Ošetřovné a dlouhodobé ošetřovné

Kdo má a kdo nemá nárok na ošetřovné a dlouhodobé ošetřovné? Jaké jsou podmínky vzniku nároku a jaké jsou potřebné doklady a tiskopisy? Jaké je výše ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného? Kdo je ošetřovanou osobou?

OŠETŘOVNÉ

Kdo má nárok na ošetřovné

Nárok na ošetřovné má zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu ošetřování nebo péče zejména v následujících případech (podrobný výčet je uveden v § 39):

•    ošetřování

–   dítěte mladšího 10 let, pokud toto dítě onemocnělo nebo utrpělo úraz,

–   ošetřování jiné fyzické osoby, jejíž zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou (vymezení těchto osob je uvedeno v § 39 odst. 2),

–   ošetřování jiné fyzické osoby, jejíž zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo ženy, která porodila, jestliže její stav v době bezprostředně po porodu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou,

•    péče o dítě mladší 10 let, protože:

–   školské zařízení nebo zvláštní dětské zařízení, popřípadě jiné obdobné zařízení pro děti, (dále jako „školské zařízení“), v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo škola, jejímž je žákem, jsou uzavřeny z nařízení příslušného orgánu z důvodu havárie, mimořádného opatření při epidemii nebo jiné nepředvídatelné události,

–   dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči školského zařízení, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo docházet do školy, nebo

–   fyzická osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla nebo utrpěla úraz, je hospitalizována nebo jí byla poskytnuta komplexní lázeňská rehabilitační péče na základě veřejného zdravotního pojištění, nebo byla přijatá do zdravotnického zařízení jako průvodce nezletilého dítěte, porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat.

Změny od 1. 1. 2025:

Nově mají nárok na ošetřovné též:

-    OSVČ, pokud splňují podmínky uvedené v § 39 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění,

-    zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti,

-    zahraniční zaměstnanci (to znamená zaměstnanci, kteří pracují na území ČR pro zaměstnavatele, který nemá sídlo v ČR, ani v jiném státě EUR, ani ve státě, s nímž ČR uzavřela smlouvu o sociálním pojištění), opět za předpokladu, že splňují podmínky uvedené v § 39 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění,

-    v určitých případech i zaměstnanci účastní nemocenského pojištění v případě zaměstnání malého rozsahu (tj. tehdy, pokud jde o pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti).

Kdo nemá nárok na ošetřovné (§ 39 odst. 4 až 7)

•    Nárok na ošetřovné též nemají například zaměstnanci (zaměstnankyně), jestliže jiná fyzická osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo má nárok na rodičovský příspěvek. Toto omezení se však neuplatní, například tehdy, pokud tato jiná fyzická osoba onemocněla nebo utrpěla úraz, je hospitalizována nebo jí byla poskytnuta komplexní lázeňská rehabilitační péče na základě veřejného zdravotního pojištění, a proto nemůže o dítě pečovat.

•    Zaměstnanec rovněž nemá nárok na ošetřovné, jestliže jiný pojištěnec má z důvodu poskytování dlouhodobé péče výše uvedenému dítěti nebo fyzické osobě nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného.

Nárok na výplatu ošetřovného nemá zaměstnanec (zaměstnankyně) v době prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.

Podmínky vzniku nároku

•    Podmínkou nároku na ošetřovné je, že ošetřovaná osoba žije se zaměstnancem (zaměstnankyní) v domácnosti. Tato podmínka neplatí v případě, kdy se sjedná o fyzické osoby uvedené v § 39 odst. 2. To znamená v případě ošetřování nebo péče o příbuzného v linii přímé, sourozence nebo ošetřování manžela, manželky, rodičů manžela nebo manželky a v případě registrovaného partnerství.

•    V témže případě ošetřování nebo péče náleží ošetřovné jen jednou a jen jednomu z oprávněných nebo postupně oběma oprávněným, jestliže v témže případě ošetřování nebo péče se vystřídají. Vystřídání je však možné jen jednou (§ 39 odst. 5)

Podpůrčí doba

•    Podpůrčí doba u ošetřovného počíná prvním kalendářním dnem potřeby ošetřování nebo péče a činí nejdéle 9 kalendářních dnů.

•    V případě, pokud jde o osamělého zaměstnance (zaměstnankyni), který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, činí podpůrčí doba nejdéle 16 kalendářních dnů. Kdo je považován za osamělého zaměstnance stanovuje § 40 odst. 7 zákona o nemocenském pojištění (například zaměstnankyně, která je svobodná nebo rozvedená, pokud nežije s druhem).

•    Ošetřovné se v případě starobního důchodce nebo osoby, která je invalidní ve 3. stupni vyplácí nejdéle do dne, jímž končí doba zaměstnání.

•    Kdy podpůrčí doba neběží: Po dobu poskytování zdravotních služeb ošetřované osobě u poskytovatele lůžkové péče (nemocnice).

Ochranná lhůta

•    Ochranná lhůta není pro ošetřovné stanovena.

Výše ošetřovného

•    Výše ošetřovného za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu (§ 41).

Potřebné doklady a tiskopisy:

Postup od 1. 1. 2025:

Ošetřující lékař vystaví „rozhodnutí o potřebě ošetřování/péče“, odešle je elektronicky příslušné ÚSSZ. Dojde k vygenerování čísla elektronického potvrzení (identifikátoru). Číslo rozhodnutí předá ošetřující lékař příslušné osobě (pojištěnci). Pojištěnec (zaměstnanec) oznámí svému zaměstnavateli potřebu ošetřování nebo péče a zaměstnavateli předloží číslo rozhodnutí o potřebě ošetřování nebo péče.

Zaměstnavatel si ověří potvrzení o potřebě ošetřování/péče u příslušné ÚSSZ (pomocí čísla identifikátoru) a následně prostřednictvím ePortálu nebo mzdového SW pošle Přílohu k žádosti o dávku s potřebnými údaji (tiskopis „Oznámení zaměstnavatele o žádosti zaměstnance o dávku“) NEMPRI_2025. ÚSSZ na základě informací od zaměstnavatele a ošetřujícího lékaře vyplatí dávku nemocenského pojištění pojištěnci (zaměstnanci).

DLOUHODOBÉ OŠETŘOVNÉ

Počátek poskytování

•    Dlouhodobé ošetřovné je novou dávkou z nemocenského pojištění od 1. června 2018. Je určeno pro situace, kdy fyzická osoba chce dlouhodobě pečovat o nemocnou a blízkou osobu v jedné domácnosti, což jí zabraňuje vykonávat své zaměstnání.

Kdo má nárok (§ 41a)

•    Nárok na tuto dávku má pojištěnec, pečující o osobu, která potřebuje poskytování dlouhodobé péče v domácím prostředí a nevykonává zaměstnání, z něhož dlouhodobé ošetřování náleží, nebo v jiném zaměstnání práci, jde-li o zaměstnance.

•    Nárok na tuto dávku má pojištěnec, který je:

-   manželem (manželkou) ošetřované osoby nebo registrovaným partnerem (partnerkou) ošetřované osoby,

-   příbuzným v řadě přímé s ošetřovanou osobou nebo je její sourozenec, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta nebo strýc,

-   manželem (manželkou), registrovaným partnerem (partnerkou) nebo druhem (družkou) fyzické osoby uvedené výše pod písmenem b),

-   druhem (družkou) ošetřované osoby nebo jinou fyzickou osobou žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti.

Změny od 1. 1. 2025:

•    Zrušuje se podmínka, že v případě, pokud nárok na dlouhodobé ošetřovné uplatňuje druh (družka), mají shodné místo trvalého pobytu. Obdobně se zrušuje podmínka shodného místa hlášeného pobytu v případě, pokud jde o cizince. Pro účely poskytování dlouhodobého ošetřovného tak postačuje čestné prohlášení, že dotyčné osoby spolu žijí v domácnosti.

•    Zrušuje se podmínka nároku na dlouhodobé ošetřovné spočívající v udělení souhlasu ošetřované osoby s poskytování dlouhodobé péče konkrétním pojištěncem, uvedená v § 41b. Udělení tohoto souhlasu totiž činilo problémy v případech, kdy zdravotní stav ošetřované osoby byl natolik vážný, že udělení písemného nebo jiného souhlasu bylo po praktické stránce nemožné.

Kdo nemá nárok (§ 41c)

•    Nárok na dlouhodobé ošetřovné nemají zejména zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce nebo zaměstnanci účastní nemocenského pojištění z důvodu výkonu zaměstnání malého rozsahu, pojištěnci, kteří jsou žáky nebo studenty, ze zaměstnání, které spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin.

•    Nárok rovněž nemají pojištěnci při poskytování dlouhodobé péče dítěti, jestliže jiná fyzická osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo má nárok na rodičovský příspěvek (s výjimkou případu uvedených v § 41c odst. 2 zákona o nemocenském pojištění).

•    Nárok dále nemají fyzické osoby, které nesplňují základní podmínku, kterou je potřebná doba nemocenského pojištění

Podmínky vzniku nároku (§ 41a)

•    Poskytuje-li pojištěnec dlouhodobou péči současně více ošetřovaným osobám, dlouhodobé ošetřovné mu náleží pouze jednou (§ 41d).

•    Podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné z pojištěné činnosti, která je zaměstnáním, je účast na nemocenském pojištění zaměstnance alespoň po dobu 90 kalendářních dnů v posledních 4 měsících bezprostředně předcházející dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo dni prvního převzetí této péče (§ 41a odst. 5).

•    Rozhodnutí ošetřujícího lékaře o potřebě dlouhodobé péče.

•    Při poskytování dlouhodobé péče se lze střídat, avšak v jednom kalendářním dnu může poskytovat dlouhodobou péči s nárokem na dlouhodobé ošetřovné jen jeden oprávněný.

Kdo je ošetřovanou osobou (§ 41a odst. 2)

•    Ošetřovanou osobou se pro účely dlouhodobého ošetřovného rozumí fyzická osoba, u které:

-   došlo k závažné poruše zdraví, která si vyžádala hospitalizaci, při níž byla poskytována léčebná péče alespoň 4 kalendářní dny po sobě jdoucí. Nesmí se však jednat o akutní lůžkovou péči standardní poskytovanou ošetřované osobě za účelem provedení zdravotních výkonů, které nelze provést ambulantně.

-   Dále musí být splněno, že je předpoklad, že zdravotní stav ošetřované osoby po propuštění z hospitalizace do domácího prostředí bude nezbytně vyžadovat poskytování dlouhodobé péče po dobu alespoň 30 kalendářních dnů.

•    Ošetřovanou osobou se rovněž rozumí fyzická osoba v inkurabilním (nevyléčitelném) stavu, který vyžaduje poskytování paliativní péče a dlouhodobé péče v domácím prostředí. V tomto případě se podmínka hospitalizace nevyžaduje.

Podpůrčí doba (§ 41e)

•    Podpůrčí doba činí nejdéle 90 kalendářních dnů.

Ochranná lhůta

•    Není stanovena.

Výše dlouhodobého ošetřovného

•    Výše dlouhodobého ošetřovného za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu (§ 41f).

Potřebné doklady a tiskopisy

Postup od 1. 1. 2025:

Ošetřující lékař vystaví rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče, odešle je elektronicky příslušné ÚSSZ a číslo rozhodnutí předá příslušné osobě. Dále alespoň 1x měsíčně vystaví potvrzení o trvání potřeby dlouhodobé péče a předá jen příslušné osobě. Ošetřovaná osoba předá potvrzení o rozhodnutí nebo trvání potřeby dlouhodobé péče osobě, která ji ošetřuje.

RADA!

Pojištěnec (zaměstnanec), který ošetřuje, oznámí zaměstnavateli potřebu dlouhodobé péče a předloží zaměstnavateli číslo rozhodnutí, v průběhu čas pak předkládá potvrzení o trvání. Zaměstnavatel sdělí číslo rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče u ÚSSZ, a to prostřednictvím ePortálu nebo svého mzdového SW. Zaměstnavatel následně elektronicky zašle příslušné údaje (tiskopis „Oznámení zaměstnavatele o žádosti zaměstnance o dávku“) NEMPRI_2025. (dříve tzv. „Příloha k žádosti o dávku“) na ÚSZZ. Na základě informací od zaměstnavatele a lékaře ÚSSZ vyplatí dávku nemocenského pojištění.

Ing. Luděk Pelcl