Optimalizace daně
z příjmů FO

Povinností každého poplatníka je z dosažených zdanitelných příjmů platit daň. Ovšem získané příjmy z výdělečné činnosti lze využít i příjemněji – pro uspokojení potřeb své rodiny, ke své aktivní kulturní či sportovní činnosti, k realizaci svých koníčků, k relaxaci nebo rekreaci, popřípadě ke vzdělávání. Úspěšně lze využít tzv. daňovou optimalizaci, spočívají v takovém postupu poplatníka, kdy při využití všech zákonných možností obsažených v zákonu o daních z příjmů je dosaženo odvedení co nejnižší daně z příjmů. Daňovou optimalizací se zabýváme v průběhu zdaňovacího období, ale především v závěru zdaňovacího období v souvislosti s přípravou daňového přiznání k dani z příjmů. Kromě snahy zaplatit optimální, resp. co nejnižší, daň z příjmů je zásadní snahou rovněž zvolit takový postup, aby poplatník daně z příjmů fyzických osob plně využil všech nezdanitelných částí základu daně (§ 15 ZDP) a všech odpočtů od základu daně (dle § 34 ZDP) a rovněž všech slev na dani specifikovaných v § 35ba ZDP. Je nutno si uvědomit, že neuplatněné nezdanitelné části základu daně (dary, úroky z úvěru ze stavebního spoření a z hypotečních úvěrů, odpočet příspěvků na penzijní připojištění a na doplňkové penzijní spoření a odpočet příspěvků na soukromé životní pojištění) a neuplatněné slevy na dani (základní sleva na poplatníka, sleva na manželku, sleva na invaliditu, sleva na studenta, sleva za umístění dítěte) propadají, pokud nejsou uplatněny v příslušném zdaňovacím období.

Dále si uvedeme některé situace, kdy lze využít příslušných ustanovení zákona o dani z příjmů k daňové optimalizaci, tedy k platbě co nejnižší daně a k současnému využití všech nezdanitelných částí základu daně a slev na dani.

Ing. Ivan Macháček

989. Požádání o stanovení záloh na daň jinak

Na základě daňové povinnosti uvedené v daňovém přiznání za rok 2018 platí OSVČ čtvrtletní zálohy na daň z příjmů k 15. 6., k 15. 9. a k 15. 12. 2019 a dále k 15. 3. 2020 ve výši 45 500 Kč. V roce 2019 se podnikateli nedaří a za období od ledna do září 2019 dosáhl výrazně nižších příjmů než za stejné období roku 2018.

Může poplatník požádat o snížení záloh na dani?

Ze znění § 174 odst. 5 DŘ vyplývá, že v odůvodněných případech stanoví správce daně zálohy jinak, popřípadě povolí výjimku z povinnosti daň zálohovat, a to i za celé zdaňovací období.

V daném případě může poplatník požádat svého správce daně v dostatečném předstihu před splatností zálohy na daň 15. 12. 2019 o stanovení nižší zálohy. V žádosti je nutno doložit negativní výsledky podnikání ve srovnání s předcházejícím zdaňovacím obdobím. Správce daně může rozhodnout o snížení zálohy nebo zrušení povinnosti platit zálohu splatnou k 15. 12. 2019, resp. k 15. 3. 2020.

990. Upřednostnění paušálních výdajů

Podnikatel provozuje řemeslnou živnost. Z důvodu snížení limitní výše pro uplatnění paušálních výdajů na základě zákona č. 170/2017 Sb. přešel v roce 2018 z paušálních výdajů na daňovou evidenci. Jeho manželka je bez zdanitelných příjmů a je v domácnosti, děti zatím nemají. Podnikatel dosáhne za rok 2019 zdanitelných příjmů ve výši 1 850 000 Kč a daňově uznatelných výdajů ve výši 1 150 000 Kč. Jiné příjmy poplatník nemá.

Jak se bude poplatník rozhodovat v souvislosti s optimalizačním řešením za rok 2019 v souvislosti s přijetím zákona č. 80/2019?

V daném případě je pro poplatníka výhodné v roce 2019 přejít z daňové evidence na paušální výdaje. Na rozdíl od roku 2018, kdy činila limitní výše příjmů 1 milion Kč pro uplatnění 80 % výdajů u řemeslné živnosti, v roce 2019 na základě zákona č. 80/2019 Sb. činí tato částka 2 miliony Kč. Poplatník však nesmí zapomenout na případnou úpravu základu daně z příjmů za rok 2018 dle § 23 odst. 8 písm. b) ZDP v podaném dodatečném daňovém přiznání za rok 2018 včetně podání opravného přehledu na OSSZ.

Pozitivním výsledkem přechodu na paušální výdaje v roce 2019 je i snížení odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Při uplatnění paušálních výdajů je u poplatníka za rok 2019 nižší základ daně z příjmů než při uplatnění skutečných výdajů, což má dopad na jeho odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění, a to snížení o částku 0,5 x (700 000 Kč – 370 000 Kč) x 0,427 = 70 455 Kč. V daném případě poplatník přechodem na uplatnění paušálních výdajů v roce 2019 sníží daňové zatížení o 49 500 Kč a pojistné zatížení o 70 455 Kč.

991. Uplatnění daňové ztráty a odpočet výdajů na výzkum a vývoj

Poplatník daně z příjmů fyzických osob vynaloží ve zdaňovacím období roku 2019 výdaje na výzkum a vývoj splňující podmínky pro uplatnění těchto výdajů jako odpočet od základu daně ve výši 50 500 Kč, což je méně, než tomu bylo ve zdaňovacím období roku 2018. Podnikatel vede daňovou evidenci. Základ daně z příjmů před uplatněním odpočtů v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2019 činí 350 500 Kč. Poplatník má ještě neuplatněný zbytek daňové ztráty ze zdaňovacího období roku 2014 ve výši 190 000 Kč.

Jak může poplatník optimalizovat daňovou povinnost při uplatnění daňové ztráty?

Odpočet od základu daně na podporu výzkumu a vývoje se uplatní ve zdaňovacím období, kdy nárok na odpočet poplatníkovi daně z příjmů fyzických a právnických osob vznikl. Pokud není možno odpočet na podporu výzkumu a vývoje odečíst z důvodu nízkého základu daně nebo daňové ztráty v příslušném zdaňovacím období, pak podle znění § 34 odst. 5 ZDP lze odpočet odečíst nejpozději ve třetím období následujícím po období, ve kterém vznikl.

V bodu 9 pokynu D-288 se uvádí, že v zákoně o daních z příjmů není určeno v § 34 pořadí položek odčitatelných od základu daně. Proto je na rozhodnutí poplatníka, zda uplatní jako první odpočet dle § 34 odst. 1 (odpočet daňové ztráty), nebo odpočet na podporu výzkumu a vývoje, anebo odpočet na podporu odborného vzdělávání. Poplatník však musí respektovat pro uplatnění položek odčitatelných od základu daně lhůty uvedené v § 34 ZDP, tj.:

•    daňovou ztrátu lze odečíst nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje,

•    odpočet na podporu výzkumu a vývoje lze odečíst nejpozději ve třetím období následujícím po období, ve kterém nárok na odpočet vznikl,

•    odpočet na podporu odborného vzdělávání lze odečíst nejpozději ve třetím období následujícím po období, ve kterém nárok na odpočet vznikl.

V daném případě má poplatník poslední možnost uplatnit zůstatek neuplatněné daňové ztráty z roku 2014 v daňovém přiznání za rok 2019, protože ve zdaňovacím období roku 2020 s ohledem na znění § 34 odst. 1 ZDP již tuto ztrátu nejde uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně.

Poplatník v daňovém přiznání za rok 2019 sníží základ daně pouze o zbývající část neuplatněné daňové ztráty z roku 2014, takže jeho základ daně bude činit 160 500 Kč a výsledná daň po uplatnění základní slevy na dani na poplatníka činí 0 Kč. Výdaje na výzkum a vývoj vynaložené v roce 2019 a zahrnuté v daňových výdajích roku 2019, splňující podmínku pro uplatnění odpočtu od základu daně, se rozhodne poplatník uplatnit jako odpočet od základu daně v daňovém přiznání za rok 2020.

992. Změna zálohového období

Poplatník využívá k podávání daňových přiznání k dani z příjmů dlouhodobě daňového poradce. V zálohovém období započatém dnem 2. 7. 2019 hradí čtvrtletní zálohy na daň odvozené z daňové povinnosti uvedené v daňovém přiznání za rok 2018, a to ve výši 67 000 Kč. V roce 2019 však u něho došlo k určité krizi v podnikání a jeho tržby se výrazně snížily. Předpokládá, že po uplatnění odpočtů příspěvků na doplňkové penzijní spoření, poskytnutých darů sportovnímu oddílu a odpočtu úroků z úvěru ze stavebního spoření a po následném uplatnění základní slevy na poplatníka a daňového zvýhodnění na 2 vyživované děti bude jeho výsledná daň činit za rok 2019 nejvýše 25 000 Kč.

Jak může poplatník snížit placení záloh na daň?

Poplatník za zdaňovací období 2019 nebude využívat služeb daňového poradce souvisejících s podáním daňového přiznání a toto daňové přiznání si podá sám nejpozději do 1. 4. 2020. Při zvolení tohoto postupu nové zálohové období nastává již po tomto dni.

Poplatník tak ke dni 15. 6. 2020 ušetří platbu jedné čtvrtletní zálohy oproti situaci, kdyby i za zdaňovací období 2019 zpracovával a podával daňové přiznání ke dni 1. 7. 2020 a musel by k 15. 6. 2020 hradit čtvrtletní zálohu 67 000 Kč odvozenou z daňové povinnosti na základě daňového přiznání za rok 2018.

993. Posouzení vhodnosti uplatnění paušálních výdajů na dopravu

Podnikatel používá k pracovním cestám svůj soukromý automobil nezahrnutý v obchodním majetku. Pro podnikatelské účely najede za rok 2019 celkem 7 500 km. V technickém průkazu vozidla je uvedena spotřeba paliva pro kombinovaný provoz 5,6 l na 100 km (BA 95). Pracovní cesty uskutečnil ve všech měsících roku 2019.

Je v daném případě vhodné uplatnit paušální výdaje na dopravu?

Pokud podnikatel bude postupovat podle § 24 odst. 2 písm. k) bod 3 ZDP, může si v roce 2019 uplatnit za najetý kilometr k podnikatelským účelům soukromým vozidlem sazbu základní náhrady 4,10 Kč/km a náhradu za spotřebované PHM dle vyhlášky MPSV č. 333/2018 Sb. Při ujetí 7 500 km za rok pro podnikatelské účely si může podnikatel uplatnit do daňových výdajů součet sazby základní náhrady a náhradu výdajů za spotřebované pohonné hmoty:

7 500 km x 4,10 Kč/km + 5,6 : 100 x 7 500 km x 33,10 Kč/l = 44 652 Kč.

Pro podnikatele je výhodnější, když si po celý rok uplatní krácený paušální výdaj na dopravu ve výši 4 000 Kč x 12 měsíců = 48 000 Kč. Takto se může rozhodnout i v době přípravy na sestavení daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019.

994. Změna zálohového období s využitím služeb daňového poradce

Poplatník hradí v zálohovém období započatém dnem 1. 4. 2019 čtvrtletní zálohy na daň ve výši 45 000 Kč, odvozené z daňové povinnosti na základě daňového přiznání za rok 2018. V rámci přípravy daňového přiznání za zdaňovací období 2019 poplatník zjistí, že vypočtená daň výrazně převyšuje daňovou povinnost roku 2018 a poplatník by musel na základě nové daňové povinnosti platit čtvrtletní zálohy počínaje 15. 6. 2020 ve výši 58 400 Kč.

Jaká je výhoda uzavření smlouvy s daňovým poradcem pro změnu platby záloh?

Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období, přičemž zálohové období je období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období.

V daném případě je vhodné, aby poplatník uzavřel smlouvu s daňovým poradcem a využil znění § 136 odst. 2 daňového řádu. Zde se uvádí, že jde-li o daňový subjekt, jehož daňové přiznání zpracovává a podává poradce, podává se daňové přiznání nejpozději do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. To platí, je-li příslušná plná moc udělená poradci uplatněna u správce daně před uplynutím tříměsíční lhůty pro podání daňového přiznání. Při zvolení tohoto postupu zpracovává a podává daňové přiznání za poplatníka daňový poradce nejpozději do termínu 1. 7. 2020, takže nové zálohové období nastává až po tomto dni. Ke dni 15. 6. 2020 tak poplatník bude hradit původní čtvrtletní zálohu 45 000 Kč a novou zvýšenou zálohu stanovenou na základě daňového přiznání za rok 2019 tak poprvé bude hradit až k 15. 9. 2020.

995. Správné uplatnění daňové ztráty z předcházejících zdaňovacích období

Fyzická osoba má za rok 2019 příjmy ze závislé činnosti a z podnikání. V daňovém přiznání vyčíslí následující dílčí základy daně:

–   dílčí základ daně ze závislé činnosti 215 000 Kč,

–   dílčí základ daně z podnikání 162 000 Kč.

Z roku 2017 má dosud neuplatněnou část daňové ztráty z podnikání ve výši 110 000 Kč. Poplatník uplatňuje za rok 2019 odpočet příspěvků na doplňkové penzijní spoření ve výši 18 000 Kč, odpočet pojistného na soukromé životní pojištění ve výši 24 000 Kč, odpočet zaplacených úroků z poskytnutého úvěru ze stavebního spoření ve výši 36 000 Kč, odpočet daru poskytnutého fotbalovému klubu ve výši 30 000 Kč, základní slevu na dani na poplatníka a slevu za umístění dítěte v mateřské škole ve výši 10 800 Kč. Daňové zvýhodnění na dítě uplatňuje dle dohody manželů manželka.

V jaké výši by měl poplatník uplatnit daňovou ztrátu v roce 2019?

S ohledem na výši dílčího základu daně z podnikání by poplatník mohl uplatnit v daňovém přiznání za rok 2019 celou výši dosud neuplatněné daňové ztráty z roku 2017.

To by pro něho mělo následující daňové důsledky:

Zákon o daních z příjmů nestanoví způsob odpočtu daňové ztráty v následujících zdaňovacích obdobích, a proto lze odpočet daňové ztráty využít v pěti zdaňovacích obdobích následujících po období, za které byla daňová ztráta vyměřena, k optimalizaci daňové povinnosti poplatníka. Pro poplatníka daně z příjmů fyzických osob je vhodné uplatnit vždy jen takový odpočet dosud neuplatněné daňové ztráty z předchozích zdaňovacích období, aby mohl uplatnit všechny nezdanitelné částky dle § 15 a slevy na dani dle § 35 a § 35ba zákona, které by jinak při jejich neuplatnění v daném zdaňovacím období propadly.

V daném případě si poplatník nemůže uplatnit slevu za umístění dítěte, ani plnou výši slevy na poplatníka. Je pro něho proto výhodnější uplatnit v daňovém přiznání za rok 2019 všechny nezdanitelné části základu daně a slevy na dani v plné výši a tomu přizpůsobit odpočet daňové ztráty z roku 2017.

V tomto optimalizačním řešení jsou uplatněny všechny nezdanitelné části základu daně a všechny slevy na dani v plné výši a daňová povinnost poplatníka je nulová.

996. Posouzení vhodnosti uplatnění paušálních výdajů na dopravu

Podnikatel používá pro tuzemské pracovní cesty soukromé vozidlo nezahrnuté v obchodním majetku. Jedná se o Opel Astru se spotřebou motorové nafty dle technického průkazu 4,6/3,6/3,9 na 100 km. Pro podnikatelské účely najede za rok 2019 celkem 12 500 km. Pracovní cesty uskutečnil ve všech měsících roku 2019.

Je v daném případě vhodné uplatnit paušální výdaje na dopravu?

Pokud podnikatel bude postupovat podle § 24 odst. 2 písm. k) bod 3 ZDP, může si v roce 2019 uplatnit za najetý kilometr k podnikatelským účelům soukromým vozidlem sazbu základní náhrady 4,10 Kč/km a náhradu za spotřebované PHM dle vyhlášky MPSV č. 333/2018 Sb. ve výši 33,60 Kč/l. Při ujetí 12 500 km za rok pro podnikatelské účely si může podnikatel uplatnit do daňových výdajů součet sazby základní náhrady a náhradu výdajů za spotřebované pohonné hmoty:

12 500 km x 4,10 Kč/km + 3,9 : 100 x 12 500 km x 33,60 Kč/l = 67 630 Kč.

Při uplatnění paušálních výdajů na dopravu by si mohl podnikatel uplatnit částku 48 000 Kč. V daném případě je pro podnikatele výhodnější uplatňovat výdaje na dopravu soukromým vozidlem nezahrnutým v obchodním majetku dle § 24 odst. 2 písm. k) bod 3 ZDP.

997. Upřednostnění skutečných výdajů

Daňový poradce dosáhne za rok 2019 příjmů dle § 7 odst. 1 písm. c) ZDP ve výši 1 090 000 Kč. Uplatňuje paušální výdaje ve výši 40 % z příjmů. V průběhu roku 2019 provedl opravu své kanceláře, nakoupil nový kancelářský nábytek, nový počítač a kopírku. V rámci přípravy daňového přiznání za rok 2019 zjistí v lednu 2020, že jeho skutečné daňové výdaje včetně odpisů z hmotného majetku dosáhnou výše 628 000 Kč. K 31. 12. 2018 neeviduje žádné pohledávky. Poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění na dvě děti.

Jsou pro poplatníka výhodnější paušální výdaje, nebo skutečné výdaje?

Optimalizační porovnání zdanění v roce 2019

Pro poplatníka je v roce 2019 výhodnější přejít z paušálních výdajů na vedení daňové evidence. Pozitivním výsledkem přechodu z paušálních výdajů na skutečné výdaje v roce 2019 je i snížení odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Při uplatnění paušálních výdajů je u poplatníka za rok 2019 vyšší základ daně z příjmů než při uplatnění skutečných výdajů, což má dopad na jeho odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění, a to zvýšení o částku 0,5 x (654 000 Kč – 462 000 Kč) x 0,427 = 40 992 Kč. V daném případě při přechodu v roce 2019 z paušálních výdajů na skutečné výdaje poplatník sníží daňové zatížení o 28 800 Kč a pojistné zatížení o 40 992 Kč.

998. Optimalizace v případě vedení daňové evidence

Podnikatel, který vede daňovou evidenci, by chtěl v mezích zákona o daních z příjmů snížit svou daňovou povinnost.

Jaké jsou možnosti podnikatele?

V rámci sestavení daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob může poplatník, který vede daňovou evidenci dle § 7b ZDP, uplatnit v daňových výdajích například:

•    zakoupený movitý majetek, který nesplňuje ve smyslu § 26 odst. 2 písm. a) ZDP podmínku zařazení jako hmotný majetek, tj. vstupní cena tohoto majetku je nižší než 40 000 Kč – půjde např. o zakoupení počítače, notebooku, tiskárny, přístrojů a nářadí, mobilu, tabletu, kancelářského nábytku do podnikatelské kanceláře apod., a to i v případě, že tento movitý majetek bude zakoupen až v závěru kalendářního roku;

•    veškerý nehmotný majetek (např. software) bez ohledu na jeho vstupní cenu pořízený v průběhu zdaňovacího období dle § 24 odst. 2 písm. zn) ZDP;

•    veškeré nákupy režijního materiálu a zásoby materiálu pořízené v průběhu kalendářního roku i pořízené v rámci „předzásobení“ ke konci kalendářního roku;

•    tvorbu rezerv na opravy hmotného majetku zahrnutého v obchodním majetku poplatníka v souladu s § 7 ZoR a § 24 ods. 2 písm. i) ZDP;

•    nejen v průběhu podnikání, ale i v roce zahájení podnikání může poplatník uplatnit vyšší daňově uznatelné výdaje, než činí jeho dosažené zdanitelné příjmy, a ztrátu může uplatnit v následujících 5 zdaňovacích obdobích v souladu s § 34 odst. 1 ZDP.

Všechny výše uvedené výdaje však musí být účelně vynaložené a zdůvodnitelné. V případě daňové evidence má na rozdíl od účetnictví podnikatel tu výhodu, že pro daňové účely může využít veškeré výdaje od 1. ledna do 31. prosince 2019 a nemusí uplatňovat časové rozlišení těchto výdajů, jako se tomu děje při vedení účetnictví.

999. Spolupracující osoba a solidární zvýšení daně

Podnikatel dosáhne za rok 2019 zdanitelných příjmů z provozování řemeslné živnosti ve výši 3 400 000 Kč. K těmto příjmům uplatňuje paušální výdaje ve výši 80 %, a to do výše zákonem stanoveného limitu 1 600 000 Kč. Jeho manželka má zdanitelné příjmy z provozování živnosti ve výši 520 000 Kč za rok 2019, ke kterým uplatňuje prokazatelné výdaje ve výši 340 000 Kč.

Může reálná spolupráce manželky zamezit solidárnímu zvýšení daně u manžela?

Pokud by s podnikatelem nespolupracovala manželka, byl by jeho základ daně 1 800 000 Kč a podnikatel by musel uplatnit solidární zvýšení daně ve výši:

(1 800 000 Kč – 1 569 552 Kč) x 0,07 = 16 131,36 Kč.

Pokud je podnikatel s ohledem na dosažený základ daně z příjmů nucen uplatnit za zdaňovací období solidární zvýšení daně dle § 16a ZDP, může výhodně využít institutu spolupráce osob podle § 13 ZDP. Musí jít pochopitelně o reálnou spolupráci. V tomto případě se provádí výpočet solidárního zvýšení daně dle § 16a ZDP až po rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osobu. Spolupracující osoba přejímá do svého základu daně určitý podíl příjmů a výdajů poplatníka, a proto rovněž není rozhodující při rozdělení výdajů poplatníka, jakým způsobem uplatňuje poplatník výdaje – zda ve skutečně prokázané výši, nebo procentem z příjmů dle § 7 odst. 7 ZDP. Výhodou spolupráce osob je skutečnost, že poměr rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osobu nemusí odpovídat reálné spolupráci spolupracující osoby s podnikatelem. I při minimální reálné spolupráci je možné rozdělit na spolupracující osobu plnou výši maximální možné částky dle § 13 ZDP, přičemž poměr převedených příjmů a výdajů na spolupracující osobu je možné stanovit až podle výše daňového základu daně podnikatele při sestavování daňového přiznání za příslušné zdaňovací období (kalendářní rok). Využití institutu spolupráce osob však neovlivní negativní důsledky stanovených limitů výše paušálních výdajů dle § 7 odst. 7 ZDP, protože při uplatnění institutu spolupracujících osob se dle § 13 ZDP na spolupracující osobu převádějí příjmy a výdaje, tedy paušální výdaje podnikatele stanovené s ohledem na jejich maximální limitní výši dle § 7 odst. 7 ZDP.

V daném případě při spolupráci manželky může na ni podnikatel převést limitní výši 540 000 Kč rozdílu příjmů a výdajů, tj. 30 % svých příjmů a výdajů. Zdanění obou osob bude v roce 2019 následující:

Ani manžel, ani manželka nemusí v daňovém přiznání k dani z příjmů za rok 2019 uplatnit solidární zvýšení daně, protože jejich základ daně z podnikání je nižší než 1 569 552 Kč. Dochází tak k úspoře na dani tím, že manžel nemusí zaplatit solidární zvýšení daně 16 132 Kč.

1000. Poplatník s vysokým základem daně z příjmů a uplatnění odpisů

Poplatník dosáhne za zdaňovací období 2019 vyššího daňového základu, než očekával, přičemž vede daňovou evidenci. V průběhu roku zakoupil několik druhů hmotného majetku.

Jaké jsou možnosti daňové optimalizace prostřednictvím daňových odpisů?

U nově pořízeného hmotného majetku ve zdaňovacím období 2019 má poplatník následující možnosti, které povedou ke snížení základu daně:

a)  uplatnění zrychleného odpisování namísto rovnoměrného odpisování

b)  zvýšení odpisů v 1. roce rovnoměrného odpisování

     Poplatník, který je prvním odpisovatelem, může maximální roční odpisové sazby podle jednotlivých odpisových skupin stanovené v § 31 odst. 1 písm. a) ZDP v 1. roce rovnoměrného odpisování zvýšit:

•    o 20 % dle písm. b) u poplatníka s převážně zemědělskou a lesní výrobou, který je prvním odpisovatelem stroje pro zemědělství a lesnictví, v klasifikaci produkce CZ-CPA označeného kódem 28.3,

•    o 15 % dle písm. c) u poplatníka, který je prvním odpisovatelem zařízení pro čištění a úpravu vod a pro třídicí a úpravárenské zařízení na zhodnocení druhotných surovin,

•    o 10 % dle písm. d) u poplatníka, který je prvním odpisovatelem hmotného majetku zatříděného v odpisových skupinách 1 až 3 s výjimkou hmotného majetku uvedeného pod písm. b) a c). Omezení zvýšení odpisové sazby v 1. roce rovnoměrného odpisování platí pro letadla, motocykly a osobní automobily ve smyslu znění § 31 odst. 5 ZDP.

c)  zvýšení odpisů v 1. roce zrychleného odpisování

     Poplatník, který je prvním odpisovatelem, může vypočtený odpis v 1. roce zrychleného odpisování zvýšit podle § 32 odst. 2 písm. a) ZDP o:

•    20 % vstupní ceny stroje pro zemědělství a lesnictví v klasifikaci produkce CZ-CPA označeného kódem 28.3 u poplatníka s převážně zemědělskou a lesní výrobou,

•    15 % vstupní ceny zařízení pro čištění a úpravu vod a pro třídicí a úpravárenské zařízení na zhodnocení druhotných surovin,

•    10 % vstupní ceny hmotného majetku zatříděného podle tohoto zákona v odpisových skupinách 1 až 3 s výjimkou hmotného majetku uvedeného v předešlých bodech a v § 31 odst. 5 zákona.

1001. Vozidlo zahrnuté v obchodním majetku

Podnikatel používá k pracovním cestám automobil zahrnutý v obchodním majetku. Pro podnikatelské účely najede za rok 2019 celkem dle evidence jízd 29 500 km. V technickém průkazu vozidla je uvedena spotřeba paliva pro kombinovaný provoz 5,4 l na 100 km (BA 95). Pracovní cesty uskutečnil ve všech měsících roku 2019.

Je v tomto případě vhodné uplatnit paušální výdaje na dopravu?

Pokud podnikatel bude postupovat podle § 24 odst. 2 písm. k) bod 1 ZDP, uplatní do daňových výdajů výdaje za spotřebované pohonné hmoty v prokázané výši. Předpokládejme, že v průměru za rok 2019 nakoupil benzin za cenu 32,10 Kč/litr. Při ujetí 29 500 km za rok pro podnikatelské účely činí jeho výdaje za spotřebované PHM:

5,4 : 100 x 29 500 km x 32,10 Kč/l = 51 135 Kč.

Tato částka je nižší, než činí paušální výdaje na dopravu 60 000 Kč za rok. Pro podnikatele je proto výhodnější, když si po celý rok uplatní výdaje za spotřebované pohonné hmoty formou paušálu, tedy za celý rok částku 60 000 Kč.

1002. Zdanění prodeje hmotného majetku

Soukromý zemědělec prodal v roce 2019 traktor zařazený v obchodním majetku, který je již zcela daňově odepsán. Prodej se uskuteční na základě kupní smlouvy za sjednanou cenu 98 000 Kč.

Jaké jsou optimalizační možnosti poplatníka související s prodejem hmotného majetku?

Příjem z prodeje traktoru zahrnutého v obchodním majetku je zdaněn jako příjem dle § 7 ZDP. Vzhledem k tomu, že traktor již nemá žádnou daňovou zůstatkovou cenu, nebude možno uplatnit k příjmům z prodeje žádné daňové výdaje. Prodej hmotného majetku zvýší dílčí základ daně dle § 7 ZDP o částku 98 000 Kč, a dojde tak ke zvýšení daně z příjmů o 98 000 Kč x 0,15 = 14 700 Kč. Prodej traktoru rovněž zvýší vyměřovací základ pro odvod sociálního a zdravotního pojištění o částku 0,5 x 98 000 Kč = 49 000 Kč, a tím zvýší pojistné o 49 000 Kč x 0,427 = 20 923 Kč.

Pro podnikatele je výhodnější před prodejem traktoru tento vyřadit z obchodního majetku. Příjem z prodeje by byl zdaněn jako ostatní příjem v rámci dílčího základu daně dle § 10 ZDP, ale současně by poplatník ušetřil na pojistném, protože příjmy zdaňované dle § 10 ZDP nevchází do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Celková úspora při tomto postupu tak činí 20 923 Kč. Poplatník ušetří i z platby zálohy na daň v zálohovém období od data podání daňového přiznání za rok 2019, protože pro stanovení záloh na daň jsou vyloučeny příjmy dle § 10 ZDP.

1003. Poplatník s nízkým základem daně z příjmů a uplatnění odpisů

Poplatník dosáhne za zdaňovací období 2019 nižšího daňového základu, než očekával, přičemž vede daňovou evidenci. Přitom poplatník hodlá uplatnit nezdanitelné části základu daně dle § 15 ZDP a dále slevy na dani dle § 35ba ZDP. V průběhu roku zakoupil několik druhů hmotného majetku a současně odpisuje stávající hmotný majetek.

Jaké jsou možnosti daňové optimalizace prostřednictvím daňových odpisů?

Poplatník v tomto případě může využít následující optimalizační možnosti u hmotného majetku, které povedou ke snížení základu daně:

a)  nezahájení daňového odpisování u nově pořízeného hmotného majetku ve zdaňovacím období 2019 s tím, že odpisování v 1. roce zahájí ze vstupní ceny hmotného majetku až v následujícím zdaňovacím období nebo později. V § 26 odst. 8 ZDP se totiž uvádí, že poplatník není povinen daňové odpisy pro účely zákona o daních z příjmů uplatnit.

b)  přerušení daňového odpisování u stávajícího již odpisovaného hmotného majetku – z § 26 odst. 8 ZDP rovněž vyplývá, že poplatník může přerušit odpisování majetku jak při rovnoměrném, tak i zrychleném způsobu odpisování, a to na jakoukoliv dobu (a to i v případě, že je na odpisovaném majetku provedeno technické zhodnocení), přičemž při dalším odpisování je nutné pokračovat způsobem, jako by odpisování nebylo přerušeno a o dobu přerušení se prodlouží celková doba odpisování hmotného majetku. K přerušení odpisování se poplatník může rozhodnout např. u jednoho hmotného majetku, přičemž u ostatního hmotného majetku uplatňuje dále odpisy. Po dobu přerušení odpisování nejsou odpisy uplatňovány a není prováděno ani evidenční odpisování v inventární kartě.

c)  použití nižší odpisové sazby u rovnoměrného odpisování u stávajícího již odpisovaného hmotného majetku – poplatník může v souladu se zněním ustanovení § 31 odst. 7 ZDP na základě svého rozhodnutí použít sazby nižší než maximální sazby. Tímto způsobem může poplatník odpisovat hmotný majetek rovnoměrným způsobem tak dlouho, jak se rozhodne. Pokud v daném zdaňovacím období zvolí nižší výši odpisové sazby, než odpovídá maximální roční odpisové sazbě, nemůže v dalším zdaňovacím období překročit maximální výši odpisu.

Této optimalizační možnosti lze využít pouze u rovnoměrného odpisování, nelze ji využít u zrychleného odpisování. Této možnosti nemůže využít poplatník, který uplatňuje výdaje procentem z příjmů, a poplatník, který používá hmotný majetek pouze zčásti k zajištění zdanitelného příjmu a do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje poměrnou část odpisů podle § 28 odst. 6 ZDP.

1004. Využití tvorby rezerv na opravu k daňové optimalizaci

Podnikatel podnikající v dopravě a cestovním ruchu hodlá v roce 2021 provést opravu autobusu zahrnutého v obchodním majetku. Předpokládaný rozpočtový náklad opravy činí 185 000 Kč. Podnikatel vede daňovou evidenci. V roce 2021, kdy bude oprava provedena, bude výdaj na opravu daňovým výdajem podnikatele. Za zdaňovací období 2019 podnikatel dosáhne v rámci přípravy daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob vyššího základu daně, než předpokládal, a proto hledá zákonné možnosti jeho snížení, aby nemusel platit vysokou daň z příjmů.

Co může snížit poplatníkovi daň za rok 2019?

Jednou z možností daňové optimalizace je zahájení tvorby rezervy na opravu autobusu v roce 2019. Rezerva bude tvořena po dobu dvou let, tedy ve výši 92 500 Kč za rok. Podmínkou daňové uznatelnosti této rezervy je deponování prostředků ve výši tvořené rezervy na samostatný účet vedený u příslušné banky v termínu do podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období.

O částku 92 500 Kč se zvýší u podnikatele daňové výdaje, a tím se sníží základ daně z příjmů za rok 2019, takže úspora na dani z příjmů z t