Odměňování práce ve svátek, příplatky za práci v sobotu a v neděli

Jaké zásady platí při odměňování práce ve svátek, a při příplatcích za práci v sobotu a v neděli? Jak postupovat při kombinaci práce ve svátek s dalšími příplatky? Jak se posuzuje souběh výkonu práce přesčas a ve svátek?

ZÁKLADNÍ ZÁSADY TÝKAJÍCÍ SE ODMĚŇOVÁNÍ PRÁCE VE SVÁTEK jsou uvedeny v ustanovení § 115. Zákoník práce rozlišuje následující situace:

a)  zaměstnanec pracoval v den, kdy byl svátek,

b)  zaměstnanec nepracoval ve svátek, a to z důvodu, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den.

Pokud jde o odměňování práce ve svátek, stanoví zákoník práce následující zásady:

•    V případě, pokud zaměstnanec pracoval ve svátek:

–   Varianta č. 1 (prioritní varianta): Za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci:

>   dosažená mzda a

>   placené náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek (tj. za 1 hodinu práce ve svátek 1 hodina placeného náhradního volna). Doba, kdy zaměstnanec čerpá náhradní volno za práci ve svátek, se posuzuje jako výkon práce (§ 348).

–   Časové omezení: Náhradní volno musí zaměstnavatel poskytnout:

>   nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo

>   v jinak dohodnuté době.

–   Placené náhradní volno: Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku (tzn. náhrada mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku).

–   Varianta č. 2 (je možná jen po dohodě se zaměstnancem):

-    Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku namísto náhradního volna (to znamená 100 % průměrného výdělku).

•    Zaměstnanec nepracoval, protože svátek připadl na pracovní den:

–   Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, se mzda nekrátí. Jestliže však zaměstnanci v důsledku způsobu odměňování mzda ušla, přísluší mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která zaměstnanci ušla v důsledku svátku.

Z § ustanovení 115 zákoníku práce vyplývá, že na rozdíl od práce přesčas je poskytnutí příplatku k dosažené mzdě v případě práce ve svátek záležitostí dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Prioritu má před poskytnutím příplatku za práci ve svátek náhradní volno, které je placené.

Nařízená práce ve svátek

•    Svátky současně patří mezi dny pracovního klidu (§ 91). Práci ve dnech pracovního klidu může zaměstnavatel nařídit jen výjimečně.

•    Práci ve svátek lze zaměstnanci nařídit za podmínek uvedených v § 91 zákoníku práce:

–   Ve svátek může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci jen:

-    výkon prací, které je možné zaměstnanci nařídit ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu (výčet těchto prací je uveden v § 91 odst. 3 zákoníku práce),

-    práce v nepřetržitém provozu a 

-    práce potřebné při střežení objektů zaměstnavatele.

Práce ve svátek a kombinace s dalšími příplatky

•    V případě, pokud zaměstnanec ve svátek pracoval, může nastat i kombinace s dalšími zvýhodněními, na které vyplývá nárok ze zákoníku práce. Například kombinace:

-    práce ve svátek a současně se jedná o práci přesčas,

-    práce ve svátek a současně se jedná o práci v sobotu nebo v neděli,

-    práce ve svátek a současně se jedná práci přesčas a práci v sobotu nebo v neděli.

Svátky pro pracovněprávní účely

Dny, které jsou považovány za svátky, jsou uvedeny v zákonu č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu.

Za svátek jsou pro pracovněprávní účely považovány:

•    státní svátky, tj. dny 1. leden, 8. květen, 5 a 6 červenec, 28. září, 28. říjen a 17. listopad.

•    ostatní svátky, tj. Velký pátek (v roce 2023 připadá na 7. dubna), Velikonoční pondělí (v roce 2023 připadá na 10. dubna), 1. květen, 24., 25. a 26. prosinec.

Příklad 1

Placený svátek, zaměstnanec odměňován měsíční mzdou, zaměstnanec ve svátek nepracoval.

Zaměstnanec má stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin, 8 hodin denně. Pracuje v jednosměnném pracovním režimu pondělí až pátek. Je odměňován měsíční mzdou ve výši 31 600 Kč. Daný kalendářní měsíc má 21 pracovních dnů (pondělí až pátek), avšak na jeden den připadá svátek. Zaměstnanec tedy v daném měsíci odpracuje fakticky 20 dní, tj. 160 hodin. Jako výkon práce se však posuzuje 21 dní, tj. 168 hodin. Zaměstnanci přísluší měsíční mzda ve výši 31 600 Kč (nekrácená).

Vysvětlivka: Ze zákoníku práce vyplývá, že v případě, jestliže zaměstnanec nepracoval v důsledku toho, že na příslušný den připadl svátek, a ušla mu mzda, má nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. U zaměstnanců s měsíční mzdou se však má za to, že jim mzda v důsledku svátku „neušla“ a tudíž obdrží měsíční mzdu v nezměněné výši (za svátek není poskytnuta náhrada mzdy). Viz též § 348 odst. 1 písm. d) zákoníku práce: „Jako výkon práce se posuzuje doba, kdy zaměstnanec nepracuje proto, že je svátek, za který mu přísluší náhrada mzdy, popřípadě za který se mu jeho mzda nebo plat nekrátí“. Tomuto postupu svědčí i § 135 zákoníku práce v případě, kdy se jedná o zaměstnance, který pobírá plat, nikoliv mzdu.

Pozor – lze se setkat i s opačnými názory – zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy a nikoliv na mzdu (postupuje se tedy obdobně jako v případě zaměstnance, který je odměňován hodinovou mzdou). V zásadě lze doporučit, aby zaměstnavatel v kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpisu stanovil, že měsíční mzda zahrnuje i dny svátků připadajících na všední dny a že měsíční mzda je poskytována bez ohledu na počet pracovních dnů v jednotlivých měsících. Je možné též připomenout, že ustanovení § 348 odst. 2 stanoví zásadu, že § 348 odst. 1 se nepoužije v případě, pokud se jedná o právo na mzdu a odměnu z dohody.

Příklad 2

Zaměstnanec odměňován hodinovou mzdou ve výši 115 Kč. V kalendářním měsíci pracoval ve svátek.

Předpokládejme, že zaměstnanec pracoval ve svátek 3 hodiny (například dne 1. května), za práci ve svátek si nevybíral náhradní volno, bylo dohodnuto poskytnutí příplatku ve výši průměrného výdělku. Průměrný výdělek má 121 Kč. Pracovní dobu má rozvrženou na osmihodinové směny, ve dnech pondělí až pátek. Předpokládejme, že květen má v daném kalendářním roce 21 pracovních dnů a 2 svátky. Pokud by zaměstnanec nepracoval ve svátek, tak by fakticky odpracoval v měsíci jen 21 × 8 = 168 hodin. Za práci v pracovních dnech, na které nepřipadl svátek, má nárok na mzdu ve výši 115 Kč × 168 hodin = 19 320 Kč. Pokud jde o den 1. květen, na který připadl jeho obvyklý pracovní den, 3 hodiny vykonával skutečně práci, 5 hodin však nepracoval, z důvodu, že se jedná o svátek. Za těchto 5 hodin však má nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Obdobně za den 8. květen má nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku, v uvedený den jde o 8 hodin.

Výpočet náhrady mzdy za svátky, za dobu, kdy nepracoval: 121 Kč × (8 + 5) = 1 573 Kč. Za práci, skutečně vykonávanou ve svátek, v délce 3 hodiny má nárok na dosaženou mzdu + příplatek ve výši průměrného výdělku. Výpočet: 3 hodiny × 115 Kč + 3 hodiny × 121 Kč = 708 Kč. Celkem příjem za měsíc květen: 19 320 Kč + 1 573 Kč + 708 Kč = 21 601 Kč.

Pro porovnání, pokud by zaměstnanec v dotyčný svátek nepracoval, dosáhl by za měsíc mzdu odpovídající 168 fakticky odpracovaným hodinám (168 hodin × 115 Kč = 19 320 Kč) a náhradu mzdy za svátky, kdy práci vykonávat nemohl (16 hodin × 121 Kč = 1 936 Kč). Celkem by příjem pak činil za měsíc květen: 21 256 Kč = 19 320 Kč + 1 936 Kč.

Souběh výkonu práce přesčas a ve svátek

Po praktické stránce může nastat situace, kdy dojde k souběhu nároků zaměstnance, který vznikne v případě, pokud zaměstnanec vykonává závislou práci ve svátek a současně se jedná o práci přesčas.

Pak mohou nastat následující možnosti:

•    Mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem nebyla uzavřena dohoda o poskytnutí neplaceného náhradního volna za práci přesčas (§ 114) a současně nebyla uzavřena ani dohoda o poskytnutí příplatku za práci ve svátek.

-    Postup: Zaměstnanec má nárok na dosaženou mzdu a příplatek za práci přesčas nejméně ve výši 25 % výdělku. Dále má zaměstnanec nárok na placené náhradní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku.

•    Mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem byla uzavřena dohoda o poskytnutí neplaceného náhradního volna za práci přesčas.

-    Postup: Zaměstnanec má nárok na dosaženou mzdu a nárok na neplacené náhradní volno v rozsahu práce konané přesčas. Dále má zaměstnanec nárok na placené náhradní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu práce ve svátek.

•    Mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem byla uzavřena dohoda o poskytnutí příplatku za práci ve svátek.

-    Postup: Zaměstnanec má nárok na dosaženou mzdu a nárok na příplatek za práci přesčas ve výši 25 % průměrného výdělku. Dále má zaměstnanec nárok příplatek ve výši 100 % průměrného výdělku za práci ve svátek.

•    Mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem byla uzavřena dohoda o poskytnutí příplatku za práci ve svátek a na poskytnutí pracovního volna za práci přesčas.

-    Postup: Zaměstnanec má nárok na dosaženou mzdu a nárok na neplacené náhradní volno v rozsahu práce přesčas. Dále má zaměstnanec nárok příplatek ve výši 100 % průměrného výdělku za práci ve svátek.

Příklad 3

Kombinace práce ve svátek a práce přesčas, svátek připadl na obvyklý pracovní den

Zaměstnanec měl rozepsané směny tak, že na svátek připadl jeho obvyklý pracovní den. Jednalo se o zaměstnance v nepřetržitém provozu, se stanovenou týdenní pracovní dobou 37,5 hodiny týdně. V den, na který připadl svátek, měl rozepsanou směnu v rozsahu 7,5 hodiny, a to 6:00 do 14:00 hodin (včetně přestávky 30 minut na oběd, která se nezapočítává do pracovní doby, viz § 88 zákoníku práce). Na příkaz zaměstnavatele však pracoval v době od 6:00 do 16:00 hodin.

Výsledek: Nároky zaměstnance se posuzují z každého titulu samostatně (práce ve svátek, práce přesčas). Doba od 14:00 hod. do 16:00 hod. je prací přesčas, za kterou náleží zaměstnanci dosažená mzda za práci přesčas a příplatek za práci přesčas nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku (pokud se nedohodl se zaměstnavatelem na poskytnutí neplaceného náhradního volna v délce 2 hodin místo příplatku za práci přesčas). Doba od 6:00 do 14:00 hod. není prací přesčas, neboť na tuto dobu připadla zaměstnanci jeho pravidelná směna. Doba od 6:00 do 16:00 hod. je však dobou, kdy zaměstnanec konal práci ve svátek (s výjimkou 30 minut přestávky na oběd). Zaměstnanci vznikl kromě nároku na dosaženou mzdu též nárok na placené náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, tj. na 9,5 hodin placeného náhradního volna (pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodl na poskytnutí příplatku nejméně ve výši průměrného výdělku místo placeného náhradního volna).

Bude-li tedy například dohodnuto, že za práci přesčas bude poskytnuto náhradní volno, pak za dobu práce od 14:00 do 16:00 hod. vzniká zaměstnanci kromě dosažené mzdy jednak nárok na 2 hodiny neplaceného náhradního volna, jednak na 2 hodiny placeného náhradního volna (za každou 1 hodinu práce ve svátek, která je současně prací přesčas, nárok na 2 hodiny náhradního volna, z toho 1 hodina placeného a 1 hodina neplaceného náhradního volna).

Příklad 4

Kombinace práce ve svátek a práce přesčas, svátek nepřipadl na obvyklý pracovní den. Souběh obou příplatků

Zaměstnanec konal na příkaz zaměstnavatele práci ve svátek, i když se jednalo o den, na který nepřipadla jeho pracovní směna (například 17. listopadu). Práci konal v době od 16:00 do 20:00. Z pohledu zákoníku práce se jedná:

a)  o práci přesčas v délce 4 hodin, za kterou zaměstnanci náleží dosažená mzda a povinný příplatek nejméně ve výši 25 % (pokud se nedohodl se zaměstnavatelem na poskytnutí neplaceného náhradního volna v délce 4 hodin na místo příplatku)

b)  o práci ve svátek, za kterou zaměstnanci náleží dosažená mzda a placené náhradní volno v délce 4 hodin (pokud se nedohodl se zaměstnavatelem na poskytnutí příplatku ve výši nejméně 100 % průměrného výdělku na místo placeného náhradního volna).

Z uvedeného vyplývá, že může též dojít k souběhu obou příplatků (povinný příplatek 25 % za práci přesčas a dohodnutý příplatek 100 % za práci ve svátek, místo náhradního volna). Pokud jde o dosaženou mzdu, tato samozřejmě náleží jen jednou, ve výši za odpracované hodiny.

PŘÍPLATEK ZA PRÁCI V SOBOTU A V NEDĚLI

Zákoník práce stanoví rovněž pravidla pro poskytování příplatku za práci v sobotu a v neděli, a to v ustanovení § 118:

•    Za dobu práce v sobotu a v neděli přísluší zaměstnanci:

-    dosažená mzda a

-    příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku.

Další možnosti:

•    Zákoník práce připouští jako možnost sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku. Přitom od roku 2012 již není vyžadováno, aby toto sjednání bylo učiněno pouze v kolektivní smlouvě (viz novelu provedenou zákonem č. 365/2011 Sb.). Je tedy možné toto sjednání učinit nejen v kolektivní smlouvě, ale i v jiné smlouvě, uzavřené mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.

•    Při výkonu práce v zahraničí může zaměstnavatel poskytovat místo příplatku za dobu práce v sobotu a v neděli příplatek za práci ve dnech, na které podle místních podmínek obvykle připadá nepřetržitý odpočinek v týdnu.

Souběh několika příplatků

Zákoník práce řeší uvedené situace a s nimi spojené příplatky samostatně, anebo jinak řečeno, nezávisle na sobě. V důsledku to znamená, že může dojít i k situacím, kdy zaměstnanci vznikne několik souběžných nároků. Pro názornost lze vybrané situace znázornit takto:

A) zaměstnanec vykonává práci v den, na který nepřipadla jeho směna podle rozvrhu pracovních směn:

Příklad 5

Souběh příplatku za práci v sobotu s příplatkem za práci ve svátek a příplatkem za práci přesčas. Je možné vzít jako příklad den 5. červenec. Na tento den připadá svátek, jedná se o neděli. Zaměstnanec má směny rozvržené na dny pondělí až pátek. Na příkaz zaměstnavatele však pracoval i dne 5. července, v době od 9:00 do 14:00 hod.

Zaměstnanci tedy kromě nároku na dosaženou mzdu vzniká:

•    Nárok na příplatek za práci v neděli.

•    Nárok na příplatek za práci přesčas (pokud nebylo dohodnuto neplacené náhradní volno v rozsahu práce přesčas).

•    Nárok na placené náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek (pokud nebyl dohodnut příplatek za práci ve svátek na místo náhradního volna).

B) zaměstnanec vykonává práci v den, na který připadla jeho směna podle rozvrhu pracovních směn:

Příklad 6

Opět je možné vzít jako příklad den 5. červenec. Na tento den připadá svátek, jedná se o neděli Zaměstnanec má směny rozvržené na dny středa až neděle. Na neděli má rozvrženou směnu od 8:00 do 12:00 hod. Podle tohoto rozvrhu pracovních směn zaměstnanec po dohodě se zaměstnavatelem pracoval i dne 5. července, a to v době od 8:00 do 14:00 hod. Zaměstnanci tedy kromě nároku na dosaženou mzdu vzniká:

•    Nárok na příplatek za práci v neděli.

•    Nárok na placené náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek (pokud nebyl dohodnut příplatek za práci ve svátek na místo náhradního volna, to znamená příplatek za práci ve svátek nejméně ve výši 100 % průměrného výdělku).

•    Nárok na příplatek za práci přesčas ve výši nejméně 25 % průměrného výdělku za dobu od 12:00 do 14:00 hod. (pokud nebylo dohodnuto neplacené náhradní volno v rozsahu práce přesčas).

Ing. Luděk Pelcl