechodné ustanovení č. 3 stanoví, že ustanovení § 19 odst. 2 písm. c), § 22 odst. 1 písm. g) bodu 3, § 23 odst. 3 písm. c) bodu 8 a § 36 odst. 2 písm. d) zákona č. 586/­1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodné ustanovení zajišťuje, aby ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nebyl osvobozen podíl na zisku vyplacený dceřinou společností mateřské společnosti, pokud si ho dceřiná společnost může uplatnit způsobem, který má za následek nezdanění těchto příjmů. Dále stanovuje, že ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona bude za příjem ze zdrojů na území České republiky považován i vyplacený podíl na zisku daňovému nerezidentovi, který není členem obchodní korporace a dále zajišťuje, že snížit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle § 23 odst. 3 písm. c) bodu 8 zákona o daních z příjmů lze pouze v případě, kdy byl o související hodnotu zvýšen výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 16 a současně není tato hodnota zohledněna v základu daně jiným způsobem (například z důvodu budoucího zaúčtování na vrub nákladů nebo podle jiných ustanovení zákona o daních z příjmů).

Přechodné ustanovení stanoví, že ode dne nabytí účinnosti zákona bude vyplacený podíl na zisku poplatníkovi daně z příjmu právnických osob, který není členem obchodní korporace, zdaněn srážkovou daní.

Ing. Eva Sedláková

K rubrice Daně a účetnictví jsme publikovali

- Zákon o daních z příjmů (zák. č. 586/1992 Sb.), zákon o účetnictví (zák. č. 563/1991 Sb.), vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. (vyhl. č. 500/2002 Sb.), daňový řád (zák. č. 280/2009 Sb.) – Zákony I/2016

- Zákoník práce (zák. č. 262/2006 Sb.) – Aktualizace III/1

- Zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele (zák. č. 118/2000 Sb.) – Zákony III/2016

- Zákon o obchodních korporacích (zák. č. 90/2012 Sb.), občanský zákoník (zák. č. 89/2012 Sb.), insolvenční zákon (zák. č. 182/2006 Sb.) – Zákony II/2016

- Daňové a účetní odpisy hmotného majetku, str. 7 – DaÚ 6/2016

- Podnikání ve společnosti a ZDP, str. 101 – DÚVaP 6/2016

- Daňové odpisy, str. 5 – 1000 řešení 6/2016

- Zaměstnanec s příjmy z nájmu hmotného majetku, str. 41 – PaM 6/2016

Publikace lze objednat na www.i-poradce.cz, e-mailem: abo@i-poradce.cz nebo telefonicky v čase od 9.00 do 15.00 na tel.: 558 731 125–127, 732 705 627