Odpisy

– daňové a nedaňové

Ing. Eva Sedláková, Ing. Zdenka Cardová

Způsob odpisování poplatník stanoví pro každý nově pořízený hmotný majetek a nelze jej změnit po celou dobu jeho odpisování. Výjimku tvoří poplatníci, kteří musí podle § 30 odst. 10 zákona pokračovat v odpisování započatém původním odpisovatelem. Jestliže např. poplatník má v obchodním majetku pro podnikání tři stejné stroje, lze např. dva z nich odpisovat způsobem rovnoměrným a jeden způsobem zrychleným.

Zákon č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů pojednává o těchto odpisech:

–   základní, tj. odpisy rovnoměrné a zrychlené podle § 31 a § 32 a

–   věcné a časové podle § 30, 30a a § 30b.

1. Rovnoměrný způsob odpisování

Zákon v § 31 odst. 1 stanoví, že při rovnoměrném odpisování hmotného majetku jsou odpisovým skupinám přiřazeny tyto roční odpisové sazby:

a)  Roční odpisová sazba pro hmotný majetek neodpisovaný podle písmen b) až d)

Odpisová skupina	v prvním roce odpisování	v dalších letech odpisování	pro zvýšenou vstupní cenu
1	20	40	33,3
2	11	22,25	20
3	5,5	10,5	10
4	2,15	5,15	5,0
5	1,4	3,4	3,4
6	1,02	2,02	2

 

b)  Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o 20 %

Odpisová skupina	v prvním roce odpisování	v dalších letech odpisování	pro zvýšenou vstupní cenu
1	40	30	33,3
2	31	17,25	20
3	24,4	8,4	10

 

Podle § 31 odst. 2 zákona roční odpisovou sazbu uvedenou v odstavci 1 písm. b) může použít poplatník s převážně zemědělskou a lesní výrobou, který je prvním odpisovatelem stroje pro zemědělství a lesnictví, v klasifikaci produkce CZ-CPA označeného kódem 28.3.

Za poplatníka s převážně zemědělskou a lesní výrobou, se pro účely tohoto zákona považuje poplatník, u něhož příjmy z této činnosti činily v předcházejícím zdaňovacím období více než 50 % z celkových příjmů; přitom u poplatníka, jemuž vznikla daňová povinnost v průběhu zdaňovacího období, je rozhodný poměr skutečně dosažených příjmů.

c)  Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o 15 %

Odpisová skupina	v prvním roce odpisování	v dalších letech odpisování	pro zvýšenou vstupní cenu
1	35	32,5	33,3
2	26	18,5	20
3	19	9	10

 

Podle § 31 odst. 3 zákona roční odpisovou sazbu uvedenou v odstavci 1 písm. c) může použít poplatník, který je prvním odpisovatelem zařízení pro čištění a úpravu vod v klasifikaci produkce kódem CZ-CPA označeného kódem 28.29.12 využívaného ve stavbách zařazených podle Klasifikace stavebních děl CZ-CC vydané Českým statistickým úřadem do podtřídy 125113, pro třídicí a úpravárenské zařízení na zhodnocení druhotných surovin zahrnutých v oddílu 29 Standardní klasifikace produkce, pomocí něhož jsou zpracovány druhotné suroviny specifikované ve třídě CZ-CPA 38.32.

d)  Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o 10 %

Odpisová skupina	v prvním roce odpisování	v dalších letech odpisování	pro zvýšenou vstupní cenu
1	30	35	33,3
2	21	19,75	20
3	15,4	9,4	10

 

Podle § 31 odst. 4 zákona roční odpisovou sazbu uvedenou v odstavci 1 písm. d) může použít poplatník, který je prvním odpisovatelem hmotného majetku zatříděného podle tohoto zákona v odpisových skupinách 1 až 3 s výjimkou hmotného majetku uvedeného v odstavcích 2, 3 a 5.

Podle § 31 odst. 5 zákona roční odpisovou sazbu podle odstavce 1 písm. b) až d) nelze uplatnit:

–   u letadel, pokud nejsou využívána provozovateli letecké dopravy a leteckých prací na základě vydané koncese a provozovateli leteckých škol,

–   u motocyklů a osobních automobilů, pokud nejsou využívány provozovateli silniční motorové dopravy a provozovateli taxislužby na základě vydané koncese a provozovateli autoškol nebo

–   pokud se nejedná o osobní automobily v provedení speciální vozidlo podskupiny sanitní a pohřební podle zvláštního právního předpisu,

–   hmotného majetku v klasifikaci produkce CZ-CPA označeného kódem 27.5 (spotřebiče převážně pro domácnost) a 30.12 (rekreační a sportovní čluny).

První odpisovatel

Za prvního odpisovatele hmotného movitého majetku se pro účely tohoto zákona považuje poplatník, který si jako první pořídil nový hmotný movitý majetek, který dosud nebyl užíván k určenému účelu a u předchozího odpisovatele byl zbožím. Za prvního odpisovatele hmotného movitého majetku se považuje i poplatník, který tento majetek pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii.

Počínaje r. 2014 byl v § 28 odst. 1 zákona o daních z příjmů pojem „vlastník“ nahrazen pojmem „odpisovatel“. Důvodem je skutečnost, že dosud používaná legislativní zkratka „vlastník“ zahrnuje ve vymezení odpisujících osob také poplatníky, kteří vlastníky hmotného majetku v právním smyslu slova nejsou.

Nižší odpisové sazby

Při rovnoměrném odpisování se stanoví odpisy hmotného majetku za dané zdaňovací období (to je v prvním roce i v dalších letech) ve výši jedné setiny součinu jeho vstupní ceny a přiřazené roční odpisové sazby. Ustanovení § 31 odst. 7 zákona stanoví, že poplatník může na základě svého rozhodnutí použít i sazby nižší než maximální sazby uvedené v odstavci 1.

Zákon dále stanoví, že sazby nižší než maximální sazby uvedené v odstavci 1 nemůže použít poplatník uvedený v § 2, tj. fyzická osoba:

–   který uplatňuje výdaje podle § 7 odst. 7 nebo § 9 odst. 4 (tj. paušální částkou z dosažených příjmů) a je povinen vést odpisy pouze evidenčně podle § 26 odst. 8 anebo

–   používá hmotný majetek pouze zčásti k zajištění zdanitelného příjmu a do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje poměrnou část odpisů podle § 28 odst. 6.

 

Zákon omezuje na straně poplatníka, fyzické osoby uplatnění minimálních odpisů při využívání majetku pro osobní potřebu, kdy musí výši odpisů pro uplatnění daňových výdajů krátit, a dále po dobu uplatňování výdajů paušální částkou z dosažených příjmů.

Příklad 1

Poplatník zahrnul do svého obchodního majetku pro podnikatelskou činnost stroj, který zakoupil za 100 000 Kč a který patří do 1. odpisové skupiny. Tento stroj bude odpisovat podle § 31 zákona.

Odpisové skupině 1 přísluší doba odpisování v délce 3 let. Roční odpisová sazba činí 20 v prvním roce odpisování a 40 v dalších letech odpisování.

Výše odpisu majetku za dané zdaňovací období se stanoví jako součin jedné setiny jeho vstupní ceny a přiřazené roční odpisové sazby:

Výše odpisu v 1. roce: 100 000 × 0,2 = 20 000 Kč

Výše odpisu ve 2. a 3. roce bude stejná a bude ročně činit: 100 000 × 0,4 = 40 000 Kč.

Pokud se však poplatník rozhodne, že použije sazby nižší, může např. v prvním roce uplatnit do daňových výdajů odpis pouze 1 100 Kč, v druhém roce např. 2 200 Kč apod. Limitující podmínkou je, aby v prvním roce odpisování neuplatnil do daňových výdajů více než 20 000 Kč a v dalších letech více než 40 000 Kč. Takto může podnikatel předmětný hmotný majetek odpisovat libovolně dlouho, a to podle své potřeby.

2. Zrychlené odpisování

Zákon v § 32 odst. 1 stanoví, že při zrychleném odpisování hmotného majetku jsou odpisovým skupinám přiřazeny tyto koeficienty pro zrychlené odpisování:

Koeficient pro zrychlené odpisování

Odpisová skupina	v prvním roce odpisování	v dalších letech odpisování	pro zvýšenou vstupní cenu
1	3	4	3
2	5	6	5
3	10	11	10
4	20	21	20
5	30	31	30
6	50	51	50

 

Při zrychleném odpisování se stanoví odpisy hmotného majetku:

–   v prvním roce odpisování jako podíl jeho vstupní ceny a přiřazeného koeficientu pro zrychlené odpisování platného v prvním roce odpisování; přitom poplatník, který je prvním odpisovatelem, může tento odpis zvýšit o:

1. 20 % vstupní ceny stroje pro zemědělství a lesnictví, v klasifikaci produkce CZ-CPA označeného kódem 28.3, a to jen u poplatníka s převážně zemědělskou a lesní výrobou,

2. 15 % vstupní ceny zařízení pro čištění a úpravu vod v klasifikaci produkce CZ-CPA označeného kódem 28.29.12 využívaného ve stavbách zařazených podle Klasifikace stavebních děl CZ-CC vydané Českým statistickým úřadem do podtřídy 125113, pro třídicí a úpravárenské zařízení na zhodnocení druhotných surovin zahrnutých v oddílu 28, pomocí něhož jsou zpracovány druhotné suroviny specifikované ve třídě CZ-CPA 38.32,

3. 10 % vstupní ceny hmotného majetku zatříděného podle tohoto zákona v odpisových skupinách 1 až 3 s výjimkou hmotného majetku uvedeného v bodech 1 a 2 a v § 31 odst. 5.

–   v dalších zdaňovacích obdobích jako podíl dvojnásobku jeho zůstatkové ceny a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem pro zrychlené odpisování a počtem let, po které byl již odpisován.

Při zrychleném odpisování hmotného majetku zákon neumožňuje použít nižší koeficienty, jako je tomu v případě rovnoměrného odpisování, kde počínaje r. 2001 může poplatník na základě svého rozhodnutí použít i sazby nižší než maximální.

Při zrychleném odpisování majetku ze vstupní ceny zvýšené o jeho technické zhodnocení se odpisy stanoví:

a)  v roce zvýšení zůstatkové ceny jako podíl dvojnásobku zvýšené zůstatkové ceny majetku a přiřazeného koeficientu zrychleného odpisování platného pro zvýšenou zůstatkovou cenu,

b)  v dalších zdaňovacích obdobích jako podíl dvojnásobku zůstatkové ceny majetku a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem zrychleného odpisování platným pro zvýšenou zůstatkovou cenu a počtem let, po které byl odpisován ze zvýšené zůstatkové ceny.

 

Při opakovaném technickém zhodnocení majetku odpisovaného zrychleným způsobem, je třeba postupovat důsledně podle dikce zákona a počet let pro stanovení výše odpisů ze zvýšené zůstatkové ceny, odečítat vždy od posledního technického zhodnocení podle § 32 odst. 3 písm. a) zákona o daních z příjmů.

Při zkrácení doby odpisování podle § 30 odst. 1 u již odpisovaného hmotného majetku, kdy rozdíl mezi přiřazeným koeficientem pro zrychlené odpisování a počtem let, po které byl již hmotný majetek odpisován je menší než 2, se pro stanovení ročního odpisu použije vždy rozdíl mezi přiřazeným koeficientem pro zrychlené odpisování a počtem let, po které byl již hmotný majetek odpisován, ve výši 2; přitom na straně právnických osob se do počtu let zahrnují pouze celá zdaňovací období podle § 21a.

3. Výše základních odpisů

Roční odpis

Podle § 26 odst. 6 zákona č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, lze roční výši odpisu vypočteného podle § 31 zákona (rovnoměrný způsob odpisování) a § 32 zákona (zrychlený způsob odpisování) uplatnit z hmotného majetku evidovaného v obchodním majetku poplatníka ke konci příslušného zdaňovacího období [s výjimkou uvedenou v odstavci 7 písm. b) až d) zákona].

Ročním odpisem u poplatníků uvedených v § 17, tj. u právnických osob, se rozumí odpis za zdaňovací období.

 

V této souvislosti připomínám, že u poplatníků fyzických osob je zdaňovacím obdobím kalendářní rok, v souladu s § 16b zákona o daních z příjmů. To platí i v případě, že podnikatel, fyzická osoba zahájí účtování v hospodářském roce.

 

V případě uplatňování roční výše odpisů je třeba pamatovat na nákup nemovitých věcí, kde se vlastnictví nabývá až vkladem do katastru nemovitostí.

Příklad 2

Podnikatel koupil koncem loňského roku budovu s pozemkem, s tím, že uhradil kupní cenu. Do katastru nemovitostí podal návrh na vklad hned počátkem ledna letošního roku. Může již za loňský rok uplatnit odpis budovy?

Podnikatel může zahájit odpisování v tom zdaňovacím období, kdy došlo ke vkladu budovy do katastru nemovitostí. Pokud ke vkladu došlo až v letošním roce, nemůže podnikatel zahájit odpisování již v roce minulém i když sjednanou kupní cenu uhradil. Podnikatel nebyl v loňském roce vlastníkem budovy.

Odpis ve výši jedné poloviny ročního odpisu

Zákon č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, v § 26 odst. 7 stanoví, že odpis ve výši jedné poloviny ročního odpisu vypočteného podle § 31 nebo § 32 zákona o daních z příjmů, to je při rovnoměrném nebo zrychleném způsobu odpisování, lze uplatnit:

a)  z hmotného majetku evidovaného u poplatníka na počátku příslušného zdaňovacího období, dojde-li v průběhu zdaňovacího období

1. k vyřazení majetku před koncem zdaňovacího období, pokud již v průběhu zdaňovacího období nebyl uplatněn odpis podle bodů 2 a 3,

2. k převedení majetku na jiné právnické nebo fyzické osoby podle zvláštních právních předpisů, který je evidován v majetku poplatníka k datu předcházejícímu dni převodu majetku,

3. k ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti nebo k ukončení nájmu, přeměně, zrušení bez likvidace, zániku bez likvidace, zrušení s likvidací, účinkům rozhodnutí o úpadku nebo k přechodu oprávnění nakládat s majetkem náležejícím do majetkové podstaty z insolvenčního správce na daňový subjekt nebo opačně z majetku evidovaného ke dni ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, ke dni ukončení nájmu, ke dni předcházejícímu rozhodný den fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní korporace, a v ostatních případech zrušení bez likvidace ke dni předcházejícímu den zániku, ke dni předcházejícímu první den hospodářského roku nebo kalendářního roku při změně účetního období, ke dni předcházejícímu den vstupu do likvidace nebo ke dni předcházejícímu den, ke kterému nastanou účinky rozhodnutí o úpadku, nebo den přechodu oprávnění nakládat s majetkem náležejícím do majetkové podstaty z insolvenčního správce na daňový subjekt nebo opačně. Obdobně postupuje poplatník uvedený v § 2, který v průběhu zdaňovacího období přerušil činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti nebo nájem a tuto činnost nezahájil do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém byla činnost přerušena,

4. k ukončení nájemního vztahu při odpisování technického hodnocení nájemcem (§ 28 odst. 3) nebo při ukončení výpůjčky movitého hmotného majetku (§ 28 odst. 4),

 

b)  z hmotného majetku nabytého v průběhu zdaňovacího období a evidovaného u poplatníka na konci zdaňovacího období, u něhož poplatník pokračuje v odpisování započatém původním odpisovatelem podle § 30 odst. 10 nebo který odpisuje podle § 30c odst. 2, a z hmotného movitého majetku, k němuž poplatník nabyl vlastnické právo v průběhu zdaňovacího období splněním dluhu, který byl zajištěn převodem práva, a má tento majetek evidován na konci zdaňovacího období.

 

Ustanovení § 26 odst. 7 písm. b) zákona je počínaje r. 2018 rozšířeno v tom smyslu, že uplatnění odpisů ve výši jedné poloviny ročního odpisu z hmotného majetku nabytého v průběhu zdaňovacího období a evidovaného u poplatníka na konci zdaňovacího období se vztahuje také na odpis hmotného majetku při zvýšení spoluvlastnického podílu uplatňovaného podle § 30c odst. 2 zákona,

 

c)  z hmotného majetku evidovaného po celé zdaňovací období u poplatníka, u něhož v průběhu zdaňovacího období nastaly účinky rozhodnutí o úpadku nebo došlo k přechodu oprávnění nakládat s majetkem náležejícím do majetkové podstaty z insolvenčního správce na daňový subjekt a opačně anebo který v průběhu zdaňovacího období vstoupil do likvidace,

d)  z hmotného majetku evidovaného u poplatníka uvedeného v § 17, tj. právnické osoby, za zdaňovací období vymezené § 21a písm. c), je-li toto zdaňovací období kratší než dvanáct měsíců nepřetržitě po sobě jdoucích; toto se nepoužije u hmotného majetku zaevidovaného do majetku poplatníka v průběhu tohoto zdaňovacího období nebo v průběhu části zdaňovacího období předcházející tomuto zdaňovacímu období, za kterou se podává daňové přiznání podle § 38ma odst. 1 písm. a).

 

Ustanovení tohoto odstavce se použije přiměřeně, dojde-li v průběhu zdaňovacího období ke změně právní formy veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti na jinou obchodní korporaci a akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným anebo družstva na veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost.

V případě uplatnění odpisu podle § 26 odst. 7 zákona, tj. ve výši jedné poloviny ročního odpisu vypočteného podle § 31 nebo § 32 zákona z důvodu přechodu účtování na hospodářský rok podle účetních předpisů, je třeba pamatovat, že na rozdíl od právnických osob, se poloviční výše odpisů neuplatní u poplatníků s příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů, tj. u poplatníků fyzických osob. Důvodem je skutečnost, že pro poplatníka fyzickou osobu zákon o daních z příjmů v § 16b stanoví, že zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Pokud např. podnikatel – fyzická osoba vedoucí účetnictví, zahájil od 1. září letošního roku účtování v hospodářském roce, měl předmětný hmotný majetek evidován v obchodním majetku k 31. prosinci letošního roku, uplatní jako daňový výdaj celý roční odpis tohoto majetku. To platí v případě ať hmotný majetek pořídil např. v lednu letošního roku či v prosinci letošního roku.

Příklad 3

V prosinci letošního roku manžel vedoucí daňovou evidenci, ukončil podnikání s tím, že ve stejné činnosti bude podnikat manželka, která má také živnostenský list. Manžel odpisoval automobil, který je ve společném jmění manželů, manželka bude tento automobil používat pro svoji podnikatelskou činnost. V jaké výši se uplatní odpisy na straně manžela a na straně manželky?

Evidoval-li manžel předmětný hmotný majetek 1. ledna letošního roku, může do daňových výdajů uplatnit polovinu výše ročního odpisu v souladu s § 26 odst. 7 zákona o daních z příjmů.

Manželka, která předmětný automobil zahrnula do svého obchodního majetku, bude v souladu s § 30 odst. 10 zákona pokračovat v odpisování hmotného majetku, který odpisoval manžel. V tomto případě může manželka za letošní rok do daňových výdajů uplatnit polovinu výše ročního odpisu v souladu s § 26 odst. 7 zákona o daních z příjmů za podmínky, že automobil bude ve svém obchodním majetku evidovat k 31. prosinci letošního roku.

4. Věcné a časové odpisy

Zákon č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, v § 30 stanoví několik různých způsobů odpisování podle způsobu využívání hmotného majetku a doby jeho využívání. Jedná se o:

 

a)  odpisování otvírky nových lomů, pískovny, hliniště, technické rekultivace, dočasné stavby, důlní díla, hrací přístroje a právo stavby

Roční odpis otvírek nových lomů, pískoven, hlinišť a technické rekultivace (pokud tyto nejsou součástí hmotného majetku, do jehož vstupní ceny jsou zahrnuty), dočasných staveb a důlních děl se v souladu s § 30 odst. 4 zákona o daních z příjmů stanoví jako podíl vstupní ceny a stanovené doby trvání.

Obdobně se odpisuje hmotný majetek, jehož životnost nebo doba trvání je stanovena v letech obecně závazným předpisem nebo příslušným orgánem na základě zmocnění ve zvláštním zákoně. Tímto majetkem jsou hrací automaty. Celková doba provozuschopnosti výherního hracího přístroje je maximálně pět let. Tato doba nemůže být prodloužena a nemění se ani v případě výměny programového vybavení výherního hracího přístroje. Z hlediska daně z příjmů je výměna programového vybavení hracího přístroje jeho technickým zhodnocením.

Při odpisování technické rekultivace (jedná se o výdaje spojené s úpravou krajiny těžkými mechanismy, např. vybudování přístupových komunikací, zídek apod.) se stanovenou dobou trvání, po kterou je možno technickou rekultivaci odpisovat rozumí doba od ukončení technické rekultivace do doby odevzdání pozemku vlastníkovi nebo nájemci, popř. do doby oznámení o ukončení biologické rekultivace orgánu ochrany zemědělského půdního fondu.

Při provozování skládky, která je dlouhodobým hmotným majetkem – dočasnou stavbou, musí v některých případech provozovatel v souladu se zákonem o odpadech vytvářet finanční rezervu na rekultivaci skládky. Rezerva na rekultivaci skládky je z hlediska daně z příjmů daňovým výdajem. Po zaplnění skládky se zahájí technická rekultivace skládky a z hlediska daně z příjmů mohou nastat dva případy.

Pokud výše výdajů spojených s technickou rekultivací nepřevýší vytvořenou rezervu, zahrnou se skutečné výdaje vynaložené na technickou rekultivaci do daňových výdajů a vytvořená finanční rezerva do zdanitelných příjmů. Pokud však výše výdajů spojených s technickou rekultivací převýší vytvořenou rezervu, pak nadlimitní částka představuje jiný majetek podle § 26 odst. 3 písm. b) zákona. Tento jiný majetek se odpisuje po dobu od jeho dokončení do doby dokončení biologické rekultivace, tj. do doby odevzdání pozemku vlastníkovi nebo nájemci, popř. do doby oznámení o ukončení rekultivace orgánu ochrany zemědělského půdního fondu.

Provozovatel skládky zpravidla zahrnuje do ceny uskladnění odpadků i výdaje na budoucí rekultivaci pozemku po ukončení skládkování. Jestliže tyto výdaje jsou zkalkulovány, je možno je časově rozlišit formou výnosů příštích období. Tyto výnosy příštích období se poté zahrnou do výnosů v souvislosti s náklady na probíhající rekultivaci. Pokud však není možno stanovit poměrnou část výdajů na budoucí rekultivaci, není možno časové rozlišení výnosů provádět.

 

Počínaje r. 2018 byl § 30 odst. 4 doplněn o roční odpis práva stavby, který se stanoví jako podíl vstupní ceny a sjednané doby trvání práva stavby. Poplatníci, pro které je právo stavby hmotným majetkem podle § 26 odst. 3 písm. d) zákona, budou odpisovat právo stavby jako roční odpis, který se stanoví jako podíl vstupní ceny a sjednané doby trvání, a to v souladu s § 30 odst. 7 zákona s přesností na dny nebo měsíce, počínaje následujícím měsícem po dni, v němž byly splněny podmínky pro odpisování, přitom odpisování nelze přerušit. Tento princip uplatňování výdajů po dobu existence práva stavby odpovídá režimu platnému do konce r. 2017 podle § 24 odst. 2 písm. zx) zákona, kdy bylo možno výdaje na pořízení práva stavby uplatnit do daňových výdajů pouze postupně po sjednanou dobu trvání práva stavby,

 

b)  odpisování výrobních nástrojů – matric, zápustek, forem, modelů a šablon

U matric, zápustek, forem, modelů a šablon v klasifikaci produkce CZ-CPA označených kódem 25.73.50 a kódem 25.73.60 se roční odpis v souladu s § 30 odst. 5 zákona o daních z příjmů stanoví jako podíl vstupní ceny a stanovené doby použitelnosti nebo stanoveného počtu vyrobených odlitků nebo výlisků.

Jedná-li se např. o technické zhodnocení forem, je třeba v tomto případě o hodnotu technického zhodnocení zvýšit zůstatkovou cenu a zvýšená zůstatková cena se rovnoměrně odepíše do nákladů ve zbývající stanovené době použitelnosti formy nebo ve zbývajícím stanoveném počtu vyrobených odlitků nebo výlisků,

 

c)  odpisování technického zhodnocení kulturní památky

U technického zhodnocení provedeného na nemovité kulturní památce se roční odpis v souladu s § 30 odst. 6 zákona o daních z příjmů stanoví ve výši jedné patnáctiny vstupní ceny. Bude-li se jednat o více technických zhodnoceních na jedné nemovité kulturní památce, odpisuje se každé technické zhodnocení samostatně po zákonem stanovenou dobu 15 let.

Tento výhodný časový odpis může použít i nájemce, pokud se souhlasem vlastníka provede technické zhodnocení najaté nemovité kulturní památky. Nájemce bude postupovat v souladu s § 28 odst. 3 zákona o daních z příjmů.

5. Přerušení odpisování

Podle § 26 odst. 8 odpisy pro účely zákona není poplatník povinen uplatnit, přitom odpisování lze i přerušit, ale při dalším odpisování je nutné pokračovat způsobem, jako by odpisování přerušeno nebylo, a to za podmínky, že v době přerušení neuplatní poplatník (vlastník ani nájemce) výdaje paušální částkou podle § 7 nebo § 9. Pokud poplatník (vlastník nebo nájemce) uplatní výdaje paušální částkou nebo je jeho daň rovna paušální dani, nelze za toto zdaňovací období uplatnit odpisy v prokázané výši ani o tuto dobu prodloužit odpisování pro daňové účely. Po dobu uplatňování výdajů paušální částkou a ve zdaňovacím období, za které je jeho daň rovna paušální dani, vede poplatník (vlastník nebo nájemce) odpisy pouze evidenčně.

Pokud poplatník (vlastník nebo nájemce) uplatní výdaje paušální částkou, nelze za toto zdaňovací období uplatnit odpisy v prokázané výši, ani o tuto dobu prodloužit odpisování pro daňové účely. Po dobu uplatňování výdajů paušální částkou vede poplatník (vlastník nebo nájemce) odpisy pouze evidenčně. Zákon o daních z příjmů počínaje r. 2008 v § 30 odst. 7 stanoví, že odpisování podle § 30 odst. 4 až 6 přerušit nelze.

 

Počínaje r. 2021 v návaznosti na zavedení paušální daně (§ 7a), zákon neumožňuje přerušit odpisování za zdaňovací období, ve kterém je daň poplatníka rovna paušální dani, a to z důvodu zabránění snižování daňové povinnosti. V takovém zdaňovacím období je totiž výše daně paušalizována bez ohledu na výši výdajů, pokud by v takovém období bylo přerušeno odpisování, přesunuly by se tím výdaje v podobě odpisů za toto zdaňovací období do následujícího zdaňovacího období a prodloužila by se doba odpisování bez snížení výše jednotlivých ročních odpisů. Ve výsledku by se tak snížila celková daňová povinnost.

Příklad 4

Podnikatel – fyzická osoba, odpisuje rovnoměrným způsobem podle § 31 zákona hmotný majetek se vstupní cenou 200 000 Kč, zařazený do 1. odpisové skupiny.

Výše odpisu v 1. roce činila:

     200 000 × 0,2 = 40 000 Kč

Výše odpisu ve 2. roce činila:

     200 000 × 0,4 = 80 000 Kč

V následujících 2 letech odpisování přerušil, avšak v těchto zdaňovacích obdobích neuplatnil výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů paušální částkou, ale ve skutečné prokázané výši.

V následujícím roce, tj. v pátém roce (bude se jednat o 3. rok odpisování) se rozhodne výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatnit v paušální částce z dosažených příjmů. V této paušální částce jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, tedy i odpisy majetku. Poplatník na evidenční kartu předmětného majetku uvede výši odpisu v tomto zdaňovacím období a odpisování tohoto majetku ukončí, aniž by tuto poslední část odpisu uplatnil samostatně do daňových výdajů.

6. Zahájení odpisování pronajímatele po uplatňování paušálních výdajů

Při uplatňování odpisů na straně pronajímatele fyzické osoby s příjmy z nájmu podle § 9 zákona č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, je třeba pamatovat na postup při uplatňování odpisů po přechodu z uplatňování paušálních výdajů, na výdaje ve skutečné vynaložené výši. Uplatní-li pronajímatel s příjmy podle § 9 zákona o daních z příjmů paušální výdaje ve výši 30 % z dosažených příjmů (maximálně od r. 2019 ve výši 600 000 Kč), je v souladu s § 9 odst. 5 zákona, povinen vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s nájmem.

Jedná-li se o reprodukční pořizovací cenu, zákon o daních z příjmů v § 29 odst. 1 písm. d) stanoví, že vstupní cenou je reprodukční pořizovací cena určená podle zvláštního předpisu.

U nemovité kulturní památky se reprodukční pořizovací cena stanoví jako cena stavby určená podle zvláštního předpisu bez přihlédnutí ke kategorii kulturní památky, historickému stáří kulturní památky a k ceně uměleckých a uměleckořemeslných děl, která jsou součástí stavby. U poplatníka, který má příjmy z nájmu podle § 9 je třeba reprodukční pořizovací cenu stanovit již při zahájení nájmu.

Příklad 5

Poplatník si v r. 2000 koupil dům, který od r. 2010 pronajímal. Výdaje po celou dobu nájmu uplatňoval paušální částkou z dosažených příjmů. V letošním roce bude dům opravovat, je proto výhodnější uplatnit výdaje ve skutečné výši, a tedy i odpisy. Jak stanovit vstupní cenu domu?

Vstupní cenou v daném případě bude reprodukční pořizovací cena určená podle oceňovacího předpisu platného v roce zahájení nájmu, tj. v roce 2010. V roce, kdy pronajímatel zahájí odpisování, bude předmětný pronajímaný dům odpisovat podle § 31 nebo § 32 zákona o daních z příjmů, sazbou nebo koeficientem v prvním roce odpisování.

Na výše uvedený případ se ustanovení § 26 odst. 8 zákona o daních z příjmů, týkající se postupu při přerušení odpisování, nevztahuje, pronajímatel odpisování nikdy nepřerušil, protože ho nikdy nezahájil.

Příklad 6

Poplatník si v r. 2010 koupil dům, který od počátku pronajímal. Výdaje po celou dobu nájmu uplatňoval paušální částkou z dosažených příjmů. V letošním roce bude dům opravovat, je proto výhodnější uplatnit výdaje ve skutečné výši, a tedy i odpisy. Jak stanovit vstupní cenu domu?

Vstupní cenou v daném případě bude pořizovací cena v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů.

7. Šestá odpisová skupina

Zákon č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, stanoví mimo jiné, že odpisová skupina 6 se nepoužije pro hmotný majetek zaevidovaný u poplatníka do konce zdaňovacího období započatého v r. 2003. Pokud podnikatel zaevidoval do konce r. 2003 do svého obchodního majetku budovu, která patří do 6.odpisové skupiny, změna odpisové skupiny se neuplatní, poplatník bude tuto budovu stále odpisovat v 5. odpisové skupině.

Stavební dílo (dům, budova, stavba) se zařazuje do odpisové skupiny podle jeho hlavního užívání v souladu se zvláštní právním předpisem. Při užívání budovy k několika účelům je pro zařazení do odpisové skupiny rozhodující převažující podíl užívání na celkové využitelné podlahové ploše.

Příklad 7

Podnikatel – fyzická osoba, provozuje podnikatelskou činnost ve zkolaudovaném rodinném domku. Podnikatelská činnost má charakter administrativní práce, podnikatel v domku neprováděl žádné stavební úpravy, neproběhla ani žádná rekolaudace. Rodinný domek podnikatel vybavil kancelářským nábytkem a výpočetní technikou. Musí tento domek přeřadit do 6. odpisové skupiny jako budovu administrativní?

Změní-li se hlavní užívání budovy, je podnikatel povinen přeřadit budovu z 5. odpisové skupiny do 6. odpisové skupiny, a to s výjimkou budovy zaevidované v majetku poplatníka do konce r. 2003.

Příklad 8

Podnikatel provedl technické zhodnocení administrativní budovy zaevidované do obchodního majetku do konce r. 2003. Do jaké odpisové skupiny musí dokončené technické zhodnocení budovy zatřídit?

Technické zhodnocení je součástí administrativní budovy. Vzhledem k tomu, že administrativní budova byla zaevidovaná do obchodního majetku poplatníka do konce r. 2003, odepisuje se v 5.odpisové skupině, bude se technické zhodnocení, které zvyšuje vstupní (zůstatkovou) cenu, odpisovat v té odpisové skupině, do které patří budova, tj. také v páté odpisové skupině.

Příklad 9

Nájemce provedl technické zhodnocení najaté administrativní budovy zaevidované vlastníkem do obchodního majetku do konce r. 2003. Do jaké odpisové skupiny musí dokončené technické zhodnocení budovy zatřídit?

Podle § 28 odst. 3 zákona nájemce zatřídí technické zhodnocení do odpisové skupiny, do které je zatříděn najatý majetek. Vzhledem k tomu, že administrativní budova byla zaevidovaná do obchodního majetku poplatníka do konce r. 2003, odepisuje se v 5. odpisové skupině, bude nájemce technické zhodnocení odpisovat také po zatřídění do 5. odpisové skupiny.

Příklad 10

Podnikatel v letošním roce zdědil po otci hotel, který otec odpisoval již od r. 1999 s tím, že ho měl zatříděný v 5. odpisové skupině. Musí syn, který pokračuje v otcově činnosti, hotel zatřídit do 6. odpisové skupiny?

Syn musí při stanovení výše odpisů postupovat podle § 30 odst. 10 písm. a) zákona, tzn. pokračovat v započatém odpisování. Z toho důvodu syn hotel nebude přeřazovat do 6. odpisové skupiny, ale nadále bude pokračovat v odpisování hotelu zatříděného v 5. odpisové skupině.

Příklad 11

Podnikatel si v letošním roce koupil od otce hotel, který otec odpisoval již od r. 1999 s tím, že ho měl zatříděný v 5. odpisové skupině. Musí syn hotel zatřídit do 6. odpisové skupiny?

Syn jako nový vlastník koupeného hmotného majetku musí v roce pořízení hotel zaevidovat do odpisové skupiny uvedené v příloze č. 1 zákona, tj. v daném případě do 6. odpisové skupiny.

8. Mimořádné odpisy

Podle § 30a odst. 1 zákona hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 1 podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu pořízený v období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2021 může poplatník, který je jeho prvním odpisovatelem, odepsat rovnoměrně bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 12 měsíců.

Podle § 30a odst. 2 hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 2 podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu pořízený v období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2021může poplatník, který je jeho prvním odpisovatelem, odepsat bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 24 měsíců, přitom za prvních 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 60 % vstupní ceny hmotného majetku a za dalších bezprostředně následujících 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 40 % vstupní ceny hmotného majetku.

Přechodné ustanovení č. 16 zákona č. 609/­2020 Sb., stanoví, že na hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 1 a 2 podle přílohy č. 1 k zákonu č. 586/­1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (od r. 2021), a pořízený od 1. ledna 2020 lze od 1. ledna 2020 použít zákon č. 586/­1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (od r. 2021).

Zákon umožňuje uplatnit mimořádné odpisy u hmotného majetku pořízeného od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2021, zařazeného v odpisové skupině 1 a 2, a to po dobu 12, resp. 24 měsíců, jako tomu bylo u obdobného hmotného majetku pořízeného od ledna 2009 do června 2010.

Technické zhodnocení hmotného majetku odpisovaného podle § 30a nezvyšuje jeho vstupní cenu. Ukončené technické zhodnocení se zatřídí do odpisové skupiny, ve které je zatříděn hmotný majetek, na kterém je technické zhodnocení provedeno, a odpisuje se jako jiný majetek podle § 31 nebo 32.

9. Odpisy hmotného majetku využívaného k výrobě elektřiny ze slunečního záření

Zákon o daních z příjmů počínaje r. 2011 prodloužil dobu odpisování movitých věcí solárních zařízení (fotovoltaických elektráren) na 20 let. Ustanovení § 30b stanoví:

Hmotný majetek v klasifikaci produkce označený kódem skupiny 27.11, 27.12 a dále subkategorií CZ-CPA 26.11.22 využívaný k výrobě elektřiny ze zařízení pro výrobu elektřiny ze slunečního záření se odpisuje rovnoměrně bez přerušení po dobu 240 měsíců do 100 % vstupní ceny nebo zvýšené vstupní ceny.

Výše uvedené odpisy se stanoví s přesností na celé měsíce; přitom poplatník má povinnost zahájit odpisování počínaje následujícím měsícem po měsíci, v němž byly splněny podmínky pro odpisování. Při zahájení nebo ukončení odpisování v průběhu zdaňovacího období lze uplatnit odpisy pouze ve výši připadající na toto zdaňovací období. Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

Technické zhodnocení výše uvedeného hmotného majetku zvyšuje jeho vstupní cenu. Poplatník pokračuje v odpisování hmotného majetku ze zvýšené vstupní ceny snížené o již uplatněné odpisy (tj. ze zůstatkové ceny) od měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo technické zhodnocení ukončeno, a to rovnoměrně bez přerušení po zbývající dobu odpisování stanovenou v odstavci 1, nejméně však po dobu 120 měsíců.

Zákon od r. 2011 prodloužil dobu odpisování movitých věcí solárních zařízení s tím, že u ostatních zařízení zůstává v oblasti odpisování zachován standardní režim. Odpisy se stanoví měsíční, rovnoměrné po dobu 240 měsíců s tím, že je nelze přerušit. Technické zhodnocení tohoto majetku bude zvyšovat vstupní cenu s tím, že po dokončení tohoto zhodnocení bude činit doba odpisování alespoň 10 let.

Tato úprava se s účinností od 1. 1. 2011 vztahovala i na hmotný majetek, který byl již zaevidován a využíván k provozu solárních zařízení před tímto datem. U hmotného majetku, u něhož bylo odpisování zahájeno ještě před nabytím účinnosti této změny, se způsob odpisování změnil počínaje zdaňovacím obdobím, které započalo v roce 2011. V těchto případech se celková doba odpisování (která bude 240 měsíců) snížila o počet kalendářních měsíců, které uplynuly po měsíci, v němž byl tento hmotný majetek zaevidován do konce zdaňovacího období započatého v roce 2010. V případě hmotného majetku zaevidovaného a využívaného k provozu solárních zařízení, u kterého před 1.1.2011 nebylo zahájeno odpisování, začala doba odpisování běžet počínaje prvním měsícem zdaňovacího období, které započalo v roce 2011.

10. Účetní odpisy, majetek neodpisovaný

Podle § 25 odst. 1 písm. zp) daňovým výdajem nejsou účetní odpisy hmotného a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle právních předpisů upravujících účetnictví, který byl nabyt darováním, plněním ze svěřenského fondu nebo z rodinné fundace, a tento příjem byl od daně z příjmů osvobozen nebo nebyl zahrnut do jejího předmětu; obdobně to platí pro zůstatkovou cenu v případě prodeje nebo likvidace tohoto majetku.

Podle § 25 odst. 1 písm. zq) do daňových výdajů nelze uplatnit hodnotu majetku, který se neodpisuje podle tohoto zákona ani podle právních předpisů upravujících účetnictví, nabytého darováním, plněním ze svěřenského fondu nebo z rodinné fundace, nebo hodnotu bezúplatně přijatých služeb, pokud tento příjem byl od daně osvobozen nebo nebyl zahrnut do jejího předmětu.

Daňovým výdajem nejsou účetní odpisy hmotného a nehmotného majetku nabytého darováním, který byl od daně z příjmů osvobozen nebo nebyl předmětem daně. Dále pak daňovým výdajem není hodnota majetku, neodpisovaného podle zákona o daních z příjmů ani podle účetnictví, nabytého darem, který byl od daně z příjmů osvobozen nebo nebyl předmětem daně. Takovým majetkem mohou např. být zásoby, pozemek, finanční majetek, služby přijaté bezúplatně.

Uvedená ustanovení se použila již pro r. 2014. Počínaje r. 2018 bylo do uvedených ustanovení dále doplněno plnění ze svěřenského fondu nebo z rodinné fundace. Jde o doplnění v souvislosti s úpravou v § 27 písm. j) zákona, kde se vylučuje z odpisování nabytí majetku výplatou ze svěřenského fondu nebo rodinné fundace, pokud bylo toto nabytí od daně z příjmů osvobozeno nebo nebylo předmětem daně.

11. Odpisy při zvýšení spoluvlastnického podílu

Počínaje r.2018 byl do zákona doplněn § 30c, který stanoví postup při odpisování majetku při zvýšení spoluvlastnického podílu:

1. Pokud dojde ke zvýšení spoluvlastnického podílu u poplatníka, slučuje se nově nabývaný spoluvlastnický podíl s dosavadním spoluvlastnickým podílem a poplatník pokračuje ve způsobu odpisování dosavadního hmotného majetku ze změněné vstupní ceny.

2. Pokud dochází ke zvýšení spoluvlastnického podílu způsoby uvedenými v § 30 odst. 10, lze odpisy uplatnit jen do výše součtu zůstatkových cen. Do úhrnu zůstatkových cen se přitom nezahrnuje zůstatková cena majetku u spoluvlastnického podílu, který byl vyloučen z odpisování.

3. Pokud nelze určit, který spoluvlastnický podíl je dosavadní, způsob odpisování si zvolí poplatník jako při pořízení nového majetku.

 

Do konce r. 2017 zákon o daních z příjmů neobsahoval výslovnou úpravu postupu pro případ, že poplatník odpisující spoluvlastnický podíl na hmotném majetku nabyl jiný spoluvlastnický podíl na tomtéž majetku, např. koupí, darováním, děděním, v rámci přeměny nebo vkladem. Na straně poplatníků daně z příjmů fyzických osob se majetek ve spoluvlastnictví posuzuje na straně každého spoluvlastníka jako samostatný majetek. V případě rozšíření hmotného majetku z titulu získání dalšího spoluvlastnického podílu se postupovalo tak, že poplatník zvýšil v souladu s § 29 odst. 7 zákona vstupní nebo zůstatkovou cenu a pokračoval v započatém odpisování, pokud uvedený majetek nebyl vyloučen z odpisování v souladu s § 27 zákona.

Výjimkou z tohoto principu bylo nabytí nové části spoluvlastnického podílu, která se odpisovala v režimu § 30 odst. 10 zákona (např. děděním, pokud zůstavitel tuto část spoluvlastnického podílu odpisoval). V takovém případě nedocházelo ke sloučení těchto podílů, ale vznikl nový hmotný majetek, který byl odpisován odděleně od dosavadního hmotného majetku představovaného spoluvlastnickým podílem. Důvodem byla skutečnost, že právní nástupce musí pokračovat v započatém odpisování v souladu s § 30 odst. 10 písm. a) zákona. Počínaje r. 2018 se postup změnil, nově se budou i v tomto případě spoluvlastnické podíly na majetku odpisovat jako jeden majetek v souladu s § 30c odst. 1 zákona.

Pokud poplatník nabyl spoluvlastnické podíly na témže majetku do konce r. 2017, nemusí na tyto podíly aplikovat postup podle § 30c zákona, tj. může je i nadále odpisovat odděleně.

12. Odpisy v účetnictví

Zákonem o účetnictví jsou vymezeny základní souvislosti odpisování – zejména, kdo majetek odpisuje. Zpravidla se jedná o vlastníka majetku, ale ve specifických případech může odepisovat majetek například i nájemce nebo pachtýř. Účetní jednotky, které majetek odpisují, jsou povinny sestavovat odpisový plán, na jehož podkladě provádějí odpisování majetku v průběhu jeho používání. Uvedený majetek se odpisuje jen do výše jeho ocenění v účetnictví.

Účetní jednotky sestavují odpisový plán včetně jeho aktualizace podle průběhu používání a podle změn v průběhu používání majetku účetní jednotkou. S ohledem na významnost a věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky může účetní jednotka při odpisování majetku zohlednit předpokládanou zbytkovou hodnotu.

Předpokládanou zbytkovou hodnotou se rozumí účetní jednotkou zdůvodnitelná kladná odhadovaná částka, kterou by účetní jednotka mohla získat v okamžiku předpokládaného vyřazení majetku, například prodejem, po odečtení předpokládaných nákladů s vyřazením souvisejících.

 

Varianta odpisového plánu při zohlednění zbytkové hodnoty – příklad:

Položky dlouhodobého odpisovaného hmotného majetku budou účetně odpisovány rovnoměrně po celou dobu jejich ekonomické životnosti (časové lineární odpisování).

Základem jsou tři veličiny:

–   pořizovací ceny (případně jiné ceny stanovené při pořízení, tj. reprodukční pořizovací ceny nebo vlastních nákladů),

–   zbytkové hodnoty majetku a 

–   odhadu doby jeho používání (užitečnosti).

Výpočet roční výše odpisů =

(pořizovací cena – zbytková hodnota)

/­ užitečnost v letech.

Měsíční odpis = roční výše odpisů /­ 12

 

Zbytkovou hodnotu představuje například materiál (náhradní díly), který je možné dále použít. V případě předpokládaných nákladů při vyřazení majetku (například demontáž strojního zařízení), je třeba o tyto náklady snížit zbytkovou hodnotu.

Předpokládanou zbytkovou hodnotu a dobu používání (užitečnost v letech) stanoví odpovědný zaměstnanec na kartě příslušného majetku.

 

Zohledněním předpokládané zbytkové hodnoty majetku se rozumí, že účetní jednotka stanoví a aktualizuje odpisový plán předmětného majetku tak, aby se za plánovanou dobu jeho používání součet vykázaných a plánovaných odpisů včetně předpokládané zbytkové hodnoty nebo zbytkové hodnoty rovnal výši jeho ocenění v účetnictví. Zbytkovou hodnotou se rozumí snížená předpokládaná zbytková hodnota. Účetní jednotky neprovádějí účetní operace opravující výši vykázaných odpisů a oprávek v předchozích účetních obdobích.

 

Majetek, který je poskytován na základě smlouvy o nájmu nebo smlouvy o výpůjčce nebo na základě smlouvy o finančním leasingu, neodpisuje osoba, která majetek užívá, ale odpisuje jej majitel čili osoba, která jej neužívá.

Nájemce odpisuje majetek pouze, pokud je oprávněn o tomto majetku účtovat a odpisovat jej na základě smlouvy o nájmu podniku (smlouvy o pachtu obchodního závodu) nebo jeho části.

Jedná se o jeden z několika málo případů u podnikatelů, kdy majetek odpisuje nájemce.

Průběh používání (odpisový plán) může být vyjádřen ve vazbě na čas, ale také jiným způsobem, například ve vazbě na výkony.

Metoda komponentního odpisování

Metodou komponentního odpisování je možno použít u 

–   staveb, bytů a nebytových prostor,

–   hmotných movitých věcí a jejich souborů.

 

Komponentou se rozumí zejména určená část majetku (ale také souboru majetku nebo určená kontrola výskytu závad), u které je výše ocenění významná v poměru k výši ocenění celého majetku (souboru majetku) a jejíž doba použitelnosti se významně liší od doby použitelnosti majetku.

O používání metody komponentního odpisování je třeba vypracovat vnitřní předpis, kde bude vymezen druh majetku, u kterého bude používána metoda komponentního odpisování, průběh používání a způsob určení komponenty včetně jejího ocenění podle svých potřeb.

O majetku a jeho oprávkách se však dál účtuje jako o celku a jako celek se i vykazuje.

Jednotlivé komponenty jsou odepisovány samostatně, obdobně jako kdyby byly samostatnými položkami majetku.

Odpisy majetku komponentně odpisovaného jsou z hlediska daňového vždy daňově neúčinné náklady.

Ustanovení dále vymezuje postup při výměně komponenty a při prvním použití této metody.

Příklad 12

Pořizovací cena výrobní linky (zařazená k 1. 1.) = 3 900 000 Kč.

Rozdělení na komponenty:

–   Hlavní část linky – komponenta 1:

     1 500 000 Kč; doba použitelnosti 3 roky.

–   Ostatní části linky – komponenta 2:

 2 400 000 Kč; doba použitelnosti 6 let.

Doba použitelnosti hlavní části linky je významně odlišná v porovnání s ostatními částmi stroje. Na konci třetího roku bude provedena výměna hlavní části linky (předpokládejme ve shodném ocenění jako původní komponenty).

O majetku a jeho oprávkách se účtuje jako o celku; majetek se i jako celek vykazuje. Jednotlivé komponenty jsou však odpisovány samostatně.

Odpisový plán a celkové náklady v Kč:

Průběh používání – rok	Komponenta 1 – (3 roky)	Komponenta 2 – (6 let)	Celkem – náklady
1.	500 000	400 000	900 000
2.	500 000	400 000	900 000
3*)	500 000	400 000	900 000
4.	500 000	400 000	900 000
5.	500 000	400 000	900 000
6.	500 000	400 000	900 000
Odpisy za 6 let	3 000 000	2 400 000	5 400 000

 

 *) na konci třetího roku výměna komponenty

V případě, že firma použila metodu komponentního odpisování, jsou celkové náklady po dobu použitelnosti výrobní linky rovnoměrně rozloženy.

 

V případě, že firma nepoužila metodu komponentního odpisování, nejsou celkové náklady po dobu použitelnosti výrobní linky rovnoměrně rozloženy, významně jsou zatíženy v roce opravy výrobní linky (oprava hlavní části linky výměnným způsobem).

Metoda komponentního odpisování není závazná, ale účetní jednotky by měly respektovat významnost a věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky.

 

Dále se odpisuje:

–   dlouhodobý nehmotný majetek, k němuž účetní jednotka nabyla právo užívání od vlastníka, majitele nebo jiné oprávněné osoby; majetek odpisuje též oprávněná osoba, pokud o majetku účtuje,

–   technické zhodnocení u účetní jednotky, která dlouhodobý odpisovaný majetek úplatně nebo bezúplatně užívá a provedla na tomto majetku technické zhodnocení na svůj účet,

–   technické zhodnocení drobného nehmotného a hmotného majetku,

–   ložisko nevyhrazeného nerostu nebo jeho část („ložisko“) na pozemku koupeném nebo nabytém vkladem po 1. lednu 1997,

–   soubor hmotných movitých věcí se samostatným technickoekonomickým určením jako jeden celek, a to i v případě, že je sestaven z hmotných movitých věcí, u kterých je od počátku známo jejich ocenění,

–   preferenční limit, který lze odpisovat podle času nebo výkonů.

 

Majetek, který se v souladu s účetní metodou neodpisuje – zejména: pozemky, umělecká díla, finanční majetek, zásoby, pohledávky, nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek i technické zhodnocení, pokud není uvedeno do stavu způsobilého užívání, preferenční limity, které nelze odpisovat podle času nebo výkonů, a povolenky na emise.