Nařízení obce podepisují společně starosta a místostarosta obce (§ 104 odst. 2 obecního zřízení). Ve statutárním městě je podepisují společně primátor a náměstek primátora. V hlavním městě Praze je podepisují společně primátor hlavního města Prahy a náměstek primátora hlavního města Prahy [§ 72 odst. 3 písm. a) zákona o hlavním městě Praze].

Podpisy mají, stejně jako u obecně závazné vyhlášky, symbolický význam. Starosta obce, místostarosta obce, primátor statutárního města, náměstek primátora statutárního města, primátor hlavního města Prahy a náměstek primátora hlavního města Prahy nemají právo veta. Nemohou nepodepsat.

Vyhlášení obecně závazné vyhlášky obce a nařízení obce

je podmínkou jejich platnosti (§ 12 odst. 1 obecního zřízení; § 45 odst. 1zákona o hlavním městě Praze). Provede se vyvěšením na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů (§ 12 odst. 1 obecního zřízení). Nařízení obce, která vykonává rozšířenou působnost, se zveřejní též na úřední desce obecních úřadů působících v jejím správním obvodu. Zřízení a vedení úřední desky ukládá všem obcím ustanovení § 26 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Každá obec je povinna zřídit a vést jednu veřejnou desku. Úřední deska je veřejně přístupná plocha určená ke zveřejňování obecně závazných vyhlášek obce, nařízení obce, rozhodnutí a usnesení zastupitelstva a rady i jiných dokumentů obce. Veřejně přístupná musí být nepřetržitě. Vedena je zásadně ve dvojí podobě současně – fyzické i elektronické. Elektronická verze musí umožňovat dálkový přístup. Tato podmínka se splní uložením úřední desky jako součásti internetové stránky obce. Povinnost umožnění dálkového přístupu se vztahuje na celý obsah úřední desky, nikoliv jen na doručování písemností veřejnou vyhláškou.

Dnem vyhlášení právního předpisu obce je první den jeho vyvěšení na úřední desce. Kromě toho může obec uveřejnit právní předpis obce způsobem v místě obvyklým. Toto další uveřejnění není zákonem označeno jako podmínka platnosti právního předpisu. Nezkoumá je ani Ústavní soud při svém přezkoumání formální správnosti napadených právních předpisů obcí.

Platnost a účinnost právního předpisu

Právní předpis nabývá platnost svým vyhlášením.

Dnem vyhlášení se stává součástí právního pořádku. Ke změně platného právního předpisu může dojít jen jeho novelizací. Samotným nabytím platnosti však právní předpis ještě nepůsobí vznik práv a povinností svých adresátů, tj. nenabývá účinnosti.

Účinným je právní předpis, z něhož vyplývají pro příslušné osoby práva a povinnosti.

Pokud není stanovena účinnost pozdější, nabývá vyhlášený právní předpis obce účinnosti patnáctým dnem po dni vyhlášení (§ 12 odst. 2 obecního zřízení). Vyžaduje‑li to naléhavý obecný zájem, lze výjimečně stanovit dřívější počátek účinnosti, nejdříve však dnem vyhlášení.

Obecně závazná vyhláška a nařízení hlavního města Prahy se vyhlásí uveřejněním ve Sbírce právních předpisů hlavního města Prahy (§ 45 odst. 2 zákona o hlavním městě Praze). Uveřejnění právního předpisu musí Magistrát hlavního města Prahy provést ve lhůtě do 15 dnů po jeho schválení. Předpis se vyhlašuje uveřejněním plného znění. Stejně se vyhlašují nálezy Ústavního soudu vztahující se k právním předpisům hlavního města Prahy. Právní předpis hlavního města Prahy nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po jeho vyhlášení, pokud v něm není stanoven pozdější počátek účinnosti (§ 45 odst. 3 zákona o hlavním městě Praze). Sbírka právních předpisů hlavního města Prahy musí být veřejně přístupná na Magistrátu hlavního města Prahy, na úřadech městských částí a na Ministerstvu vnitra (§ 45 odst. 11 zákona o hlavním městě Praze).

Právní předpisy hlavního města Prahy se označují pořadovými čísly. Číselná řada se uzavírá vždy koncem každého kalendářního roku.

Pokud naléhavý zájem vyžaduje rychlé nabytí účinnosti právního předpisu, musí být datum dřívějšího nabytí účinnosti v předpisu vedeno. Nejdříve může právní předpis nabýt účinnosti dnem vyhlášení. Právní předpis, u něhož byla stanovena dřívější účinnost, se bezodkladně zveřejňuje jeho vyvěšením na úřední desce hlavního města Prahy, a to spolu s uvedením důvodů naléhavého zájmu na dřívější účinnosti. Vyvěsí se též na úředních deskách úřadů městských částí, kterých se příslušný právní předpis dotýká. Současně se zveřejní oznámením v hromadných sdělovacích prostředcích.

Vedení evidence vydaných obecně závazných vyhlášek a nařízení obce

ukládá obci ustanovení § 12 odst. 4 obecního zřízení. V této evidenci se povinně uvádí:

–   číslo a název obecně závazné vyhlášky obce nebo nařízení obce,

–   datum schválení,

–   datum nabytí platnosti,

–   datum nabytí účinnosti,

–   datum pozbytí platnosti.

Právní předpisy obce se označují pořadovými čísly. Číselná řada se uzavírá vždy koncem každého kalendářního roku.

Právní předpisy obce a jejich evidence musí být obecně volně přístupny u obecního úřadu v obci, která je vydala. Nařízení vydaná obcí vykonávající rozšířenou působnost musí být obecně volně přístupná též u obecních úřadů působících v jejím správním obvodu. Oprávnění k přístupu k právním předpisům obce není vázáno na české státní občanství ani na občanství obce.

Obec má informační povinnost

k Ministerstvu vnitra a ke krajskému úřadu (§ 12 odst. 6 obecního zřízení). Neprodleně po dni vyhlášení zašle:

–   obecně závaznou vyhlášku obce Ministerstvu vnitra,

–   nařízení obce krajskému úřadu.

Na požádání zašle neprodleně (§ 128 odst. 3 obecního zřízení):

–   Ministerstvu vnitra usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánů obce v samostatné působnosti,

–   krajskému úřadu usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánů obce v přenesené působnosti.

Městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města na požádání zašle magistrátu neprodleně (§ 128 odst. 4 obecního zřízení):

–   usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánů městského obvodu nebo městské části v samostatné působnosti,

–   usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánů městského obvodu nebo městské části v přenesené působnosti.

Informační povinnost má i hlavní město Praha

Neprodleně po dni vyhlášení zašle Ministerstvu vnitra obecně závaznou vyhlášku hlavního města Prahy. Neprodleně po dni vyhlášení zašle věcně příslušnému ministerstvu nebo věcně příslušnému ústřednímu správnímu úřadu nařízení hlavního města Prahy (§ 45 odst. 12 zákona o hlavním městě Praze).

Dozor nad vydáváním právních předpisů obcí

je významným a účinným nástrojem k zajištění potřebné kvalitativní úrovně právního pořádku. Obcím dává záruku právního bezpečí tím, že zabrání nabytí účinnosti právních předpisů obce, které nejsou v souladu se zákony a znemožní výkon protizákonných usnesení, rozhodnutí a jiných opatření přijatých při samostatné působnosti obce.

Dozor vykonávají:

–   Ministerstvo vnitra nad samostatnou činností obce,

–   místně příslušný krajský úřad nad přenesenou působností obce.

Výkon dozoru státu a kraje nad činností obcí je nástrojem k tomu, aby obce plnily své veřejnoprávní povinnosti a aby jejich jednání bylo v souladu s ústavním pořádkem a právním pořádkem České republiky. Výkon dozoru nad obcemi je veřejným zájmem. Je dozorem následným.

Postavení dozoru státu nad obcemi upravuje ustanovení čl. 101 odst. 4 Ústavy: Stát může zasahovat do činnosti územních samosprávných celků jen, vyžaduje‑li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem. Ochranu proti případnému nezákonnému zásahu státu zaučuje obcím ustanovení čl. 87 odst. 1 písm. c) Ústavy: Ústavní soud rozhoduje o ústavní stížnosti orgánů územní samosprávy proti nezákonnému zásahu státu.

Ústavní zásada státního dozoru nad činností obcí je zakotvena i v ustanovení § 7 odst. 1 obecního zřízení: Státní orgány a orgány krajů mohou do samostatné působnosti zasahovat, jen vyžaduje‑li to ochrana zákona, a jen způsobem, který zákon stanoví. Rozsah samostatné působnosti může být omezen jen zákonem.

Účelem dozoru

je zajišťovat soulad obecně závazných vyhlášek obce se zákony a dále soulad usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů obce v samostatné působnosti a soulad nařízení obce vydaného v přenesené působnosti obce se zákony a jinými právními předpisy. V případě usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce v přenesené působnosti se zjišťuje soulad se zákonem, s jiným právním předpisem a v jejich mezích též s usnesením vlády, směrnicí ústředního správního úřadu nebo s opatřením krajského úřadu přijatém při kontrole výkonu přenesené působnosti obce.

Obce při výkonu své samostatné činnosti nejsou ve vztahu k dozorovým orgánům v podřízeném postavení. U dozoru nad přenesenou činností obce je situace odlišná. Krajský úřad musí respektovat nezávislost obce jako základního článku územní samosprávy na státní správě. Současně ale při své dozorové činnosti vychází ze skutečnosti, že obec je při výkonu své přenesené působnosti jen v postavení vykonavatele dekoncentrované státní správy.

Dozor nad vydáváním obecně závazných vyhlášek obcí

a usnesení, rozhodnutí a jiných opatření obce v rámci jejich samostatné působnosti vykonává Ministerstvo vnitra (§ 123 a § 124 obecního zřízení). Dozor provádí následně a zjišťuje při něm:

–   soulad obecně závazných vyhlášek obce se zákony,

–   soulad usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů obce se zákony a jinými právními předpisy.

Postup při dozoru nad vydáváním a obsahem obecně závazných vyhlášek obcí určují ustanovení § 123 obecního zřízení. Ministerstvo vnitra obdrží plný text obecně závazné vyhlášky obce neprodleně po jejím vyhlášení. Proces dozoru probíhá v několika etapách v závislosti na zjištění stavu souladu s příslušným zákonem nebo s příslušnými zákony. Vždy se zahajuje těmito úkony:

–   přijetí obecně závazné vyhlášky obce v jejím vyhlášeném znění,

–   kontrola jejího obsahu prověřením souladu s příslušným zákonem nebo s příslušnými zákony.

Při zjištění souladu s příslušným zákonem nebo s příslušnými zákony Ministerstvo vnitra sdělí obci svůj souhlas s příslušnou obecně závaznou vyhláškou obce. Obec je tím plně oprávněna k jejímu uplatňování.

Při zjištění rozporu se zákonem

vyzve Ministerstvo vnitra obec ke zjednání nápravy ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení této výzvy.

V této situaci se otevírají následující varianty dalšího postupu.

1.  Obec v průběhu stanovené lhůty úpravou textu obecně závazné vyhlášky obce zajistí její soulad se zákonem a zašle ji Ministerstvu vnitra. Tím je zahájeno nové posuzování souladu této vyhlášky se zákonem. Jestliže obec novým textem vyhlášky rozpor se zákonem odstranila, Ministerstvo vnitra sdělí obci svůj souhlas s účinností vyhlášky a s jejím uplatňováním.

2.  Obec ve lhůtě 60 dnů po doručení výzvy Ministerstva vnitra závady v obecně závazné vyhlášce neodstranila. Ministerstvo vnitra po marném uplynutí lhůty svým rozhodnutím účinnost vyhlášky pozastaví. Účinek pozastavení nastává dnem, kdy rozhodnutí Ministerstva vnitra bylo obci doručeno. V rozhodnutí o pozastavení je obci stanovena nová, přiměřeně dlouhá, lhůta pro zjednání nápravy.

2.1 Obec ve stanovené lhůtě nedostatky ve vyhlášce odstraní. Ministerstvu vnitra tuto skutečnost sdělí a poskytne mu opravený text vyhlášky. Pokud opraveným textem vyhlášky byly nedostatky skutečně odstraněny, Ministerstvo vnitra své rozhodnutí o pozastavení účinnosti vyhlášky neprodleně zruší. Toto své nové rozhodnutí obci sdělí.

2.2 Obec ve stanovené lhůtě nápravu nezjedná a proti rozhodnutí Ministerstva vnitra podá rozklad. Jestliže je podání rozkladu úspěšně, je rozhodnutí Ministerstva vnitra o pozastavení účinnosti vyhlášky zrušené. Obecně závazná vyhláška obce dnem doručení rozhodnutí o úspěšném výsledku podání rozkladu obci se opět stává účinnou.

2.3 Obec ve stanovené lhůtě nápravu nezjedná a rozklad proti rozhodnutí Ministerstva vnitra nepodá. V tomto případě Ministerstvo vnitra po marném uplynutí lhůty podá Ústavnímu soudu návrh na zrušení příslušné obecně závazné vyhlášky obce. Stejně postupuje při zamítnutí rozkladu obce proti pozastavení účinnosti vyhlášky.

Jestliže Ústavní soud návrh Ministerstva vnitra odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, pak dnem nabytí právní moci tohoto soudního rozhodnutí zaniká rozhodnutí Ministerstva vnitra o pozastavení účinnosti vyhlášky. Obecně závazná vyhláška obce se stává již definitivně účinnou.

Jestliže Ústavní soud shledá, že příslušná obecně závazná vyhláška obce je neústavní nebo nezákonná, pak návrhu Ministerstva vnitra vyhoví a napadenou obecně závaznou vyhlášku obce zruší. Vyhláška je zrušena dnem nabytím právní moci tohoto soudního rozhodnutí.

Může nastat situace, že před rozhodnutím Ústavního soudu obec zjedná nápravu vydáním nové upravené vyhlášky. Sdělení o zjednání nápravy spolu s textem nového znění obecně závazné vyhlášky obec neprodleně předá Ústavnímu soudu a Ministerstvu vnitra. Do 15 dnů po obdržení tohoto sdělení Ministerstvo vnitra zruší své rozhodnutí o pozastavení účinnosti příslušné vyhlášky. Současně stáhne i svůj návrh na zrušení vyhlášky podaný Ústavnímu soudu. Po doručení tohoto rozhodnutí obci se stává nově upravená vyhláška účinnou.

V případě zjevného rozporu obecně závazné vyhlášky obce s lidskými právy a základními svobodami

může Ministerstvo vnitra pozastavit její účinnost bez předchozí výzvy obci ke zjednání nápravy. Účinnost obecně závazné vyhlášky obce je pozastavena dnem doručení rozhodnutí Ministerstva vnitra obci. Ministerstvo vnitra v rozhodnutí současně stanoví obci přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná‑li zastupitelstvo obce nápravu ve stanovené lhůtě, Ministerstvo vnitra své rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky obce zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení obce o zjednání nápravy. Přílohou tohoto sdělení obce je i obecně závazná vyhláška obce, kterou byla zjednána náprava původní vyhlášky, jejíž účinnost vyla pozastavena.

Pokud obec nápravu nezjedná, uplatní se postupy uvedené v kapitole „Při zjištění rozporu se zákonem“.

Dozoru Ministerstva vnitra podléhají i usnesení, rozhodnutí a jiná opatření

učiněná orgány obce v rámci její samostatné činnosti (§ 124 obecního zřízení).

Je‑li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obce v samostatné působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem a nejde‑li o obecně závaznou vyhlášku obce, vyzve Ministerstvo vnitra obec ke zjednání nápravy. Nezjedná‑li příslušný orgán obce nápravu do 60 dnů od doručení výzvy, pozastaví Ministerstvo vnitra výkon takového usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce v samostatné působnosti. Výkon usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce v samostatné působnosti je pozastaven dnem doručení rozhodnutí Ministerstva vnitra obci. Ministerstvo vnitra v rozhodnutí současně stanoví obci přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná‑li příslušný orgán obce nápravu ve stanovené lhůtě, Ministerstvo vnitra své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce v samostatné působnosti zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení obce o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obce v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.

V případě zřejmého a závažného rozporu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce v samostatné působnosti se zákonem může Ministerstvo vnitra pozastavit výkon takového usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce v samostatné působnosti bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy.

Výkon takového usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce v samostatné působnosti je pozastaven dnem doručení rozhodnutí Ministerstva vnitra obci.

Ministerstvo vnitra v rozhodnutí současně stanoví obci přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy.

Zjedná‑li příslušný orgán obce nápravu ve stanovené lhůtě, Ministerstvo vnitra své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce v samostatné působnosti zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení obce o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obce v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.

Rozhodování Ministerstva vnitra o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky nebo jiného aktu v samostatné působnosti je rozhodováním ve správním řízení podle § 9 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Zahajuje se z moci úřední ve smyslu § 46 správního řádu. Jedná se o rozhodování o právu obce na samosprávu, jehož součástí je vydat obecně závaznou vyhlášku nebo jiný akt v samostatné působnosti a o zásahu státu do tohoto práva.

Důsledkem pozastavení účinnosti

obecně závazné vyhlášky obce je skutečnost, že ji obec nesmí aplikovat. Z pozastavené obecně závazné vyhlášky nevznikají nikomu žádná práva ani nelze na jejím základě nikomu ukládat povinnosti. Pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky neznamená její zrušení; je i nadále součástí právního řádu. Pozastaví‑li Ministerstvo vnitra výkon jiného aktu orgánu obce v samostatné působnosti, než je obecně závazná vyhláška, znamená to, že příslušný orgán obce (např. zastupitelstvo obce, rada obce, starosta nebo obecní úřad) nemůže přistoupit k výkonu (realizaci) pozastaveného aktu. Ministerstvo vnitra o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce v samostatné působnosti však nerozhodne v případě, jestliže již bylo vykonáno.

U územně členěných statutárních měst

je dozor nad samostatnou i přenesenou působností městských obvodů nebo městských částí svěřen magistrátům těchto měst. Magistrát je vybaven pravomocí rušit usnesení, rozhodnutí a jiná opatření učiněná v rámci přenesené působnosti obce. U těchto aktů učiněných v rámci samostatné působnosti pravomoc k jejich zrušení nemá. Je pouze oprávněn k pozastavení jejich výkonu. Návrh na jejich zrušení podá krajskému soudu. Ten je k jejich zrušení oprávněn.

Dozor nad vydáváním obecně závazných vyhlášek hlavního města Prahy a usnesení, rozhodnutí a jiných opatření obce v rámci jeho samostatné působnosti vykonává Ministerstvo vnitra (§ 106 a násl. zákona o hlavním městě Praze).

Dozor provádí následně a zjišťuje při něm:

–   soulad obecně závazných vyhlášek obce se zákony,

–   soulad usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů obce se zákony a jinými právními předpisy.

Postup při dozoru nad vydáváním a obsahem obecně závazných vyhlášek hlavního města Prahy a usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů hlavního města Prahy v samostatné působnosti určují ustanovení § 106 a § 107 zákona o hlavním městě Praze.

Je zásadně shodný s postupem uplatněným u právních předpisů obcí vydaných v jejich samostatné působnosti.

Dozor nad vydáváním nařízení obcí

a usnesení, rozhodnutí a jiných opatření obce v rámci jejich přenesené působnosti vykonává příslušný krajský úřad (§ 125 § 126 obecního zřízení). Dozor provádí následně a zjišťuje při něm:

–   soulad nařízení obce se zákony a jinými právními předpisy,

–   soulad usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů obce se zákony a jinými právními předpisy.

Postup při dozoru nad vydáváním a obsahem nařízení obce

určují ustanovení § 125 obecního zřízení. Krajský úřad obdrží plný text nařízení obce neprodleně po jeho vyhlášení. Proces dozoru probíhá v několika etapách v závislosti na zjištění stavu souladu s příslušným zákonem nebo s příslušnými zákony. Vždy se zahajuje těmito úkony:

–   přijetí nařízení obce v jeho vyhlášeném znění,

–   kontrola jeho obsahu prověřením souladu s příslušným zákonem nebo s příslušnými zákony.

Při zjištění souladu s příslušným zákonem nebo s příslušnými zákony krajský úřad sdělí obci svůj souhlas s příslušným nařízením obce. Obec je tím plně oprávněna k jeho uplatňování.

Při zjištění rozporu se zákonem vyzve krajský úřad obec ke zjednání nápravy ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení této výzvy.

Další postup probíhá obdobně jako u právních předpisů obce vydaných v její samostatné působnosti. Činnosti prováděné u předpisů v samostatné působnosti Ministerstvem vnitra u předpisů v přenesené působnosti vykonává místně příslušný krajský úřad.

Důsledkem pozastavení účinnosti

nařízení obce je skutečnost, že jej obec nesmí aplikovat. Z pozastaveného nařízení nevznikají nikomu žádná práva ani nelze na jeho základě nikomu ukládat povinnosti. Pozastavení účinnosti nařízení neznamená jeho zrušení; je i nadále součástí právního řádu. Pozastaví‑li krajský úřad výkon jiného aktu orgánu obce v přenesené působnosti, než je nařízení obce, znamená to, že příslušný orgán obce (např. zastupitelstvo obce, rada obce, starosta nebo obecní úřad) nemůže přistoupit k výkonu (realizaci) pozastaveného aktu. Krajský úřad o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce v přenesené působnosti však nerozhodne v případě, jestliže již bylo vykonáno.

Dozor nad vydáváním nařízení hlavního města Prahy a usnesení, rozhodnutí a jiných opatření obce v rámci jeho samostatné působnosti vykonává věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad. Dozor provádí následně a zjišťuje při něm:

–   soulad nařízení se zákony,

–   soulad usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů obce se zákony a jinými právními předpisy.

Postup při dozoru nad vydáváním a obsahem nařízení hlavního města Prahy a usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů hlavního města Prahy v přenesené působnosti určují ustanovení § 108 a násl. zákona o hlavním městě Praze.

Je zásadně shodný s postupem uplatněným u právních předpisů obcí vydaných v jejich přenesené působnosti.

Ústavnost a zákonnost právního předpisu obce posuzuje Ústavní soud

Ústavní soud při posuzování ústavnosti a zákonnosti právního předpisu obce nebo hlavního města Prahy postupuje v těchto krocích:

–   zjišťuje formální správnost vzniku a vyhlášení právního předpisu obce,

–   zjišťuje, zda právní předpis není v rozporu s ústavním pořádkem, mezinárodní smlouvou o lidských právech a svobodách podle čl. 10 Ústavy či se zákonem.

O tom, zda právní předpis odporuje ústavnímu pořádku nebo zákonu, rozhoduje Ústavní soud podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy. Ústavní soud rozhodne o tom, zda bude právní předpis zrušen.

Předpokladem kvalitního zpracování vnitřních předpisů obce je zejména dokonalé seznámení s právní úpravou problematiky, k níž bude právní předpis obce vydán. Důležitá je i znalost technické stránky příslušné věcné oblasti. Kvalitní právní předpis obce nelze připravit bez znalostí legislativních postupů tvorby právních předpisů.

Ing. Karel Janda

Použité informační zdroje:

1. Břeň Jan: Dozor nad obcemi, in www.denik.obce.cz.

2. Galvasová Iva a kol.: Formy spolupráce obcí, in webová stránka Deník veřejné správy www.dvs.cz

3. Kolektiv: Obce, Praha, ASPI, a. s., 2008.

4. Lipertová Šárka: Státní dozor nad územními samosprávnými celky a jeho souvislosti se soudní kontrolou veřejné správy, www.law.muni.cz

5. Obecně závazná vyhláška obce, in www.cs.wikipedia.org.

6. Právní předpisy obcí, www.kr-jihomoravsky.cz

7. Působnost právních předpisů, www.epravo.z

8. www.wikipedia.cz