Odměňování práce přesčas

Na základě § 114 zákoníku práce za práci přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu za tuto dobu vzniklo právo (tzv. „dosažená mzda“) a dále: příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku nebo náhradní volno v rozsahu práce konané přesčas, na místo příplatku, a to na základě dohody se zaměstnavatelem. Jaké zásady platí při práci přesčas?

ZÁKLADNÍ ZÁSADY ODMĚŇOVÁNÍ PRÁCE PŘESČAS

•    Časové omezení: Pokud zaměstnavatel neposkytne zaměstnanci náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku. Po uplynutí této tříměsíční lhůty musí být již poskytnut zaměstnanci příplatek za práci přesčas, i když bylo dohodnuto poskytnutí náhradního volna.

•    Stanovení výše příplatku: Ze slovíčka „nejméně“ vyplývá, že lze poskytovat za práci přesčas i vyšší příplatek než 25 % průměrného výdělku. Zde již také zaleží na finančních možnostech zaměstnavatele.

•    V zásadě je v případě práce přesčas přednostním nárokem zaměstnance nárok na příplatek za práci přesčas. Pokud se však zaměstnavatel dohodl se zaměstnancem na poskytnutí náhradního volna, a toto náhradní volno bylo poskytnuto v zákonem stanovené lhůtě, pak za práci přesčas přísluší zaměstnanci jen dosažená mzda, a nikoliv příplatek. V případě, pokud zaměstnanec souhlasí s tím, že bude na místo příplatku za práci přesčas čerpat náhradní volno, pak ve výsledku se vliv na výslednou částku mzdy vyrovná.

Příklad 1

Zaměstnanec pracoval v měsíci srpnu, jednalo se o práci přesčas v rozsahu 16 hodin. Ve stejném měsíci si vybral náhradní volno v rozsahu 16 hodin. Jedná se o zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin, s měsíční mzdou 17 800 Kč. Pracovní doba je rozvržena na pondělí až pátek, na osmihodinové směny.

Zaměstnanec bude mít za měsíc srpen odpracovaných 22 pracovních dnů, celkem 176 hodin, vliv práce přesčas na výslednou mzdu za měsíc srpen tak po stránce finanční nebude žádný. Výsledná mzda za měsíc srpen bude ve výši 17 800 Kč. Pokud by v srpnu nekonal práci přesčas, a nevybíral se z tohoto důvodu náhradní volno, pak by měl v srpnu odpracováno všech 22 pracovních dnů, a výsledná měsíční mzda by byla 17 800 Kč.

Příklad 2

Zaměstnanec odpracoval v měsíci září 8 hodin práce přesčas, s tím, že souhlasil s poskytnutím náhradního volna na místo příplatku. V říjnu mu bylo poskytnuto náhradní volno v rozsahu 8 hodin.

Zaměstnanci v měsíci září přísluší dosažená mzda (tedy i za hodiny přesčas), příplatek za přesčas však neobdrží. V měsíci říjen poskytnuté náhradní volno již bude neplacené, neboť dosaženou mzdu za práci přesčas zaměstnanec již obdržel za měsíc září.

Příklad 3

Jedná se o zaměstnance v pracovním poměru, stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin, rozvrženou do směn ve dnech pondělí až pátek. Zaměstnanec vykonal v pátek práci přesčas v délce 4 hodiny. Jeho měsíční mzda je 28 000 Kč. Podle interního mzdového předpisu je mu přiznán kromě dosažené mzdy také příplatek za práci přesčas ve výši 50 % průměrného výdělku.

Jedná se postup, který je v souladu se zásadou, že příplatek za práci přísluší nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku. Z daňového hlediska se pak v případě takto navýšeného příplatku za práci přesčas jedná o daňově uznatelný výdaj (náklad) zaměstnavatele, na základě § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP: „výdaje vynaložená na práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak“.

Příklad 4

Zaměstnanec má mzdu ve výši 25 000 Kč, průměrný výdělek je 152 Kč/­hod. Daný měsíc má 21 pracovních dnů, tj. při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin celkem 168 hodin (21 × 8 = 168). Odpracoval v tomto měsíci 12 hodin přesčas, za které obdrží příplatek ve výši 25 % průměrného výdělku.

Výpočet: Dosažená mzda = (25 000 Kč /­ 168) × (168 + 12) = 26 786 Kč. Příplatek za práci přesčas = 12 hodin × 152 Kč × 0,25 = 456 Kč. Celkem mzda včetně příplatku za práci přesčas = 27 242 Kč = 26 786 Kč + 456 Kč.

Výjimky, kdy nenáleží příplatek

Ne vždy má zaměstnanec nárok na příplatek za práci přesčas, i když vykonával práci přesčas. Uvést lze následující výjimky:

•    V případě, pokud je mzda sjednána již s přihlédnutím k případné práci přesčas, pak dosažená mzda, příplatek ani náhradní volno za práci přesčas již nepřísluší.

•    Podmínkou je, že je současně sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo při sjednání mzdy přihlédnuto, a to v rámci limitu práce přesčas v rozsahu nejvýše 150 hodin práce přesčas za rok (v případě zaměstnanců, kteří nejsou vedoucími zaměstnanci).

•    Rozsah práce přesčas, ke kterému bylo přihlédnuto při sjednání mzdy, je možné sjednat v případě vedoucích zaměstnanců (§ 11) jen v mezích celkového rozsahu práce přesčas dle § 93 odst. 4. To znamená v průměru maximálně 8 hodin týdně v období, které musí činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích (to znamená celkem 208 hodin v daném vyrovnávacím období). Kolektivní smlouva může toto vyrovnávací období vymezit nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích.

•    Náhrada za práci přesčas nepřísluší zaměstnancům pracujícím v režimu práce na dálku („teleworking“) a v režimu práce doma („homeworking“), jak vyplývá z § 317 zákoníku práce.

Příklad 5

Pro názornost je vhodné uvést příklad propočtu výše mzdy, kdy bylo při sjednání výše mzdy přihlédnuto k práci přesčas v rozsahu 150 hodin ročně u zaměstnance, který pracuje v rozsahu 40hodinové stanovené týdenní pracovní doby, která je rozložena rovnoměrně a délka směny je 8 hodin.

V daném případě připadá na 1 měsíc průměrně 12,5 hod. práce přesčas (150 hodin /­ 12 měsíců = 12,5 hod. měsíčně). Průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce je vyjádřen číslem 4,348 (§ 356). Při 40hodinové stanovené týdenní pracovní době tedy vychází průměrný měsíční počet pracovních hodin 173,92 = 40 × 4,348.

Předpokládejme, že mzda zaměstnance (bez práce přesčas) by byla ve výši 32 000 Kč. Mzda za 1 hodinu práce přesčas vychází ve výši 184 Kč = 32 000 Kč /­ 173,92. Příplatek za práci přesčas je ve výši 25 %. Příplatek tedy vychází ve výši 0,25 × 184 Kč = 46 Kč. Za 1 hodinu práce přesčas tedy činí mzda včetně příplatku částku 230 Kč = 184 Kč + 46 Kč. Za celý měsíc v rozsahu 12,5 hod. práce přesčas jde o částku 230 Kč × 12,5 hod. = 2 875 Kč.

Zaměstnanci bude v daném případě příslušet měsíční mzda s přihlédnutím k práci přesčas v rozsahu 150 hodin ročně celkem ve výši 34 875 Kč = 32 000 Kč + 2 875 Kč.

Vedoucími zaměstnanci zaměstnavatele

(§ 11) se rozumějí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni:

-    stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly,

-    organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a 

-    dávat jim k tomu účelu závazné pokyny.

DALŠÍ ZÁSADY TÝKAJÍCÍ SE PRÁCE PŘESČAS - Pokud jde o práci přesčas, jsou stanoveny v § 78, 93 a násl. zákoníku práce následující zásady:

•    Práci přesčas je možné konat jen výjimečně.

•    Směnou se rozumí část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat.

•    Pozitivní vymezení: Za práci přesčas se považuje práce konaná zaměstnancem:

-    na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem,

-    nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a

-    konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn.

•    U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu; těmto zaměstnancům nelze práci přesčas nařídit. V případě zaměstnanců s kratší pracovní dobou je nutné tedy rozlišovat, zda se jedná o výkon práce nad sjednaný rozsah nebo o výkon práce přesčas. V případě výkonu práce nad sjednaný rozsah má tento zaměstnanec nárok jen na sjednanou mzdu, nikoliv však nároky, které má zaměstnanec v případě práce přesčas (příplatek za práci přesčas nebo náhradní volno).

•    V případě výkonu práce v době pracovní pohotovosti nad stanovenou týdenní pracovní dobu se jedná o práci přesčas (§ 95).

Některé další informace k práci přesčas pak lze nalézt v 98 zákoníku práce v případě pružného rozvržení pracovní doby v případě uplatnění konta pracovní doby. Definice práce přesčas je pro tento případ uvedena odlišně. Kritériem není, zda se jedná o práci nad rozvrh pracovních směn.

•    Práce přesčas při uplatnění pružného rozvržení pracovní doby se zjišťuje vždy jako práce:

-    nad stanovenou týdenní pracovní dobu (§ 79) a současně

-    nad základní pracovní dobu (to je pracovní doba, ve které je zaměstnanec povinen být na pracovišti, jak vyplývá z § 85).

•    Prací přesčas při uplatnění konta pracovní doby je (§ 98):

-    práce konaná nad stanovenou týdenní pracovní dobu, která je násobkem stanovené týdenní pracovní doby a počtu týdnů vyrovnávacího období podle § 86 odst. 3 nebo podle § 87 odst. 3 zákoníku práce.

•    Negativní vymezení: Prací přesčas není, napracovává-li zaměstnanec prací konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu pracovní volno, které mu zaměstnavatel poskytl na jeho žádost.

Nařízená a dohodnutá práce přesčas

Je nutné rozlišovat, zda se jedná o práci přesčas, kterou zaměstnavatel zaměstnanci nařídil, anebo se zda se jedná o práci přesčas, která byla dohodnutá se zaměstnancem.

•    V případě nařízené práce přesčas:

>   Zaměstnavatel může nařídit práci přesčas jen z vážných provozních důvodů,

-    a to i na dobu nepřetržitého denního odpočinku,

-    popřípadě za podmínek uvedených v § 91 odst. 2 až 4 i na dny pracovního klidu.

>   Maximální rozsah nařízené práce přesčas: Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce (§ 93).

•    V případě dohody se zaměstnancem:

>   Na základě dohody se zaměstnancem může zaměstnavatel požadovat práci přesčas i nad výše uvedený limit (nad 150 hodin v kalendářním roce a nad 8 hodin týdně). Ze slovíčka „požadovat“ však vyplývá, že práci přesčas nad uvedené limity již nelze zaměstnanci nařídit.

•    Celkový rozsah přesčasové práce:

>   Maximální rozsah přesčasové práce (tj. součet nařízené práce přesčas a práce přesčas při dohodě se zaměstnancem) nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Zaměstnanec tedy může po dohodě se zaměstnavatelem odpracovat za 26 týdnů nejvýše 208 hodin přesčas. Kolektivní smlouva může prodloužit toto vyrovnávací období na nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. Tím se může maximální rozsah přesčasové práce prodloužit až na 416 hodin za rok. Ovšem pozor. Do uvedeného počtu hodin ve vyrovnávacím období se nezapočítávají hodiny přesčasové práce, za které zaměstnavatel zaměstnanci poskytl náhradní volno (§ 93 odst. 5).

Striktní zákaz práce přesčas

•    Mladistvé zaměstnance nelze zaměstnávat prací přesčas (§ 245).

•    Zaměstnavatel nesmí zaměstnávat těhotné zaměstnankyně prací přesčas (§ 241).

•    Zaměstnankyním a zaměstnancům, kteří pečují o dítě mladší než 1 rok, nesmí zaměstnavatel nařídit práci přesčas (§ 241).

Vybrané povinnosti zaměstnavatele

•    Zaměstnavatel je povinen písemně vypracovat rozvrh týdenní pracovní doby (§ 84). V této souvislosti je možné připomenout, že jedním z povinných znaků, aby se jednalo o práci přesčas, je skutečnost, že zaměstnanec konal práci nad stanovenou týdenní pracovní dobu a mimo rámec rozvrhu pracovních směn.

•    Zaměstnavatel je povinen vést mimo jiné evidenci pracovní doby a práce přesčas.

•    Při uplatnění konta pracovní doby je zaměstnavatel povinen vést účet pracovní doby zaměstnance a účet mzdy zaměstnance (§ 87, § 120).

Příklad 6

Jedná se o zaměstnance v pracovním poměru, se stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin, rozvrženou do směn ve dnech pondělí až pátek. Z důvodu naléhavých prací, které nebylo možné vykonat během uvedených směn, zaměstnavatel nařídil zaměstnanci práci v sobotu v rozsahu 8 hodin. Ve smyslu zákoníku práce se jedná o práci přesčas, neboť jsou splněny všechny potřebné podmínky.

Jedná se o:

a)  práci nařízenou zaměstnavatelem,

b)  práce je konaná nad stanovenou týdenní pracovní dobu,

c)  práce je konaná mimo rozvrh pracovních směn.

Upozornění: V daném příkladu pro zjednodušení nebyl uvažován také příplatek za práci v sobotu (§ 118 zákoníku práce, k tomu viz dále).

Příklad 7

Jedná se o zaměstnance v pracovním poměru, stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin, rozvrženou do směn ve dnech úterý až sobota. Se zaměstnancem však byla dohodnuta kratší pracovní doba (30 hodin týdně). Z důvodu naléhavých prací, které nebylo možné vykonat během uvedených směn, zaměstnavatel nařídil zaměstnanci práci v pondělí v rozsahu 8 hodin.

V uvedeném případě se jedná postup, který je v rozporu se zákoníkem práce. Práci přesčas v uvedeném případě nařídit zaměstnanci nelze [§ 78 odst. 1 písm. i) zákoníku práce]. Jedná se totiž o zaměstnance, se kterým byla dohodnuta kratší pracovní doba. Lze se však se zaměstnancem dohodnout, že vykoná příslušnou práci, a to zde konkrétně v pondělí (tj. mimo rámec rozvrhu pracovních směn). Přesto se však nebude jednat o práci přesčas, protože prací přesčas je až práce konaná nad stanovenou týdenní pracovní dobu (v daném případě nad 40 hodin).

Ing. Luděk Pelcl