Osoby se zdravotním postižením
– zaměstnávání

Dne 26. 3. 2024 bylo publikováno ve Sbírce zákonů nařízení vlády č. 70/2024 Sb., o maximální částce příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce, které schválila vláda České republiky na svém jednání dne 20. 3. 2024.

Nařízení stanoví částku příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením

poskytovaného zaměstnavateli, se kterým Úřad práce ČR uzavřel písemnou dohodu o jeho uznání za zaměstnavatele na chráněném trhu práce a vláda ho nařizuje podle § 78a odst. 17 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 365/2019 Sb., a nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2024.

Maximální částka příspěvku činí 15 700 Kč a podle tohoto nařízení se poprvé postupuje při stanovení příspěvku za první kalendářní čtvrtletí roku 2024, vzhledem k tomu, že příspěvek je poskytován čtvrtletně zpětně.

Současně se zrušuje nařízení vlády č. 276/2022 Sb., o maximální částce příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce.

Cílem této nové právní úpravy bylo zvýšit maximální částku příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce o 1 500 Kč. Toto opatření má zabránit nežádoucímu snižování zaměstnanosti osob se zdravotním postižením, které mají ztíženou možnost uplatnění na trhu práce a tudíž lze očekávat, že zvýšení maximální částky příspěvku bude mít pozitivní dopad nejen na zachování dosavadních pracovních míst pro tyto osoby na chráněném trhu práce, ale také bude působit jako motivační prvek pro samotné zaměstnavatelské subjekty, aby i nadále zaměstnávaly osoby se zdravotním postižením a vytvářely další pracovní místa pro tyto osoby.

Nařízení vlády je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů a je vydáváno oprávněným subjektem tj. vládou na základě zmocnění uvedeného v § 78a odst. 17 zákona o zaměstnanosti. Předmětné ustanovení zákona o zaměstnanosti předpokládá, že vláda nařízením zvýší maximální částku příspěvku. Nařízení vlády je tedy v souladu se zákonem o zaměstnanosti a jeho obsah je stanoven v mezích uvedených zákonných zmocnění a je rovněž v souladu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie, především s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením, která je rovněž součástí práva EU (2010/48/ES).

Podle předchozí právní úpravy mohl být příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce poskytnut zaměstnavatelům nejvýše v částce 14 200 Kč v případě osob se zdravotním postižením a 5 000 Kč v případě osob zdravotně znevýhodněných. Zaměstnavateli k příspěvku zároveň náleží paušální částka ve výši 1 000 Kč měsíčně na každou osobu se zdravotním postižením a to na náklady vynaložené zaměstnavatelem v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením. Celková výše příspěvku byla tedy 15 200 Kč, z toho 14 200 Kč byla maximální částka příspěvku + 1 000 Kč byla paušální částka. V návaznosti na každoroční zvyšování minimální mzdy opakovaně požadovali zaměstnavatelé osob se zdravotním postižením působících na chráněném trhu práce, ale také zástupci zdravotně postižených osob zvýšení maximální částky příspěvku. Argumentovali totiž tím, že zvyšování minimální mzdy negativně ovlivňuje jejich ekonomiku a také jejich schopnost a možnosti nadále zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, zejména ty s nejnižším pracovním potenciálem. Současně poukazovali na neustálý růst cenové hladiny způsobující růst cen výrobních vstupů, přičemž někteří zaměstnavatele se pohybují na hranici ekonomické rentability a tudíž by reálně bez navýšení příspěvku uvažovali o ukončení své činnosti.

Poměr výše příspěvku
a výše minimální mzdy

se totiž od roku 2018 z 80 % snížil na 66 % v roce 2023, tudíž od roku 2019 částka minimální mzdy převyšovala maximální částku příspěvku. Maximální částka příspěvku tj. bez paušálu 1 000 Kč byla o 4 700 Kč nižší než aktuální základní sazba minimální mzda za měsíc, která od 1. ledna 2024 činí 18 900 Kč. Z uvedeného tudíž bylo zřejmé, že spoluúčast zaměstnavatelů na mzdových nákladech vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce se postupně zvyšovala. Proto část zaměstnavatelů na chráněném trhu práce, tj. těch, kteří zaměstnávali vyšší podíl osob s nejnižším pracovním potenciálem, se začala potýkat s ekonomickými problémy v souvislosti s růstem minimální mzdy a tedy růstem nákladového zatížení, vzhledem k tomu, že minimální mzda přímo působí na růst mzdových nákladů zaměstnavatelů, ale pracovní výkonnost tj. zbytkový pracovní potenciál osob se zdravotním postižením však tomuto růstu neodpovídá. Proto bylo namístě ze strany státu poskytnout adekvátní intervenci, vzhledem k tomu, že sledovaným cílem politiky zaměstnanosti v této oblasti je především zachování odpovídajícího pracovního uplatnění osob se zdravotním postižením, a to zejména osob s těžším zdravotním postižením a právě zaměstnavatelé na chráněném trhu práce takovéto pracovní uplatnění pro tyto osoby bezesporu vytváří.

Přínos nové právní úpravy

Zvýšení maximální částky příspěvku bude mít pozitivní dopad nejen na zachování dosavadních pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením na chráněném trhu práce, ale bude také působit jako motivační prvek pro samotné zaměstnavatelské subjekty, aby i nadále zaměstnávaly osoby se zdravotním postižením, resp. vytvářely další pracovní místa vhodná pro tyto osoby.

Nelze také opominout další ekonomický efekt, protože je také nutno vycházet ze skutečnosti, že na rozdíl od jiných sociálních výdajů přináší příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce významné příjmy veřejných financí, zejména daňové odvody hrazené zaměstnavateli na chráněném trhu, ale i zaměstnanci, přičemž přidaná hodnota práce zaměstnance z řad osob se zdravotním postižením generuje také přímé i nepřímé daně a kupní sílu.

Zvýšení maximální částky příspěvku bude mít pozitivní dopad na podnikatelské prostředí ve vztahu k podnikatelům, kteří působí v rámci zaměstnavatelského segmentu na chráněném trhu práce, protože budou moci čerpat příspěvek ve vyšší částce, což jim napomůže nejen k zachování pracovních míst pro zaměstnance – osoby se zdravotním postižením, ale hlavně i následnému generování dalšího zisku plynoucího z práce těchto zaměstnanců.

Nelze rovněž opominout a naopak lze očekávat pozitivní sociální dopad spojený se zvýšením maximální částky příspěvku v tom, že bude zachována, případně posílena motivace zaměstnavatelů zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve druhém a třetím stupni invalidity, které mají výrazně snížený pracovní potenciál.

Zvýšení maximální částky příspěvku lze považovat především za preventivní opatření proti nárůstu nezaměstnaných z řad osob se zdravotním postižením, které mají ztíženou možnost uplatnění na trhu práce, ale je potřeba v něm také spatřovat jeho motivační funkci, kdy lze ze strany zaměstnavatelů na chráněném trhu práce očekávat zachování stávajících pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, ale také vytváření nových možností pro vhodné pracovní uplatnění těchto osob.

Mechanismus poskytování
příspěvku

Vzhledem k tomu, že příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce se poskytuje čtvrtletně zpětně, tak se přímo v nařízení vlády, pro odstranění jakýchkoliv pochybností, stanoví jeho časová působnost, a tedy jednoznačně uvádí, že podle tohoto nařízení se poprvé bude postupovat při stanovení příspěvku poskytovaného na základě žádosti o příspěvek za 1. kalendářní čtvrtletí roku 2024.

Při stanovení příspěvku za všechna předchozí kalendářní čtvrtletí spadající do období od 3. kalendářního čtvrtletí 2022 do 4. kalendářního čtvrtletí 2023 se postupuje podle předchozího nařízení vlády č. 276/2022 Sb., dle kterého maximální částka příspěvku od 1. října 2022 činila 14 200 Kč a které se v souvislosti s novou právní úpravou ruší.

ZÁKON č. 435/2004 Sb.,
o zaměstnanosti

Citace na str. 58

§ 78a

Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce

(12) Za další náklady, o které lze zvýšit příspěvek podle odstavce 3, se považují

a)  náklady provozních zaměstnanců a pracovních asistentů, kterými jsou

1. mzdové náklady provozních zaměstnanců a pracovních asistentů v základním pracovněprávním vztahu k zaměstnavateli, a to v rozsahu odpovídajícím počtu hodin odpracovaných provozními zaměstnanci nebo pracovními asistenty při pomoci zaměstnancům, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo

2. náklady na zajištění pracovních asistentů v případě, že se nejedná o zaměstnance téhož zaměstnavatele,

b)  náklady na dopravu spojené se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, kterými jsou náklady na

1. dopravu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, na pracoviště a z pracoviště, nebo

2. dopravu materiálu a hotových výrobků,

c)  náklady na přizpůsobení provozovny, kterými jsou náklady na

1. pořízení a ověření počítačového programového vybavení pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením,

2. přizpůsobení a pořízení pomocných technologických zařízení používaných zaměstnanci, kteří jsou osobami se zdravotním postižením,

3. pořízení komunikačních a orientačních pomůcek,

4. přizpůsobení hygienických, tepelných, světelných nebo hlukových podmínek osobám se zdravotním postižením, nebo

5. výstavbu nebo rozšíření provozů potřebných pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, včetně nákladů na počítačové vybavení.

(13) Pro účely odstavce 12 písm. a) se za provozního zaměstnance a pracovního asistenta nepovažuje zaměstnanec, na jehož zaměstnávání se poskytuje příspěvek podle odstavce 1, nebo zaměstnanec, jehož mzdové náklady jsou hrazeny podle § 3 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 518/2004 Sb.

(14) Je-li součástí nákladů uvedených v odstavci 12 i daň z přidané hodnoty a zaměstnavatel není plátcem této daně, považuje se daň z přidané hodnoty za provozní náklad ...