Odměna jednatele s.r.o.

a minimální vyměřovací základ ve ZP

Jednatel společnosti s ručením omezeným bude mít za vykonanou práci pro společnost pravidelnou měsíční odměnu ve výši 5 000 Kč. Odvádí se pojistné na zdravotní pojištění z této částky? Jak by to bylo s dopočtem do minimálního vyměřovacího základu? Kdyby současně i podnikal, postačí písemné prohlášení, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy? Pojištěnec má takto nízké příjmy ve více firmách, nicméně si údajně platí jako OSVČ alespoň minimální zálohy. Jak na takovou situaci nahlížet ve zdravotním pojištění?

Zaměstnavatelé a zaměstnanci ve zdravotním pojištění

Zaměstnavatel je povinen platit pojistné tehdy, jsou-li (mimo zákonných výjimek) osobě jako zaměstnanci vykonávajícímu pro zaměstnavatele činnost zúčtovány příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), a rovněž v případě, kdy zúčtovaný příjem svojí výší povinnost placení pojistného zakládá. Zaměstnancem s povinnostmi zaměstnavatele je tak vždy osoba pracující na základě pracovní smlouvy, bez ohledu na rozsah pracovního úvazku. Ve vazbě na vznik zaměstnání a související účast zaměstnance na zdravotním pojištění rozhoduje u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr výhradně výše zúčtovaného příjmu, rozhodnými částkami „započitatelného příjmu“ pro účast na zdravotním pojištění jsou v roce 2023 hodnoty alespoň 4 000 Kč (u dohody o pracovní činnosti) a více než 10 000 Kč (u dohody o provedení práce). Také platí, že pro účel vzniku zaměstnání (osoba se stává ve zdravotním pojištění zaměstnancem) se sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Jelikož jsou zásadní skutečnosti – tedy posouzení pojmu zaměstnanec a vznik zaměstnání – přímo navázány na zdaňování příjmů ze závislé činnosti podle § 6 ZDP, registrujeme ve zdravotním pojištění i určité „zvláštní“ skupiny zaměstnanců, kterými se tak mohou stát například i společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným.

Společníci a jednatelé s.r.o.

Tyto osoby nejsou vyjmenovány mezi výjimkami, tedy mezi osobami, které se dle § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění p.p., nepovažují ve zdravotním pojištění za zaměstnance. Jelikož je vyměřovacím základem pro placení pojistného úhrn příjmů ze závislé činnosti (s výjimkou příjmů dani nepodléhajících nebo od daně osvobozených, případně s výjimkou příjmů taxativně vyjmenovaných v § 3 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění p.p.), jsou příjmy ze závislé činnosti i příjmy těchto osob, tedy včetně povinnosti zaměstnavatele (s.r.o.) platit pojistné na zdravotní pojištění. Hranice příjmu například ve výši 4 000 Kč nehraje v tomto případě roli, tato „rozhodná částka“ se týká pouze osob – zaměstnanců vyjmenovaných v ustanovení § 5 písm. a) v bodech 4. – 6. zákona č. 48/1997 Sb., kdy se například jedná o zaměstnání na základě dohody o pracovní činnosti.

Charakter příjmu nerozhoduje

Pro společníky a jednatele společnosti s ručením omezeným (a komanditisty komanditní společnosti) platí ve zdravotním pojištění obecná pravidla pro účast na zdravotním pojištění. Pokud jsou těmto osobám zúčtovány příjmy zdaňované podle § 6 ZDP, považují se z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance, a to bez ohledu na charakter tohoto příjmu – příjem za práci pro společnost na základě dvoustranného vztahu nebo i bez něho, funkční požitek apod. Tyto osoby představují ve zdravotním pojištění zcela specifickou skupinu, kdy jednatelé a společníci s.r.o. mají jisté zvláštnosti v tom smyslu, že například:

•    mohou mít sjednán pracovněprávní vztah se společností (podmínky platné u dohod – viz výše),

•    nemusí mít se společností tento vztah uzavřen, nicméně jim mohou být za práci vykonanou pro společnost vypláceny odměny (příjem), které zdaněním podle § 6 ZDP tak z pohledu zdravotního pojištění (bez ohledu na jejich výši) zajistí v daném měsíci účast na zdravotním pojištění,

•    mohou být ve zdravotním pojištění jako OSVČ s pravidelným měsíčním placením záloh podle zákona apod.

Každá z těchto variant (stejně jako registrace v kategorii osob, za které platí pojistné stát) řeší v příslušném kalendářním měsíci pojistný vztah jednatele nebo společníka s.r.o. vůči zdravotní pojišťovně, u které je tato osoba pojištěna.

Čestné prohlášení zaměstnance jako OSVČ

Aby zaměstnavatel nemusel při příjmu 5 000 Kč provádět dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu, musí mít k dispozici čestné prohlášení zaměstnance (jednatele), že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy.

Má-li zaměstnavatel toto čestné prohlášení, je vyměřovacím základem zaměstnance dosažený příjem, tedy částka relevantně i nižší než 17 300 Kč. Pokud však zaměstnavatel takovým čestným prohlášením nedisponuje, musí být standardně proveden dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu, v případě více zaměstnání tím zaměstnavatelem, kterého zaměstnanec za tímto účelem pověří.

Příklad

Dodržení minimálního vyměřovacího základ zaměstnavatelem

Jak tedy postupuje zaměstnavatel v situaci, kdy musí při příjmu jednatele 5 000 Kč provést dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu?

Ve vazbě na výši minimální mzdy od 1. 1. 2023 odvede zaměstnavatel doplatek pojistného ve výši 13,5 % z částky:

Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 0,135 x 17 300 = 2 336 Kč

Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu:

a dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem: 225 + 1 661 = 1 886 Kč

Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel 2 336 – 1 886 = 450 Kč

Dle ustanovení § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb. platí tento doplatek prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnanec, což je v praxi drtivá většina případů.

Z obecného pohledu platí, že na zaměstnavatele přechází povinnost úhrady tohoto doplatku pouze v situacích vyjmenovaných v § 207 až 209 zákoníku práce, což není popisovaná situace.

Plnění oznamovací povinnosti

Pokud výší příjmu nebo jeho charakterem vznikne z pohledu zdravotního pojištění zaměstnání, musí zaměstnavatel (s.r.o.) oznámit zdravotní pojišťovně období trvání tohoto zaměstnání prostřednictvím kódů „P“ a „O“ na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele, případně včetně oznámení skutečností rozhodných pro platbu pojistného státem. Pokud zaměstnání netrvá po celý kalednářní měsíc, přihlíží se k poměrné části minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 9 písm. a) zákona č. 592/1992 Sb.

Příjmy u více zaměstnavatelů a rozhodné období kalendářního měsíce

Ještě by mohlo dojít k tomu, že by byl úhrnem příjmů od více zaměstnavatelů zabezpečen odvod pojistného z povinného minima – v takovém případě by byla nutná spolupráce příslušných zaměstnavatelů. Pokud by jednatel při odměně 5 000 Kč ještě pracoval třeba u dvou dalších zaměstnavatelů s příjmy 6 000 Kč a 8 000 Kč (a současně by nepodnikal jako OSVČ), bylo by úhrnem příjmů ve všech zaměstnáních dodrženo povinné minimum. Zaměstnavatelé by si navzájem dokladovali výši příjmů a žádný z nich by nemusel provádět dopočet a doplatek do minima. Podotýkáme, že žádným z těchto zaměstnání by nebyl pracovněprávní vztah sjednaný formou dohody o provedení práce.