•   prohlášen konkurs,

•   zamítnut návrh na zahájení insolvenčního řízení pro nedostatek majetku nebo

•   zrušen konkurs pro zcela nepostačující majetek.

Osoba, která nevyhovuje negativnímu vymezení, se společníkem nestane, a to i v případě, když společnost vznikne.

Dodatek obchodní firmy obsahuje označení “veřejná obchodní společnost”. Tento text může být nahrazen zkratkou “veř. obch. spol.” nebo “v. o. s.”. Další možností je dodatek “a spol.”, přičemž kmen firmy musí obsahovat jméno alespoň jednoho společníka; ten k tomu musí dát souhlas.

Společenská smlouva

Veřejná obchodní společnost se zakládá uzavřením společenské smlouvy. Ta má písemnou formu a vyžaduje úředně ověřené podpisy společníků. Společenská smlouva stanoví vzájemné právní poměry společníků, tedy jejich práva a povinnosti. Ve veřejné obchodní společnosti má každý společník jeden podíl, společenská smlouva stanoví jeho velikost. Pokud se na tom společníci ve společenské smlouvě nedohodnou, platí subsidiárně, že mají všichni společníci stejný podíl. Podobně platí, že každý společník má jeden hlas, přičemž výjimky je možné určit ve společenské smlouvě. ZOK stanoví mnoho podpůrných ustanovení, která platí v případě, kdy si společníci některé záležitosti ve společenské smlouvě neupraví. Společníkům je tedy ponechávána značná volnost se od zákona odchýlit. Případy, kdy je to možné, jsou zákonem stanoveny výslovně, a tyto informace jsou zaneseny i v našem článku.

Mezi nezbytné náležitosti společenské smlouvy podle ZOK patří:

•   firma společnosti (viz výše),

•   předmět podnikání společnosti nebo údaj, že byla založena za účelem správy vlastního majetku, a

•   určení společníků uvedením jména (resp. názvu) a bydliště (resp. sídla).

Společenskou smlouvu lze měnit pouze se souhlasem všech společníků. ZOK zde výslovně stanoví, že pokud by změnou společenské smlouvy došlo k zásahu do práv některých společníků, je ke změně zapotřebí souhlasu těchto společníků.

Vkladová povinnost

Byť úprava veřejné obchodní společnosti postrádá povinnost vkladu základního kapitálu, s možností dohodnout si ve společenské smlouvě vkladovou povinnost počítá. Lhůta, způsob a rozsah plnění jsou určeny společenskou smlouvou. Pokud takové ujednání chybí, platí, že společník plní v penězích a to bezodkladně po vzniku své účasti ve společnosti. Splnění vkladové povinnosti je taktéž možno domluvit formou provedení práce nebo poskytnutím služeb, a to jak jednorázově, tak opakovaně rozdělením do dílčích plnění. Tuto možnost musí připouštět společenská smlouva, která zároveň musí služby nebo práci ocenit, nebo přinejmenším určit způsob ocenění. Aby bylo takové splnění vkladové povinnosti možné, je zapotřebí dohody všech společníků. Podmínky určí společenská smlouva. Pokud společník vykonává pro společnost práci, nebo jí poskytuje služby, ale neplní tím svou vkladovou povinnost, má právo na podíl na zisku společnosti, a to ve výši odpovídající ocenění provedené práce nebo poskytnuté služby. Společenská smlouva může určit jiný způsob vypořádání.

Společenská smlouva může určit, co bude následovat, bude-li společník v prodlení se splněním vkladové povinnosti. Podpůrná ustanovení, která platí, pokud se společníci na postupu ve společenské smlouvě nedohodnou, stanoví, že společník, který je v prodlení se splacením peněžitého vkladu platí navíc i úrok z prodlení ve výši dvojnásobku úroku z prodlení (stanoveného zvláštním právním předpisem) z dlužné částky. Společníka, který je v prodlení se splněním vkladové povinnosti, je rovněž možné z veřejné obchodní společnosti vyloučit. Musí však dojít k marnému uplynutí dodatečné lhůty a společenská smlouva musí tuto možnost připouštět. O vyloučení rozhoduje nejvyšší orgán veřejné obchodní společností, jímž jsou všichni její společníci. Pro potřeby takového hlasování se k hlasu vylučovaného společníka pochopitelně nepřihlíží. Hrazení úroku i vyloučení společníka je vyhrazeno jako právo veřejné obchodní společnosti, nejedná se o její povinnost. Vedle práva vymáhat sankční úrok z prodlení a práva vyloučit společníka může společnost vymáhat plnění vkladové povinnosti spolu se sankčním úrokem z prodlení soudně.

K podání návrhu i zastupování společnosti v řízení je oprávněn z důvodu možného střetu zájmů každý její společník. Aby to bylo možné, musí být splněny současně tyto podmínky:

•    před podáním návrhu nebylo zahájeno jednání o vyloučení společníka ze společnosti, resp. v něm není řádně pokračováno a

•   společnost sama nepodá návrh na vyloučení společníka, který je v prodlení, a to nejpozději do jednoho měsíce poté, co ji na to některý ze společníků upozorní.

V situaci, kdy společník při zařizování záležitostí společnosti vynaloží výdaje, které lze rozumně považovat za potřebné, může společník požadovat jejich náhradu, a to spolu s obvyklým úrokem počítaným ode dne jejich vynaložení. Alternativně je možné započíst pohledávku na náhradu vynaložených výdajů proti pohledávce na splacení jeho vkladu. S tím musí souhlasit všichni společníci. Pokud společník právo na náhradu výdajů neuplatní do tří měsíců od jejich vynaložení, právo zaniká.

Organizační struktura veřejné obchodní společnosti

Nejvyšším orgánem jsou všichni společníci. K přijetí rozhodnutí ve věcech společnosti je vyžadován souhlas všech společníků. Společenská smlouva může kvorum snížit.

Statutárním orgánem jsou všichni společníci. ZOK však stanovuje překážky ve výkonu této funkce, jsou jimi především:

•   překážka v provozování živnosti,

•   společník není bezúhonný ve smyslu živnostenského zákona,

•   společník byl z výkonu funkce statutárního orgánu vyloučen soudem a

•   společník působil v posledních 3 letech jako člen obchodní korporace, ohledně které bylo vedeno insolvenční řízení, a tuto informaci neoznámil obchodní korporaci (nebo jejímu zakladateli).

Společenská smlouva může dále omezit složení statutárního orgánu a to až na jednoho člena. Rozšíření statutárního orgánu nad rámec všech společníků splňujících výše uvedené podmínky není přípustné. Společenská smlouva může určit něterého ze společníků jako neodvolatelného z funkce statutárního orgánu. V případě, kdy určený společník zvlášť závažným způsobem porušuje své povinnosti, může soud toto určení zrušit. Z funkce statutárního orgánu může společník rovněž odstoupit.

Každý společník je oprávněn

nahlížet do všech dokladů společnosti a tam obsažené údaje kontrolovat. Obdobně je oprávněn společníkův zástupce, který je vázán ke stejné mlčenlivosti. Společník musí tuto skutečnost společnosti doložit. Každý společník má právo podat žalobu proti jinému společníkovi, který způsobil společnosti újmu, na její náhradu, nebo na splnění povinnosti ze smlouvy o vypořádání újmy. Než tak učiní, musí o tom informovat společnost. Teprve pokud společnost sama žalobu ve lhůtě jednoho měsíce nepodá, je společník oprávněn tak učinit sám. Další překážkou v právu domáhat se náhrady újmy je právě uzavření smlouvy o vypořádání újmy. Tato překážka odpadá, pokud společník, který újmu způsobil, společnost ovládá.

Zákaz konkurence

I zde platí, že si společníci mohou ve společenské smlouvy určit jiná pravidla. Podpůrná ustanovení ZOK, která se použijí, pouze pokud si společníci danou oblast neupraví, stanoví, že společník nesmí:

•   podnikat v předmětu podnikání společnosti ve svůj prospěch nebo prospěch cizích osob,

•   zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného a

•   být členem statutárního nebo jiného orgánu jiné obchodní korporace s obdobným předmětem podnikání - neplatí pro koncern.

Dispozitivní úprava subsidiárně stanoví, že tento zákaz konkurence je možné překonat souhlasem všech společníků.

Přistoupení a vystoupení ze společnosti

Přistoupení společníka do společnosti a vystoupení společníka ze společnosti je možné a to na základě změny společenské smlouvy. K jejímu přijetí je zapotřebí souhlasu všech společníků, vyžaduje písemnou formu a úředně ověřené podpisy všech společníků. Jak již bylo výše uvedeno, společníci veřejné obchodní společnosti ručí za závazky společně a nerozdílně, tudíž společník, který do společnosti přistoupí, ručí i za dluhy společnosti, které vznikly před jeho přistoupením. Nově přistoupivší společník má však při poskytnutí plnění právo požadovat po ostatních společnících jeho plnou náhradu (tzv. právo regresu). Naopak při vystoupení ze společnosti ručí společník po zániku účasti ve společnosti jen za ty dluhy, které vznikly před zánikem jeho účasti. Převod podílu ZOK výslovně zakazuje.

Obecně platí, že zisk a ztráta

se dělí mezi společníky rovným dílem. Existuje zde několik práv, které fungují jako práva přednostní výplaty podílů na zisku. Především jsou to společníci s částečně či úplně splněnou vkladovou povinností a dále ti společníci, kteří provádějí práce či poskytují služby bez započtení na plnění vkladové povinnosti. Proto nastane-li jedna či více těchto situací, je zapotřebí zvolit následující postup.

Nejdříve je vyplacen podíl na zisku těm společníkům, kteří provádějí práce či poskytují služby (aniž by tím plnili svou vkladovou povinnost), a to ve výši oceněné ve společenské smlouvě. Následně je vyplacen podíl na zisku těm společníkům, kteří částečně či úplně splnili svou vkladovou povinnost, a to do výše 25% skutečně splněné vkladové povinnosti. Pokud zisk této výše nedosahuje, rozdělí se poměrně podle výše plnění vkladové povinnosti. A nakonec, pokud zbývá zisk, který nebyl zatím vyplacen, rozdělí se společníkům rovným dílem.

Rozdělení zisku a ztráty mezi společníky může společenská smlouva upravit odlišně, chybí-li takové ujednání, platí podpůrně výše zmíněné principy. Pokud se některé ujednání ve společenské smlouvě týká pouze zisku, pouze ztráty, nebo je o tom pochybností, platí, že se takové ujednání vztahuje na obojí.

Veřejná obchodní společnost se zrušuje

ze zákonem stanovených důvodů. Společníci se mohou dohodnout, že společnost bude nadále trvat i bez společníka, jehož se důvod zrušení týká, a to až do okamžiku předložení konečné zprávy o průběhu likvidace likvidátorem. Touto dohodou se dokončuje likvidace. Mezi důvody pro zrušení společnosti patří:

•   výpověď společníka podaná nejpozději 6 měsíců před uplynutím účetního období, a to posledním dnem účetního období (společenská smlouva může určit odlišnou lhůtu),

•    rozhodnutí soudu o zrušení společnosti (dnem právní moci, společníci se nemohou dohodnout na tom, že společnost nadále trvá),

•    smrt společníka (společenská smlouva může připustit dědění podílu),

•   zánik společníka právnické osoby (společenská smlouva může připustit přechod podílu na právního nástupce),

•   prohlášení konkursu na majetek některého ze společníků, zamítnutí návrhu na zahájení insolvenčního řízení pro nedostatek majetku nebo zrušení konkursu pro zcela nepostačující společníkův majetek (dnem právní moci),

•   rozhodnutí o schválení oddlužení některého ze společníků (dnem právní moci),

•   pravomocné nařízení výkonu rozhodnutí postižením podílu některého společníka ve společnosti, nebo právní mocí exekučního příkazu k postižení podílu některého společníka ve společnosti po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti,

•   ani jeden společník nesplňuje podmínky pro setrvání ve funkci statutárního orgánu (společníci se mohou dohodnout na tom, že přijmou společníka, který tyto podmínky splňuje),

•   další důvody určené ve společenské smlouvě.

Společník může navrhnout soudu zrušení společnosti. Důvodem může být:

•   společník, který zvlášť závažným způsobem porušuje své povinnosti nebo

•   není-li možné dosáhnout účelu, pro který byla společnost založena.

Rovněž může společnost soudu navrhnout vyloučení společníka, který zvlášť závažným způsobem porušuje své povinnosti. Aby tak mohla učinit, musí jej k jejich řádnému plnění vyzvat, a musí společníka na možnost vyloučení písemně upozornit. S podáním takového návrhu musí souhlasit všichni společníci, přičemž k hlasu vylučovaného společníka pochopitelně není přihlíženo.

Přechod podílu

je možno ve společenské smlouvě omezit, či úplně vyloučit. Dědic podílu může svou účast ve společnosti vypovědět. Má na to lhůtu 3 měsíců, která počne běžet dnem, kdy se stal dědicem. K pozdějšímu vypovězení není přihlíženo. Vypoví-li dědic podílu svou účast během stanovené lhůty, hledí se na něj, jako by se společníkem nestal. Během výpovědní doby tří měsíců není dědic podílu povinen se na činnosti společnosti podílet.

Zákon o daních z příjmů

uvádí v ustanovení § 38mb, že veřejná obchodní společnost není povinna podat daňové přiznání. U veřejné obchodní společnosti vypořádávají daňovou povinnost její společníci tak, že si podle svých podílů rozdělí základ daně, který zdaní v rámci svých daňových povinností (hlášení). Na tento princip pamatují i účetní předpisy při uzavírání účetních knih, kdy se nárok na podílu na výsledku hospodaření společníků zaúčtuje na příslušných účtech účtové skupiny 59 – Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů a účtové skupiny 36 – Závazky ke společníkům, popřípadě účtové skupiny 35 – Pohledávky za společníky, a to podle povahy výsledku hospodaření.

Lukáš Hruška