Osoby bez zdanitelných příjmů

– zvýšení ZP

Samoplátci zdravotního pojištění si zase připlatí: Zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2023 prodraží zdravotní pojištění jeho „samoplátcům“: Kdo není zaměstnán, nepodniká, ani není uchazečem o zaměstnání či za něj z jiných důvodů neplatí zdravotní pojištění stát, si zase jako osoba bez zdanitelných příjmů připlatí. Kolik?

Měsíční minimální mzda je vyměřovacím základem pro odvody zdravotního pojištění

Osob bez zdanitelných příjmů – tzv. samoplátců. (Je to sice nepřesný, ale v praxi po mnoho let zaužívaný pojem. Samozřejmě osoby samostatně výdělečně činné jsou ve své podstatě též samoplátci pojistného. Naproti tomu pojistné je sráženo zaměstnancům z jejich příjmů a odvádí jej pojišťovnám zaměstnavatel, ale současně odvádí zdravotní pojistné i přímo zaměstnavatel, je totiž povinen hradit část pojistného za své zaměstnance.)

Samoplátci – osoby bez zdanitelných příjmů – jsou lidé, kteří celý kalendářní měsíc nejsou zaměstnáni, nemají příjem ze samostatné výdělečné činnosti, ani za ně neplatí pojistné stát (což jsou zejména nezaopatřené děti, poživatelé starobních a invalidních důchodů, příjemci rodičovského příspěvku, osoby na mateřské dovolené, uchazeči o zaměstnání evidované úřadem práce). Pokud je však člověk v příslušném kalendářním měsíci byť jen po část měsíce, nebo třeba i jen jeden den v tomto měsíci, zaměstnán, podniká jako OSVČ nebo má nárok být osobou, za které platí pojistné stát, pak není v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů.

149 Kč navíc není moc, ale je to několikáté zvýšení v řadě, výše pojistného každý rok vrůstá

V případě osob bez zdanitelných příjmů jde tedy např. o studenty nad 26 let (pokud nejsou účastni prvního doktorandského studia) nebo nezaměstnané, kteří nejsou evidováni na úřadu práce. Tito lidé si musejí po zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2023 zvýšit povinné odvody měsíční na zdravotní pojištění o 149 Kč. Minimální mzda vzroste o 1 100 Kč z dosavadních 16 200 Kč na 17 300 Kč. Proto se z ní vypočítaná částka pojistného (13,5 %) zvýší na 2 336 Kč z dosavadních 2 187 Kč. 

(Za pojištěnce, za které platí stát, je odváděna nižší částka.: Vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem za osobu, za kterou je plátcem pojistného stát, je stanoveno do konce roku 2022 ve výši 11 014 Kč na kalendářní měsíc a nově od 1. 1. 2023 ve výši 14 074 Kč.)

Není to žádné rasantní navýšení pojistného pro samoplátce, ale mohlo případně jít i o více. Uvažme jaká je inflace, jaké je zdražování, na které někteří zaměstnavatelé reagují zvyšováním mezd, ale samozřejmě zdaleka ne všichni. Míra zvýšení minimální mzdy je určitým kompromisem. (Uvažme, že již v r. 2021 žádala ve vládě tehdy dosluhující sociální demokracie zvýšit minimální mzdu na 18 000 Kč, a to již od 1. 1. 2022. Pak by měsíční pojistné činilo již za rok 2022 2 430 Kč, zatímco takhle bude činit v roce 2023 jen 2 336 Kč.)

Kdy zaplatit novou zvýšenou částku

Jelikož zvýšení platí od 1. 1. 2023, musí být platba pojistného navýšena již za leden 2023, ta je však splatná nejpozději do 8. února 2022. Nezapomeňte tedy na přenastavení – zvýšení zadané platby v internetovém bankovnictví.

Do kdy musí placeny zálohy a jaké jsou sankce za zpoždění?

Pojistné osob bez zdanitelných příjmů za daný kalendářní měsíc je totiž splatné od 1. dne tohoto měsíce (t.j. měsíce, za které náleží) do 8. dne následujícího měsíce. Za den platby se považuje až den, kdy dojde k připsání pojistného na účet banky zdravotní pojišťovny. Ale pozor: Provedené platby se prvořadě použijí k úhradě pokut a nedoplatků pojistného.

Některá klientská pracoviště pojišťoven umožňují platit kartou, někde bude zřejmě možno zaplatit i v hotovosti na pokladně, pokud zrovna se někdo vyhýbá třeba kvůli exekuci používání bankovního účtu... Možná řeknete, že kdo je zadlužený až po uši, je tzv. v exekuci, neřeší své povinnosti vůči zdravotní pojišťovně. Ale na druhou stranu – proč si přidělávat další dluhy, že?

Penále není vysoké. Jenže při dlouhodobém neplacení se nasčítá a pak nemusí být penále bagatelní částkou. Penále činí 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den, pakliže nebylo zaplaceno vůbec, nebo nižší částka.

Za den platby pojistného se považuje v případě placení na účet zdravotní pojišťovny bezhotovostním převodem den, kdy dojde k připsání pojistného na bankovní účet pojišťovny. V případě, že platíte hotově tak se za zaplacení považuje den, kdy příslušný zaměstnanec pojišťovny hotovost přijal.

Nestačí si jen najít příslušný účet zdravotní pojišťovny a zaplatit,

musíte také splnit svou přihlašovací povinnost.

Jestliže někdo nově spadá do kategorie osob bez zdanitelných příjmů, pak pro přihlášení do této kategorie u zdravotní pojišťovny platí osmidenní lhůta. Za nedodržení předepsané lhůty pro oznamovací povinnost může zdravotní pojišťovna vůči vám uplatnit sankci ve formě pokuty až do výše 10 000 Kč. Pokutu je možno uložit do jednoho roku ode dne, kdy zdravotní pojišťovna zjistila nesplnění oznamovací povinnosti, nejdéle však do tří let od doby, kdy oznamovací povinnost měla být splněna.

Co říká zákon

Do kategorie osob bez zdanitelných příjmů patří zejména:

•    nezaměstnaní, kteří nejsou v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání,

•    ženy (event. muži) v domácnosti, kteří nepaří mezi osoby, za které platí pojistné stát – tedy nepečují celodenně osobně a řádně alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, ani nepobírají žádný důchod z důchodového pojištění, ani nejsou v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání,

•    studenti, kteří studují na střední nebo vysoké škole v ČR, která nebyla Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy označena jako soustavná příprava na budoucí povolání (některé jazykové školy, rekvalifikační kurzy apod.), nebo studenti, kteří studují na střední nebo vysoké škole v cizině, která nebyla rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy postavena na roveň studia v ČR a neprovedli oznámení o dlouhodobém pobytu, případně bude student (s výjimkou doktorandů) starší 26 let,

•    absolventi střední školy, kteří po ukončení školy nenastoupí ihned po prázdninách do zaměstnání, nepřihlásí se mezi uchazeče o zaměstnání nebo nezačne podnikat,

•    absolventi vysoké školy, kteří nepokračují ve studiu a nenastoupí do zaměstnání nebo nezačnou podnikat ihned po ukončení kalendářního měsíce následujícího po složení státní závěrečné zkoušky,

•    členové náboženského řádu bez příjmu.

Příklady z praxe

V praxi půjde např. o:

-   28letého studenta vysoké školy, v běžném studiu, pokud není doktorandem, protože za osoby sice starší 26 let, ale studující prvně (a ne jako věční studenti a sběratelé titulů) v doktorském (doktorandském) studijním programu (k získání titulu PhD. za jménem), uskutečňovaném vysokou školou v České republice ve standardní době v prezenční formě studia, pokud nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými, je plátcem stát,

-   ženu v domácnosti nepečující ani o jedno dítě do 7 let, ani o 2 děti do 15 let, tedy pečující např. o jedno dítě ve věku 10 let, která třeba ani není manželkou podnikatele – osoby samostatně výdělečně činné, aby vystupovala jako jeho spolupracující osoba a z tohoto titulu si platila pojistné,

-   osoby, které žijí z příjmů, které nepodléhají odvodům na zdravotní pojištění, jde např. o kapitálové příjmy, příjmy z pronájmu,

-   bývalé uchazeče o zaměstnání, které úřad práce vyřadil z evidence pro neplnění povinností,

-   zaměstnance činné výhradně na dohodu o provedení práce s měsíčním příjmem do 10 000 Kč včetně, a to i když mají více takových dohod s více zaměstnavateli (pokud nejsou třeba poživateli invalidního důchodu, aby za ně platil pojistné stát).

Richard W. Fetter