Období trvání DPČ

a zdravotní pojištění

Pro zdravotní pojištění je důležitá částka příjmu zaměstnance alespoň 3 500 Kč nebo více než 3 500 Kč? Kdy zaměstnavatel přihlašuje a odhlašuje osobu u dohody o pracovní činnosti jako zaměstnance? Ve které situaci není povinností pojištěnce jako OSVČ platit zálohy na pojistné? Kdy je důležitý pojem poměrné části minimálního vyměřovacího základu?

Ve zdravotním pojištění řeší zaměstnavatelé problematiku dohod o pracovní činnosti (DPČ) tehdy, pokud zúčtovaný příjem (vyměřovací základ) činí u této dohody alespoň 3 500 Kč. V opačném případě, tedy při příjmu nižším než 3 500 Kč, se zaměstnavatelé nezabývají placením pojistného na zdravotní pojištění a ani neplní za zaměstnance v dané souvislosti oznamovací povinnost.

Rozhoduje výše příjmu

Z pohledu zdravotního pojištění platí, že pokud příjem na DPČ činí alespoň 3 500 Kč, pak:

a)  vzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání (osoba se stává z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem),

b)  zaměstnavatel přihlašuje (a odhlašuje) zaměstnance u zdravotní pojišťovny dle § 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění p.p.,

c)  se odvádí pojistné takto:

•    ze zúčtovaného příjmu (nižšího než povinné minimum) u osob nebo situací vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění p.p., tedy když zaměstnavatel nemusí dodržet minimální vyměřovací základ,

•    s provedením dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu zaměstnance u DPČ trvající po celý kalendářní měsíc při příjmu alespoň 3 500 Kč a zároveň nižším než 16 200 Kč,

•    s provedením dopočtu a doplatku pojistného do poměrné části minimálního vyměřovacího základu zaměstnance, pokud se jedná o některou ze situací uvedených v ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb. a zúčtovaný příjem tohoto poměrného minima nedosahuje,

d)  při trvající DPČ a při poklesu příjmu v některém měsíci pod 3 500 Kč musí být osoba jako zaměstnanec na daný kalendářní měsíc odhlášena,

e)  taková dohoda (avšak pouze při příjmu alespoň 3 500 Kč) řeší v příslušném kalendářním měsíci pojistný vztah takto zaměstnané osoby, a to bez ohledu na délku jejího trvání.

Rozhodným obdobím pro placení pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance

(a také i pro posuzování pojistného vztahu) je ve zdravotním pojištění kalendářní měsíc. V těchto případech není fakticky důležité, zda dohoda trvá přesně celý kalendářní měsíc nebo jen po část měsíce, ale vždy primárně rozhoduje částka příjmu, zúčtovaná na základě DPČ. 

Minimální vyměřovací základ zaměstnance

Pokud je DPČ jediným zdrojem příjmů zaměstnance, přičemž se na něj (a tedy i na zaměstnavatele – plátce pojistného) vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, pak musí zaměstnavatel zákonné minimum dodržet. Naopak, ze skutečné výše zúčtovaného hrubého příjmu (tedy alespoň 3 500 Kč a současně nižšího než 16 200 Kč) odvede zaměstnavatel pojistné v těchto situacích:

•    má k dispozici potvrzení od jiného zaměstnavatele, že tento za zaměstnance odvádí pojistné alespoň z minima 16 200 Kč (případně je v úhrnu příjmů od všech zaměstnavatelů částky 16 200 Kč dosaženo – za této situace je nutno mezi zaměstnavateli výši příjmu průběžně navzájem dokladovat) nebo

•    je zaměstnanec současně OSVČ s placením alespoň minimálních záloh 2 627 Kč, což zaměstnavateli dokládá čestným prohlášením anebo

•    zaměstnanec patří mezi osoby, pro které neplatí minimální vyměřovací základ podle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., například se jedná o osoby, za které platí pojistné stát.

Sčítání příjmů

Od data 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti (nebo z více dohod o provedení práce) u jednoho zaměstnavatele.

Plnění oznamovací povinnosti za zaměstnance pracující na DPČ

je zakotveno v ustanovení § 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb., kdy zaměstnavatel přihlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni, ve kterém poprvé po uzavření DPČ začal vykonávat sjednanou práci a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána. Identické podmínky platí i pro přihlašování a odhlašování osob zaměstnaných na dohodu o provedení práce.

Kdyby došlo k situaci, že by byly v rámci kalendářního měsíce uzavřeny u jednoho zaměstnavatele dvě DPČ, první například od 1. do 10. dne a druhá třeba od 20. do 31. dne, provedl by zaměstnavatel dvojí přihlášení a odhlášení – za podmínky, že úhrn příjmů z těchto dohod by v daném kalendářním měsíci činil alespoň 3 500 Kč. Kdyby však úhrn příjmů nedosáhl 3 500 Kč, pak by se zaměstnavatel problematikou zdravotního pojištění nezabýval.

Jestliže zaměstnavatel začne zaměstnávat osobu, za kterou je současně plátcem pojistného i stát, sděluje zdravotní pojišťovně i tuto skutečnost bez ohledu na to, že osoba mohla být již dříve jako „státní pojištěnec“ přihlášena. Tato povinnost vyplývá pro zaměstnavatele z ustanovení § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 48/1997 Sb. za předpokladu, že mu je tato informace zaměstnancem podána a doložena.

Krátkodobá DPČ

Příklad 1

Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem DPČ na období od 11. 8. do 15. 8. s příjmem 3 700 Kč.

Uzavře-li zaměstnavatel se zaměstnancem například takovou DPČ, pak:

-   zaměstnance přihlásí (k 11. 8.) a odhlásí (k 15. 8.) a

-   odvede pojistné z vyměřovacího základu 3 700 Kč bez ohledu na skutečnost, zda musí být u zaměstnance dodrženo zákonné minimum či nikoliv, neboť výší příjmu je každopádně dodržena poměrná část minima 2 612,90 Kč [(5:31) x 16 200] za 5 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci srpnu.

DPČ sjednaná na delší časové období

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr se celkem běžně sjednávají například od 1. 1. do 31. 12. kalendářního roku. Pokud příjem v některém měsíci poklesne na částku nižší než 3 500 Kč, musí zaměstnavatel osobu jako zaměstnance na takový kalendářní měsíc/měsíce odhlásit.

Příklad 2

Zaměstnanec pracující na „celoroční“ DPČ byl nemocen od 12. 1. do 18. 5.

Protože nemoc zaměstnance trvala po celé kalendářní měsíce únor až duben, provede zaměstnavatel jeho odhlášení kódem „O“ k datu 31. 1. a opětovné přihlášení kódem „P“ k datu 1. 5. – za podmínky, že vyměřovací základ činil v měsících lednu a květnu (v každém z těchto měsíců) alespoň 3 500 Kč. Období měsíců února až dubna tedy nemá pojištěnec kryté tímto zaměstnáním na základě DPČ, proto se musí sám postarat o řešení svého pojistného vztahu. Buď:

-   může mít jiné zaměstnání, zakládající účast na zdravotním pojištění nebo

-   může současně podnikat jako OSVČ s placením alespoň minimálních záloh 2 627 Kč nebo

-   bude mít nárok na zařazení do některé ze „státních kategorií“ (blíže viz ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění p.p.).

Nemá-li osoba zařazena do některé z výše uvedených kategorií, stane se na měsíce únor až duben osobou bez zdanitelných příjmů s povinností přihlásit se v osmidenní lhůtě u zdravotní pojišťovny do této kategorie a zaplatit měsíční pojistné 2 187 Kč. Na tento postup může zaměstnavatel osobu upozornit.

Při řešení souběhu příjmů resp. kategorií se postupuje ve zdravotním pojištění následovně:

a)  souběh DPČ a příjmu na základě pracovní smlouvy

Ať už se jedná o příjmy u jednoho nebo u více zaměstnavatelů, pak povinnosti placení pojistného podléhá každý příjem na základě pracovní smlouvy (bez ohledu na jeho výši) a příjem na DPČ alespoň 3 500 Kč. Kdyby došlo u jednoho zaměstnavatele k situaci, že by příjem na základě pracovní smlouvy nedosáhl zákonného minima 16 200 Kč (při zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek) a příjem na DPČ by byl nižší než 3 500 Kč, musel by zaměstnavatel provést dopočet a doplatek pojistného do minima – s výjimkou osob nebo situací uvedených v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.

b)  souběh DPČ a podnikání

Při souběhu takových příjmů je důležité, kterou činnost pojištěnec považuje za hlavní zdroj svých příjmů, což si rozhoduje (a oznamuje zdravotní pojišťovně) sám. Pro určení, zda je příjem ze samostatné výdělečné činnosti hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů, je rozhodující písemné prohlášení. Toto prohlášení učiní pojištěnec jako OSVČ při zahájení podnikatelské činnosti a pak vždy v podávaném Přehledu o výši daňového základu za uplynulý kalendářní rok zatržením těch měsíců, ve kterých pro OSVČ neplatila povinnost hrazení záloh, resp. neplatil pro ni minimální vyměřovací základ.

Pojištěnec není jako OSVČ povinen platit zálohy v situaci, když je zároveň zaměstnancem (pracujícím třeba na DPČ) a prohlásí, že samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jeho příjmů. Pojistné jako OSVČ pak zaplatí jednorázově do 8 dnů po dni, ve kterém podal, případně byl povinen podat, Přehled za předcházející kalendářní rok.

Bude-li v daném souběhu samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, anebo bude podnikatelská činnost jediným zdrojem příjmů, musí OSVČ platit alespoň minimální zálohy, což je v roce 2022 měsíčně částka 2 627 Kč. 

Příklad 3

Hrubý příjem zaměstnance v pracovním poměru se pohybuje v rozpětí od 10 000 Kč do 12 000 Kč. Kromě toho ještě tento zaměstnanec současně provádí na dohodu o pracovní činnosti, uzavřenou od 1. 1. do 31. 12. 2022, drobné práce s měsíčním příjmem od 4 000 Kč do 5 000 Kč. Mzdová účetní má k dispozici čestné prohlášení zaměstnance o tom, že je zároveň osobou samostatně výdělečně činnou a platí alespoň minimální měsíční zálohy jako OSVČ. Je zaměstnavatel za této situace povinen dopočítávat pojistné do minimálního vyměřovacího základu, a jak se posuzuje vedlejší příjem z dohody o pracovní činnosti?

Při placení pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance je zapotřebí vycházet ze znění § 3 odst. 8 písm. d) zákona č. 592/1992 Sb. Podle tohoto ustanovení neplatí minimální vyměřovací základ pro osobu, která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné, kdy vyměřovacím základem je u těchto zaměstnanců jejich skutečný příjem.

Na základě výše uvedeného se vždy odvede pojistné z pracovního poměru ze skutečně dosaženého příjmu (bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu 16 200 Kč). Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění je zapotřebí uvést, že každý pracovněprávní vztah se v tomto případě posuzuje samostatně. Kdyby příjem zúčtovaný u dohody o pracovní činnosti nedosáhl „rozhodné“ částky 3 500 Kč, nezakládal by účast na zdravotním pojištění a pojistné by se neodvádělo (nepřipočítal by se k příjmu z pracovního poměru). Hrubý příjem 3 500 Kč a vyšší však povinnosti placení pojistného podléhá a sčítá se v příslušném měsíci s příjmem v pracovním poměru.

Pokud by však zaměstnanec zaměstnavateli výše uvedené čestné prohlášení nevystavil, to znamená, že by v daném souběhu byla samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů, muselo by být za něj v zaměstnání odvedeno v každém kalendářním měsíci roku 2022 pojistné v částce nejméně 2 187 Kč (13,5 % z minimální mzdy 16 200 Kč).

Souběh DPČ a „státní kategorie“

Pokud vznikne (resp. zanikne) pojištěnci v průběhu zaměstnání na DPČ s příjmem alespoň 3 500 Kč nárok na registraci v některé z kategorií osob, za které platí pojistné stát, oznámí zaměstnavatel tuto skutečnost zdravotní pojišťovně za předpokladu, že je mu známa a zaměstnancem doložena. Při placení pojistného pak zaměstnavatel nemusí dodržet minimální vyměřovací základ, v měsíci vzniku nebo zániku povinnosti státu platit pojistné snižuje tato okolnost minimální vyměřovací základ zaměstnance na poměrnou část. Při souběhu zaměstnání a „státní kategorie“ dostává zdravotní pojišťovna dvě platby – od státu i od zaměstnavatele.

Příklad 4

Zaměstnanci pracujícímu na DPČ je přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně od 24. června 2022.

Vyměřovací zákad za měsíc červen musí činit alespoň 12 420 Kč [vypočteno jako (23:30) x 16 200], kde číslovka 23 představuje počet kalendářních dnů v měsíci červnu mimo „státní kategorii“. To znamená, že vyměřovací základ může být reálně i nižší než 16 200 Kč. Při příjmu nižším než 12 420 Kč provede zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do této poměrné části minima.

Příklad 5

S poživatelem starobního důchodu byla na období 1. 1. – 31. 5. uzavřena dohoda o pracovní činnosti s měsíčním příjmem 3 400 Kč. Tato dohoda byla obnovena k datu 1. 6. s příjmem 4 000 Kč, do práce nastoupil tento důchodce dne 6. 6.

Výší příjmu nezaložila tato DPČ v období leden – květen účast na zdravotním pojištění, proto se zaměstnavatel touto situací z pohledu zdravotního pojištění nemusel zabývat. Jelikož však částka 4 000 Kč, dohodnutá od 1. 6., již účast na zdravotním pojištění zakládá, musí zaměstnavatel:

-   v zákonné osmidenní lhůtě přihlásit zaměstnance u jeho zdravotní pojišťovny kódem „P“ ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci, tedy k 6. 6.,

-   odvádět pojistné ze skutečné výše příjmu.

Kdyby v měsíci červnu nebylo (například z důvodu nemoci) dosaženo částky vyměřovacího základu alespoň 3 500 Kč, provedl by zaměstnavatel storno této přihlášky kódem „O“ k datu 6. 6. a zaměstnance by přihlásil 1. dnem toho kalendářního měsíce, ve kterém příjem dosáhne alespoň 3 500 Kč. V průběhu trvání dohody od 6. 6. by zaměstnavatel zaměstnance odhlásil na příslušný kalendářní měsíc i tehdy, kdyby příjem poklesl pod „rozhodnou“ částku 3 500 Kč. Je sice pravdou, že neodhlášením by zaměstnanci nevznikl problém v souvislosti s řešením jeho pojistného vztahu, nicméně zaměstnavatel by tímto postupem porušil oznamovací povinnost.