Odpis hmotného majetku

ve spoluvlastnictví

Jak postupujeme při odpisování hmotného majetku ve spoluvlastnictví dvou nebo více spoluvlastníků? Jaké změny přinesl zákon č. 170/2017 Sb. do odpisování při zvýšení spoluvlastnického podílu? Co rozumíme spoluvlastnictvím věci?

Spoluvlastnictvím se zabývá občanský zákoník

v § 1115 až § 1239. Spoluvlastníky jsou osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně. Vzhledem k věci jako celku, se spoluvlastníci považují za jedinou osobu a nakládají s věcí jako jediná osoba. Každý spoluvlastník má právo k celé věci, přičemž toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. Spoluvlastníku náleží vyúčtování, jak bylo se společnou věcí nakládáno, i podíl z plodů a užitků ze společné věci. Tyto plody a užitky ze společné věci se dělí podle poměru podílů. Podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.

Převádí-li se spoluvlastnický podíl na nemovité věci, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o výkonu předkupního práva, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů.

Daňové řešení spoluvlastnictví v zákonu o daních z příjmů

Na rozdělení společných příjmů a výdajů se vztahuje § 12 odst. 2 ZDP. Zde se uvádí, že pokud nejsou příjmy a výdaje rozděleny mezi spoluvlastníky podle spoluvlastnických podílů, mohou spoluvlastníci uplatnit výdaje pouze v prokázané výši.

Hmotný majetek v podílovém spoluvlastnictví dvou nebo více spoluvlastníků odpisuje každý z nich dle § 29 odst. 5 ZDP ze vstupní ceny hmotného majetku, kterou je u spoluvlastníka vstupní cena stanovená podle § 29 odst. 1 ZDP ve výši hodnoty jeho spoluvlastnického podílu.

V § 26 odst. 4 ZDP se uvádí, že je-li majetek ve spoluvlastnictví, pak pro posouzení toho, zda dosáhl tento hmotný majetek vstupní ceny uvedené v § 26 odst. 2 ZDP (u samostatné movité věci vstupní cena vyšší než 40 000 Kč), je rozhodující vstupní cena, která se rovná součtu hodnot spoluvlastnických podílů u jednotlivých spoluvlastníků, a nikoliv vstupní cena jednotlivého spoluvlastnického podílu.

Změny v daňovém odpisování při zvýšení spoluvlastnického podílu

Zákonem č. 170/2017 Sb. došlo k zařazení nového ustanovení § 30c „Odpisy při zvýšení spoluvlastnického podílu“ do zákona o daních z příjmů. K této úpravě je v bodu 11 přechodných ustanovení k tomuto zákonu stanoveno, že „Na zvýšení spoluvlastnického podílu, ke kterému došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze použít zákon o daních z příjmů ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.“

Tedy poplatník, který nabyl spoluvlastnické podíly na témže majetku před nabytím účinnosti zákona č. 170/2017 Sb. (před 1. 7. 2017), nemusí na tyto podíly aplikovat postup podle znění § 30c zákona o daních z příjmů.

Pokud tedy spoluvlastník nabude další spoluvlastnický podíl k témuž majetku, tyto spoluvlastnické podíly se slučují, tj. jedná se stále o jeden hmotný majetek. Poplatník při nabytí dalšího spoluvlastnického podílu nemění způsob odpisování, zachovává jej ve smyslu ustanovení § 30 odst. 2 ZDP, tj. pokračuje v odpisování dosavadním způsobem ze změněné vstupní ceny (§ 29 odst. 7 ZDP). Dochází tak k zachování dosavadního způsobu odpisování u nabyvatele ostatních spoluvlastnických podílů, a to i v případech, kdy ostatní spoluvlastníci odpisovali jiným způsobem.

Příklad

Spoluvlastník A odpisoval svůj spoluvlastnický podíl zrychleným způsobem a nabývá spoluvlastnické podíly od spoluvlastníků B a C, kteří odpisovali své spoluvlastnické podíly rovnoměrným způsobem.

Spoluvlastník A po nabytí dalších dvou spoluvlastnických podílů tyto sloučí se svým podílem a pokračuje v odpisování zrychleným způsobem, kterým odpisoval svůj původní spoluvlastnický podíl.

V § 30c odst. 2 ZDP se uvádí, že pokud dochází ke zvýšení spoluvlastnického podílu způsoby uvedenými v § 30 odst. 10 ZDP, lze odpisy uplatnit jen do výše součtu zůstatkových cen. Do úhrnu zůstatkových cen se přitom nezahrnuje zůstatková cena majetku u spoluvlastnického podílu, který byl vyloučen z odpisování. Jedná se o případy zvýšení spoluvlastnického podílu při přeměnách nebo v dalších případech uvedených v § 30 odst. 10 písm. a) až m) ZDP, jako např. v důsledku vkladu, dědění ad.

Příklad

Tři spoluvlastníci A, B a C jsou od roku 2015 spoluvlastníky jednoho hmotného majetku zatříděného ve druhé odpisové skupině. Spoluvlastnické podíly jsou u každého spoluvlastníka oceněny 150 000 Kč, přičemž spoluvlastník C získal svůj spoluvlastnický podíl darem, který byl osvobozen od daně z příjmů. Spoluvlastník A odpisuje svůj spoluvlastnický podíl rovnoměrně, spoluvlastník B odpisuje svůj spoluvlastnický podíl zrychleně a spoluvlastník C nemůže uplatnit odpisy z důvodů vyloučení majetku nabytého darem z odpisování dle § 27 písm. j) ZDP. Ke dni 11. 8. 2018 dochází v rámci přeměny sloučením k navýšení spoluvlastnického podílu u spoluvlastníka A o spoluvlastnický podíl B a C. Zdaňovacím obdobím u spoluvlastníka A i B je kalendářní rok.

S ohledem na datum přeměny bude na tento případ použito již nově zařazené znění § 30c odst. 2 ZDP na základě zákona č. 170/2017 Sb.

Výše odpisů u spoluvlastníka A po sloučení

Poplatník A pokračuje ve způsobu odpisování dosavadního hmotného majetku ze změněné vstupní ceny. Úhrn zůstatkových cen pro účely stanovení maximálních odpisů dle § 30c odst. 2 ZDP činí:

50 062 Kč + 24 000 Kč = 74 062 Kč. Do úhrnu zůstatkových cen se nezahrnuje zůstatková cena majetku u spoluvlastnického podílu C, který byl vyloučen z odpisování.

Ve zdaňovacím období 2019 lze uplatnit v daňových výdajích odpis do výše zůstatkové ceny, tedy částku 23 999 Kč.

Příklad

Podnikatel podniká se svým synem, přičemž v rámci svého podnikání mají ve spoluvlastnictví nemovitou věc. Oba spoluvlastníci odpisují ideální polovinu budovy odlišným způsobem odpisování – syn odpisuje rovnoměrným způsobem a otec zrychleným způsobem. V roce 2018 otec zemřel a po ukončení dědického řízení zdědil syn spoluvlastnický podíl na nemovité věci. Celou nemovitou věc bude dále využívat ke svému podnikání. K datu skončení dědického řízení činí zůstatková cena spoluvlastnického podílu u syna 160 000 Kč a zůstatková cena zděděného spoluvlastnického podílu zůstavitele 120 000 Kč.

Syn bude postupovat v odpisování obou spoluvlastnických podílů dle nového § 30c odst. 2 ZDP následovně: syn zvýší vstupní cenu svého spoluvlastnického podílu dosud odpisovaného rovnoměrným způsobem o vstupní cenu zděděného spoluvlastnického podílu dosud odpisovaného otcem zrychleným způsobem, a pokračuje v započatém odpisování rovnoměrným způsobem. Odpisy ze zvýšené vstupní ceny však lze uplatnit jen do výše součtu obou zůstatkových cen, tj. maximálně částku 280 000 Kč.

Mějme modifikovanou situaci tohoto příkladu v tom smyslu, že otec zemřel v únoru 2017 a v červnu 2017 bylo ukončeno řízení o pozůstalosti, na základě něhož zdědil syn spoluvlastnický podíl zůstavitele na nemovité věci. Syn využívá celou nemovitou věc ke svému podnikání. K datu skončení dědického řízení činí zůstatková cena spoluvlastnického podílu u syna 180 000 Kč a zůstatková cena zděděného spoluvlastnického podílu 140 000 Kč.

Vzhledem k tomu, že k nabytí druhého spoluvlastnického podílu na nemovité věci na základě dědického řízení došlo před účinností zákona č. 170/2017 Sb., bude postupováno podle bodu 11 přechodných ustanovení k tomuto zákonu. Na zvýšení spoluvlastnického podílu, ke kterému došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon o daních z příjmů ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Bude postupováno podle § 30 odst. 10 písm. a) ZDP. Právní nástupce poplatníka (v našem případě dědic) bude odpisovat nabytý spoluvlastnický podíl ze vstupní ceny, ze které odpisoval původní odpisovatel (zůstavitel) při zachování způsobu odpisování a bude pokračovat v odpisování započatém původním odpisovatelem. Syn tedy uplatní daňové odpisy ze svého spoluvlastnického podílu nadále vypočtené rovnoměrným způsobem a dále uplatní daňové odpisy z nabytého spoluvlastnického podílu děděním pokračováním odpisování po svém otci zrychleným způsobem. Nedojde ke sloučení obou spoluvlastnických podílů a nedojde k uplatnění jednoho způsobu odpisování.

V těchto případech je ponechána volba způsobu odpisování hmotného majetku na nově vzniklém subjektu, jako by byl předmětný majetek nově pořizován. I v případě výše popsaného splynutí právnických osob se uplatní § 30c odst. 2 ZDP, kde je stanoven limit pro uplatnění odpisů do výše úhrnu zůstatkových cen předchozích vlastníků spoluvlastnických podílů.

Ing. Ivan Macháček

§ 30 zákona 586/1992 Sb.

(1) V prvním roce odpisování zatřídí poplatník hmotný majetek do odpisových skupin uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Došlo-li u stavebního díla ke změně hlavního užívání a v důsledku této změny se mění i zatřídění do odpisové skupiny uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, provede poplatník změnu zatřídění tohoto majetku ve zdaňovacím období nebo v období, za něž se podává daňové přiznání, ve kterém ke změně došlo. Samostatně odpisované technické zhodnocení provedené na hmotném majetku vyloučeném z odpisování se zatřídí do odpisové skupiny, do které náleží hmotný majetek, na němž bylo technické zhodnocení provedeno. Doba odpisování činí minimálně:

Stanovená doba odpisování se nevztahuje na hmotný majetek, u něhož došlo v průběhu odpisování k prodloužení doby odpisování. Stavební dílo (dům, budova, stavba) se zařazuje do odpisové skupiny podle jeho hlavního užívání v souladu se zvláštní právním předpisem.Při užívání budovy k několika účelům je pro zařazení do odpisové skupiny rozhodující převažující podíl užívání na celkové využitelné podlahové ploše.⁹⁹⁾ Hmotný majetek, který nelze zařadit do odpisových skupin podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, s výjimkou uvedenou v odstavcích 6 až 8, zatříděný podle Klasifikace stavebních děl CZ-CC vydané Českým statistickým úřadem⁹⁹⁾ se zařadí do odpisové skupiny 5 a ostatní hmotný majetek zatříděný podle klasifikace produkce CZ-CPA se zařadí do odpisové skupiny 2.

(2) Poplatník provádí rovnoměrné (§ 31) nebo zrychlené odpisování (§ 32). Způsob odpisování pro každý nově pořízený hmotný majetek stanoví odpisovatel, s výjimkou uvedenou v odstavci 10, a nelze jej změnit po celou dobu jeho odpisování.

(3) Hmotný majetek se odpisuje nejvýše do vstupní ceny nebo do zvýšené vstupní ceny.

(4) Roční odpis otvírek nových lomů, pískoven, hlinišť a technické rekultivace, pokud tyto nejsou součástí hmotného majetku, do jehož vstupní ceny jsou zahrnuty, dočasných

staveb^31a) a důlních děl, se stanoví jako podíl vstupní ceny a stanovené doby trvání. Obdobně se odpisuje hmotný majetek, ...