Odklad školní docházky

Školní docházka je povinná po dobu devíti školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku. Povinná školní docházka se vztahuje na státní občany České republiky a na občany jiného členského státu Evropské unie, kteří na území České republiky pobývají déle než 90 dnů. Dále se povinná školní docházka vztahuje na jiné cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na území České republiky trvale nebo přechodně po dobu delší než 90 dnů, a na účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany. Ve kterých případech je vhodný odklad školní docházky a jak při něm postupovat?

PLNĚNÍ POVINNOSTI ŠKOLNÍ DOCHÁZKY - Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad. Dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od září do konce června příslušného školního roku, může být přijato k plnění povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li přiměřeně tělesně i duševně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce. Podmínkou přijetí dítěte narozeného v období od září do konce prosince k plnění povinné školní docházky podle věty druhé je také doporučující vyjádření školského poradenského zařízení, podmínkou přijetí dítěte narozeného od ledna do konce června doporučující vyjádření školského poradenského zařízení a odborného lékaře, která k žádosti přiloží zákonný zástupce. Povinnost plnit školní docházku vychází z ustanovení čl. 33 Listiny základních práv a svobod, které současně předpokládá, že délka této povinnosti bude stanovena zákonem. Školský zákon nestanoví žádné sankce a ani nepředvídá situaci, že zákonný zástupce nesplní tuto svoji povinnost a nezapíše dítě k plnění povinné školní docházky ve stanoveném termínu. V tomto ohledu vychází z toho, že od počátku školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne pátého roku věku, do zahájení povinné školní docházky dítěte, je pro dítě povinné předškolní vzdělávání a že plnění povinné školní docházky je pouze pokračováním této povinnosti.

Jestliže tedy dojde k porušení právní povinnosti, kterou zákonným zástupcům dítěte ukládá zákon, je právem a zároveň povinností ředitele školy upozornit na tuto skutečnost orgán sociálně-právní ochrany podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Stejnou povinnost má totiž i ředitelka mateřské školy, pokud zjistí, že rodiče s dítětem nebyli na počátku příslušného roku u zápisu k povinné školní docházce.

Ředitel školy tedy bez zbytečného prodlení o této skutečnosti informuje odbor sociálně-právní ochrany obecního úřadu s rozšířenou působností a měl by trvat na tom, aby tento orgán přiměl rodiče k zapsání dítěte k plnění povinné školní docházky. Případný postih rodičů za předchozí nesplnění této povinnosti je však zcela na rozhodnutí orgánu sociálně-právní ochrany dětí obecního úřadu s rozšířenou pravomocí, který s rodiči zřejmě zahájí správní řízení.

S účinností od 1. 9. 2016 novela rozšířila ustanovení § 182a ŠZ (jedná se o původní § 176 ŠZ), podle kterého se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že:

a)  jako zákonný zástupce

1. nepřihlásí dítě k zápisu k povinné školní docházce podle § 36 odst. 4,

2. nepřihlásí dítě k povinnému předškolnímu vzdělávání podle § 34a odst. 2,

3. zanedbává péči o povinnou školní docházku žáka nebo o povinné předškolní vzdělávání dítěte.

Ve všech třech případech hrozí pokuta 5 000 Kč.

V této souvislosti uveďme alespoň část z rozsudku NS 4 Tz 87/2001: „Vydání osoby mladší osmnácti let v nebezpečí zpustnutí jejím sváděním k zahálčivému životu může spočívat i v tom, že rodič takovou osobu po delší dobu neposílá do školy, protože pravidelnou docházkou do školy si dítě osvojuje jednak základní vzdělání nezbytné pro přípravu ke svému dalšímu uplatnění ve společnosti, ale i určitý pracovní režim obdobný pracovní činnosti, jehož nedodržováním si navyká zahálet.“

Zajímavý je bezesporu také problém, zda musí být dítě osobně účastno samotného aktu zápisu k povinné školní docházce. Školský zákon k tomu nic neuvádí, takže v praxi o přítomnosti dítěte při zápisu rozhodne ředitel školy. Jestliže je smyslem zápisu mimo jiné posouzení zralosti dítěte k zahájení základního vzdělávání, je logicky jeho přítomnost nezbytná (pokud jde o první zápis). Jestliže byl povolen odklad povinné školní docházky a je zřejmé, že příští rok již dítě musí být přijato k základnímu vzdělávání, může (ale také nemusí) ředitel školy určit, že přítomnost dítěte již není nutná, a vše vyřídit pouze se zákonným zástupcem dítěte.

Úprava ustanovení § 36 odst. 3 ŠZ, provedená zákonem č. 49/2009 Sb., umožňuje zahájení povinné školní docházky i dětem, které dosáhnou 6 let věku od září do června příslušného školního roku (původně bylo umožněno jen u dětí narozených od září do konce prosince). Podmínkou přijetí dítěte, které se narodilo od září do konce prosince, je kladné vyjádření školského poradenského zařízení. Podmínkou pro přijetí dítěte narozeného od ledna do června příslušného školního roku je doporučující vyjádření školského poradenského zařízení a odborného lékaře, z nichž ředitel školy vychází při svém rozhodování. Zavedení této možnosti je ve své podstatě rozšířením variant podpory rozvoje mimořádně nadaných dětí.

ODKLAD POVINNÉ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY

Podle § 37 ŠZ platí, že není-li dítě tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to písemně zákonný zástupce dítěte v době zápisu dítěte k povinné školní docházce podle § 36 odst. 4 ŠZ, odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky o jeden školní rok, pokud je žádost doložena doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení, a odborného lékaře nebo klinického psychologa. Začátek povinné školní docházky lze odložit nejdéle do zahájení školního roku, v němž dítě dovrší osmý rok věku.

Zde se po několika protichůdných změnách ustálily podmínky povolení odkladu povinné školní docházky na povinnost doložit dvě doporučující vyjádření: jedno od školského poradenského zařízení, a druhé od odborného lékaře, nebo klinického psychologa. Každé z uvedených posouzení se vyjadřuje k jiné stránce vývoje dítěte, lékař posuzuje fyzickou zralost dítěte v kontextu jeho možných aktuálních nebo dlouhodobých onemocnění (zdravotních oslabení – tělesné vady, smyslové vady, opožděný či nerovnoměrný tělesný a psychický vývoj, potíže v hrubé a jemné motorice, závažná onemocnění či úrazy a následné dlouhodobé rekonvalescence, chronické onemocnění, velmi častá nemocnost, celkové oslabení organismu apod.) a školské poradenské zařízení se vyjadřuje k psychosociálnímu vývoji dítěte. Žádost zákonných zástupců musí být předložena do 31. května příslušného kalendářního roku, kdy by dítě mělo zahájit povinnou školní docházku. Toto ustanovení má bránit předchozí praxi, kdy někteří rodiče žádali o odklad až v době hlavních prázdnin a ředitel školy tak musel provádět organizační změny (např. slučování tříd), jestliže s daným žákem pro příští školní rok počítal. Zásadně je třeba si uvědomit, že dětský lékař ani pracovník příslušného školského poradenského zařízení nepíše žádost o odložení školní docházky. Žádost píší rodiče (či zákonní zástupci) dítěte a podávají ji na ředitelství základní školy.

V současné době rodiče často vyhledávají radu ohledně školní zralosti svého dítěte a také častěji žádají pro své děti odklad povinné školní docházky. Zhruba třetina populace dětí před zahájením povinné školní docházky vyžaduje speciální odborné posouzení zralosti. V minulosti byl trend opačný, rodiče se mnohdy bránili odkladu, neboť řádný nástup dítěte do základní školy potvrzoval tzv. „normalitu jejich dítěte.“ Do pedagogicko-psychologické poradny by měli zajít rodiče určitě tehdy, když dětský lékař (či jiný odborný lékař) napíše doporučení k odkladu školní docházky. Dále pokud to doporučí učitelka mateřské školy nebo učitelka základní školy při zápisu do 1. třídy. Samozřejmě i v případě, když se názory neshodují nebo když rodiče mají určité pochybnosti.

Odklad školní docházky by neměl být chápán jako administrativní krok k odložení školní povinnosti, ale především jako čas pro kompenzaci a stimulaci. V současné době je odklad školní docházky chápán také jako prevence specifických poruch učení. Jedná se o variantu pomoci, kdy dítě jeví známky nezralosti nebo je školsky nepřipravené, což by způsobilo, že by nebylo schopno zvládnout nároky, které na něj klade povinná školní docházka a negativně by to ovlivnilo i jeho úspěšnost ve škole.

O odložení povinné školní docházky lze uvažovat, pokud je dítě např. nesoustředěné, neklidné, přebíhá od jedné činnosti k druhé, je neobratné a nesamostatné, impulzivní, neumí se podřídit autoritě, objevuje se u něho agresivita, velmi špatně navazuje kontakt se svými vrstevníky, je přecitlivělé až plačtivé, nebo naopak pomalé, bázlivé, nápadně unavitelné, nekomunikující až apatické.

V praxi se postupuje tak, že jestliže jsou obě doporučení kladná, ředitel školy žádosti zákonného zástupce vyhoví. Zároveň v souladu s ustanovením § 37 odst. 4 ŠZ doporučí zákonnému zástupci dítěte vzdělávání v přípravné třídě základní školy (jedná-li se o dítě se sociálním znevýhodněním) nebo v posledním ročníku mateřské školy, pokud lze předpokládat, že toto vzdělávání vyrovná vývoj dítěte.

V opačném případě vydá ve správním řízení ředitel školy rozhodnutí o nepovolení odkladu povinné školní docházky, které musí být v souladu s ustanovením § 68 odst. 3 správního řádu náležitě odůvodněno. Podle ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu je totiž ředitel školy před vydáním tohoto rozhodnutí rovněž povinen vyzvat zákonného zástupce k vyjádření se k podkladům rozhodnutí.

 Zákonný zástupce dítěte může proti rozhodnutí o nepovolení odkladu povinné školní docházky ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení podat k řediteli školy odvolání. O odvolání rozhodne příslušný krajský úřad. V následujícím školním roce je zákonný zástupce dítěte, kterému byl povolen odklad povinné školní docházky, povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce, a to bez ohledu na skutečnost, že dítě již u zápisu jednou bylo.

V případě rozhodování ředitele školy o odkladu povinné školní docházky mohou nastat následující situace:

•    Zákonný zástupce se dostaví k zápisu povinné školní docházky, avšak nepodá žádost k základnímu vzdělávání, ale žádost o odklad povinné školní docházky včetně zákonem stanovených příloh. V tomto případě ředitel školy rozhodne o odkladu povinné školní docházky. V případě, že je uvedené rozhodnutí kladné, rozhodování o přijetí k základnímu vzdělávání již neprobíhá.

•    Zákonný zástupce se odstaví k zápisu k povinné školní docházce, podá žádost o přijetí k základnímu vzdělávání a zároveň předloží žádost o odklad povinné školní docházky včetně zákonem stanovených příloh. Ředitel školy rozhodne o odkladu povinné školní docházky a řízení o přijetí k základnímu vzdělávání usnesením zastaví.

•    Zákonný zástupce e dostaví k zápisu povinné školní docházce, podá žádost o přijetí k základnímu vzdělávání a později podá žádost o doklad povinné školní docházky. V daném případě ředitel školy vydá rozhodnutí o přijetí k základnímu vzdělávání a následně rozhodne o odkladu povinné školní docházky. Stihne-li zákonný zástupce podat žádost o odklad povinné školní docházky do doby než ředitel školy vydá rozhodnutí o přijetí k základnímu vzdělávání, bude rozhodnuto toliko o odkladu povinné školní docházky a řízení o přijetí k základnímu vzdělávání se usnesením zastaví.

Dodatečný odklad povinné školní docházky

Vedle možnosti odkladu povinné školní docházky podle § 37 odst. 1 ŠZ dává zákon ještě jednu možnost, a to tzv. dodatečný odklad podle § 37 odst. 3 ŠZ. Pokud se u žáka v prvním roce plnění povinné školní docházky projeví nedostatečná tělesná nebo duševní vyspělost k plnění povinné školní docházky, může ředitel školy se souhlasem zákonného zástupce žákovi dodatečně v průběhu prvního pololetí školního roku odložit začátek plnění povinné školní docházky na následující školní rok. Toto ustanovení není nové, jde o osvědčenou praxi. První měsíce docházky do základní školy jsou určeny k adaptaci žáka a během nich se mohou objevit obtíže.

Dodatečný odklad bývá často realizován u dětí, kterým sice bylo doporučeno odložení povinné školní docházky, ale rodiče toto doporučení (např. pedagogicko-psychologické poradny) nerespektovali. Tento odklad představuje možnou variantu řešení školní nezralosti, kdy je dítěti doporučena docházka do mateřské školy. Celorepublikový průměr dodatečných odklad školní docházky se za posledních pět let pohybuje okolo 1,5 %. Mezi další varianty dodatečného řešení školní nezralosti (např. z důvodů rozumových schopností) může být přeřazení dítěte do některé speciální školy nebo jeho setrvání ve stávající třídě na základě integrace. Je třeba si uvědomit, že v těchto případech je nutné respektovat individualitu dítěte a celou situaci řešit velmi citlivě, jak uvidíme dále na konkrétní kauze.

Podle odborné literatury existuje úzká vazba mezi věkem a pohlavím dítěte (Kucharská, Švancarová, 2004). Prokázalo se, že chlapcům, kteří jsou narozeni především v letních měsících, bývá častěji doporučen odklad školní docházky a častěji zahajují povinnou školní docházku o rok později. Důvodem je pomalejší a nerovnoměrné psychosociální dozrávání.“ Zkušenost říká, že chlapci na přelomu předškolního a školního věku vyspívají méně rychle než děvčata a že jsou tedy i více ohroženi školním neúspěchem…“ (Matějíček 2005, str. 179).

Obecně však pedagogové, ale i psychologové před dodatečným odkladem školní docházky varují, neboť návrat dítěte zpět do mateřské školy v průběhu školního roku může být pro dítě traumatizující. Vztah ke škole i celoživotnímu vzdělávání si dítě utváří průběžně, a je proto důležité, aby v počáteční fázi nezískalo negativní zkušenost. Rodiče mají možnost se o svém rozhodnutí, kdy dítě zahájí povinnou školní docházku poradit s odborníky, ale definitivní rozhodnutí zůstává v jejich rukou, neboť vyjádření lékaře nebo školného poradenského zařízení má jen charakter doporučení.

JUDr. Eva Dandová