Ochrana zdraví při práci – změny

Předmětem našeho zájmu je nařízení vlády o podmínkách ochrany zdraví zaměstnanců při práci č. 361/2007 Sb. (dále jen „NV“). Změny se týkají zátěže teplem a chladem na pracovišti, ruční manipulací s břemeny, bezpečnostních přestávek a osvětlení jednotlivých pracovišť. Jaké změny přinesla novela s účinnosti od 1. ledna 2024?

Toto nařízení vlády je na první pohled oproti svému předchůdci – nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů, obsáhlejší. Sestává totiž celkem z 57 ustanovení, původní nařízení vlády č. 178/2001 Sb. obsahovalo jen 32 paragrafů. Nařízení vlády je však mnohem přehledněji členěno.

Obsahuje celkem čtyři části:

•    část první – Předmět úpravy (ustanovení § 1),

•    část druhá – Rizikové faktory pracovních podmínek, jejich členění, zjišťování, hodnocení zdravotního rizika a další podmínky ochrany zdraví při práci (§ 2 až § 39),

•    část třetí – Další bližší hygienické požadavky na mikroklimatické podmínky na pracovišti (§ 40 až § 55),

•    část čtvrtá – Závěrečná ustanovení (§ 56 a § 57).

Nařízení vlády je vydáno na základě zmocnění v § 21 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (ZBOZP) k provedení jeho hlavy II. části I. (§ 7 a § 7), kde je upravena problematika „Předcházení ohrožení života a zdraví“. Tato část zákona č. 309/2006 Sb. se týká zaměstnavatelů, na jejichž pracovištích se vyskytují rizikové faktory – zákon rozeznává několik těchto faktorů, a to zejména fyzické (hluk, vibrace), chemické (například karcinogeny), biologické činitele (například viry, plísně, bakterie), prach, fyzickou zátěž, psychickou a zrakovou zátěž a dále také nepříznivé mikroklimatické podmínky jako je extrémní chlad, teplo, vlhkost. Dále v § 7 ZBOZP jsou upraveny další povinnosti zaměstnavatele pro případ výkonu činností spojených s vystavením biologickým činitelům skupin druhé až čtvrté dle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Zejména ustanovení obsažená v hlavě druhé (Péče o životní a pracovní podmínky) zákona č. 258/2000 Sb., zejména pak v sedmém díle (Ochrana zdraví při práci) druhé hlavy jsou pro problematiku BOZP významné, stejně jako ustanovení prováděcích právních předpisů, jejichž vydání ZBOZP předpokládá. Takovým předpisem je například nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. V této souvislosti (rizikových faktorů) je třeba pamatovat též na úpravu obsaženou v nařízení vlády č. 361/2007 Sb.

V § 7 ZBOZP jsou upraveny též povinnosti zaměstnavatele v souvislosti se stanovením kontrolovaných pásem a v § 8 ZBOZP je zakotven zákaz prací s některými látkami a azbestem, jakož i výjimky, kdy tento zákaz neplatí.

Dne 10. listopadu 2023 bylo ve Sbírce zákonů publikováno nařízení vlády č. 330/2023 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. V historii tohoto nařízení vlády jde o jeho šestnáctou novelu. Tato novela bude předmětem našeho zájmu, protože nabývá účinnosti 1. ledna 2024.

Hlavním důvodem zpracování novely

byla transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/431, kterou se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci. Směrnice nově reguluje reprotoxické látky a stanovuje nové limitní hodnoty expozice na pracovišti některých chemických činitelů (např. pro benzen, sloučeniny niklu, anorganické olovo a jeho sloučeniny atd.). Tato směrnice posiluje ochranu zdraví a bezpečnost zaměstnanců na pracovišti.

Členské státy EU musí uvést v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí Komise (EU) 2022/431 kterou se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci do 5. dubna 2024. Směrnice nově reguluje reprotoxické látky a stanovuje nové limitní hodnoty expozice na pracovišti některých chemických činitelů (konkrétně u látky benzen, akrylonitril, sloučeniny niklu, anorganické olovo a jeho sloučeniny, N,N-dimethylacetamid, nitrobenzen, N, N dimethylformamid, 2-methoxyetanol, 2-methoxyethyl-acetát, 2-ethoxyethanol, 2-ethoxyethyl-acetát, 1-methyl-2-pyrrolidon, rtuť a anorganické sloučeniny dvojmocné rtuti včetně oxidu rtuťnatého a chloridu rtuťnatého (měřené jako rtuť), bisfenol A; 4,4˘– isopropylidenedifenol a oxid uhelnatý). Tato směrnice posiluje ochranu zdraví a bezpečnost zaměstnanců na pracovišti.

Dalším důvodem zpracování novely nařízení vlády (ve vztahu k EU Pilot 9918 a EU PILOT 10178/2022) byla povinnost doplnění jednotek ppm (parts per million – objemový poměr v ml na m³ vzduchu (ml/m³) u chemických činitelů stanovených v příloze č. 2 části A (Seznam chemických látek a jejich přípustné expoziční limity a nejvyšší přípustné koncentrace).

Novelizací došlo k úpravám také v oblasti zátěže teplem a zátěže chladem na pracovišti. Jedná se zejména o upřesnění na základě nejnovějších poznatků v oblasti tepelné a chladové zátěže, nové legislativy a dále jsou zde úpravy, které napravují některé nepřesnosti v této části předpisu vzniklé v minulosti. Významné je vypuštění stereoteploty (t_st) jako veličiny z předpisu, a z důvodu nynější prakticky nulové využitelnosti při měření v praxi akreditovanými laboratořemi.

Dále jsou nově v nařízení vlády vydefinovány hygienické limity pro ruční manipulaci s břemeny se zohledněním pracovní polohy, a to v návaznosti na novou, od 1. 1. 2023 zavedenou, položku seznamu nemocí z povolání – chronické onemocnění bederní páteře.

Na základě praktických zkušeností od zaměstnavatelů a zaměstnanců bylo doplněno a upřesněno stanovení počtu bezpečnostních přestávek na osmihodinovou a dvanáctihodinovou pracovní směnu, a to z důvodu, aby bylo naprosto zřejmé, kolik bezpečnostních přestávek v rámci pracovní směny musí být zařazeno a nemělo by docházet k nahrazování bezpečnostních přestávek zákonnou přestávkou (na jídlo a oddech). Rovněž bylo upřesněno, že po dobu bezpečnostních přestávek nelze zaměstnance vystavit expozici danému faktoru, překračujícímu přípustný expoziční limit.

Novelou jsou upraveny i bližší hygienické požadavky na osvětlení pracoviště. Předmětný § 45 a § 45a nebyl po dlouhou dobu novelizován a již delší dobu neodpovídá potřebám nových evropských technických norem na denní a elektrické osvětlení. Z tohoto důvodu bylo potřeba provést rozsáhlejší revizi tohoto paragrafu.

ZÁTĚŽ TEPLEM PŘI PRÁCI je podle § 3 NV určena množstvím metabolického tepla vznikajícího svalovou prací a faktory prostředí, kterými se rozumí teplota vzduchu (t_a), výsledná teplota kulového teploměru (t_g), operativní teplota (t_o), rychlost proudění vzduchu (v_a) a relativní vlhkost vzduchu (R_h).“.

Do předmětného ustanovení je vložena veličina operativní teplota (t_o) tak, aby byla v souladu s § 3b. Došlo k vypuštění veličiny stereoteplota (t_st) v celém znění nařízení vlády. Stereoteplota se měří přístrojem – kulovým stereoteploměrem. Jedná se o určitý druh kulového teploměru vyvinutý prof. Joklem a prof. Jirákem jako výstup výzkumných prací. Přístroj vlastní pouze omezený počet pracovišť, a to pracoviště prof. Jiráka v Ostravě, Národní referenční laboratoř pro prašnost a mikroklima v pracovním prostředí SZÚ a Stavební fakulta ČVUT Praha, pracoviště prof. Jokla. Není ve vybavení žádné laboratoře ZÚ ani soukromé laboratoře měřící mikroklima, není tudíž čím měřit, ale i důvod proč měřit. Horizontální nerovnoměrnost tepelných toků v předpise je totiž uvedena pouze u tříd práce I a IIa, kde k takovým problémům dochází v zanedbatelné míře.

Dlouhodobě a krátkodobě přípustná doba práce

Podle § 4 odst. 2 NV nově platí, že dlouhodobě a krátkodobě přípustná doba práce ve směně pro aklimatizovaného i neaklimatizovaného zaměstnance se stanoví podle výpočtu tepelné bilance podle české technické normy upravující ergonomii tepelného prostředí – analytické stanovení a interpretace tepelného stresu pomocí výpočtu předpovídané tepelné zátěže. V odstavci 4 téhož ustanovení je stanoveno, že při hodnocení dlouhodobě a krátkodobě přípustné zátěže teplem je možné vycházet i z přímých měření, a to měření ztráty vody potem a dýcháním, teploty vnitřního prostředí organizmu a srdeční frekvence.

Tím došlo k úpravě stanovení výpočtu tepelné bilance v návaznosti na českou technickou normu upravující ergonomii tepelného prostředí (v oblasti tepelné zátěže). Na stránkách SZÚ je volně stažitelný program pro výpočet dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce, který pomáhá s výpočtem podle výše uvedené normy.

ZÁTĚŽ CHLADEM – Zde došlo k úpravám v ustanovení § 7 NV o minimálních opatřeních k ochraně zdraví při zátěži chladem.

Předně bylo v odstavci 1 zdůrazněno, že pro stanovení potřebných tepelně izolačních vlastností pracovního oděvu postačujících k zajištění tepelně neutrálních podmínek lidského organizmu a maximálně přípustné doby expozice chladu se postupuje podle české technické normy upravující ergonomii tepelného prostředí – hodnocení tepelné izolace oděvu a odporu oděvu proti odpařování (ČSN EN ISO 9920 Ergonomie tepelného prostředí – hodnocení tepelné izolace oděvu a odporu oděvu při odpařování) a české technické normy upravující ergonomii tepelného prostředí – stanovení a interpretace stresu z chladu pomocí potřebné izolace oděvu (IREQ) a místních účinků chladu (ČSN EN ISO 11079 Ergonomie tepelného prostředí – Stanovení a interpretace stresu z chladu pomocí potřebné izolace oděvu (IREQ) a místních účinků chladu).

V odstavci 4 byla doplněn rozsah teplot od 13 do 4,1 °C, které vypadly nedopatřením při poslední novelizaci této části v nařízení vlády, což působilo značné problémy při hodnocení chladové zátěže na pracovištích. Bude tedy platit, že při práci v udržované operativní nebo výsledné teplotě jako technologickém požadavku nebo korigované teplotě musí být práce zaměstnance upravena tak, aby doba jejího nepřetržitého trvání při teplotě od 13 do 4,1 °C nepřesáhla 3 hodiny, při teplotě od 4 do -10 °C nepřesáhla 2 hodiny, při teplotě vzduchu od -10,1 do -20 °C 1 hodinu a od -20,1 do -30 °C 30 minut. Při stanovení potřebné tepelné izolace oděvu se postupuje podle české technické normy upravující ergonomii tepelného prostředí – stanovení a interpretace stresu z chladu pomocí potřebné izolace oděvu (IREQ) a místních účinků chladu.

KARCINOGENY, MUTAGENY A LÁTKY TOXICKÉ PRO REPRODUKCI - V ustanovení § 16 NV došlo k odstranění bodu a). Od 1. června 2015 se látky a směsi klasifikují jen souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008. Rovněž byly doplněny dvě skupiny reprotoxických látek.

Mezi chemické karcinogeny, mutageny nebo látky toxické pro reprodukci se řadí:

a)  látky klasifikované jako chemické karcinogeny kategorie 1A a 1B, mutageny kategorie 1A a 1B a látky toxické pro reprodukci kategorie 1A a 1B podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o chemických látkách a chemických směsích²⁴); za látku toxickou pro reprodukci bez prahových hodnot se považuje ta látka, u níž neexistuje bezpečná úroveň expozice pro zdraví zaměstnanců a která je takto označena v příloze III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES; za látku toxickou pro reprodukci s prahovými hodnotami se považuje ta látka, u níž existuje bezpečná úroveň expozice, pod níž neexistuje riziko pro zdraví zaměstnanců a která je takto označena v příloze III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES,

b)  cytostatika a prach tvrdých dřev uvedených v příloze č. 3, části A k tomuto nařízení, je-li práce s tvrdým dřevem zařazena do kategorie třetí nebo čtvrté podle zákona o ochraně veřejného zdraví,

c)  pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenity uvedené v příloze č. 2, části C k tomuto nařízení.

Za karcinogeny kategorie 1A a 1B, mutageny kategorie 1A a 1B a látky toxické pro reprodukci kategorie 1A a 1B podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o chemických látkách a chemických směsích²⁴) se považují též směsi karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci kategorie 1A a 1B, jestliže obsah těchto látek je nad koncentračním limitem obecným nebo specifickým stanoveným podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o chemických látkách a chemických směsích.

Ustanovení odkazuje v poznámce č. 24) na Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům, mutagenům nebo reprotoxickým látkám při práci (šestá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice Rady 89/391/EHS), v platném znění.“.

BEZPEČNOSTNÍ PŘESTÁVKY - V ustanoveních § 25a, § 27a, § 30, § 33 a § 35 NV bylo doplněno a upřesněno stanovení počtu bezpečnostních přestávek na osmihodinovou a dvanáctihodinovou pracovní směnu, a to z důvodu, aby bylo naprosto zřejmé, kolik bezpečnostních přestávek v rámci pracovní směny musí být zařazeno a nemělo by docházet k nahrazování bezpečnostních přestávek zákonnou přestávkou (na jídlo a oddech). Také bylo upřesněno, že po dobu trvání bezpečnostní přestávky nesmí být zaměstnanec exponován danému faktoru překračujícímu přípustný expoziční limit. Celkově touto úpravou dojde ke sjednocení systému plánování a přidělování bezpečnostních přestávek a bude možno následně bez problémů uplatňovat i ustanovení § 89 odst. 2 ZP, které zní „Připadne-li bezpečnostní přestávka na dobu přestávky v práci na jídlo a oddech, započítá se přestávka v práci na jídlo a oddech do pracovní doby.“

Ustanovení § 25a NV bude tedy například znít: „Práce spojená s celkovou fyzickou zátěží a lokální svalovou zátěží, překračující hygienické limity, musí být přerušována bezpečnostními přestávkami v trvání nejméně 10 minut nejpozději po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců. V průběhu osmihodinové směny musí být poskytnuty nejméně 2 bezpečnostní přestávky a při dvanáctihodinové směně nejméně 4 bezpečnostní přestávky. Poslední bezpečnostní přestávka musí být zařazena nejpozději 1 hodinu před koncem směny. Po dobu bezpečnostní přestávky nesmí být zaměstnanec vystaven danému faktoru překračujícímu expoziční limit.“

RUČNÍ MANIPULACE S BŘEMENEM - V ustanoveních § 28 a § 29 NV došlo k novému definování hygienických limitů pro ruční manipulaci s břemeny se zohledněním pracovní polohy, a to v návaznosti na novou, od 1. 1. 2023 zavedenou, položku seznamu nemocí z povolání – chronické onemocnění bederní páteře v nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání.

Nově platí, že hodnocení zdravotního rizika při ruční manipulaci s břemenem zahrnuje posouzení hmotnosti ručně manipulovaného břemene, hmotnosti ručně manipulovaného břemene se zohledněním pracovní polohy, kumulativní hmotnosti břemen a vynakládaného energetického výdeje a srdeční frekvence. Hygienické limity pro ruční manipulaci s břemeny se zohledněním pracovní polohy jsou upraveny v příloze č. 5, části D, tabulce č. 7 k tomuto nařízení.

OSVĚTLENÍ

Osvětlení vnitřních pracovišť s trvalou prací

Ustanovení § 45 NV (Osvětlení pracoviště) a § 45a NV (Osvětlení venkovního pracoviště) nebyly po dlouhou dobu novelizovány a již delší dobu nereflektovaly potřeby nových EN norem na denní a elektrické osvětlení.

Odstavce 3 a 4 § 45 NV byly zcela nově vytvořeny, a to z důvodu, že původní znění odstavce nereflektovaly novou normu ČSN EN 17037 Denní osvětlení budov. ČSN 73 0580-1 Denní osvětlení budov – Část 1: Základní požadavky. ČSN 73 0580-3 Denní osvětlení budov. Část 3: Denní osvětlení škol. ČSN 73 0580-4 Denní osvětlení budov. Část 4: Denní osvětlení průmyslových budov a její požadavky.

Odstavec 5 § 45 NV vymezuje možnosti zřídit prostory bez denního světla a stanovuje podmínky, za kterých je možné v těchto prostorách vykonávat práci. Pracovištěm, které musí být z technologických důvodů bez denního světla, se rozumí např. chladírenské provozy, mrazírny, bourárny. Na pracoviště, jehož konstrukční požadavky (statika střechy, z montážních důvodů nelze instalovat světlíky, do boční stěny již nelze instalovat větší okna či větší počet oken, v hale se sekundárním osvětlením) neumožňují zřídit dostačující počet nebo dostatečnou velikost osvětlovacích otvorů se vztahují tyto podmínky i v případě pravidelného střídání práce kratší než 4 hodiny v různých vnitřních prostorech tak, že celková doba pobytu v nich má charakter trvalé práce. Ztráta vnitřních biorytmů je považovaná za jednu z příčin psychogenních onemocnění, která přímo souvisí s fyziologickou potřebou střídání aktivity a odpočinku. Prioritní je působení přirozeného denního světla, které svou dynamickou proměnlivostí nejen množstvím, ale i spektrálním složením usnadňuje zrakové vnímání a snižuje zrakovou zátěž.

Pro praxi je důležité, že zaměstnavatel musí zajistit, aby práce na nově zřizovaných pracovištích a na základě písemné dohody s orgány ochrany veřejného zdraví i na současných pracovištích s nevyhovujícím denním osvětlením netvořila více než polovinu směny nebo aby po nejvýše 2 pracovních dnech trvalé práce na pracovištích, kde technicky nebo technologicky nelze zajistit vyhovující denní osvětlení nebo sdružené osvětlení, následovala nejméně jedna celá směna v prostoru splňujícím požadavky pracovního prostoru s vyhovujícím denním osvětlením nebo s vyhovujícím sdruženým osvětlením následoval jeden den odpočinku.

V odstavci 7 byly přizpůsobeny požadavky na hodnoty elektrického osvětlení normě ČSN EN 12464-1. Vzhledem k tomu, že původní návrh ustanovení § 45 NV obsahoval 12 odstavců a byl značně nepřehledný, byly některé odstavce zařazeny do samostatného ustanovení § 45a NV. Jedná se především o požadavek na osvětlovací soustavy denního osvětlení, osvětlovací soustavy zajišťující elektrické osvětlení a části vnitřních prostor pracoviště odrážející světlo, které musí být pravidelně čištěny a trvale udržovány v takovém stavu, aby byly splněny stanovené požadavky – požadavky ČSN.

Ustanovení také reaguje na zavedou praxi, že ne každý projektant, a ne každý hygienik požaduje v projektu doložit činitel oslnění, a navíc se přidává definice výšky sedící a stojící osoby pro tento výpočet. Je to z toho důvodu, že tato definice není v normě ČSN EN 12464-1 uvedena a musí se definovat jednoznačně.

Osvětlení venkovních pracovišť bez trvalé práce

Původní ustanovení § 45a NV o osvětlení venkovních pracovišť bez trvalé práce je nově obsahem ustanovení § 45b NV a bylo formulačně zpřesněno. Nově platí, že na pracovišti, na kterém je vykonávána práce v rozsahu menším než 4 hodiny ve směně, musí být zajištěno elektrické osvětlení v souladu s českou technickou normou upravující elektrické osvětlení^. – ČSN EN 12464-2 Světlo a osvětlení – Osvětlení pracovních prostorů – Část 2: Venkovní pracovní prostory.

Osvětlení venkovních pracovišť s trvalou prací

Za ustanovení § 45b NV bylo ještě vloženo nové ustanovení § 45c NV o osvětlení venkovních pracovišť s trvalou prací. Obecně platí, že elektrické osvětlení venkovních pracovišť a spojovacích cest musí odpovídat náročnosti vykonávané práce na zrakovou činnost a ochranu zdraví v souladu s normovými hodnotami a požadavky podle české technické normy upravující osvětlení venkovních pracovních prostor.

-    přílohy

     V neposlední řadě došlo ke změnám v přílohách č. 1, 2, 3 a 5 NV.

-    účinnost

Toto nařízení nabylo účinnosti dnem 1. ledna 2024, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 37, které nabývá účinnosti dnem 1. července 2024. Jedná se o tabulku č. 3 v příloze č. 1 části A – „Přípustné hodnoty nastavení mikroklimatických podmínek pro klimatizované pracoviště třídy I a IIa“.

JUDr. Eva Dandová