Nulový vyměřovací základ

zaměstnance

U kterých zaměstnanců nepřihlíží zaměstnavatel k povinnosti dodržet ve zdravotním pojištění stanovené minimum? Kdy je „státním pojištěncem“ osoba celodenně osobně a řádně pečující o dítě, resp. o děti? Může trvat pracovní poměr, když zaměstnanec u zaměstnavatele nepracuje a z různých důvodů pobývá v cizině?

Při stanovení vyměřovacího
základu zaměstnance

a následném odvodu pojistného zaměstnavatelem je ve zdravotním pojištění důležitým parametrem minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrná část.

Naproti tomu, z povinnosti odvodu pojistného ze zákonného minima jsou ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění p.p., taxativním výčtem vyňaty tyto osoby – zaměstnanci:

a)  s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, kteří jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,

b)  kteří dosáhli věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání,

c)  kteří celodenně osobně a řádně pečují alespoň a jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku,

d)  kteří současně vedle zaměstnání vykonávají samostatnou výdělečnou činnost a odvádějí jako OSVČ zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši (tj. od ledna 2025 nejméně v částce 3 143 Kč),

e)  za které je plátcem pojistného stát,

f)  jsou pouze příjemcem odměny pěstouna,

pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období (kalendářní měsíc). Vyměřovacím základem je u těchto zaměstnanců jejich skutečný příjem, při zaměstnání na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr musí výše příjmu zakládat povinnost odvodu pojistného zaměstnavatelem.

Netrvají-li určité skutečnosti po celý kalendářní měsíc, snižuje se minimální vyměřovací základ zaměstnance na poměrnou část ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb.

V dalším textu si ukážeme některé ze situací, kdy je pojištěnec stále zaměstnancem, avšak zaměstnavatel žádné pojistné neodvádí, resp. vyměřovací základ zaměstnance je v nulové hodnotě. Zaměstnavatel například neodvede žádné pojistné tehdy, pokud pro zaměstnance neplatí ustanovení o minimálním vyměřovacím základu (viz výše) a za daný kalendářní měsíc nemá zúčtovaný žádný příjem. V praxi se nejčastěji jedná o některé situace u osob, za které je plátcem pojistného stát, vyjmenované v § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění p.p.

Neplacené volno poživatele důchodu po celý kalendářích měsíc

Jednou z nejpočetnějších skupin osob, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, jsou poživatelé důchodu. Z hlediska zdravotního pojištění se za poživatele důchodu považují nejenom osoby pobírající řádný starobní důchod, ale i další druhy důchodů. Do této skupiny tedy dále patří poživatelé předčasného starobního důchodu (i s odloženou výplatou), invalidního důchodu ve všech třech stupních, důchodu vdovského, vdoveckého a sirotčího.

Je-li poživateli důchodu zaměstnanému na základě pracovní smlouvy zúčtován příjem nižší než minimální vyměřovací základ (tj. minimální mzda 20 800 Kč), odvádí se pojistné ze skutečně dosaženého příjmu za podmínky, že zaměstnanec je u zdravotní pojišťovny registrován v kategorii osob, za které platí pojistné stát, po celý příslušný kalendářní měsíc. Návazně tak platí, že pokud je po dohodě poskytnuto poživateli důchodu po celý kalendářní měsíc neplacené volno, pak zaměstnavatel žádné pojistné neodvede. Stejně by se postupovalo i tehdy, kdyby byla takovému zaměstnanci vykázána po celý měsíc neomluvená absence. Takovému zaměstnanci však při některé z těchto situací nevznikne ve zdravotním pojištěn problém, protože je u zdravotní pojišťovny registrován ve „státní kategorii“.

Uvedené podmínky platí i pro jiné osoby, za které je plátcem pojistného stát, například pro studenty, osoby na rodičovské dovolené, příjemce rodičovského příspěvku apod.

Celodenní osobní a řádná péče

Jedná se o zvláštní „státní kategorii“ zdravotního pojištění.

Stát je podle § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 48/1997 Sb. plátcem pojistného za osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, nejde-li o osoby uvedené v písmenu c) nebo d). Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou i tehdy, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů, pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti.

Pokud by například bylo osobě celodenně osobně a řádně pečující o jedno dítě do sedmi let věku bylo poskytnuto po celý měsíc červen neplacené volno nebo by byla po celý měsíc nemocná, a tudíž by jí zaměstnavatel za červen žádný příjem nezúčtoval, postupoval by následovně: Za použití kódu „L“ k datu 1. 6. by oznámil zařazení ženy do kategorie osob, za které platí pojistné stát. Jakmile by však tato zaměstnaná osoba měla za červenec příjem, oznámil by zaměstnavatel příslušné zdravotní pojišťovně kódem „T“ k datu 30. 6. ukončení nároku na zařazení této osoby do kategorie osob, za které je plátcem pojistného stát.

Splnění podmínek celodenní osobní a řádné péče dokladuje zaměstnanec/zaměstnankyně zaměstnavateli formou čestného prohlášení například tohoto znění:

Pokud zaměstnanec nepracuje z důvodu nemoci celý kalendářní měsíc,

platí u pracovní smlouvy v této souvislosti pro zaměstnavatele následující:

•    vyměřovacím základem pro placení pojistného je v tomto měsíci 0 Kč, pojistné se neodvádí (pokud například není do tohoto měsíce zúčtována odměna),

•    takového zaměstnance zaměstnavatel započítává do celkového počtu zaměstnanců v Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele měsíčně předkládaném zdravotní pojišťovně jako zaměstnanou osobu, ať už nemoc trvá celý kalendářní měsíc nebo jen jeho část.

Ve vazbě na důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance podle § 191 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění p.p., platí stejné podmínky například i v případě celoměsíčního ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiné fyzické osoby v případech podle § 39 zákona o nemocenském pojištění.

Souběžný pracovněprávní vztah s jiným zaměstnavatelem

Může se stát, že se zaměstnanec dohodne se svým stálým zaměstnavatelem na poskytnutí neplaceného volna a na toto období uzavře pracovněprávní vztah s jiným zaměstnavatelem. Svému stálému zaměstnavatele předloží doklad (potvrzení) o tom, že jeho přechodný zaměstnavatel za něj odvádí za příslušné období pojistné na zdravotní pojištění vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance.

V návaznosti na ustanovení § 3 odst. 4 a odst. 6 a § 13 zákona č. 592/ 1992 Sb. musí být dodržen minimální vyměřovací základ, současně však platí, že v případě souběžných zaměstnání se pojistné odvádí ze všech příjmů zakládajících povinnost placení pojistného. Na základě těchto skutečností neplatí stálý zaměstnavatel po dobu poskytnutého neplaceného volna za zaměstnance pojistné, což pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny dokladuje výše zmíněným potvrzením od přechodného zaměstnavatele. Přechodný zaměstnavatel plní za tohoto svého zaměstnance všechny povinnosti ve zdravotním pojištění, zejména pak oznamuje nástup zaměstnance do zaměstnání a ukončení zaměstnání, a řádně platí pojistné.

V informačním systému zdravotní pojišťovny tak bude mít pojištěnec po určitou dobu dva zaměstnavatele.

Obdobný postup se použije i v případě uvolnění zaměstnance pro výkon funkce.

Souběh zaměstnání s podnikáním

Zaměstnanec je současně OSVČ a v rámci této své samostatné výdělečné činnosti platí alespoň minimální zálohy. To znamená, že v daném souběhu je minimum ve zdravotním pojištění zajištěno v rámci samostatné výdělečné činnosti. Z této skutečnosti tak plyne, že v souběžném zaměstnání nemusí zaměstnavatel přihlížet k minimu platnému pro zaměstnance.

Po celý měsíc červenec bude mít zaměstnanec neplacené volno.

Dle § 3 odst. 8 písm. d) zákona č. 592/ 1992 Sb. nemusí být minimální vyměřovací základ dodržen v zaměstnání ani tehdy, pokud je zaměstnanec současně OSVČ a platí alespoň minimální zálohy. Jelikož je tato podmínka splněna, je v případě neplaceného volna trvajícího po celý kalendářní měsíc červenec vyměřovacím základem zaměstnance 0 Kč neboli zaměstnavatel neodvede za měsíc červenec žádné pojistné. Tento postup musí mít podložen čestným prohlášením zaměstnance o tom, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy.

Výdělečná činnost, resp.
pobyt v cizině

Zaměstnanec se dohodl se zaměstnavatelem na poskytnutí déletrvajícího neplaceného volna a na zdravotní pojišťovně se odhlásil z důvodu dlouhodobého pobytu v zahraničí. Pracovní poměr nadále trvá.

Pokud si zaměstnanec vyřídí na zdravotní pojišťovně tzv. dlouhodobý pobyt v cizině podle § 8 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., musí tento pobyt nepřetržitě trvat déle než šest měsíců. Zaměstnaná osoba vyplní před odjezdem u zdravotní pojišťovny formulář „Prohlášení o dlouhodobém pobytu pojištěnce v cizině“, čímž je vyňata ze zdravotního pojištění v ČR a současně je povinna odevzdat průkaz české zdravotní pojišťovny. Za osobu dlouhodobě pobývající v cizině nikdo pojistné v České republice neplatí a pojistné neplatí ani zaměstnavatel z důvodu poskytnutého neplaceného volna. Současně však tato osoba nemá po uvedenou dobu nárok na poskytování hrazených služeb českým systémem veřejného zdravotního pojištění.

Obdobným způsobem se postupuje i tehdy, pokud se zaměstnanec s bydlištěm v České republice rozhodne pracovat, případně podnikat, v některém ze států Evropské unie, případně v Norsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku, ve Švýcarsku, nebo také ve Spojeném království, kdy se primárně postupuje podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009. Pokud trvá pracovní poměr u českého zaměstnavatele, je osoba na základě principu pojištění ve státě výkonu výdělečné činnosti účastna všech systémů sociálního zabezpečení státu, ve kterém vykonává výdělečnou činnost, což musí po návratu zdravotní pojišťovně doložit příslušným dokladem. Zdravotní péče (hrazené služby) je čerpána za podmínek platných pro použití Evropského průkazu zdravotního pojištění. Na rozdíl od podmínek stanovených pro uplatnění institutu dlouhodobého pobytu pojištěnce v cizině (viz předcházející odstavec) může být toto vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění i kratší než šest měsíců.

Na dobu, kdy je zaměstnanec odhlášen z českého systému, jej taktéž zaměstnavatel odhlašuje jako zaměstnance kódem „O“ a následně pak přihlašuje kódem „P“, český zaměstnavatel po tuto dobu neplatí za zaměstnance žádné pojistné.

Jinak u dohod

Při řešení výše uvedených situací jsme vycházeli ze skutečnosti, že zaměstnanec je činný na základě pracovní smlouvy. Má-li nulový příjem zaměstnanec pracující na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (resp. pojištěnec se z titulu výše zúčtovaného příjmu nestal ve zdravotním pojištění zaměstnancem), musí být taková osoba jako zaměstnanec na příslušný kalendářní měsíc odhlášena.

Osoba není ve zdravotním pojištění v roce 2025 zaměstnancem, pokud příjem:

•    u dohody o provedení práce (jedné či více) nedosahuje 11 500 Kč nebo

•    je u dohody o pracovní činnosti (jedné či více) nižší než 4 500 Kč

Také platí, že takovým zaměstnáním na dohodu nemá pojištěnec vyřešené zdravotní pojištění, takže – aby neměl ve zdravotním pojištění problém – musí pro daný kalendářní měsíc využít jednu z těchto čtyř možností:

•    bude pracovat v jiném zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění (například bude mít u jiného zaměstnavatele uzavřenu pracovní smlouvu),

•    bude současně podnikat jako OSVČ (minimální záloha OSVČ činí v roce 2025 částku 3 143 Kč), případně může vyvíjet podnikatelskou činnost v paušálním režimu,

•    je po celé období zařazen v některé z kategorií osob, za které je plátcem pojistného stát,

•    bude si platit pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů, což je v roce 2025 měsíčně částka ve výši 13,5 % z minimální mzdy 20 800 Kč, tj. 2 808 Kč.