Osobní ochranné pracovní prostředky – povinnosti zaměstnavatele

Z § 104 ZP vyplývá zásada, že není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům OOPP. Jaké povinnosti týkající se poskytování OOPP mají zaměstnavatelé?

Povinnosti zaměstnavatele podle § 104 ZP

Jedná se o základní právo zaměstnance v souvislosti s poskytováním OOPP, které vyplývá z povinností uložených ZP na úseku BOZP zaměstnavateli, konkrétně z § 102 odst. 5 ZP, podle kterého je zaměstnavatel povinen přednostně uplatňoval prostředky kolektivní ochrany před prostředky individuální ochrany, tedy OOPP. Obě tato ustanovení mají logické vyústění v § 106 odst. 1 ZP, podle kterého zaměstnanci mají právo na zajištění BOZP, na informace o rizicích jejich práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením. Zde jde v podstatě o základní ústavní právo každého občana na ochranu zdraví transponované do oblasti BOZP. Jinak je důležité si zapamatovat i to, že OOPP nesmí bránit výkonu práce zaměstnance, zaměstnavatel musí vybrat OOPP patřičné velikosti a střihu, aby např. pracovní oděv zaměstnance neškrtil, nebyl mu malý apod.

Seznam zaměstnavatele

Zákon stanoví velice důležitou zásadu, a to povinnost zaměstnavatele poskytnout OOPP, mycí, čistící a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje zaměstnanci bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce.

Mimo OOPP a ochranných nápojů, musí ještě každý zaměstnavatel poskytovat každému zaměstnanci bezplatně mycí, případně čistící a dezinfekční prostředky. Na rozdíl od OOPP a ochranných nápojů, které se poskytují pouze zaměstnancům pracujícím v rizikovém prostředí, se mycí, čistící a dezinfekční prostředky poskytují všem zaměstnancům, tedy i zaměstnancům, kteří vykonávají tzv. čistou práci (např. administrativa), rozdíl bude pouze v jejich množství.

HODNOCENÍ RIZIK PRO VÝBĚR A POUŽITÍ OOPP - Jak jsme uvedli výše, z § 104 odst. 5 ZP vyplývá, že OOPP poskytne zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. To je zásada a zákonná povinnost zaměstnavatele ve vztahu ke každému jednomu zaměstnanci. Je třeba ji však vykládat v kontextu s nařízením vlády. Nařízení vlády č. 390/2021 Sb. v § 4 stanoví, že se v těchto případech postupuje podle tabulky uvedené v příloze č. 1 tohoto nařízení. Tato tabulka člení rizika na fyzikální, chemická a biologická, která jsou ještě dále rozčleněna do podskupin.

Každá tato kolonka se musí zhodnotit ve vztahu k ochraně:

-    hlavy – a zde zvlášť lebky, sluchu, zraku, dýchacích orgánů, obličeje a celé hlavy,

-    horních končetin – a zde zvlášť rukou a paží (části),

-    dolních končetin – a zde zvlášť chodidel a nohou (částí),

-    různé – a zde zvlášť pokožky, trupu/břicha, parenterálních cest a celého těla.

Tabulka pro výběr a hodnocení OOPP

Vzhledem k tomu, že však dnes je tato tabulka přímo součástí nařízení vlády č. 390/2021 Sb. a že § 4 nařízení vlády ukládá zaměstnavateli ji používat při hodnocení rizik, je třeba konstatovat, že její používání má sílu obecně závazného právního předpisu a je stanoveno jako povinnost zaměstnavatele, takže orgány inspekce práce při kontrolách podle zákona o inspekci práce ji musí kontrolovat. V podstatě se dá říci, že tato tabulka by měla být součástí každé tzv. evidenční karty zaměstnance pro účely BOZP, bez ohledu na to, zda zaměstnanec pracuje v rizikovém prostředí nebo ne. U zaměstnanců, kteří nepřichází do styku s riziky, bude sice proškrtnuta, nicméně bude dokladem o tom, že zaměstnavatel vyhodnotil rizika ve vztahu ke konkrétnímu zaměstnanci.

Nařízení vlády č. 390/2021 Sb.

Když zaměstnavatel vyplní tabulku pro výběr a hodnocení OOPP pak použije přílohu č. 2 nařízení vlády č. 390/2021 Sb., v které je uveden seznam OOPP a přílohu č. 3, v které je uveden seznam prací a činností, které vyžadují poskytování OOPP a podle toho stanoví vlastní seznam OOPP. Nařízením vlády č. 390/2021 Sb. jsou prakticky přebírány do našeho právního řádu zásady evropské směrnice Rady 89/656/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při používání osobních ochranných prostředků zaměstnanci při práci.

POTVRZENÍ O PŘEVZETÍ OOPP - Poskytnuté OOPP jsou majetkem zaměstnavatele. Zaměstnavatel by je proto měl zaměstnanci předávat na základě písemného potvrzení podle § 255 ZP. V § 301 ZP jsou stanoveny základní povinnosti zaměstnanců vyplývající z pracovního poměru nebo z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Mimo jiné se zde zdůrazňuje, že zaměstnanci jsou povinni řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

Zaměstnanec musí být také řádně poučen, že jde o majetek zaměstnavatele a že je povinen jej chránit před poškozením. Zaměstnavatel by měl mít založenou i kartu evidence přidělených OOPP pro případné uplatnění náhrady škody z titulu odpovědnosti zaměstnance za ztrátu svěřených předmětů. To má význam jednak pro kontrolu zaměstnanců, zda OOPP skutečně používají a pak především pro situace, kdy zaměstnanec končí pracovní poměr a musí zaměstnavateli přidělený OOPP vrátit, neboť platí zásada, že OOPP zakoupené zaměstnavatelem zůstávají stále jeho majetkem.

Žádným právním předpisem takto není upravena v praxi častá otázka, zda si může zaměstnanec OOPP např. po uplynutí doby jeho použitelnosti nebo při skončení pracovního poměru od zaměstnavatele odkoupit za tzv. zůstatkovou hodnotu. To je výhradně věc dohody zaměstnavatele a zaměstnance. Zaměstnanec nemůže žádným způsobem odkoupení OOPP na zaměstnavateli požadovat, na to právní nárok nemá, ale na druhé straně to ani není vyloučeno.

Dohoda o odpovědnosti

Druhou možností, jak v praxi předat zaměstnanci OOPP je na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů podle § 255 ZP. Tak se postupuje v případě, kdy hodnota předaných věcí přesahuje 50 000 Kč. V praxi se většinou jedná o případy, kdy zaměstnavatel zaměstnanci kromě OOPP předává i určité nástroje či přístroje (notebook apod.) a když jejich úhrnná hodnota převyšuje zákonný limit 50 000 Kč. Pro dohodu o odpovědnosti platí obdobné principy, jako je známe u dohody o odpovědnosti za schodek, na hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat. Předně platí, že dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů smí být uzavřena nejdříve v den, kdy fyzická osoba dosáhne 18 let věku. Dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů musí být stejně jako dohoda o odpovědnosti za schodek, na hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat uzavřena písemně, jinak je neplatná.

Dohoda o odpovědnosti je však poněkud jiná kvalita než potvrzení o svěřených pracovních oděvech v hodnotě 2 000 Kč. Dohoda se uzavírá za věci s hodnotou přesahující 50 000 Kč, a proto platí praxí ověřená zásada, že zaměstnanec si musí nejprve zvážit všechny důsledky, které pro něj v případě ztráty svěřeného předmětu z dohody o odpovědnosti vyplynou. Ne pro každého zaměstnance je částka 50 000 Kč zanedbatelná.

Z toho důvodu je třeba předem dobře zvážit všechny podmínky dohody o odpovědnosti, dobře si rozmyslet, zdali jsou vytvořeny podmínky k řádné úschově svěřených předmětů, nářadí či osobních ochranných pracovních prostředků. V praxi se jedná především o to, aby zaměstnanec měl přidělen na pracovišti uzamykatelný prostor (skříňku apod.) kam si může po skončení pracovní doby tyto předměty uložit. Nějaké zapůjčování svěřených předmětů je při tomto druhu odpovědnosti prakticky vyloučeno.

Podle § 256 ZP platí, že zaměstnanec, který uzavřel dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů, může od ní odstoupit, jestliže mu zaměstnavatel nevytvořil podmínky k zajištění ochrany svěřených předmětů proti jejich ztrátě. Odstoupení musí být oznámeno zaměstnavateli písemně. Dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů zaniká dnem skončení pracovního poměru nebo dnem, kdy bylo odstoupení od této dohody doručeno zaměstnavateli, není-li v odstoupení od této dohody uveden den pozdější.

Pro odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů platí obecné pravidlo, že zaměstnanec se zprostí odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že ztráta vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění. To platí stejně pro předměty, které jsou zaměstnanci svěřeny na základě písemného potvrzení jako pro předměty, které jsou svěřeny na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů.

Další povinnosti zaměstnavatele

Vzhledem k tomu, že z výše uvedené zásady jednoznačně vyplývá, že zaměstnavatel má povinnost poskytovat zaměstnancům OOPP k ochraně před riziky, nemůže se dovolávat, že jednou stanovil vnitřním předpisem podmínky poskytování OOPP a že OOPP vyměňuje např. jednou za 2 či 3 roky a že to je neměnné dogma. Opak je pravdou.

OOPP musí za každé situace chránit zaměstnance před riziky a v okamžiku, kdy z nějakého důvodu ztratí svoji funkčnost a použitelnost, musí jej zaměstnavatel vyměnit bez ohledu na to, kdy probíhala na pracovišti poslední výměna OOPP. S tím se setkáváme zejména u pracovních oděvů a pracovní obuvi. V praxi se musí tyto případy řešit individuálně, neboť se zároveň musí objektivně zjistit, do jaké míry se OOPP stal nepoužitelný i třeba vinou zaměstnance a zda zaměstnanec nezpůsobil zaměstnavateli dokonce škodu.

V praxi se také setkáváme s otázkou, zda zaměstnavatel musí poskytovat OOPP zaměstnancům ve zkušební době či zaměstnancům pracujícím na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti). I zde je odpověď jednoduchá, pokud zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele v rizikovém prostředí, pak bez ohledu na fakt, zda bude u zaměstnavatele pracovat týden nebo rok, musí mu zaměstnavatel poskytnout OOPP. Zaměstnavatel odpovídá plně za BOZP a má povinnost poskytnout všem svým zaměstnancům pracujícím (třeba jen na základě dohody o provedení práce) v rizikovém prostředí OOPP. Tuto povinnost má dokonce i vůči tzv. domáckým zaměstnancům (homeworkeři, teleworkeři). Zaměstnavatel má povinnost dokonce poskytovat OOPP návštěvám, to se v praxi vyskytuje zejména např. ve zdravotnických zařízeních apod.

Ze zákoníku práce také vyplývá, že zaměstnavatel musí také kontrolovat používání OOPP. To předpokládá, že zaměstnavatel si bude jednak vést seznam vydaných OOPP a za další, že každý vedoucí zaměstnanec bude kontrolovat, jestli jeho podřízení při práci používají přidělené jim OOPP. To má význam především za situace, kdy zaměstnanec utrpí pracovní úraz. V praxi se totiž při zjišťování příčin a okolností pracovního úrazu pravidelně zjišťuje, zda jednou z příčin pracovního úrazu bylo nedostatečné osobní zajištění zaměstnance včetně OOPP. Je to nakonec i jedna z rubrik Záznamu o úrazu podle přílohy nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu. Přitom se v praxi často zjistí, že zaměstnanec svévolně přidělený OOPP nepoužíval. Zaměstnavatel to pak může použít i proti zaměstnanci, když se částečně zprostí odpovědnosti za vzniklý úraz s poukazem na to, že by se úraz nestal tak, jak se stal, kdyby zaměstnanec použil přidělené mu OOPP.

Finanční úhrada

Poskytování OOPP nesmí zaměstnavatel nahrazovat finančním plněním. To je zásada, kterou musí respektovat každý zaměstnavatel. Naproti tomu – jak vyplývá z § 104 odst. 5 ZP – poskytování mycích, čistících a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů může zaměstnavatel nahrazovat zaměstnanci finančním plněním. To se týká zejména případů, kdy zaměstnanec pracuje na odloučeném pracovišti, kde není možné pravidelně zajistit poskytování uvedených mycích, čistících a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů.

Ze zákoníku práce dále vyplývá, že zaměstnavatel je povinen udržovat OOPP v použivatelném stavu a kontrolovat jejich používání. Pro praxi je nejdůležitější, aby skutečně plnily svůj účel po celou dobu používání. To v praxi předpokládá, že zaměstnavatel musí předem přesně vyhodnotit jaké konkrétní OOPP, kterému konkrétnímu zaměstnanci bude poskytovat. Není možné, aby zaměstnavatel nakoupil x kusů určitého OOPP, bez toho aniž by si předem ověřil velikosti, které potřebuje. Vzhledem k tomu, že výběr a sortiment OOPP se značně rozšířil, neměl by výběr činit zaměstnavatelům potíže.

Jaké vlastnosti musí OOPP splňovat

Odpověď na otázku, jaké vlastnosti musí OOPP splňovat, dává § 3 odst. 1 a 2 nařízení vlády č. 390/2021 Sb., kde se stanoví, že OOPP musí:

-    být po dobu používání účinné proti vyskytujícím se rizikům a jejich používání nesmí představovat další riziko,

-    odpovídat podmínkám na pracovišti,

-    být přizpůsobeny fyzickým předpokladům jednotlivých zaměstnanců,

-    respektovat ergonomické požadavky a zdravotní stav zaměstnanců.

Navíc tam, kde přítomnost více než jednoho rizika vyžaduje, aby zaměstnanci používali současně více OOPP, musí být tyto OOPP vzájemně slučitelné.

Tyto požadavky jsou velice obecné, jsou však opět v podstatě převzaty z § 3 zrušené vyhlášky a z § 3 zrušeného nařízení vlády, takže v praxi jsou známé téměř 30 let. Pro praxi je nejdůležitější, aby OOPP skutečně plnily svůj účel po celou dobu používání. Pokud se týká povinnosti zaměstnavatele zajistit, aby OOPP respektoval ergonomické požadavky je možno konstatovat, že s ohledem na již poměrně rozšířený sortiment oděvů a obuvi používaných jako OOPP by neměla ani tato otázka činit problémy.

Zásadně je třeba upozornit, že OOPP musí být nejen funkční, ale musí splňovat i ostatní požadavky jako např. použitý materiál (bavlna, kůže, impregnace apod.), ale, a především střih a velikost. Vzhledem k tomu, že se jedná o OOPP, v kterém zaměstnanec pracuje, musí se v něm také dobře při práci cítit.

RADA!

V praxi se ještě setkáváme s dotazy, jak postupovat v případě, kdy zaměstnanec nosící brýle používá jako OOPP svářečskou kuklu apod. Odpověď je jednoduchá. Zaměstnavatel musí zajistit zaměstnanci zabudování dioptrických skel do takové kukly, neboť jak vyplývá z výše citovaného, používání OOPP nesmí představovat další riziko. Obdobnou povinnost má také zaměstnavatel ve vztahu k zaměstnancům se zdravotním postižením.

JUDr. Eva Dandová