Občanskoprávní dokumenty v soukromé i podnikatelské praxi – nové výklady NS ČR

Jak je to s platností a použitelností některých dokumentů v praxi - třeba dlužního úpisu, čestného prohlášení a posudku o ceně? Nejvyšší soud odpověděl v r. 2023 na některé otázky ohledně formy dokladů, chyb v nich a možnosti je použít. Co když se zapomene na podpis úkonu? Co když v uznání dluhu není uvedeno, kdo je věřitelem? Jak dlouho platí posudek o ceně majetku?

UZNÁNÍ DLUHU

1)  Absence uvedení věřitele v prohlášení o uznání dluhu: Co když je uznán dluh do do důvodu a výše, ale není napsáno vůči komu (komu je dluženo)? Platí dlužní úpis čili uznání dluhu nebo ne? Co je a k čemu slouží uznání dluhu a jaké má náležitosti?

Požadavky na formu a obsah uznání dluhu jsou v režimech zrušeného i nového čili aktuálního občanského zákoníku shodné. Uznání dluhu je jednostranný právní úkon (nově jednostranné právní jednání) dlužníka adresovaný (adresované) věřiteli. To však nebrání tomu, aby prohlášení o uznání dluhu bylo učiněno ve smlouvě uzavřené mezi dlužníkem a věřitelem.

Způsob vymezení důvodu dluhu a jeho výše zákon nestanoví. Nemusí být tedy výslovně uvedeny přímo v písemném prohlášení, stačí, že písemný projev obsahuje takové údaje, ze kterých za případné pomoci výkladu projevu vůle vyjádřeného v posuzovaném právním úkonu (jednání) důvod dluhu a jeho výše nepochybně vyplývají. Protože uznání dluhu je právním úkonem (jednáním), pro které je pod sankcí neplatnosti stanovena písemná forma, musí být určitost projevu vůle uznat dluh co do důvodu a výše dána obsahem listiny, na níž je zaznamenán. Nestačí, že dlužníku, který jednostranné právní jednání učinil, případně věřiteli, kterému bylo toto právní jednání adresováno, byl jasný jak důvod uznávaného dluhu, tak jeho výše, není-li to poznatelné z textu listiny.

Z prohlášení dlužníka o uznání dluhu tedy musí být seznatelné (popř. i cestou užití výkladových prostředků), komu (kterému věřiteli) dlužník uznané dluhy dluží a komu je prohlášení adresováno.

Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn. 23 ICdo 60/2022, ze dne 15. 8. 2023, zhodnotil listinu obsahující uznání dluhu, která na líci obsahuje prohlášení dlužníka a na rubu akceptační prohlášení věřitele. Skutečnost, že prohlášení věřitele (projev jeho vůle) je na rubu listiny, za podpisem dlužníka, nemusí být sama o sobě na překážku, nejde-li o případ, kdy plyne ze zákona, že podpisy jednajících osob musí být na téže listině. (Jedná-li více osob, vyžadují se podle ust. § 561 odst. 2 občanského zákoníku jejich projevy - podpisy - na téže listině při právním jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, anebo kterým se takové právo mění nebo ruší.)

Na rubu téže listiny, na jejímž líci je zachyceno prohlášení dlužníka, se nachází prohlášení věřitele, z něhož je nade vší rozumnou pochybnost zřejmé, že dlužníkovo prohlášení jako jeho adresát a věřitel v něm označených dluhů převzal a přijal. Byť z hlediska čistě formálního v samotném dlužníkově prohlášení krytém jeho podpisem chybí údaj o tom, komu dluží a komu je tedy prohlášení určeno, s ohledem na specifika dané věci je z rubu listiny obsahující dlužníkovo prohlášení seznatelné, komu bylo adresováno a dluhy vůči kterému věřiteli jsou uznávány. (Opačné hodnocení odvolacího soudu zhodnotil Nejvyšší soud jako přepjatý formalismus nerespektující autonomii vůle účastníků soukromoprávních vztahů.)

DATUM VYHOTOVENÍ

2)  Musí každý právně významný úkon nezbytně obsahovat datum vyhotovení? Co když se na datum zapomene? Je pak úkon neplatný? Jak je to v případě uznání dluhu?

K otázce datumu jako (ne)povinné náležitosti písemného právního úkonu resp. právního jednání se vyjádřil Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn. 23 ICdo 60/2022, ze dne 15. 8. 2023: Datum vyhotovení (pořízení) není obligatorní (povinnou, nezbytnou) náležitostí písemného právního úkonu dle zrušeného občanského zákoníku (pokud jde po posuzování a později soudně řešených právních úkonů vykonaných podle něho) resp. právního jednání dle aktuálního občanského zákoníku. Podpis jednající osoby totiž není náležitostí písemné formy.

Proto i datum vyhotovení prohlášení o uznání dluhu, jakkoliv je významné z hlediska jeho právních účinků, tak není obligatorní (povinnou, nezbytnou) obsahovou náležitostí tohoto právního úkonu (jednání). Tam, kde zákonodárce zamýšlel podmínit platnost právního úkonu označením data jeho uskutečnění, výslovně tento požadavek vyjádřil: Viz např. ust. § 476 odst. 2 zrušeného občanského zákoníku, pokud jde o dřívější závěti, podle něhož v každé závěti musí být uveden den, měsíc a rok, kdy byla podepsána, jinak je neplatná.

Takže absence data vyhotovení (pořízení) jako důvod posouzení předmětného právního úkonu (jednání) jako neplatného, popřípadě zdánlivého (t.j. nicotného, posuzovaného tedy jako neexistujícího), neobstojí.

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ

3)  Může být čestné prohlášení uznáno jako důkaz v občanském soudním řízení?

Lidé často lžou a na etiku a otázky cti moc nehledí - lze tedy čestné prohlášení navrhnout jako relevantní důkaz nebo ne?

Důkazními prostředky listinné povahy v občanském soudním řízení mohou být (podle okolností projednávané věci) též písemná (čestná) prohlášení fyzických osob, jsou-li způsobilá věrohodně prokázat určitou rozhodnou skutečnost, připomíná Nejvyšší soud v rozsudku v rozsudku spis. zn. 29 Cdo 3197/2022, ze dne 27. 9. 2023. A ihned dodává: Je však nutno mít na paměti, že v objektivním smyslu zásada přímosti v procesu dokazování sleduje, aby zjištění sporných skutečností bylo co nejvíce bezprostřední. Znamená, že soud musí použít především takové důkazní prostředky, které představují bezprostřední (přímý) pramen poznání zjišťované (dokazované) skutečnosti. Je-li k dispozici důkaz, který přímo poskytuje informace o zjišťované skutečnosti, má soud takový důkaz provést a nespoléhat pouze na důkaz, který o dokazované skutečnosti podává jen nepřímou zprávu. Soud proto nebude vyslýchat svědky ohledně skutečností, které může zjistit ohledáním nebo přečtením listiny, kterou svědek v minulosti viděl, a může-li vyslechnout svědka, který určitou skutečnost viděl nebo slyšel, nebude vyslýchat svědka, který o ní ví pouze z doslechu (od jiných osob, které ji viděly nebo slyšely).

Zásada bezprostřednosti (přímosti) občanského soudního řízení není naplněna ani tehdy, jestliže se soud namísto výpovědi svědka (ust. § 126 o. s. ř.) nebo výpovědi účastníka řízení (ust. § 131 o. s. ř.) o tom, co viděl, slyšel, nebo jinak bezprostředně vnímal svými smysly, spokojí s písemným (čestným) prohlášením takové osoby (s tím, že příslušná osoba to, co viděla, slyšela, nebo jinak bezprostředně vnímala svými smysly, zaznamená na listinu, kterou se provede důkaz). Není samozřejmě vyloučeno, aby i taková listina sloužila jako plnohodnotný důkaz o určité skutečnosti, např. tehdy, jestliže výslech osoby, která prohlášení pořídila, není možný (jde o osobu neznámého pobytu nebo o osobu, která v mezidobí zemřela), nebo tehdy, přijmou-li sporné strany na základě takového důkazu v něm popsané skutečnosti za zjištěné (mezi nimi dále nesporné). Nepůjde-li však o takové situace (nebo o situace srovnatelné), pak v tom, že se soud spokojí s písemným prohlášením určité osoby o dokazované skutečnosti (lhostejno, zda soudem vyžádaným, nebo předloženým soudu z vlastní iniciativy dotčené osoby, případně z iniciativy některé ze sporných stran), lze spatřovat porušení zásady přímosti (bezprostřednosti) občanského soudního řízení, a tedy i vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Je tomu tak zejména proto, že při hodnocení důkazu výpovědí určité osoby (ust. § 132 o. s. ř.) spolupůsobí kromě věcného obsahu výpovědi účastníka řízení nebo svědka i další skutečnosti, které nemohou být zachyceny listinou, jako např. přesvědčivost vystoupení vypovídající osoby, plynulost, nejistota a kolísavost její výpovědi, ochota vypovídat přesně na dané otázky apod., vysvětluje Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn. 29 Cdo 3197/2022, ze dne 27. 9. 2023.

POSUDEK O CENĚ MAJETKU

4)  Jak starý posudek o ceně majetku lze u soudu použít?

Nejvyšší soud ČR se v rozsudku spis. zn. 22 Cdo 801/2022, ze dne 15. 3. 2023, vyjádřil k otázce rozhodné doby pro určení výše (hodnoty) vypořádacího podílu: Pokud soud v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví při zjištění ceny předmětu spoluvlastnictví vezme za základ znalecký posudek vypracovaný před dvěma a více roky, pak nesprávně nevychází z ceny nemovitosti v době vypořádání; jedná se o nesprávné právní posouzení věci.

Je třeba, aby nejpozději po dvou letech od pořízení byl znalecký posudek, jímž byla stanovena cena obvyklá jako základ pro určení přiměřené náhrady, aktualizován. Ovšem soud může rozhodnout, že je nutné přistoupit k doplnění či aktualizaci znaleckého posudku i dříve, a to na základě individuálního posouzení s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu, jimiž mohou být např. upozornění účastníka (soudního řízení) na změnu v cenách nemovitostí a jeho návrh na aktualizaci znaleckého posudku nebo skutečnosti vyplývající z obsahu spisu, z nichž je možno usuzovat na změny v cenách nemovitostí.

Obecně přijatelným referenčním hlediskem bude cca doba jednoho roku. Jde o to, aby soudy nebyly zatěžovány potřebou doplňování znaleckého dokazování bez jeho objektivní nutnosti. I tam, kde bude znalecký posudek vypracován před relativně krátkou dobou, může vzniknout potřeba jeho doplnění či aktualizace, tvrdí-li účastník, a uvádí konkrétní skutečnosti, že došlo k podstatným změnám v ceně společné věci (například při obecně známém poklesu či zvýšení ceny, při tvrzené změně cen věci v dané lokalitě apod.).

Richard W. Fetter