Orgány právnické osoby

Občanský zákoník stanoví, popřípadě zakladatelské právní jednání určí, jakým způsobem a v jakém rozsahu členové orgánů právnické osoby za ni rozhodují a nahrazují její vůli. Dobrá víra členů orgánu právnické osoby se přičítá právnické osobě.

ROZHODOVÁNÍ ZA PRÁVNICKOU OSOBU - Právnická osoba musí být vždy zastoupena svým statutárním orgánem. Zákon, případně zakladatelské právní jednání v těch případech, kde to není kogentně určeno zákonem, určí, jakým způsobem a v jakém rozsahu členové orgánů právnické osoby za právnickou osobu rozhodují a nahrazují její vůli. Konkrétní právní úprava je obsažena obvykle u jednotlivých typů právnických osob a může být podrobněji upravena (pokud to není zákonem vyloučeno), v zakladatelském jednání, stanovách, společenské smlouvě či jiném obdobném dokumentu právnické osoby.

V ust. § 151 odst. 2 OZ se výslovně stanoví, že podle dobré víry členů orgánů právnické osoby, s níž za právnickou osobu rozhodují a jednají, se usuzuje na dobrou víru i této právnické osoby. Pokud jde o jiné osoby, které právnickou osobu zastupují a v zastoupení za ni právně jednají (např. zaměstnanci), otázka dobré víry se posuzuje podle obecných ustanovení o smluvním zastoupení.

Druhy orgánů a svéprávnost členů orgánu právnické osoby

Dle ust. § 152 odst. 1 OZ právnická osoba může mít buď orgány:

-    o jednom členu, takové orgány nazýváme orgány individuálními, nebo

-    vícečlenné, pak se jedná o orgány kolektivní.

Odst. 2 § 152 OZ dále stanoví požadavek plné svéprávnosti fyzické osoby – člena voleného orgánu právnické osoby nebo fyzické osoby, která je zástupcem právnické osoby, jež je členem voleného orgánu. V odstavci 3 § 152 OZ dochází k prolomení tohoto pravidla, když se stanoví podmínky, při jejichž splnění může být členem voleného orgánu právnické osoby i osoba nezletilá nebo osoba s omezenou svéprávností.

Úpadce jako člen orgánu právnické osoby

Účelem zákonné úpravy je ochrana právnické osoby. Zákon zde vychází z konstrukce určité nezpůsobilosti k výkonu funkce člena orgánu právnické osoby osobou dlužníka, jehož úpadek byl osvědčen postupem podle insolvenčního zákona. Právní úprava je založená především na možnosti právnické osoby se rozhodnout, zda osobu, jejíž úpadek byl osvědčen, ve svých volených orgánech chce či nikoliv. Výkon funkce člena voleného orgánu osobou, jejíž úpadek byl osvědčen, však zcela vyloučen není. Pravidlo se uplatní na všechny orgány společnosti, do nichž jsou osoby voleny, jmenovány, či jinak ustavovány, a to bez ohledu na to, kdo tyto orgány volí, jmenuje či jinak ustavuje, tedy zda tak činí nejvyšší orgán společnosti či například jiný ustavený orgán právnické osoby.

V ust. § 153 odst. 1 OZ je upravena oznamovací povinnost pro osoby, jejichž úpadek byl osvědčen a které se teprve mají stát členy voleného orgánu. Tyto osoby musejí o tom, že byl jejich úpadek osvědčen, informovat toho, kdo je do funkce povolává, a to ještě před svým zvolením do funkce. Pak se teprve mohou stát členem voleného orgánu právnické osoby. Pokud ten, kdo má právo ustavovat členy voleného orgánu, ustaví osobu, u níž byl osvědčen úpadek, i přes tuto informaci do funkce, pak překážka výkonu funkce touto osobou odpadá a tato osoba se stává členem voleného orgánu. Zároveň platí, že pokud od skončení insolvenčního řízení uplynuly alespoň tři roky, splnění informační povinnosti o osvědčení úpadku, není nutné.

Nastat může také situace, kdy úpadek určité osoby byl osvědčen až v době, kdy již členem orgánu právnické osoby je. V takovém případě má tato osoba oznamovací povinnost vůči tomu, kdo ji do funkce povolal, a to ve lhůtě bez zbytečného odkladu.

Dle ust. § 153 odst. 1 OZ zároveň platí, že se každý, kdo na tom má právní zájem, může domáhat, aby soud z funkce odvolal člena voleného orgánu, který nesplnil výše upravenou oznamovací povinnost. Pokud se ale ten, kdo člena voleného orgánu povolal, dozvěděl o osvědčení úpadku této osoby, a přesto rozhodl, že má tento ve funkci setrvat, není možné se již domáhat odvolání z funkce soudem.

Zástupce člena voleného orgánu právnické osoby

Členem voleného orgánu právnické osoby může být i jiná právnická osoba. V takovém případě může tato zmocnit fyzickou osobu, aby ji v orgánu zastupovala a pokud tak neučiní, platí, že právnickou osobu zastupuje člen jejího statutárního orgánu.

Právní následky zákonné nezpůsobilosti osoby k výkonu funkce

Ustanovení § 152 OZ dopadá na případy, kdy členem voleného orgánu se stane osoba k funkci nezpůsobilá, a to výhradně nezpůsobilá ze zákona. Důvod nezpůsobilosti může vyplývat z ust. § 152 odst. 2, tak z jiných ustanovení občanského zákoníku nebo ze zvláštních zákonů. V takovém případě se na povolání do funkce hledí, jako by se nestalo. Pokud nastane situace, že se osoba stane nezpůsobilou být členem voleného orgánu až po svém povolání do funkce, funkce zaniká.

Zároveň je ovšem třeba chránit práva třetí osoby, která neví, že funkci protiprávně vykonává osoba, jejíž funkce člena voleného orgánu buďto vůbec nevznikla, nebo již zanikla. Práv nabytých v dobré víře se tedy nedotýká to, že jednala ve funkci nezpůsobilá osoba.

ROZHODOVÁNÍ KOLEKTIVNÍHO VOLENÉHO ORGÁNU – Ustanovení § 156 OZ se vztahuje ke kolektivním orgánům právnických osob. Pokud rozhoduje kolektivní orgán o záležitostech právnické osoby, rozhoduje ve sboru. K tomu, aby byl kolektivní orgán schopný usnášení, tedy k tomu, aby byl schopen přijímat rozhodnutí, musí být při rozhodování přítomna alespoň většina jeho členů. Ustanovení § 156 OZ počítá s tím, že není nutná přímá fyzická účast členů, ale postačí i takzvaná jiná účast (pomocí technických prostředků, např. prostřednictvím videokonference). Rozhodováno většinou hlasů zúčastněných členů.

Práva nesouhlasících a nepřítomných členů kolektivního voleného orgánu

Ustanovení § 157 upravuje postup pro případ, kdy má některý z členů voleného orgánu na přijaté rozhodnutí odchylný názor nebo pokud bylo přijato za jeho neúčasti. Ustanovení § 157 OZ zakládá právo člena orgánu, aby byl na jeho žádost zaznamenán jeho názor, který musí být odchylný od názoru, který byl orgánem přijat. O zaznamenání odchylného názoru musí člen orgánu výslovně požádat. Povinnost zaznamenat názor nesouhlasícího člena kolektivního voleného orgánu může mít následně význam z důkazního hlediska, neboť členové volených orgánů jsou povinni vykonávat své funkce s péčí řádného hospodáře. Zápis o rozhodnutí kolektivního voleného orgánu může mít značný význam z hlediska (ne)dovození odpovědnosti za výkon funkce člena kolektivního voleného orgánu právnické osoby.

Ustanovení § 157 odst. 2 zakládá informační povinnost vůči členu, který nebyl přítomen rozhodnutí orgánu. Tento nepřítomný člen má právo dozvědět se obsah rozhodnutí.

ODCHYLKY PŘI ROZHODOVÁNÍ ORGÁNŮ PRÁVNICKÉ OSOBY - V ust. § 158 jsou formulována některá pravidla pro rozhodování kolektivního orgánu právnické osoby, které může obsahovat zakladatelské právní jednání. Ustanovení zmírňuje zákonná pravidla a poskytuje tak právnickým osobám určitou míru vnitřní autonomie i pro oblast úpravy statusových otázek.

Ustanovení § 158 OZ umožňuje úpravu celkem tří odchylek:

1)  v odst. 1 se týká možnosti stanovit:

-    vyšší počet zúčastněných pro posouzení zasedání o orgánu jako usnášeníschopného,

-    vyšší počet hlasů nezbytných pro přijetí rozhodnutí orgánu,

-    postup, kterým lze měnit způsob rozhodování orgánu právnické osoby,

2)  v odst. 2 je zakotvena možnost rozhodování mimo zasedání nebo s využitím technických prostředků,

3)  v odst. 3 je zakotvena možnost stanovit v případě rovnosti hlasů jako rozhodující hlas předsedajícího.

JUDr. Jana Drexlerová

§ 157 zákona č. 89/2012 Sb.

(1) Je-li rozhodnutí přijato, zaznamená se na žádost člena voleného orgánu, který návrhu odporoval, jeho odchylný názor.

(2) Byl-li návrh přijat za neúčasti některého z členů, je tento člen oprávněn dozvědět se obsah rozhodnutí.

§ 152 zákona č. 89/2012 Sb.

(1) Právnická osoba si tvoří orgány o jednom členu (individuální) nebo o více členech (kolektivní).

(2) Fyzická osoba, která je členem orgánu právnické osoby a která je do funkce volena, jmenována či jinak povolána (dále jen "člen voleného orgánu"), musí být plně svéprávná. To platí i pro zástupce právnické osoby, která je sama členem voleného orgánu jiné právnické osoby.

(3) Týká-li se hlavní činnost právnické osoby nezletilých nebo osob s omezenou svéprávností a není-li hlavním účelem právnické osoby podnikání, může zakladatelské právní jednání určit, že členem voleného kolektivního orgánu právnické osoby může být i osoba nezletilá nebo osoba s omezenou svéprávností.

§ 158 zákona č. 89/2012 Sb.

(1) Zakladatelské právní jednání může stanovit pro schopnost orgánu usnášet se vyšší počet zúčastněných, vyžádat pro přijetí rozhodnutí vyšší počet hlasů nebo stanovit postup, kterým lze způsob rozhodování orgánu měnit.

(2) Zakladatelské právní jednání může připustit rozhodování orgánu i mimo zasedání v písemné formě nebo s využitím technických prostředků.

(3) Zakladatelské právní jednání může určit, že v případě dosažení rovnosti hlasů při rozhodování voleného orgánu právnické osoby rozhoduje hlas předsedajícího.

§ 156 zákona č. 89/2012 Sb.

(1) Je-li orgán kolektivní, rozhoduje o záležitostech právnické osoby ve sboru. Je schopen usnášet se za...