Ošetřování a otcovská a zdravotní pojištění – po změnách k 1. 1. 2022

Jak se s účinností od 1. ledna 2022 změnily podmínky u některých dávek nemocenského pojištění? Ovlivňuje období ošetřování stanovení vyměřovacího základu zaměstnance? V čem se odlišuje posuzování nemoci u pracovní smlouvy a u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr? Může být muž čerpající dávku otcovské poporodní péče osobou, za kterou je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát?

Podle právní úpravy platné do konce roku 2021 nebylo pro nárok na ošetřovné podmínkou žití ve společné domácnosti jen u rodiče a jeho dítěte do 10 let věku. Od 1. ledna 2022 není žití ve společné domácnosti vyžadováno u:

-    příbuzných v přímé linii, tj. mezi rodičem a jeho dítětem, prarodičem a vnukem atd.,

-    sourozence zaměstnance nebo ošetřování manžela (manželky) zaměstnance, registrovaného partnera (registrované partnerky) zaměstnance, rodičů manžela (manželky) nebo registrovaného partnera (registrované partnerky) zaměstnance.

V ostatních případech je při ošetřování člena rodiny podmínkou žití ošetřované a ošetřující osoby ve společné domácnosti.

OŠETŘOVNÉ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ - Ustanovení § 191 zákoníku práce definuje jako překážku v práci na straně zaměstnance mj. dobu ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti v případech podle § 39 zákona o nemocenském pojištění. Této překážce v práci na straně zaměstnance, po kterou je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci, musí zaměstnavatel věnovat ve zdravotním pojištění zvýšenou pozornost především v situacích, kdy tato překážka trvá po dobu kratší, než celý kalendářní měsíc – v takovém případě musí být proveden výpočet a zajištěn odvod pojistného nejméně z poměrné části minimálního vyměřovacího základu podle počtu kalendářních dnů trvání této překážky (viz dále uvedené příklady).

K nutnosti dodržet při odvodu pojistného zákonné minimum nepřihlíží zaměstnavatel tehdy, pokud pro zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) neplatí minimální vyměřovací základ dle ustanovení § 3 odst. 8 z. č. 592/­1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. U těchto zaměstnanců je vždy vyměřovacím základem dosažený příjem. Jestliže naopak trvá překážka v práci po celý kalendářní měsíc, pojistné se neodvádí – viz ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) z. č. 592/­1992 Sb.

Poznámka: Aby bylo povinností zaměstnavatele odvádět pojistné u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, musí příjem na dohodu o pracovní činnosti činit alespoň 3 500 Kč a u dohody o provedení práce musí převýšit 10 000 Kč. Také platí, že pro účel vzniku zaměstnání (osoba je z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem) se sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Podpůrčí doba u ošetřovného

počíná prvním kalendářním dnem potřeby ošetřování a činí nejdéle 9 kalendářních dnů. Jde-li o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, činí podpůrčí doba nejdéle 16 kalendářních dnů. Podpůrčí doba neběží po dobu ústavní péče ošetřované osoby ve zdravotnickém zařízení. Výše ošetřovného od prvního kalendářního dne činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den.

Stanovení vyměřovacího základu zaměstnance

Pro odvod pojistného zaměstnavatelem je důležité, zda se na zaměstnanou osobu (a zaměstnavatele) vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrnou část, či nikoli.

A) minimum musí být ve zdravotním pojištění dodrženo

Pokud překážka v práci na straně zaměstnance trvá po dobu kratší než celý kalendářní měsíc ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) z. č. 592/­1992 Sb., snižuje se toto minimum na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů, kdy tato překážka netrvala. Pro účely zdravotního pojištění není přitom rozhodující, zda se jedná o kalendářní dny ošetřování placené nebo již neplacené.

Příklad 1

Zaměstnankyně pracující na zkrácený pracovní úvazek na základě pracovní smlouvy bude ošetřovat svého šestiletého syna od 14. 3. 2022. Se synem zůstane doma i po devíti dnech, ve kterých pobírala ošetřovné, a to až do konce měsíce března. Stále se však bude jednat o ošetřování člena domácnosti podle § 191 zákoníku práce. Za odpracované dny měsíce března si vydělá 8 000 Kč.

Minimální vyměřovací základ zaměstnankyně se zkracuje na období prvních 13 kalendářních dnů měsíce března, kdy překážka v práci na straně zaměstnankyně netrvala, a činí 6 793,54 Kč (16 200 Kč × 13 dní/­31 dní). Provedeným výpočtem stanovený minimální vyměřovací základ, resp. jeho poměrná část, která musí být při odvodu pojistného dodržena, je tak nižší než dosažený příjem. Pojistné se bude odvádět z částky 8 000 Kč, dopočet do minima 16 200 Kč se v takových případech neprovádí.

Kdyby činil vyměřovací základ za měsíc březen alespoň 16 200 Kč odvádělo by se pojistné z dosaženého příjmu, například i v situaci, kdyby zaměstnání netrvalo po celý kalendářní měsíc.

B) minimum nemusí být ve zdravotním pojištění dodrženo

Příklad 2

Zaměstnankyně pracující za stejných podmínek a ošetřující dítě taktéž od 14. 3. 2022 jako v Příkladě č. 1 splňuje podmínky celodenní osobní a řádné péče o jedno dítě do sedmi let věku a tudíž pro ni neplatí ustanovení o minimálním vyměřovacím základu zaměstnance podle § 3 odst. 8 písm. c) z. č. 592/­1992 Sb. Za měsíc březen jí zaměstnavatel zúčtoval příjem 6 000 Kč.

Vyměřovacím základem pro odvod pojistného na zdravotní pojištění bude částka 6 000 Kč bez nutnosti dopočtu a doplatku pojistného do poměrné části minima 6 793,54 Kč. Důvodem pro použití tohoto postupu je již zmíněná skutečnost, že zaměstnankyně (a ani zaměstnavatel) nemusí minimální vyměřovací základ dodržet a vyměřovacím základem bude za všech okolností skutečně dosažený příjem. Aby zaměstnavatel nemusel dopočet provést, musí mít k dispozici čestné prohlášení, ve kterém zaměstnankyně potvrdí, že splňuje podmínky celodenní osobní a řádné péče podle zákona, například tohoto znění:

Čestné prohlášení

Čestně prohlašuji, že splňuji podmínky celodenní osobní a řádné péče alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, stanovené v § 3 odst. 8 písm. c) z. č. 592/­1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jako součást tohoto prohlášení přikládám rodný list (rodné listy) mého dítěte ……………, narozeného dne …………… Dále prohlašuji, že tento nárok současně neuplatňuje jiná osoba.

Zaměstnavateli oznámím veškeré změny, které mají vliv na zařazení do této kategorie, a to nejpozději do 8 dnů ode dne této změny.

Ve. . . . . . . . . . . . . . . dne . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Příjmení, jméno, adresa trvalého bydliště, podpis

Uvedený postup, tedy odvod pojistného ze skutečné výše příjmu bez povinnosti brát v úvahu minimální vyměřovací základ nebo jeho poměrnou část, platí pro osoby nebo situace vyjmenované v ustanovení § 3 odst. 8 z. č. 592/­1992 Sb., nejčastěji se jedná o osoby, za které je současně plátcem pojistného stát.

Pokud zaměstnavatel relevantně odvádí za zaměstnance pojistné z příjmu nižšího než minimální vyměřovací základ, nebo nižšího než poměrná část minimálního vyměřovacího základu, musí mít vždy k dispozici doklad, který jej k takovému postupu opravňuje, a tento doklad předloží i případné kontrole ze zdravotní pojišťovny. Takovým dokladem je třeba rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o přiznání důchodu, doklad z Úřadu práce o pobírání rodičovského příspěvku, potvrzení o studiu, odvod pojistného jiným zaměstnavatelem alespoň z minimálního vyměřovacího základu apod.

Bez nároku na ošetřovné

Ustanovení § 39 odst. 5 z. č. 187/­2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, taxativním výčtem vyjmenovává osoby, kterým nárok na ošetřovné nevzniká. Nárok na ošetřovné tak například nemají zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti nebo na základě dohody o provedení práce, domáčtí zaměstnanci, dobrovolní pracovníci pečovatelské služby nebo zahraniční zaměstnanci.

NEMOC ZAMĚSTNANCE - Jinou překážkou v práci na straně zaměstnance může být například nemoc. Je-li zaměstnanec nemocen, pak se při stanovení vyměřovacího základu postupuje podle obou výše uvedených příkladů.V době nemoci kratší než celý kalendářní měsíc se minimální vyměřovací základ taktéž snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů. To znamená, že pojistné musí být odvedeno za ty kalendářní dny, ve kterých nemoc netrvala. Snížení minimálního vyměřovacího základu platí po celou dobu nemoci a to bez ohledu na to, zda zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy nebo na nemocenské z nemocenského pojištění. Kdyby zaměstnavatel poskytnul zaměstnanci v případě nemoci nadstandardně náhradu mzdy nad rámec stanovený zákonem, podléhá tento příjem zdanění a tedy i povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění.

Pokud zaměstnanec nepracuje z důvodu nemoci celý kalendářní měsíc, platí ve zdravotním pojištění v této souvislosti pro zaměstnavatele u pracovní smlouvy následující:

-    vyměřovacím základem pro placení pojistného je v tomto měsíci 0 Kč, pojistné se tedy neodvádí (pokud například není do tohoto měsíce zúčtována odměna),

-    takového zaměstnance zaměstnavatel vykazuje v Přehledu měsíčně předkládaném zdravotní pojišťovně jako zaměstnanou osobu s nulovým vyměřovacím základem (nemocná osoba se v příslušném kalendářním měsíci započítává do celkového počtu zaměstnanců),

-    nemoc zaměstnavatel zdravotní pojišťovně neoznamuje, pro účely kontroly však musí být období nemoci prokazatelně doloženo,

-    bez ohledu na nemoc má pojištěnec u pracovní smlouvy řešen pojistný vztah proto, že zaměstnání trvá (není ukončeno).

Odlišně se postupuje v souvislosti s nemocí u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. V těchto případech platí, že pokud při trvající dohodě příjem poklesne například z důvodu nemoci pod částku rozhodnou pro vznik zaměstnání, není osoba v tomto měsíci ve zdravotním pojištění zaměstnancem a musí být na takový měsíc odhlášena.

Otcovská a zdravotní pojištění

Zavedením této dávky nemocenského pojištění od 1. 2. 2018 nedošlo k žádným změnám ohledně placení pojistného na zdravotní pojištění. V právních podmínkách zdravotního pojištění se při čerpání této dávky postupně ustálily dvě varianty postupu zaměstnavatele.

Zaměstnanci si v souvislosti s dávkou otcovské mohou v zaměstnání požádat o rodičovskou dovolenou. Tímto se stanou na období čerpání dávky „státními pojištěnci“. Rodičovskou dovolenou oznámí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně prostřednictvím formuláře Hromadné oznámení zaměstnavatele s použitím kódů „M“ a „U“, kterými vymezí období, kdy je za zaměstnance plátcem pojistného stát. V kalendářním měsíci, ve kterém zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou, se při odvodu pojistného snižuje minimální vyměřovací základ zaměstnance na poměrnou část podle § 3 odst. 9 písm. c) z. č. 592/­1992 Sb.

Pokud by zaměstnanec nepožádal o rodičovskou dovolenou, ale bylo by mu pro daný účel poskytnuto neplacené volno, musí být při odvodu pojistného dodržen zaměstnavatelem minimální vyměřovací základ – při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Kódy „M“ a „U“ se v této situaci nepoužívají.

Nárok na otcovskou mají i osoby samostatně výdělečně činné při splnění podmínky dobrovolné účasti na nemocenském pojištění OSVČ aspoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni nástupu na otcovskou. V době pobírání této dávky nesmí pojištěnec osobně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Čerpání otcovské nezakládá ve zdravotním pojištění žádnou úlevu jak při placení záloh, tak při ročním zúčtování OSVČ.

Změnou je prodloužení podpůrčí doby u otcovské poporodní péče. Ta se s účinností od 1. ledna 2022 prodlužuje ze 7 dnů na 14 dnů. Pokud otec nastoupí na otcovskou po 31. prosinci 2021, trvá podpůrčí doba nepřetržitě dva týdny. Podpůrčí doba se nepřerušuje, a to ani hospitalizací dítěte.

Ing. Antonín Daněk

§ 3 zákona č. 592/1992 Sb.

(9) Minimální vyměřovací základ zaměstnance se snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud

a) zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období,

b) zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci,

c) zaměstnanec se stal v průběhu rozhodného období osobou, za kterou platí pojistné i stát, nebo osobou uvedenou v odstavci 8 písm. a) až c).

(10) Pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů. Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, je povinen doplatit pojistné podle předchozí věty prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolí, a to vždy současně s odvodem pojistného v následujícím kalendářním měsíci. Pokud je vyměřovací základ nižší z důvodů překážek na straně organizace, je tento rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel.

(11) Pro účely pojistného na veřejné zdravotní pojištění se mzdové nároky zaměstnanců vyplacené úřadem práce podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů považují za příjmy zúčtované zaměstnavatelem zaměstnanci, a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval. Tyto příjmy jsou vyměřovacím základem zaměstnanců pro daný kalendářní měsíc, případně jeho poměrnou částí, pokud zaměstnavatel vyplatil zaměstnancům mzdu pouze za část měsíce.