−   nájemné a pachtovné placené předem,

−   předplatné,

−   náklady na zařazení většího rozsahu drobného majetku do používání.

Příklad

Nájemné (pachtovné) placené předem:

Firma (nájemce), která má účetní období shodné s kalendářním rokem, platí dle smlouvy s majitelem nájemné za sklad čtvrtletně předem. Na první čtvrtletí následujícího roku platí nájemné ve výši 350 000 Kč do 15. 12. běžného roku.

Správný postup účtování

Chybný postup účtování a oprava v následujícím období

*) Současně s účtováním nákladů, které patří do tohoto období, se zvyšuje pasivní položka vlastního kapitálu (426-Jiný výsledek hospodaření minulých let), která upravuje vlastní zdroje o jejich neoprávněné snížení v minulém období.

Účty:

381-Náklady příštích období

221-Peněžní prostředky na účtech

518-Ostatní služby

426-Jiný výsledek hospodaření minulých let

K syntetickým účtům je třeba doplnit vhodné analytické účty

Z hlediska daně z příjmů je třeba řešit situaci dodatečným přiznáním k dani z příjmů právnických osob za uplynulé období.

Významné opravy

v důsledku nesprávného účtování nebo neúčtování o nákladech a výnosech v minulých účetních obdobích, tedy opravy v období po schválení účetní závěrky a déle, se účtují na vrub nebo ve prospěch rozvahového pasivního účtu v položce vlastního kapitálu „Jiný výsledek hospodaření minulých let“.

O významných opravách chyb minulých let je nutné informovat v příloze účetní závěrky.

Uzavírání účetních knih má souvislost s výpočtem daňové povinnosti a podáním daňového přiznání k dani z příjmů. Princip oprav chyb minulých období je uveden v daňovém řádu (zejména § 138 až 144). I v dalších příkladech při opravách chyb budeme vycházet ze situace, kdy opravy jsou provedeny až po schválení účetní závěrky a déle.

V případě předplatného zpravidla využívají firmy možnost časově nerozlišovat nevýznamné a pravidelně se opakující příjmy a výdaje. O této možnosti je třeba rozhodnout vnitřním předpisem, kde je vhodné uvést tituly, které nebudou časově rozlišovány i hranici nevýznamnosti.

V případě pořízení většího rozsahu drobného majetku do používání, které je účtováno na vrub nákladů, je třeba rozložit výdaj s tím spojený do několika období. Je na rozhodnutí účetní jednotky, jak vnitřním předpisem rozhodne, kdy se jedná o „zařazení většího množství drobného majetku“ a na kolik období bude výdaj časově rozlišen. Například při nákupu vybavení do nové provozovny (nábytek, výpočetní technika apod.) firma rozhodne o časovém rozlišení výdaje za nábytek na období čtyř let a výdaje za výpočetní techniku na období 3 let.

Komplexní náklady příštích období

obsahují položky, které se týkají nákladů příštích účetních období a které se souhrnně vztahují k danému účelu (projektu), například:

−   náklady na přípravu a záběh výkonů a 

−   náklady na výzkum a vývoj,

−   náklady na dlouhodobou propagaci,

−   náklady na předzásobení.

Zúčtování komplexních nákladů příštích období se provede v účetním období, s nímž časově rozlišené náklady věcně souvisejí, nejpozději však do čtyř let od zaúčtování nákladů na účet komplexních nákladů příštích období, s výjimkou případů vyplývajících ze smluv, respektive platných předpisů.

Příklad

Firma v průběhu běžného období vynaložila náklady na dlouhodobou propagaci (materiálové náklady, mzdové náklady, externí služby) v celkové výši 2 800 000 Kč. Propagace bude probíhat v následujících dvou letech.

Správný postup účtování

Účty:

382-Komplexní náklady příštích období

555-Tvorba a zúčtování komplexních nákladů příštích období

Je nutné zajistit vhodné analytické účty v účtové třídě 5 nebo náklady označit konkrétní zakázkou, aby jejich zúčtování na vrub komplexních nákladů příštích období nebylo v praxi obtížné. Pro každou konkrétní akci je třeba vypracovat specifickou dokumentaci.

Chybný postup účtování

Z hlediska daně z příjmů je třeba řešit situaci dodatečným přiznáním k dani z příjmů právnických osob za uplynulé období. O situaci je třeba informovat v příloze v účetní závěrce.

Výdaje příštích období

obsahují náklady, které souvisejí s běžným účetním obdobím, avšak výdaj na ně nebyl dosud uskutečněn, například:

Konkrétními příklady jsou zejména:

−   nájemné a pachtovné placené pozadu,

−   prémie a odměny placené po uplynutí roku v případě, že na tyto odměny vznikl právní nárok již v běžném období, čili představuje nárokovou složku mzdy vázanou na dosažení konkrétních cílů, která se vypočte až v následujícím období po uzavření účetních knih.

Lze vyúčtovat pouze částky, u nichž je známo, že se v budoucích obdobích vynaloží na příslušný účel a v určité výši.

Příklad

Příklad správných souvztažností účtování prémií a odměn, které mají souvislost s běžným obdobím, ale budou vyplaceny až v následujícím období:

Účty:

383-Výdaje příštích období

521-Mzdové náklady

524-Zákonné sociální a zdravotní pojištění

Příklad nesprávných souvztažností

Náklady z titulu prémií měly být účtovány v běžném období; v následujícím účetním období je třeba tyto náklady snížit (nepatří do tohoto období) souvztažně se snížením pasivního účtu 426.

Z hlediska daně z příjmů je vhodné řešit situaci dodatečným přiznáním k dani z příjmů právnických osob za uplynulé období.

Výnosy příštích období

obsahují příjmy, které věcně patří do výnosů v příštích účetních obdobích, například:

-    nájemné a pachtovné přijaté předem,

-    částky přijatých paušálů předem na zajištění servisních služeb,

-    přijaté předplatné.

O výnosech příštích období se zpravidla účtuje souvztažně s příjmem peněz. Zúčtování výnosů příštích období se provede v období, s kterým věcně souvisejí. U příjmů, které věcně patří do výnosů v několika příštích obdobích, je potřeba zvolit vhodný způsob jejich rozdělení mezi různá období.

Příklad

Firma přijímá na zajištění servisních služeb v následujícím období částky v celkové výši 750 000 Kč.

Správný postup:

Účty:

384-Výnosy příštích období

602-Tržby z prodeje služeb

Chybný postup:

Z hlediska daně z příjmů je třeba řešit situaci dodatečným přiznáním k dani z příjmů právnických osob za uplynulé období. O situaci je třeba informovat v příloze v účetní závěrce.

Příjmy příštích období,

které patří mezi aktivní účty časového rozlišení, obsahují částky účetní jednotkou nepřijaté, které časově a věcně souvisejí s výnosy běžného účetního období a nejsou účtovány přímo na účtech pohledávek, například:

−   výnosové provize,

−   provedené a odebrané dosud nevyúčtované práce a služby.

Účtuje se souvztažnými zápisy ve prospěch příslušných účtů účtové třídy 6.

Příklad

Příklad správných souvztažností účtování výnosových provizí, které mají souvislost s běžným obdobím:

Účty:

311-Pohledávky z obchodních vztahů

385-Příjmy příštích období

Chybný postup:

Z hlediska daně z příjmů je třeba řešit situaci dodatečným přiznáním k dani z příjmů právnických osob za uplynulé období. O situaci je třeba informovat v příloze v účetní závěrce.

Dohadné účty aktivní

jsou výnosy (návazně pohledávky), jejichž vznik věcně a časově patří do běžného účetního období, ale pro jejichž zaúčtování účetní jednotka neobdržela podklady (doklad), například:

-    pohledávka za pojišťovnou v důsledku pojistných událostí v případech, kdy nebyla ještě poskytnuta pojistná náhrada a pojišťovna nepotvrdila ke konci rozvahového dne konečnou výši náhrady,

-    výnosové úroky, které nebyly zahrnuty do bankovního vyúčtování za běžné účetní období, respektive toto bankovní vyúčtování bylo chybné,

-    odhad poplatků z licencí nebo jiných majetkových práv, pokud není ještě známa výše poplatků.

Výše uvedené případy se vyúčtují se souvztažným zápisem ve prospěch příslušného účtu účtových skupin 64 – Jiné provozní výnosy nebo 66 – Finanční výnosy.

Příklad

Příklad správných souvztažností účtování nepotvrzené náhrady od pojišťovny, která má souvislost s běžným obdobím:

Účty:

388-Dohadné účty aktivní

378-Jiné pohledávky

648-Ostatní provozní výnosy

Chybný postup:

Z hlediska daně z příjmů je třeba řešit situaci dodatečným přiznáním k dani z příjmů právnických osob za uplynulé období. O situaci je třeba informovat v příloze v účetní závěrce.

Dohadné účty aktivní se vykazují buďto jako dlouhodobé pohledávky, nebo jako krátkodobé pohledávky, podle toho, zda se očekává jejich splatnost v období delším nebo kratším než je jeden rok od okamžiku, ke kterému je sestavena účetní závěrka.

Dohadné účty pasivní

jsou dluhy, jejichž opodstatněnost plyne z uzavřených smluv, avšak nejsou doloženy veškerými potřebnými doklady, a proto není známa jejich přesná výše, například:

-    nevyfakturované dodávky například zásob, služeb; jde o situaci, kdy určitá dodávka již byla realizována, avšak dodavatel dosud neprovedl vyúčtování, podle kterého by mohlo být účtováno o klasickém dluhu a přesné částce,

-    poměrná část silniční daně při účtování v hospodářském roce,

-    náhrada za nevybranou dovolenou, pokud bude proplacena v příštím roce.

Příklad

Příklad správných souvztažností účtování nevyfakturovaných dodávek:

Účty:

389-Dohadné účty pasivní

379-Jiné dluhy

518-Ostatní služby

Chybný postup:

Z hlediska daně z příjmů je třeba řešit situaci dodatečným přiznáním k dani z příjmů právnických osob za uplynulé období. O situaci je třeba informovat v příloze v účetní závěrce.

Dohadné účty pasivní se vykazují buďto jako dlouhodobé dluhy, nebo jako krátkodobé dluhy, podle toho, zda se očekává jejich splatnost v období delším nebo kratším než je jeden rok od okamžiku, ke kterému je sestavena účetní závěrka.

Závěr

Účtování o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do správného účetního období patří k základním pravidlům, které je třeba v účetnictví respektovat. Účetní i daňové předpisy dávají možnost v určitých případech časově nerozlišovat nevýznamné a pravidelně se opakující příjmy a výdaje, z toho důvodu je třeba v konkrétní firmě rozhodnout o této možnosti. V případě, že firma rozhodne o možnosti časově nerozlišovat nevýznamné příjmy a výdaje, je třeba stanovit vnitřním předpisem, o které příjmy a výdaje se bude jednat a dále vymezit co rozumí nevýznamnou částkou; přičemž musí respektovat, že určité položky se musí vždy časově rozlišovat (např. platby za spotřebu elektrické energie, plynu, vody; přijaté a placené nájemné včetně finančního leasingu, náklady na technický rozvoj, přípravu a záběh výroby). Možnost volby není u konkrétních položek (pokuty, penále, manka a škody), které časově rozlišovat nelze.

Ing. Zdenka Cardová