Opálení, ale ne popálení

MUDr. Pavel Malovič

Víme, že sluneční paprsky působí blahodárně na naši náladu, máme radost z pohybu v příjemném teple, rádi se opalujeme, ale zároveň víme, že si musíme dávat velký pozor. Laskavé sluníčko totiž může být i zákeřným „parchantem“…

V posledních třiceti letech se vlivy slunce na lidský organismus zvýšily totiž zejména v negativním směru umocněném nepříznivým spolupůsobením katastrofální ekologické situace. Jeden z nejcitlivějších indikátorů síly slunečního světla – naše pokožka – vnímá slunce se stále horšími zdravotními následky, a to nemusíme být zrovna u moře nebo ve vysokohorských polohách.

Citliví jsme také při pohybu ve městě, na procházkách či při sportování venku. Proto, pokud chceme svoji tělesnou schránku ukazovat pálícímu slunci nezahalenou, musíme v rámci ochrany vlastního zdraví dodržovat některé zásady.

SLUNCE nemusí být zlé. V podstatě jde o to, že na sluneční paprsky je potřebné si zvykat velmi pomalu a čas opalování prodlužovat postupně od jednorázové základní časové dávky deseti minut po dvacet pět až třicet minut. Slunce bývá totiž už v květnu tak silné, že lékaři mohou zaznamenat právě v tomto období první popáleniny z nadměrného vystavování se slunci (silné zarudnutí pokožky, vyrážky, někdy bolest kůže spojená se svrběním).

Po všechny dny, které se chystáte strávit na přímém slunci – ať už v rámci nějaké pohybové aktivity, aktivní regenerace anebo pouhého lenošení, by bylo proto vhodné vynechat čas mezi jedenáctou a patnáctou hodinou, kdy jsou účinky slunečního světla asi nejnebezpečnější. Člověk je vystaven rozptýlenému slunečnímu záření i ve stínu. Ke spálení ve stínu dochází po dvojnásobně delším čase než k popálení na přímém slunci. Riziko je přítomné i v případě, že je lehce zamračená obloha. Tehdy totiž skrz oblaky stále proniká 70 – 80 procent ultrafialového záření, které dopadá na pokožku, a proto „slunce-neslunce“ je třeba se stále chránit. Nejcitlivější na špatné působení slunečních paprsků jsou nižší věkové skupiny (žáci a předškolní věk). Těla dospělých dostávají větší část celoživotní dávky ultrafialového záření už do svých dvaceti roků. Jestli jsme se v dětství vystavovali slunci příliš často, zvyšuje to u nás riziko vzniku kožních nádorů v dospělosti.

Přetrvávající názor, že vypadáme mnohem zdravější a možná i krásnější, když jme opálení, se „bije“ s následky. Výrazné zhnědnutí kůže je jen důkazem nadměrné expozice ultrafialovým paprskům, dostatečné v mnoha případech pro případné poškození kůže, které zatím zůstává „v ilegalitě“.

Dospělí mohou být příkladem pro mladší a svoje děti, když dodržují správný sluneční režim, který jim byl doporučen, včetně ochrany exponovaných částí těla (tvář, ramena, záda, dekolt) používáním triček, šátků nebo čapek. Ztráta lesku a pružnosti pokožky, její silné vysušování, brzká tvorba vrásek a vznik pigmentových skvrn s potenciálním vznikem onkologického onemocnění – to všechno jsou negativní následky, kterým se dá předcházet.

Pro co nejlepší ochranu těla před nežádoucími účinky ultrafialové složky

(UV-paprsků) denního světla nám může napomoci znalost osobního fototypu. Lidé jsou rozdělení do šesti různých skupin – fototypů podle vnímavosti UV paprsků, což výrazně napomáhá i možnosti zvolit si správný opalovací krém se skutečně účinným ochranným faktorem pro co nejvýraznější snížení rizika vlivu slunce na pokožku. Krém by měl zároveň na delší dobu zvlhčit kůži a podle možnosti obsahovat minimum typických emulgátorů a parfémů. Potom se dá použít i na velmi jemnou pokožku.

Reakce organismu na sluneční záření je částečně ovlivněná genetickým kódem pigmentace kůže („zděděnou“ barvou pokožky) a určitý význam má i barva vlasů a očí.

První fototyp je ten, který se „vždycky spálí a nikdy neopálí“ – pokožka mu zčervená, ale nezhnědne. Většinou jsou to lidé s velmi světlou až bílou „mléčnou“ kůží, tendencí k výrazné tvorbě pih a mají zrzavé anebo světlé vlasy. Měli by používat opalovací krémy s ochranným faktorem až 50 a více.

Druhý fototyp je ten, který se „vždycky spálí, ale někdy se i opálí“ – pokožka mu zčervená, ale občas zhnědne. Často jde o jedince se světlou kůží, plavými vlasy a někdy pihami. Jejich opalovací ochranný krém by měl mít faktor v rozpětí 30 až 40.

Třetí fototyp je zase ten, který se „někdy spálí, ale většinou opálí“. Kůže mu může zčervenat, ale následně téměř vždy zhnědne. Těmto lidem, kteří mívají světlou až mírně pigmentovanou pokožku, hnědé vlasy a občas pihy, se doporučuje opalovací krém s ochranným faktorem 20 až 30.

Čtvrtý fototyp je ten, který se „nikdy nespálí a většinou hned opálí“. Kůže je v tomto případě přirozeně snědá, vlasy hnědé a černé. Doporučené opalovací krémy mívají ochranný faktor 15 až 20.

Pátý fototyp jsou lidé s málo citlivou pigmentovanou kůží, většinou jiné etnické skupiny (Arabové, Asiaté, Romové). V současnosti už i ti potřebují v prvních dnech častějšího pobytu na slunci ochranné krémy s faktorem 15.

Šestý fototyp jsou jedinci s necitlivou a velmi pigmentovanou kůží (černoši), kteří obvykle nepotřebují krémy s ochranným faktorem.

Ultrafialové záření denního světla se skládá především z UV – A paprsků, které tvoří 95 procent jeho spektra a podílejí se hlavně na stárnutí pleti. Zbývajících 5 procent tvoří UV – B paprsky s podílem na vzniku rakovinových onemocnění kůže, která se v posledních třiceti letech zvýšila u mužů dvojnásobně a u žen až trojnásobně.

I proto si musíte důkladně zvážit důslednou ochranu svého těla a rozhodnout se pro správný opalovací krém s příslušným ochranným faktorem. Dámy mají určitou výhodu, protože většina kvalitních pleťových krémů a make-upů už ochranný faktor 15 až 25 obsahuje. Stačí si tedy jen zkontrolovat obal a ověřit si, jestli potřebujeme ještě něco přidat.

NOVÉ OZNAČENÍ UV OCHRANY

V zájmu zjednodušení a sjednocení značení přípravků UV ochrany doporučuje Evropská komise (doporučení ze dne 22. 11. 2006) jejich rozdělení do čtyř skupin:

SPF (ochranný faktor před sluncem) vyjadřuje účinnost ochrany před UV – B zářením Části těla, ošetřené v dostatečném množství správným ochranným opalovacím prostředkem (krém, emulze, sprej, tělové mléko) s patřičným faktorem, lze vystavit slunci na mnohem delší čas jako nechráněnou pokožku. Je ale nutno respektovat individuální fototyp.

Extrémní UV záření je nejrizikovější ve vysokohorském prostředí a v subtropických a tropických oblastech.

Pro dosažení správné úrovně ochrany je třeba ochranný prostředek nanášet v množství 2 mg na centimetr čtvereční, což se pro dospělou osobu rovná asi sedmi čajovým lžičkám přípravku. Když je přípravek ve vysoké kvalitě, stačí se natřít jedenkrát za den – účinky vydrží až osm hodin. Preparát by měl „držet“ a být odolný vůči vodě, pocení a utírání pokožky.