Odpisy majetku

Ustanovení § 7 Vyhlášky definuje dlouhodobý hmotný majetek takto:

 

Dlouhodobým hmotným majetkem jsou zejména:

•    pozemky bez ohledu na výši ocenění, pokud nejsou zbožím

•    stavby, právo stavby, pokud není zbožím, otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť, technické rekultivace, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky, a to bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnosti,

•    hmotné movité věci a jejich soubory se samostatným technickoekonomickým určením s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou

•    pěstitelské celky trvalých porostů

•    dospělá zvířata a jejich skupiny (například stáda, hejna), s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou

•    jiný dlouhodobý hmotný majetek bez ohledu na výši ocenění, kam patří např. umělecká díla a věcná břemena jinde nevykazovaná.

 

Dlouhodobým hmotným majetkem je také technické zhodnocení majetku, včetně drobného hmotného majetku, při splnění podmínek ZoÚ a Vyhlášky, a to od výše ocenění stanoveného účetní jednotkou.

Dlouhodobým hmotným majetkem je také oceňovací rozdíl k nabytému majetku, kterým se rozumí kladný (aktivní) nebo záporný (pasivní) rozdíl mezi oceněním obchodního závodu nabytého převodem nebo přechodem za úplatu, vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn obchodní korporace a souhrnem ocenění jeho jednotlivých složek majetku v účetnictví účetní jednotky prodávající, vkládající, zanikající nebo rozdělované odštěpením sníženým o převzaté dluhy.

 

Podmínkou pro zařazení pořizovaného majetku do kategorie Dlouhodobého hmotného majetku je jeho způsobilost k užívání. Způsobilostí k užívání se zde rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání (způsobilost k provozu). Obdobně to platí pro technické zhodnocení. Podmínka způsobilosti k užívání neplatí v případě nabytých věcí, které před nabytím byly uvedeny do stavu způsobilého k užívání a nevyžadují montáž u nabyvatele, jako je tomu např. u staveb.

 

Ustanovení § 6 Vyhlášky definuje dlouhodobý nehmotný majetek takto:

Dlouhodobým nehmotným majetkem jsou zejména:

•    nehmotné výsledky vývoje, software, ocenitelná práva a goodwill s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou, s výjimkou goodwillu,

•    technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku, a to od výše ocenění určeného účetní jednotkou

a)  k jehož účtování a odpisování je oprávněn nabyvatel užívacího práva k dlouhodobému nehmotnému majetku, o kterém neúčtuje jako o majetku,

b)  drobného nehmotného majetku, kterým se rozumí složky majetku vyjmenované výše, pokud mají dobu použitelnosti delší než jeden rok a účetní jednotka je vykazuje v nákladech.

 

V případě nehmotných výsledků vývoje a software musí jít o takové výsledky a software, které jsou buď vytvořeny vlastní činností k obchodování s nimi anebo nabyty od jiných osob. Totéž platí i pro ocenitelná práva, kterými jsou zejména předměty průmyslového a obdobného vlastnictví, výsledky duševní tvůrčí činnosti a práva podle zvláštních právních předpisů.

Goodwillem se rozumí kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním obchodního závodu nabytého převodem nebo přechodem za úplatu, vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn obchodní korporace a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté dluhy.

Podmínkou pro zařazení pořizovaného majetku do kategorie Dlouhodobého nehmotného majetku je jeho způsobilost k užívání, čímž se rozumí dokončení pořizovaného majetku a splnění stanovených funkcí a povinností stanovených právními předpisy pro jeho užívání. Obdobně to platí pro technické zhodnocení. Při posuzování doby použitelnosti je nutné posoudit dobu, po kterou je majetek využitelný pro současnou nebo uchovatelný pro další činnost nebo po kterou může sloužit jako podklad nebo součást zdokonalovaných nebo jiných postupů a řešení včetně doby ověřování nehmotných výsledků.

Při zařazování majetku do kategorie Dlouhodobého nehmotného majetku musí účetní jednotka dbát splnění i dalších podmínek uvedených ve Vyhlášce a ZoÚ. Při stanovení limitu pro jeho ocenění musí zejména respektovat princip významnosti a věrného a poctivého zobrazení skutečnosti.

Odpisy majetku vyjadřují trvalé postupné snižování ocenění majetku, který se odpisuje, na rozdíl od opravných položek, které se vytvářejí v případech, kdy snížení ocenění majetku v účetnictví není trvalého charakteru. Představují vlastní finanční zdroje účetní jednotky. Je nutné odlišit odpisy účetní, které kopírují míru opotřebení majetku účetní jednotky, od odpisů daňových, které vyjadřují „potřeby“ státu, tj. do jaké míry umožní stát daňovým subjektům zatížit daňově uznatelné výdaje.

Ing. Dalimila Mirčevská

2.1     Účetní odpisy

 

jsou součástí výsledku hospodaření účetní jednotky, tedy účetního zisku nebo účetní ztráty. Majetek, ať již dlouhodobý hmotný nebo nehmotný se při činnosti účetní jednotky nespotřebovává najednou, ale postupně se opotřebovává. Toto opotřebení je jak morální (technické zastarání), tak i fyzické (nižší spolehlivost, přesnost, výkonnost apod.). To, jakým způsobem je majetek v průběhu času opotřeben by měly co nejpřesněji vyjádřit účetní odpisy, jako prostředek pro vyjádření trvalého snížení hodnoty majetku. Opotřebení majetku však nemusí být vyjádřeno pouze ve vazbě na čas používání, ale i jinak, například ve vazbě na výkony.

Odpisy by měly být stanoveny odborně tak, aby účetnictví podávalo věrný a poctivý obraz skutečnosti, v tomto případě majetku. Způsob, délka a výše účetních odpisů jsou plně v kompetenci účetní jednotky na rozdíl od odpisů daňových, které jsou stanoveny ZDP. Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek se odpisuje podle § 28 ZoÚ a § 56 Vyhlášky.

Podle ustanovení § 28 ZoÚ účetní jednotky, které mají vlastnické nebo jiné právo k majetku, anebo které hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územních samosprávných celků, není-li ZoÚ stanoveno jinak, o něm účtují a odpisují v souladu s účetními metodami. V případech smlouvy o výpůjčce po dobu zajištění závazků převodem práva nebo v případech, kdy se vlastnické právo k movitým věcem (s výjimkou cenných papírů) nabývá na základě projevu vůle jiným způsobem než převzetím věci, jakož i v dalších případech stanovených zvláštními právními předpisy nebo prováděcími právními předpisy, o majetku účtují a odpisují jej účetní jednotky, které jej používají. Majetek nebo jeho části vymezený zvláštními právními předpisy nebo prováděcími právními předpisy se neodpisuje.

 

Dále odepisuje majetek:

•    účetní jednotka, která jej úplatně nebo bezúplatně poskytuje jiné osobě k užívání – zejména na základě smlouvy o nájmu nebo smlouvy o výpůjčce

•    účetní jednotka, která jej poskytuje jiné osobě k užívání na základě smlouvy o finančním leasingu (tj. poskytnutí majetku za úplatu do užívání, jestliže je uživatel oprávněn nebo povinen v průběhu užívání nebo po jeho ukončení nabýt vlastnické právo k poskytnutému majetku)

•    pachtýř, pouze pokud je oprávněn o tomto majetku účtovat a odpisovat jej na základě smlouvy o pachtu obchodního závodu nebo jeho části,

•    účetní jednotka, která majetek úplatně nebo bezúplatně užívá a provede na tomto majetku technické zhodnocení na svůj účet, účtuje o tomto technickém zhodnocení a odpisuje jej v souladu s účetními metodami a odepíše jej v průběhu používání.

Ustanovení § 56 Vyhlášky blíže definuje majetek, který se odepisuje a který se neodepisuje (např. pozemky) Podle tohoto ustanovení se odpisovaný nehmotný a hmotný dlouhodobý majetek nebo jeho části odpisuje z ocenění stanoveného v § 47, § 61, § 61a Vyhlášky v § 25 a § 27 ZoÚ postupně v průběhu jeho používání. Jak již bylo uvedeno, průběh používání nemusí být vyjádřen jen ve vazbě na čas, ale například na výkony.

Ustanovení § 25 ZoÚ stanovuje způsob oceňování hmotného a nehmotného majetku následovně:

a)  hmotný a nehmotný majetek, s výjimkou hmotného a nehmotného majetku vytvořeného vlastní činností se oceňuje pořizovacími cenami,

b)  hmotný a nehmotný majetek vytvořený vlastní činností se oceňuje vlastními náklady,

c)  příchovky zvířat se oceňují vlastními náklady,

d)  kulturní památky, sbírky muzejní povahy, předměty kulturní hodnoty a církevní stavby, pokud není známa jejich pořizovací cena, ve výši jedné jednotky měny účetnictví.

e)  majetek například v případech bezúplatného nabytí, nebo v případech, kdy vlastní náklady na jeho vytvoření vlastní činností nelze zjistit, se oceňuje reprodukční pořizovací cenou.

2.1 Odpisy výkonové

Hmotný majetek	stroj
Datum pořízení	1. 1. 2022
Vstupní cena	3 000 000 Kč
Předpokládaný počet vyrobených výrobků za dobu životnosti stroje	300 000 ks
Odpis za 1ks výrobku	10 Kč

 

 

Hmotný majetek	stroj
Datum pořízení	1. 1. 2022
Vstupní cena	3 000 000 Kč
Předpokládaný počet vyrobených výrobků za dobu životnosti stroje	300 000 ks
Odpis za 1ks výrobku	10 Kč

 

Jaký bude postup odpisování?

Výpočet

Rok odpisování	Počet vyrobených kusů	Výpočet odpisu	Odpis	Zůstatková cena
2022	50 000	50 000 × 10	500 000	2 500 000
2023	100 000	100 000 × 10	1 000 000	1 500 000
2024	100 000	100 000 × 10	1 000 000	500 000
2025	50 000	50 000 × 10	500 000	0
celkem	300 000		3 000 000	0

 

2.2 Odpisování v případě pachtu závodu nebo jeho části

Na základě pachtovní smlouvy (úprava pachtovní smlouvy – viz ustanovení § 2332 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) přenechává propachtovatel závod nebo jeho část pachtýři. Právo užívat věc pachtýřem je spojeno s právem brát z ní plody a užitky a nabývat k nim vlastnické právo.

Jak postupovat v dané situaci?

Smluvní strany jsou podle účetních předpisů povinny jednoznačně identifikovat majetek a dluhy, které náleží k závodu nebo jeho části a které přecházejí z propachtovatele na pachtýře, tuto povinnost ukládá bod 4.1. ČÚS č. 011. Postup účtování při pachtu závodu nebo jeho části upravuje ZoÚ Vyhláška a ČÚS pro podnikatele č. 011 – operace s podnikem.

ČÚS pro podnikatele č. 011 – operace s podnikem v bodě 4 stanoví postupy účtování skutečností souvisejících s pachtem závodu nebo jeho části v návaznosti na jednotlivá ujednání ve smlouvě o pachtu závodu.

Umožní-li to smlouva o pachtu závodu, převádí se na pachtýře oceňovací rozdíl k nabytému majetku či goodwill vzniklý propachtovateli z předešlých transakcí či vkladů před pachtem závodu nebo jeho části. Částka odpisů k danému oceňovacímu rozdílu nebo goodwillu (do nákladů či výnosů) bude u propachtovatele korigovat účet příslušné dlouhodobé pohledávky (příslušný účet účtové skupiny 37 – Jiné pohledávky a závazky.)

2.3 Propachtovaný dlouhodobý majetek

Na základě smlouvy o pachtu závodu bude propachtovaný dlouhodobý majetek odpisovat pachtýř a hrazené pachtovné bude nižší než odpisy:

Roční sjednané pachtovné: 100 000 Kč

Roční odpisy: 120 000 Kč

Jaký je správný postup účtováni?

Pachtýř bude účtovat:

O částku hrazeného pachtovného ve výši 100 sníží příslušný dlouhodobý závazek:

MD 474 – Dluhy z pachtu D 221 – Banka

a na konci rozvahového dne bude účtovat rozdíl mezi sjednaným pachtovným a výší odpisů ve výši 20 Kč takto:

MD 474 – Dluhy z pachtu D 647 – Mimořádné provozní výnosy

Propachtovatel bude účtovat:

O částku hrazeného pachtovného, ve výši 100 sníží příslušnou dlouhodobou pohledávku za pachtýřem:

MD 221 – Banka D 374 – Pohledávky z pachtu

a na konci rozvahového dne zaúčtuje rozdíl mezi odpisy a částkou přijatého pachtovného ve výši 20 Kč takto:

MD 547 – Mimořádné provozní náklady D 374 – Pohledávky z pachtu

2.4 Odpisy výrobní linky

Hmotný majetek	Výrobní hala
Datum pořízení	1. 1. 2022
Vstupní cena	10 000 000 Kč
Předpokládaná použitelnost	20 let
Účetní roční odpis	500 000 Kč

 

Účetní jednotka určila za komponentu výrobní linku, jejíž pořizovací cena je 1 000 000 Kč a použitelnost 5 let.

Jak postupovat v daném případě?

Výpočet

Rok odpisování	Počet měsíců	Výpočet odpisu	Odpis	Zůstatková cena
2022	12	1 000 000: 5	200 000	800 000
2023	12	1 000 000: 5	200 000	600 000
2024	12	1 000 000: 5	200 000	400 000
2025	12	1 000 000: 5	200 000	200 000
2026	12	1 000 000: 5	200 000	0
celkem	48

 

Výpočet odpisů zbývající části výrobní haly

Rok odpisování	Počet měsíců	Výpočet odpisu	Odpis	Zůstatková cena
2022	12	9 000 000 : 20	450 000	8 550 000
2023	12	9 000 000 : 20	450 000	8 100 000
2024	12	9 000 000 : 20	450 000	7 650 000
2025	12	9 000 000 : 20	450 000	7 200 000
2026	12	9 000 000 : 20	450 000	6 750 000
2027	12	9 000 000 : 20	450 000	6 300 000
2028	12	9 000 000 : 20	450 000	5 850 000
2029	12	9 000 000 : 20	450 000	5 400 000
2030	12	9 000 000 : 20	450 000	4 950 000
2031	12	9 000 000 : 20	450 000	4 500 000
2032	12	9 000 000 : 20	450 000	4 050 000
2033	12	9 000 000 : 20	450 000	3 600 000
2034	12	9 000 000 : 20	450 000	3 150 000
2035	12	9 000 000 : 20	450 000	2 700 000
2036	12	9 000 000 : 20	450 000	2 250 000
2037	12	9 000 000 : 20	450 000	1 800 000
2038	12	9 000 000 : 20	450 000	1 350 000
2039	12	9 000 000 : 20	450 000	900 000
2040	12	9 000 000 : 20	450 000	450 000
2041	12	9 000 000 : 20	450 000	0
celkem	240		9 000 000

 

Výrobní linka má stanovenu dobu použitelnosti 5 let, po této době byla 100 % odepsána a bude vyměněna.

Celkové účetní odpisy výrobní haly jsou po 5 letech následující:

•    účetní odpisy výrobní linky jsou ve výši 1 000 000 Kč, je tedy plně odepsaná,

•    zbývající části výrobní haly jsou ve výši 5 × 450 000 Kč = 2 250 000 Kč,

•    celkové oprávky vztahující se k výrobní hale jsou tedy ve výši 3 250 000 Kč (1 000 000 + 2 250 000 = 3 250 000 Kč).

Původní výrobní linka se vyřadí a nahradí se novou. Pořizovací cena nové komponenty včetně náhradních dílů činí 1 200 000 Kč.

Postup je následující: Ocenění výrobní haly:

•    se sníží o výši ocenění vyřazované komponenty, tj. o 1 000 000 Kč a

•    se zvýší o výši ocenění nově zařazované komponenty včetně náhradních dílů, tj. o 1 200 000 Kč.

Dále bude účetní jednotka pokračovat v účetním odpisování následovně:

 

Výpočet odpisů nové výrobní linky

Rok odpisování	Počet měsíců	Výpočet odpisu	Odpis	Zůstatková cena
2022	12	1 200 000 : 5	240 000	960 000
2023	12	1 200 000 : 5	240 000	720 000
2024	12	1 200 000 : 5	240 000	480 000
2025	12	1 200 000 : 5	240 000	240 000
2026	12	1 200 000 : 5	240 000	0
celkem	48

 

Výpočet odpisů zbývající části výrobní haly je po zbývající dobu odpisování beze změn a roční odpis činí 450 000 Kč.

V případě, že by účetní jednotka nevyužila metodu komponentního odpisování, došlo by v roce výměny komponenty k zatížení výsledku hospodaření v částce
1 000 000 Kč, vzhledem k tomu, že by šlo z právního hlediska o opravu majetku, která se účtuje do nákladů. Samozřejmě by také došlo k ovlivnění základu daně z příjmů.

2.5 Osobní automobil v majetku firmy

Společnost zařadila 1. 1. 2025 do majetku osobní automobil. Vždy po 6 letech obnovuje vozový park. Dobu použitelnosti tedy předpokládá na 72 měsíců. Společnost také předpokládá vysoké opotřebení automobilu, takže nepočítá se zbytkovou hodnotou.

Jaký je správný postup odpisování automobilu?

Hmotný majetek	osobní automobil
Předpokládaná doba použitelnosti	72 měsíců
Datum zařazení do majetku	1. 1. 2025
Vstupní cena	1 640 000

 

Výpočet odpisů

 

Rok odpisování	Počet měsíců	Výpočet odpisu	Odpis	Zůstatková cena
2025	12	(1 640000 / 72) × 12	273 333	1 366 667
2026	12	(1 640 000 / 72) × 12	273 333	1 093 334
2027	12	(1 640 000 / 72) × 12	273 333	820 002
2028	12	(1 640 000 / 72) × 12	273 333	546 669
2029	12	(1 640 000 / 72) × 12	273 333	273 333
2030	12	(1 640 000 / 72) × 12	273 333	0
celkem	72		1 640 000*)

 

*)  Po 6 letech je automobil plně účetně odepsán. Nepočítalo se se zbytkovou hodnotou.

V lednu 2026 se společnost rozhodla snížit počet osobních automobilů. Z toho důvodu rozhodla o tom, že obnovovat vozový park po 6 letech nebude. Zjistila také, že opotřebení uvedeného automobilu je pomalejší, než se předpokládalo. Byl tedy navržen plán jeho případného prodeje a byla stanovena předpokládaná zbytková hodnota odvíjející se od předpokládané hodnoty prodeje automobilu po šesti letech jeho využívání.

Zbytková hodnota byla stanovena odborným odhadem na 120 000 Kč. Z toho důvodu došlo ke změně účetního odpisového plánu tak, aby ke dni vyřazení automobilu byla zůstatková hodnota ve výši zbytkové.

Hmotný majetek	osobní automobil
Předpokládaná doba použitelnosti	72 měsíců
Datum zařazení do majetku	1. 1. 2025
Vstupní cena	1 640 000
Zbytková hodnota	120 000
ZC k 31. 12. 2025	1 366 667
Výše nové základny pro výpočet účetního odpisu od 1. 1. 2026	1 366 667 – 120 000 = 1 246 667

 

Výpočet odpisů

Rok odpisování	Počet měsíců	Výpočet odpisu	Odpis	Zůstatková cena
2025	12	(1 640 000 / 72) × 12	273 333	1 366 667
2026	12	(1 246 667 / 60) × 12	249 333	997 334
2027	12	(1 246 667 / 60) × 12	249 333	748 001
2028	12	(1 246 667 / 60) × 12	249 333	498 668
2029	12	(1 246 667 / 60) × 12	249 333	249 333
2030	12	(1 246 667 / 60) × 12	249 333	0
celkem	72		Celkem uplatněné účetní odpisy: 1 520 000	Vstupní cena: 1 640 000 – 1 520 000 = 120 000 zůstatková účetní cena*)

 

 

*)  Zůstatková účetní cena odpovídá stanovené zbytkové hodnotě. V případě prodeje po 6 letech bude odúčtována oproti příjmu z prodeje. Tato zůstatková cena neodpovídá daňové zůstatkové ceně, proto je nutné o rozdíl upravit základ daně z příjmů.

2.6 Odpis měřicího přístroje

Hmotný majetek	Měřicí přístroj
Předpokládaná doba použitelnosti	48 měsíců
Datum pořízení	1. 1. 2022
Vstupní cena	240 000

 

Jaký je postup odpisování měřicího přístroje?

První dva roky bude měřicí přístroj využíván méně, takže účetní jednotka rozhodla o polovičním odpisu. Zbývající roky bude přístroj využíván plně.

 

Výpočet

Rok odpisování	Počet měsíců	Výpočet odpisu	Odpis	Zůstatková cena
2022	12	(240 000 / 48) × 0,5 × 12	30 000	210 000
2023	12	(240 000 / 48) × 0,5 × 12	30 000	180 000
2024	12	(240 000 / 48) × 1,5 × 12	90 000	90 000
2025	12	(240 000 / 48) × 1,5 × 12	90 000	0
celkem	48		240 000	0

 

 

2.2     Daňové odpisy

 

Do daňových nákladů (výdajů) si může daňový subjekt uplatnit hodnotu pořízeného majetku postupně formou daňových odpisů. Zatímco účetní odpisy kopírují míru opotřebení majetku účetní jednotky, daňové odpisy odráží potřeby státu. Slouží jako nástroj státu pro regulaci daňově uznatelných nákladů (výdajů). Výše odpisů, způsob výpočtu a jejich uplatnění v daňově uznatelných nákladech (výdajích) je upravena ZDP zejména v ustanoveních § 30, 30a, 30c, 30d, 30e, 30f, 30g, § 31 nebo § 32 ZDP s výjimkou uvedenou v ustanovení § 27 ZDP. Může se jednat o rovnoměrné, zrychlené nebo časové odpisování. Účetní jednotka (poplatník daně) je povinna respektovat zákonnou výši odpisů, kterou uplatní v daňově uznatelných nákladech (výdajích), i když účetní odpisy má v jiné výši. Vzhledem k tomu, že účetní odpisy vstupují do výsledku hospodaření, má účetní jednotka povinnost upravit o rozdíl účetních a daňových odpisů základ daně tak, aby byl ovlivněn maximálně do výše daňově uznatelných, tedy daňových odpisů.

 

Daňový odpis v podstatě představuje určitou část vstupní ceny majetku, kterou si může poplatník uplatnit za příslušné zdaňovací období v daňově uznatelných nákladech (výdajích) Vstupní cena majetku je blíže pro účely daňového odpisování upravena v ustanovení § 29 ZDP.

V případě, že vstupní cena majetku nedosáhne částky stanovené ZDP (viz ustanovení § 26) může si daňový subjekt uplatnit vstupní cenu tohoto majetku do daňových nákladů (výdajů) buď jednorázově, nebo ve výši účetních odpisů, které jsou v případě splnění podmínek ustanovení § 24 ZDP daňově uznatelné. Podmínky, za jakých bude majetek odepsán jednorázově a ve kterých případech si účetní jednotka zvolí účetní odpis, by měly být stanoveny vnitropodnikovou směrnicí účetní jednotky.

V případě uplatnění účetního odpisu v daňově uznatelných nákladech (výdajích), nemůže být odpisování přerušeno. Daňový subjekt, který není účetní jednotkou, o účetních odpisech neúčtuje a daňové odpisy uplatní až v daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období.

Plán daňových odpisů je nutné vypracovat při sestavování odpisového plánu. Povinností účetní jednotky je pak odpisový plán respektovat v průběhu celého účetního a zdaňovacího období. Ke konci účetního a zdaňovacího období se vyčíslují, jak účetní, tak i daňové odpisy a jejich rozdíl. Rozdíl mezi výší daňových a účetních odpisů je pak jedním z důvodů následného účtování o odložené dani.

 

2.7 Pořizovací cena hmotného majetku nabytého koupí

Fyzická osoba pořídila na základě kupní smlouvy ze dne 14. 3. 2025 výrobní linku za 300 000 Kč. Dne 3. 4. 2025 byla linka dopravena do místa podnikání vlastními zaměstnanci a vlastní dopravou. Náklady na vlastní dopravu činily 6 200 Kč, z toho mzdy zaměstnanců včetně nákladů na sociální a zdravotní pojištění činilo 3 200 Kč, náklady na PHM byly ve výši 3 000 Kč. Dne 5. 4. 2025 byla provedena montáž dodavatelským způsobem, včetně zaškolení obsluhy výrobní linky. Montáž představovala náklad 11 800 Kč a zaškolení obsluhy 2 000 Kč.

Jaké je řešení daného případu?

Stanovení vstupní ceny hmotného majetku dle § 29 odst. 1 písm. a) ZDP:

Náklady na pořízení výrobní linky: 300 000 Kč

Náklady na dopravu:                 6 200 Kč

Náklady na montáž:                 11 800 Kč

Vstupní cena:                        318 000 Kč

Je-li majetek pořízen úplatně je ve smyslu ustanovení § 29 odst. 1 písm. a) ZDP vstupní cenou pořizovací cena stanovená podle ZoÚ. Podle ustanovení § 25 odst. 5 písm. a) ZoÚ a § 47 odst. 1 a 2 Vyhlášky se pořizovací cena majetku stanoví jako součet ceny pořízení hmotného majetku a nákladů souvisejících s jeho pořízením. Účetní předpisy vylučují z nákladů souvisejících s pořízením majetku náklady na zaškolení pracovníků.

2.8 Vlastní náklady u majetku pořízeného nebo vyrobeného ve vlastní režii

Právnická osoba pořídila ve vlastní režii administrativní budovu.

V rámci výstavby byly vynaloženy následující náklady:

Spotřeba materiálu:                                                          5 000 000 Kč

Mzdové náklady:                                                               3 000 000 Kč

Náklady na sociální a zdravotní pojištění:                          1 020 000 Kč

Nakoupené služby (projektová dokumentace apod.):            2 200 000 Kč

Smluvní pokuta (za nedodržení termínu dodavateli služeb):    120 000 Kč

Stanovení vstupní ceny hmotného majetku

dle § 29 odst. 1 písm. b) ZDP:                                          11 220 000 Kč

Jak postupovat v dané situaci?

Je-li majetek pořízen ve vlastní režii, jsou ve smyslu ustanovení § 29 odst. 1 písm. b) ZDP vstupní cenou vlastní náklady stanovené podle ZoÚ, ve výši přímých nákladů vynaložených na výstavbu a nepřímých nákladů, které se vztahují k výstavbě. Podle ustanovení § 25 odst. 5 písm. d) ZoÚ a § 47 odst. 1 a 2 Vyhlášky nejsou součástí ocenění hmotného majetku náklady na smluvní pokutu.

2.9 Stanovení vstupní ceny majetku pořízeného na základě směnné smlouvy

Podle ustanovení § 47 odst. 9 Vyhlášky se dlouhodobý hmotný majetek pořízený směnnou smlouvou ocení pořizovací cenou, jsou-li ceny ve smlouvě sjednány, nejsou-li ceny ve smlouvě sjednány, reprodukční cenou.

Jak postupovat v daném případě?

ČÚS č. 013 v bodě 5.1.4. pak stanoví, že každá ze stran směnné smlouvy je zároveň prodávajícím i kupujícím, a proto účtuje jak o vyřazení, tak i o pořízení hmotného majetku, a to takto:

„Při pořízení dlouhodobého hmotného majetku směnnou smlouvou se stává nákladem každé strany zůstatková cena majetku ke směně předaného a výnosem cena majetku směnou pořízeného; v případě, že rozdíl mezi zůstatkovou cenou a pořizovací cenou bude uhrazen, pak tento rozdíl snižuje výnos na straně nabyvatele, který rozdíl uhradí [rozdíl je účtován jako dluh (závazek)] a zvyšuje výnos na straně prodávajícího, který platbu obdrží (rozdíl je účtován jako pohledávka).“

 

O případný doplatek poskytnutý jednou ze stran směnné smlouvy se neupravuje vstupní cena nabytého majetku, ale vždy se zaúčtuje jako součást výnosu ze směny (tj. poskytnutý doplatek výnos snižuje, přijatý doplatek výnos zvyšuje).

Ocenění majetku pořízeného na základě směnné smlouvy není v zákoně o daních z příjmů speciálně upraveno, a proto se při stanovení vstupní ceny tohoto majetku vychází z jeho ocenění podle účetních předpisů. Daňové předpisy speciálně tuto transakci neupravují, a proto se při stanovení nákladové a výnosové složky vychází z účetnictví.

2.10 Hodnota nesplacené pohledávky zajištěné převodem práva

Dne 20. 4. 2024 fyzická osoba uzavřela smlouvu o výpůjčce, na základě, které poskytla dlužníkovi prostředky na nákup soustruhu ve výši 600 000 Kč. Tato výpůjčka byla ze strany této fyzické osoby zajištěna převodem vlastnického práva k soustruhu podle § 2040 a násl. NOZ.

Jaké je správné řešení?

Po dobu zajištění závazku převodem práva mohl na základě uzavřené smlouvy o výpůjčce odpisovat soustruh původní vlastník (dlužník). Výpůjčka byla splatná ve třech splátkách po 200 000 Kč, splatných vždy k 30. 9. příslušného roku. Dlužník uhradil první splátku ve výši 200 000 Kč, další splátky však již neuhradil.

Dle uzavřené smlouvy tak soustruh zůstává ve vlastnictví poplatníka (věřitele). K realizaci zajištění (tj. k datu ukončení smlouvy o výpůjčce) došlo dne 12. 11. 2025.

Stanovení vstupní ceny hmotného majetku dle § 29 odst. 1 písm. c) ZDP

Vstupní cena = hodnota nesplacené pohledávky (zápůjčky) = 400 000 Kč.

2.11 Přerušení daňového odpisování

Vstupní cena

Hmotný majetek	Nákladní automobil
Doba odpisování	60
Datum pořízení	březen 2023
1 900 000
Způsob odpisování	zrychlený

 

Jak je to v případě přerušení daňového odpisování?

Podnikatel zakoupil v roce 2023 nákladní automobil v pořizovací ceně 1 900 000 Kč a zařadil jej do svého obchodního majetku. Zvolil zrychlené odpisování automobilu. Ve zdaňovacím období 2025 se rozhodne odpisování z ekonomických důvodů přerušit (tzv. daňová optimalizace)

Výpočet daňových odpisů bez přerušení odpisování

Rok odpisování	Koeficient	Výpočet odpisu	Odpis	Zůstatková cena
2023	5	1 900 000/5	380 000	1 520 000
2024	5 (6–1)	2 × 1 520 000/5	608 000	912 000
2025	4 (6–2)	2 × 912 000/4	456 000*	456 000
2026	3 (6–3)	2 × 456 000/3	304 000	152 000
2027	2 (6–4)	2 × 152 000/2	152 000 Kč	0

 

Uplatněné daňové odpisy při přerušení odpisování

Rok odpisování	Uplatněný odpis
2023	380 000
2024	604 000
2025	přerušení odpisování
2026	456 000*
2027	304 000
2028	152 000

 

*)  v odpisování se pokračuje tak, jako kdyby k přerušení nedošlo

Výpočet účetního odpisu v jednotlivých letech

Rok	Počet měsíců	Výpočet odpisu	Odpis	Zůstatková cena
2023	9	1 900 000 : 60 × 9	285 000	1 615 000
2024	12	1 900 000 : 60 × 12	380 000	1 235 000
2025	12	1 900 000 : 60 × 12	380 000	855 000
2026	12	1 900 000 : 60 × 12	380 000	475 000
2027	12	1 900 000 : 60 × 12	380 000	95 000
2028	3	1 900 000 : 60 × 3	95 000	0
Celkem	60		950 000

 

Přehled rozdílu účetních a daňových odpisů v jednotlivých letech

Rok odpisování	Uplatněný daňový odpis	Účetní odpis	Rozdíl ovlivňující základ daně (, – „snižující ZD, +“ zvyšující ZD)
2023	380 000	285 000	– 95 000
2024	608 000	380 000	– 228 000
2025	přerušení odpisování	380 000	+380 000
2026	456 000	380 000	– 76 000
2027	304 000	380 000	+76 000
2028	152 000	95 000	– 57 000
	1 900 000	1 900 000	0

 

Z tabulky je zřejmé (poslední sloupec) jaký dopad má rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy na základ daně. Tento dopad se prohloubí přerušením odpisování, kdy daňové odpisy jsou ve zdaňovacím období přerušení nulové. Tohoto postupu se využívá při daňové optimalizaci, kdy poplatník přesune daňově uznatelné náklady (výdaje) do následujících zdaňovacích období. Například proto, že je v daném zdaňovacím období „nepotřebuje“, protože dosáhl ztrátu z podnikání.

2.12 Časové odpisování § 30 ZDP

Hmotný majetek	forma
Předpokládaná doba použitelnosti	60 měsíců
Datum pořízení	11. 6. 2023
Vstupní cena	84 000

 

 Jaké je správné řešení?

Zdaňovací období	Výpočet odpisu	Odpisy	Zůstatková cena
2023	84 000/60 × 6	8 400	75 600
2024	84 000/60 × 12	16 800	58 800
2025	84 000/60 × 12	16 800	42 000
2026	84 000/60 × 12	16 800	25 200
2027	84 000/60 × 12	16 800	8 400
2028	84 000/60 × 6	8 400	0

 

2.13 Vzájemná směna nemovitostí

Společnost Akce s.r.o. a společnost Reakce s.r.o. uzavřely smlouvu o vzájemné směně nemovitostí (budov). Zároveň na základě této smlouvy vznikla společnosti Reakce s.r.o. povinnost uhradit společnosti Akce s.r.o. doplatek ve výši 200 000 Kč.

Jak postupovat v dané situaci?

Společnost Akce s.r.o.		Společnost Reakce s.r.o.
Účetnictví	Kč	Účetnictví
Pořizovací cena – budova A	1 687 500	Pořizovací cena – budova B	1 125 000

 

 

Zůstatková cena – budova A	900 000	Zůstatková cena – budova B	750 000
Daňová evidence		Daňová evidence
Vstupní cena – budova A	1 687 500	Vstupní cena – budova B	1 125 000
Daňová zůstatková cena – budova A	480 000	Daňová zůstatková cena – budova B	500 000
Ocenění na základě posudku znalce pro účely směny-budova A	1 500 000	Ocenění na základě posudku znalce pro účely směny-budova B	1 250 000

 

Účtování u společnosti Akce s.r.o.

Účtování	MD	D	částka
Stav účtu budovy A	021		1 687 500
Stav účtu oprávek k budově A		081	787 500
Vyřazení budovy A		021	1 687 500
ZC budovy A	541		900 000
Oprávky k budově A	081		787 500
Pořízení budovy B	021	641	1 250 000
Doplatek – zvýšení výnosů	315	641	200 000

 

 

Účtování u společnosti Reakce s.r.o.

Účtování	MD	D	částka
Stav účtu budovy B	021		1 125 000
Stav účtu oprávek k budově B		081	375 000
Vyřazení budovy B		021	1 125 000
ZC budovy B	541		750 000
Oprávky k budově B	081		375 000
Pořízení budovy A	021	641	1 500 000
Doplatek – snížení výnosů	641	325	200 000

 

Dopady na daň z příjmů:

Společnost Akce s.r.o.		Společnost Reakce s.r.o.
Stanovení vstupní ceny hmotného majetku, pro účely, ZDP“		Stanovení vstupní ceny hmotného majetku, pro účely, ZDP“
Budova B	1 250 000 Kč	Budova B	1 500 000
Daňově uznatelné náklady		Daňově uznatelné náklady
Daňová ZC budovy A	480 000 Kč*)	Daňová ZC budovy B	500 000**)
Zdanitelné výnosy		Zdanitelné výnosy
VC budovy B	1 250 000	VC budovy A	1 500 000
Doplatek přijatý	200 000	Doplatek poskytnutý	-200 000
celkem	1 450 000	celkem	1 300 000

 

*)  rozdíl mezi účetní zůstatkovou cenou a daňovou zůstatkovou cenou ve výši
420 000 Kč (900 000 – 480 000) uvede společnost Akce s.r.o. jako položku zvyšující výsledek hospodaření na ř. 40 daňového přiznání k DPPO

**) rozdíl mezi účetní zůstatkovou cenou a daňovou zůstatkovou cenou ve výši
250 000 Kč (750 000 – 500 000) uvede společnost Reakce s.r.o. jako položku zvyšující výsledek hospodaření na řádku 40 daňového přiznání k DPPO.

2.14 Hodnota zvýšená o ocenění hmotného majetku, jehož účetní odpisy
       jsou daňovým výdajem (nákladem)

Fyzická osoba, účetní jednotka, nabyla koupí přístroj za 72 000 Kč. Přístroj dne 30. 4. 2025 zaúčtovala jako dlouhodobý hmotný majetek. Ve zdaňovacím období roku 2025 uplatnila jako daňově uznatelný náklad účetní odpisy ve výši 16 000 Kč. Dne 30. 9. 2025 bylo dokončeno technické zhodnocení tohoto přístroje ve výši 92 000 Kč.

Jak postupovat v dané situaci?

Stanovení vstupní ceny hmotného majetku dle § 29 odst. 1 písm. f) ZDP

Vstupní cena = hodnota technického zhodnocení + ocenění dlouhodobého hmotného majetku = 164 000 Kč (72 000+92 000).

Podle ustanovení § 29 odst. 1 písm. f) ZDP je v tomto případě VC hodnota technického zhodnocení podle § 33 ZDP dokončeného na hmotném majetku, jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle § 24 odst. 2 písm. v) bodu 1 ZDP, zvýšená o ocenění tohoto odpisovaného hmotného majetku. Přitom odpisy lze uplatnit jen do výše VC snížené o dosud uplatněné účetní odpisy hmotného majetku podle § 24 odst. 2 písm. v) bodu 1 ZDP.

2.15 Zrychlené odpisování

§ 32 – zrychlené odpisování

Hmotný majetek	Měřicí přístroj
Odpisová skupina	2
Datum pořízení	1. 6. 2022
Vstupní cena	480 000

 

Jak postupovat v daném případě?

1. Zrychlené odpisování (bez zvýšení odpisu v prvním roce odpisování) dle § 32 ZDP

 

Výpočet odpisů

Rok odpisování	Koeficient	Výpočet odpisu	Odpis	Zůstatková cena
2022	5	480 000 / 5	96 000 Kč	384 000 Kč
2023	5 (6–1)	2 × 384 000 / 5	153 600 Kč	230 400 Kč
2024	4 (6–2)	2 × 230 400 / 4	115 200 Kč	115 200 Kč
2025	3 (6–3)	2 × 115 200 / 3	76 800 Kč	38 400 Kč
2026	2 (6–4)	2 × 38 400 / 2	38 400 Kč	0

 

2.  Zrychlené odpisování při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování dle § 32 odst. 2 písm. a) bod 3. ZDP

 

Výpočet odpisů

Rok odpisování	Koeficient	Výpočet odpisu	Odpis	Zůstatková cena
2022	5	480 000 / 5	144 000 Kč*	336 000 Kč
2023	5 (6–1)	2 × 336 000 / 5	134 400 Kč	201 600 Kč
2024	4 (6–2)	2 × 201 600 / 4	100 800 Kč	100 800 Kč
2025	3 (6–3)	2 × 100 800 / 3	67 200 Kč	33 600 Kč
2026	2 (6–4)	2 × 33 600 / 2	33 600 Kč	0

 

*   zvýšení odpisu v prvním roce odpisování = 144 000 Kč

     odpis za rok 2019 = 96 000 Kč

     10 % vstupní ceny = 48 000 Kč

2.16 Zrychlené odpisování

Hmotný majetek	tiskárna
Odpisová skupina	1
Datum pořízení	1. 12. 2024
Datum prodeje	10. 9. 2025
Vstupní cena	90 000
Způsob odpisování	zrychlený

 

Jak postupovat v případě zrychleného odpisování?

Rok odpisování	Koeficient	Výpočet odpisu	Odpis	Zůstatková cena
2024	3	90 000/3	30 000 Kč	60 000 Kč
2025	3 (4–1)	2 × 60 000/3	20 000 Kč*	40 000 Kč

 

*   poplatník uplatní polovinu z ročního odpisu ve výši 40 000 Kč

     Z hmotného majetku, u kterého došlo k vyřazení před koncem zdaňovacího období, se uplatní odpis ve výši jedné poloviny ročního odpisu [§ 26 odst. 7 písm. a) bod 1. ZDP].

2.17 Cena stanovená podle předpisu o oceňování majetku u majetku
       nabytého zděděním nebo darováním

Fyzická osoba nabyla v rámci dědického řízení dne 15. 3. 2025 osobní automobil. Ocenění podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku ke dni nabytí bylo stanoveno ve výši 500 000 Kč. Dne 6. 7. 2025 fyzická osoba vynaložila na opravu osobního automobilu částku 30 000 Kč. Dne 11. 12. 2025 fyzická osoba automobil zařadila do obchodního majetku.

Jaký je správný postup?

Stanovení vstupní ceny hmotného majetku dle § 29 odst. 1 písm. e) ZDP

Vstupní cena = cena stanovená podle předpisu o oceňování majetku = 500 000 Kč.

Ve smyslu ustanovení § 29 odst. 1 písm. e) ZDP je při nabytí majetku bezúplatně vstupní cenou cena určená podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku ke dni nabytí, s výjimkou majetku odpisovaného podle § 30 odst. 10 písm. a) ZDP, pokud u poplatníků, fyzických osob neuplynula od nabytí doba delší než 5 let (pozn. je-li doba od nabytí delší než 5 let, rozumí se vstupní cenou cena reprodukční).

2.18 Technické zhodnocení provedené po uvedení hmotného majetku
       do užívání v prvním roce odpisování

Fyzická osoba pořídila v dubnu 2025 nákladní automobil za kupní cenu 1 520 000 Kč. V květnu 2025 pořídila tažné zařízení za 41 000 Kč. V červnu 2025 pořídila zabezpečovací zařízení za částku 59 000 Kč.

Jaké je správné řešení?

Stanovení vstupní ceny hmotného majetku dle § 29 odst. 1 ZDP

Vstupní cena = 1 620 000 Kč, tj.

–   pořizovací cena = 1 520 000 Kč

–   technické zhodnocení = 100 000 Kč.

Součástí vstupní ceny podle § 29 odst. 1 ZDP je i technické zhodnocení provedené po uvedení věci do stavu způsobilého obvyklého užívání, nejpozději však v prvním roce odpisování.

2.19 Poskytnutí dotace na pořízení hmotného majetku

Fyzická osoba pořídila na základě kupní smlouvy brusku za 240 000 Kč. Na nákup tohoto stroje získala dotaci:

a)  ve výši 140 000 Kč.

Jaký je správný postup?

Stanovení vstupní ceny hmotného majetku dle § 29 odst. 1 ZDP

Vstupní cena = pořizovací cena snížená o poskytnutou dotaci = 100 000 Kč.

b)  ve výši 210 000 Kč.

Vstupní cena stroje = pořizovací cena snížená o poskytnutou dotaci = 30 000 Kč.

V uvedeném případě nepřevýšila vstupní cena částku 80 000 Kč (tj. nesplňuje definici hmotného majetku, pro účely, ZDP“).

V případě, že jde o účetní jednotku a zaúčtuje brusku jako dlouhodobý hmotný majetek, uplatní v daňově uznatelných nákladech účetní odpisy podle § 24 odst. 2 písm. v) ZDP, jinak může uplatnit vstupní cenu v daňově uznatelných nákladech jednorázově. V případě, že o účetní jednotku nejde, je vstupní cena jednorázovým nákladem.

2.20 Odpisováni tiskárny

Hmotný majetek	tiskárna
Odpisová skupina	1
Datum pořízení	leden 2025
Datum vyřazení – prodej	květen 2025
Vstupní cena	90 000
Prodejní cena	80 000

 

Jaký je správný postup?

Tiskárna není evidována v majetku poplatníka ani na začátku ani ke konci zdaňovacího období, proto ji nelze daňově odpisovat.

Daňovou zůstatkovou cenu (zde vstupní cenu) lze uplatnit ve výši 90 000, – Kč [§ 24 odst. 2 písm. b) ZDP].

2.21 Stanovení vstupní ceny majetku ve spoluvlastnictví

Fyzické osoby získaly v roce 2016 do spoluvlastnictví (70:30) nemovitost, kterou každá využívá pro své podnikání. Nemovitost získaly do spoluvlastnictví koupí za cenu 12 000 000 Kč.

Jaké je správné řešení?

Stanovení vstupní ceny hmotného majetku dle § 29 odst. 5 ZDP

Vstupní cena:

–   u spoluvlastníka A = 8 400 000 Kč

–   u spoluvlastníka B = 3 600 000 Kč

V roce 2025 spoluvlastník B svůj podíl na nemovitosti prodal obchodní společnosti C za částku 5 000 000 Kč.

Vstupní cena:

–   u spoluvlastníka A = 8 400 000 Kč

–   u spoluvlastníka C = 5 000 000 Kč

Vstupní cena hmotného majetku ve spoluvlastnictví se u spoluvlastníka stanoví ve výši hodnoty jeho spoluvlastnického podílu (viz § 29 odst. 5 ZDP), tj. ve výši pořizovací ceny.

Řešení č. 2.1 až 2.21 zpracovala Ing. Dalimila Mirčevská