762.   Nemoc poživatele invalidního důchodu

Hrubý příjem poživatele invalidního důchodu činil v měsíci srpnu 5 350 Kč, přičemž tento důchodce byl nemocen od 17. 8. do 28. 8.

Má období nemoci vliv na placení pojistného zaměstnavatelem?

Zaměstnavatel odvede pojistné z vyměřovacího základu 5 350 Kč, tedy bez povinnosti dopočtu do minimální mzdy a rovněž bez ohledu na dobu trvání nemoci.

Pojistné činí 13,5 % z částky 5 350 Kč, tj. 723 Kč. Jednu třetinu (241 Kč) srazí zaměstnavatel zaměstnanci, dvě třetiny (neboli rozdíl) v částce 482 Kč zaplatí zaměstnavatel ze svých zdrojů. Stejně by postupoval zaměstnavatel i tehdy, kdyby na období od 17. 8. do 28. 8. bylo sjednáno neplacené volno.

763.   Přihlášení zaměstnance

Dohoda o pracovní činnosti je uzavřena do 31. 7. 2015. Od 1. 8. 2015 je uzavřena nová dohoda o pracovní činnosti, zaměstnanec však začne pracovat až v pondělí 3. 8.

Jaký kód použije zaměstnavatel?

Protože oba pracovněprávní vztahy na sebe plynule nenavazují, použije zaměstnavatel kód „O“ k datu 31. 7. a návazně pak kód „P“ k datu 3. 8. Přihlášení k datu 3. 8. má ještě ten význam, že pokud se jedná o osobu, pro kterou platí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ, snižuje se toto minimum s ohledem na 29 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci srpnu na poměrnou část 8 606,45 Kč [(29 : 31) × 9 200].

Kdyby však zaměstnanec skutečně začal pracovat již dne 1. 8., zaměstnavatel by žádné oznámení neprováděl, neboť kontinuita pracovněprávních vztahů by nebyla přerušena.

764.   Přiznání důchodu a poměrná část minimálního vyměřovacího základu

Dne 20. července 2015 byl zaměstnanci přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, přičemž jeho hrubý příjem, zúčtovaný za tento měsíc, činil 6 850 Kč.

Jak se postupuje v návaznosti na minimální vyměřovací základ, platný pro zaměstnance?

V tomto případě je rozhodující, zda zúčtovaný příjem za měsíc červenec převyšuje poměrnou část minimálního vyměřovacího základu za celkem 19 kalendářních dnů, ve kterých zaměstnanec ještě nebyl „státním pojištěncem“.

Tato poměrná část minima se vypočte následovně:

PČ min VZ = (19 : 31) × 9 200 = 5 638,70 Kč

kde:

PČ min VZ = poměrná část minimálního vyměřovacího základu

19     = počet kalendářních dnů, ve kterých zaměstnanec nebyl u zdravotní pojišťovny zařazen v měsíci červenci ve „státní kategorii“

31     = počet kalendářních dnů v daném měsíci

9 200             = výše minimální mzdy v roce 2015

Vzhledem k tomu, že dosažený příjem 6 850 Kč převyšuje poměrnou část minimálního vyměřovacího základu, odvede se pojistné právě z částky 6 850 Kč, v takových případech není důvod k dopočtu do hodnoty 9 200 Kč.

765.   Odpočet od dosaženého příjmu

Zaměstnavatel splňující podmínku uvedenou v § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. uplatňuje u poživatelů invalidního důchodu při zúčtování mzdy nárok na odpočet od dosaženého příjmu ve výši 6 259 Kč.

Jak postupuje zaměstnavatel při výpočtu výše pojistného za měsíc červenec 2015 v případě, kdy je zaměstnanci přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně dne 16. 7. 2015 a jeho hrubý příjem za tento měsíc činí 7 459 Kč?

Vzhledem k tomu, že tento zaměstnanec není u zdravotní pojišťovny zařazen v měsíci červenci 2015 jako osoba, za kterou platí pojistné stát, po celý kalendářní měsíc, musí být za této situace ze strany zaměstnavatele zabezpečen v tomto rozhodném období odvod pojistného nejméně z poměrné části minimálního vyměřovacího základu, a to za dobu 15 kalendářních dnů, ve kterých tento zaměstnanec nebyl v červenci 2015 ve „státní kategorii“ [viz § 3 odst. 9 písm. c) zákona č. 592/­1992 Sb.].

V případě, že byl tomuto zaměstnanci zúčtován v červenci 2015 hrubý příjem ve výši 7 459 Kč, činí vyměřovací základ pro odvod pojistného 1 200 Kč (7 459 – 6 259). Jelikož však tento zaměstnanec nebyl po celý kalendářní měsíc registrován u zdravotní pojišťovny jako osoba, za kterou platí pojistné stát, musí být za červenec 2015 odvedeno pojistné podle citovaného zákonného ustanovení z vyměřovacího základu vypočteného podle vzorce:

VZ = (15 : 31) × 9 200 = 4 451,61 Kč,

kde

15 = počet kalendářních dnů, ve kterých není zaměstnanec evidován v červenci 2015 u zdravotní pojišťovny jako osoba, za kterou platí pojistné stát

31 = počet kalendářních dnů v měsíci červenci

9 200 Kč = výše minimální mzdy od 1. 1. 2015

To znamená, že minimální pojistné odvedené za červenec 2015 za tohoto zaměstnance představuje částku:

P = 4 451,61 × 0,135 = 601 Kč

Z vyměřovacího základu 1 200 Kč činí při sazbě 13,5 % výše pojistného 162 Kč. Jednu třetinu (54 Kč) srazí zaměstnavatel zaměstnanci, zbývající dvě třetiny (108 Kč) pak zaplatí ze svých zdrojů. Pojistné z rozdílu vyměřovacích základů ve výši 3 251,61 Kč (4 451,61 – 1 200) pak představuje částku 439 Kč (3 251,61 × 0,135), kterou hradí ve smyslu § 3 odst. 10 citovaného zákona zaměstnanec (za předpokladu, že vyměřovací základ, resp. jeho poměrná část, není nižší z důvodů překážek v práci na straně zaměstnavatele ve smyslu § 207 až § 209 zákoníku práce). V tomto konkrétním případě pak platí:

Zaměstnanec  54 + 439 = 493 Kč

Zaměstnavatel            108 Kč

Celkem                      601 Kč

766.   Práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr

S poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně byla na měsíc červenec uzavřena dohoda o provedení práce s odměnou ve výši 8 000 Kč.

Platí i v těchto případech vazba na částky rozhodné pro účast na zdravotním pojištění?

Ano, platí. Osoby pracující na základě dohody o provedení práce se pro účely zdravotního pojištění považují za zaměstnance pouze tehdy, pokud příjem na tuto dohodu převýší 10 000 Kč. Jelikož však výší příjmu není v měsíci červenci takové částky dosaženo, nevznikají pro zaměstnavatele ve zdravotním pojištění žádné povinnosti, ze zúčtovaného příjmu se pojistné na zdravotní pojištění neodvede. Obdobně u dohody o pracovní činnosti nastupuje pro zaměstnavatele povinnost přihlásit osobu jako zaměstnance u zdravotní pojišťovny a platit pojistné tehdy, pokud příjem činí alespoň 2 500 Kč. V těchto případech není důležité, zda zaměstnání na dohodu trvá po celý kalendářní měsíc nebo jen po jeho část, vždy rozhoduje výhradně výše příjmu.

Upozorňuji, že od data 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání již sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

767.   Pobírání invalidního důchodu a neplacené volno po celý kalendářní měsíc

Zaměstnanému poživateli invalidního důchodu bylo po dohodě poskytnuto po celý kalendářní měsíc srpen neplacené volno.

Řeší zaměstnavatel při odvodu pojistného problematiku minimálního vyměřovacího základu?

Vzhledem k tomu, že pro tuto osobu neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ, nebude za měsíc srpen odvedeno žádné pojistné. Kdyby však byla do měsíce srpna zúčtována odměna například 2 000 Kč, činil by odvod pojistného 270 Kč.

Pokud by neplacené volno netrvalo po celý kalendářní měsíc, byl by vyměřovacím základem skutečně dosažený příjem.

768.   Plnění oznamovací povinnosti

Zaměstnavatel uzavře se zaměstnancem dohodu pracovní činnosti od 10. července 2015, přičemž zaměstnanec začne vykonávat práci až v pondělí dne 13. 7. 2015. Současně však není zřejmé, zda zaměstnanec dosáhne za měsíc červenec vyměřovacího základu alespoň 2 500 Kč, kdy již vznikají zaměstnavateli povinnosti jak při placení pojistného, tak při souvisejícím plnění oznamovací povinnosti.

Jaké možnosti má zaměstnavatel?

V takovém případě má zaměstnavatel v podstatě dvě možnosti:

1.  Zaměstnance přihlásí u zdravotní pojišťovny kódem „P“ ke dni 13. 7. 2015, kdy zaměstnanec poprvé začal vykonávat sjednanou práci [viz § 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb.]. Pokud se ukáže, že částka hrubého příjmu nedosáhla za měsíc červenec 2 500 Kč, provede zaměstnavatel zpětné odhlášení kódem „O“ taktéž k datu 13. 7. 2015. Použitím tohoto postupu nebude tato osoba evidována v měsíci červenci u zdravotní pojišťovny jako zaměstnanec ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) bod 5 zákona č. 48/1997 Sb. Z pohledu zdravotního pojištění však musí mít v tomto kalendářním měsíci (alespoň po dobu jednoho kalendářního dne) buď:

-    jiné zaměstnání podle citovaného ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/­1997 Sb., nebo

-    bude osobou samostatně výdělečně činnou se zaplacením alespoň minimální zálohy 1 797 Kč, anebo

-    bude patřit do některé ze skupin osob, za které je plátcem pojistného stát podle § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. Nebude‑li splněna ani jedna z těchto tří možností, stane se pojištěnec na měsíc červenec 2015 osobou bez zdanitelných příjmů s povinností zaplacení pojistného v částce 1 242 Kč.

Kdyby však výší příjmu vzniklo ve zdravotním pojištění zaměstnání, musel by zaměstnavatel při odvodu pojistného přihlédnout k dodržení poměrné části minimálního vyměřovacího základu 5 638,70 Kč [(19 : 31) × 9 200], tedy za celkem 19 kalendářních dnů trvání zaměstnání v tomto měsíci. Toto minimum by nemuselo být dodrženo u osob nebo v situacích vyjmenovaných v § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Tuto variantu č. 1) jednoznačně preferuji, a to i tehdy, pokud by se jednalo o situaci popisovanou v následujícím bodě č. 2.

2.  Je‑li zaměstnavatel „skálopevně“ přesvědčen o tom, že příjem zaměstnance nedosáhne v měsíci červenci rozhodné částky 2 500 Kč, pak zaměstnance ke dni 13. 7. 2015 u zdravotní pojišťovny nepřihlásí a přihlásí jej až k 1. dni toho kalendářního měsíce, ve kterém bude činit příjem (vyměřovací základ) alespoň 2 500 Kč. Pokud by přesto příjem za červenec dosáhl alespoň 2 500 Kč, přihlásil by zaměstnavatel zaměstnance k datu 13. 7. neprodleně, taktéž případně s potřebou dodržet výše vypočtenou poměrnou část minimálního vyměřovacího základu.

Dodávám, že při plnění oznamovací povinnosti by měl zaměstnavatel v takových případech – na principu obezřetnosti – vždy přihlížet k očekávané realitě.

769.   Práce u dvou zaměstnavatelů

Invalidní důchodce pracoval v měsíci červnu u dvou zaměstnavatelů. Prvním zaměstnavatelem mu byl za období 2. 6. – 10. 6. zúčtován příjem 6 800 Kč, druhým zaměstnavatelem pak za období 16. 6. – 30. 6. příjem 9 000 Kč.

Má doba trvání pracovněprávního vztahu vliv na stanovení vyměřovacího základu?

Nemá. Každý ze zaměstnavatelů odvede za zaměstnaného poživatele důchodu pojistné ze skutečně dosaženého příjmu, tj. v částkách 918 Kč a 1 215 Kč bez ohledu na minimální vyměřovací základ.

Délka trvání zaměstnání v rozhodném období kalendářního měsíce nehraje roli, rozhoduje výhradně výše dosaženého příjmu.

770.   Práce u dvou zaměstnavatelů a neomluvená absence

Zaměstnaný poživatel invalidního důchodu byl v měsíci červenci zaměstnán u dvou zaměstnavatelů. U zaměstnavatele A byl zaměstnán od 1. 7. do 13. 7. a jeho hrubý příjem činil za tuto dobu 4 800 Kč. U zaměstnavatele B pak byl zaměstnán od 20. 7. do 29. 7. Ve dnech 24. 7. – 28. 7. byl nemocen a dne 29. 7. se do práce nedostavil, tudíž měl za tento den vykázánu neomluvenou absenci. Zúčtovaný příjem za dobu výkonu práce představoval 1 620 Kč.

Ovlivňuje neomluvená absence stanovení vyměřovacího základu zaměstnance?

Nejprve bych chtěl připomenout základní povinnost zaměstnavatele, spočívající v přihlašování a odhlašování tohoto zaměstnaného po­živatele důchodu prostřednictvím kódů „P“ a „D“, resp. „O“ v zákonné osmidenní lhůtě. Za období bez zaměstnání (14. 7. – 19. 7.) nevyplývají pro zaměstnavatele ani pojištěnce žádné povinnosti. Zaměstnavatel A odvede pojistné v celkové částce 648 Kč, zaměstnanci srazí 216 Kč, ze svých zdrojů pak uhradí 432 Kč. Odvod pojistného u zaměstnavatele B nebude vykázanou neomluvenou absencí ovlivněn, což znamená, že vyměřovacím základem bude 1 620 Kč.

Z neomluvené absence se i u poživatelů jakéhokoli důchodu (tedy i invalidního) platilo pojistné do konce roku 2014. Od 1. 1. 2015 se již vyměřovací základ zaměstnance z tohoto důvodu nenavyšuje.

771.   Den nástupu

Osoba samostatně výdělečně činná, platící minimální zálohy 1 797 Kč, uzavře pracovní smlouvu s a.s.

Kdy musí být zaměstnanec přihlášen do zdravotní pojišťovny?

Zaměstnanec musí být přihlášen ke dni nástupu do práce. Je‑li příjem zaměstnance alespoň na úrovni minimální mzdy, pak zaměstnavatele podnikatelská činnost zaměstnance fakticky nemusí zajímat.

Zaměstnanec se však musí rozhodnout, která činnost bude hlavním zdrojem jeho příjmů. Pokud by se rozhodl, že hlavním zdrojem příjmů bude zaměstnání, nemusel by jako OSVČ platit zálohy – tuto skutečnost by však musel oznámit zdravotní pojišťovně, která by mu od celého kalendářního měsíce trvání zaměstnání zavedla nulové zálohy.

Kdyby zůstala hlavním zdrojem příjmů samostatná výdělečná činnost, zálohy by byly i nadále placeny, v zaměstnání by však nemusel být minimální vyměřovací základ dodržen.

Řešení č. 761 až 771 zpracoval Ing. Antonín Daněk (VIII/2015)

K problematice „Pracovní právo“ jsme publikovali:

-. Zákon o daních z příjmů (zák. č. 586/1992 Sb.) – Aktualizace III/1

-. Zákon o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zák. č. 48/1997 Sb.), zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění (zák. č. 592/1992 Sb.), zákoník práce (zák. č. 262/2006 Sb.), nařízení vlády o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí (nař. vlády č. 567/2006 Sb.) – Zákony III/2015

-. Stavební zákon – novela– měsíčník 1000 řešení 7/2015

-. Dohoda o rozvázání pracovního poměru – měsíčník PaM 7/2015

-. Odpovědnost advokáta klientovi za škodu – měsíčník DaÚ 7/2015

-. Právní úprava sousedských vztahů – měsíčník PVS 7/2015

-. Rodinné podnikání po novelách zákonů – měsíčník DÚVaP 7–8/2015

Knihy lze objednat na www.i‑poradce.cz, e‑mailem: abo@i‑poradce.cz, telefonicky 732 708 627, 732 479 069, faxem: 558 731 128, Po–Pá 9.00–15.00