Opravné přehledy OSVČ a ZP

Jaké termíny platí pro OSVČ v souvislosti s podáním opravného Přehledu? Které pohledávky zdravotní pojišťovny nevymáhají? Může zdravotní pojišťovna zjistit, že OSVČ nepodala řádný nebo opravný Přehled?

Do konce roku 2021 byly ve výčtu osob samostatně výdělečně činných uvedeny v ustanovení § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, například osoby podnikající v zemědělství nebo společníci veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností. S účinností od 1. ledna 2022 je pro účely veřejného zdravotního pojištění osobou samostatně výdělečně činnou:

1.  osoba vykonávající činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů,

2.  spolupracující osoba osoby podle bodu 1, pokud na ni lze podle zákona o daních z příjmů rozdělovat příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení.

Tato nová formulace vychází i nadále ze zásady, že osobou samostatně výdělečně činnou je ve zdravotním pojištění osoba s příjmy podle ustanovení § 7 odst. 1 a 2 ZDP.

Jednou ze základních povinností OSVČ ve zdravotním pojištění je každoroční podání Přehledu o výši daňového základu

ze samostatné výdělečné činnosti a zaplacených zálohách na pojistné (dále je Přehled nebo opravný Přehled) v termínech daných právní úpravou. Tento Přehled podávají OSVČ zdravotní pojišťovně tehdy, pokud v předcházejícím kalendářním roce podnikaly (a to třeba jen po část tohoto roku) bez ohledu na skutečnost, zda byla podnikatelská činnost jediným zdrojem příjmů nebo byla vykonávána souběžně se zaměstnáním. Přehled vyžaduje zdravotní pojišťovna vždy, pokud byl pojištěnec alespoň část roku evidován jako OSVČ, a to třeba i v situaci, kdy je daňový základ v nulové hodnotě (nebo je záporný).

Jestliže finanční úřad na základě žádosti odůvodněně povolí prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání, promítá se tato okolnost návazně i do termínu pro podání Přehledu zdravotní pojišťovně, které však musí být tato skutečnost oznámena.

Pokud však OSVČ sděluje finančnímu úřadu nové nebo opravené údaje, nesmí, především ve svém vlastním zájmu, zapomenout v tomto směru na zdravotní pojišťovnu, a podat opravný Přehled. V případě změny zdravotní pojišťovny se podává opravný Přehled všem (standardně oběma) zdravotním pojišťovnám. Jestliže však OSVČ pouze opravuje chybu v již podaném Přehledu, nejedná se za této situace o opravný Přehled, ale o opravu podaného Přehledu.

Přehled nepodávají OSVČ relevantně činné v režimu paušální daně.

Podání opravného Přehledu

je v právní úpravě zdravotního pojištění určeno v ustanovení § 24, v odstavcích 2 a 3 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jestliže dojde ke změně údajů o výši daňového základu OSVČ, je OSVČ povinna ohlásit tyto změny zdravotní pojišťovně do osmi dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděla, a do 30 dnů pak doplatit dlužné pojistné – taktéž ode dne, kdy se o změně dozvěděla.

Stejně jako řádný Přehled lze i opravný Přehled podat zdravotní pojišťovně osobně, poštou nebo také elektronicky s využitím možnosti podání do datové schránky zdravotní pojišťovny.

Podaný opravný Přehled, resp. údaje v něm dodatečně oznamované, pořídí zdravotní pojišťovna do svého informačního systému, a z nich pak bude vycházet při zasílání vyúčtování jakožto prvotního úkonu informativní povahy, sloužícího oběma stranám k porovnání pohledávek a plateb za uplynulé období.

Postup zdravotní pojišťovny

Pořízením řádného nebo opravného Přehledu do informační databáze zdravotní pojišťovny je administrativně završeno finanční řešení příslušného rozhodného období – kalendářního roku, kdy výsledkem je některá z těchto variant:

a)  výše předepsaných pohledávek se (s možnými korunovými rozdíly) shoduje s úhradami záloh včetně případného doplatku pojistného

Jedná se svým způsobem o ideální stav jak z pohledu zdravotní pojišťovny, tak i OSVČ.

b)  OSVČ je dlužníkem

Podnikatel může mít dluh buď na pojistném, nebo na penále, anebo na obojím. Pokud nejsou evidované pohledávky na základě výzvy zdravotní pojišťovny uhrazeny dobrovolně, je zdravotní pojišťovna povinna ze zákona tyto uplatňovat, tedy předepsat (platebním výměrem nebo výkazem nedoplatků) a v případě jejich nezaplacení vymáhat, třeba i prostřednictvím exekutorských úřadů.

Nepředepisuje se penále, které nepřesáhne v úhrnu 100 Kč za kalendářní rok. Rovněž platí, že nedoplatky pojistného, jejichž výše v úhrnu nepřesahuje u jednoho plátce pojistného a jedné pojišťovny 200 Kč, nelze vymáhat.

O prominutí vyměřeného penále lze požádat cestou odstranění tvrdosti

Žádost o odstranění tvrdosti může být podána v patnáctidenní lhůtě od doručení platebního výměru. Pouze v případech, kdy se dodatečně objeví nové skutečnosti, které OSVČ bez vlastního zavinění nemohla uplatnit do dne nabytí právní moci rozhodnutí, může být žádost o odstranění tvrdosti podána i později, nejpozději však do tří let od nabytí právní moci rozhodnutí. Pokud bylo OSVČ stanoveno penále výkazem nedoplatků, může si rovněž podat žádost o odstranění tvrdosti, a to ve lhůtě do osmi dnů. Jestliže žadatel tyto lhůty zmešká, nemůže zdravotní pojišťovna podané žádosti ani částečně vyhovět z důvodu opožděného podání.

Primární okolností, kterou zdravotní pojišťovna při projednávání žádosti zkoumá, je úhrada aktuálního dlužného pojistného v plné výši, neboli ke dni vydání rozhodnutí nesmí být u žadatele evidováno žádné dlužné pojistné. Rovněž je brána v úvahu platební morálka, to znamená, jak plátce v uplynulém období platil pojistné. Přihlíží se i k tomu, zda se jedná o první nebo již několikátou žádost o prominutí penále včetně toho, zda a případně v jakých částkách bylo již dříve penále prominuto. Každopádně je vždy komplexně posuzována podaná žádost a okolnosti bezprostředně související.

O podané žádosti rozhoduje při výši penále do 30 000 Kč příslušná zdravotní pojišťovna, u penále převyšujícího 30 000 Kč pak její Rozhodčí orgán.

Do konce roku 2021 činila sazba penále 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Zákonem č. 286/2021 Sb. se od 1. 1. 2022 stanoví výše penále podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení.

c)  zdravotní pojišťovna vyčíslí přeplatek

Jak je známo, podnikatelská sféra jako jediná platí pojistné formou záloh na pojistné a případného doplatku pojistného. Pokud zaplacené zálohy převyšují částku pojistného, které je OSVČ na základě výsledku vlastní podnikatelské činnosti (daňového základu) za rozhodné období daného kalendářního roku povinna zaplatit, dochází k přeplatku. I v případě řešení přeplatku pojistného lze postupovat dvojím způsobem: OSVČ může buď požádat zdravotní pojišťovnu o použití přeplatku na úhradu (části) záloh na pojistné pro příští období anebo požádá o jeho vrácení, přičemž za podání žádosti se vždy považuje i předložení Přehledu – s požadavkem na vrácení přeplatku. Zdravotní pojišťovna je pak podle zákona povinna vrátit přeplatek do jednoho měsíce od podání Přehledu za předpokladu, že OSVČ nemá vůči zdravotní pojišťovně splatný závazek. Přeplatek u OSVČ se samostatnou výdělečnou činností jako jediným (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů nemůže vzniknout tehdy, pokud jsou placeny zálohy v minimální zákonné výši, což je pro rok 2023 měsíční částka 2 722 Kč.

Pro řešení nedoplatku nebo přeplatku obecně platí promlčecí doba, která je pro obě strany s účinností od 1. 12. 2011 desetiletá (předtím byla pětiletá).

Podnikatelé by nikdy neměli podcenit povinnost podat opravný Přehled,

neboť zdravotní pojišťovny při výkonu své kontrolní činnosti spolupracují například s finančními úřady, kdy lze v rámci této spolupráce snadno zjistit rozdíly v příjmech a výdajích (v daňovém základu) předkládaných finančnímu úřadu a zdravotní pojišťovně.

Pokud OSVČ nepodá opravný Přehled, může vzít zdravotní pojišťovna tuto skutečnost v úvahu například i tehdy, když bude žádat o prominutí vyměřeného penále (viz výše).

A nepodá-li OSVČ Přehled vůbec, pak může zdravotní pojišťovna stanovit tzv. pravděpodobné pojistné ve smyslu ustanovení § 25a zákona č. 592/1992 Sb. (i z tohoto pravděpodobného pojistného běží penále) a ještě uložit pokutu až 50 000 Kč, a to i tehdy, není-li podán nejen řádný, ale i opravný Přehled.

ZÁKON č. 592/1992 Sb.,
o pojistném na veřejné
zdravotní pojištění

§ 25a

Pravděpodobná výše pojistného

(1) Jestliže zaměstnavatel nesplnil povinnost podat přehled podle § 25 odst. 3 nebo jestliže osoba samostatně výdělečně činná nesplnila povinnost podat přehled podle § 24 odst. 2 a 3 a tato povinnost nebyla splněna ani ve lhůtě určené příslušnou zdravotní pojišťovnou v písemné výzvě, může příslušná zdravotní pojišťovna stanovit rozhodnutím pravděpodobnou výši pojistného, pokud byl plátce pojistného v této výzvě na tento následek upozorněn.

(2) Při stanovení pravděpodobné výše pojistného vychází příslušná zdravotní pojišťovna z údajů a pomůcek, které má k dispozici nebo které si sama opatří. Údaje o počtu zaměstnanců zaměstnavatele si může příslušná zdravotní pojišťovna vyžádat od krajské pobočky Úřadu práce; tato pobočka je povinna tyto údaje jí sdělit, pokud je má k dispozici. Nelze-li pro nedostatek podkladů stanovit pravděpodobnou výši příjmů zaměstnance anebo osoby samostatně výdělečně činné, má se pro účely stanovení pravděpodobné výše pojistného za to, že jejich měsíčním příjmem je částka 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok,který o dva roky předchází kalendářnímu roku, ve kterém příslušná zdravotní pojišťovna stanoví pravděpodobnou výši pojistného; u osoby samostatně výdělečně činné se má přitom za to, že tato částka je jejím měsíčním příjmem ze samostatné výdělečné činnosti, který je již snížen o výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení. ⁴²⁾

(3) Stanovením pravděpodobné výše pojistného není dotčena povinnost předložit přehled podle § 24 odst. 2 a 3 nebo § 25 odst. 3 ani možnost uložit pokutu podle § 26. Je-li následně tento přehled předložen, příslušná zdravotní pojišťovna rozhodnutí o pravděpodobné výši pojistného - zruší.

(4) Plátci pojistného jsou povinni platit penále z dlužné částky pravěpodobné výše pojistného, a to ode dne, který bezprostředně následuje po dni splatnosti pojistného (§ 5 odst. 2 a § 7 odst. 2), ohledně něhož nebyl podán přehled podle § 24 odst. 2 a 3 nebo § 25 odst. 3, do dne, ve kterém byl tento přehled předložen, a to včetně tohoto dne. Ustanovení věty první platí přitom i tehdy, je-li penále z pravděpodobné výše pojistného vyšší než penále z pojistného podle přehledu podle § 24 odst. 2 a 3 nebo § 25 odst. 3; je-li penále z pravděpodobné výše pojistného nižší než penále z pojistného podle ...