Osoby vykonávající funkci
a zdravotní pojištění

Jaké podmínky platí u odměn vyplácených uvolněným funkcionářům při skončení funkčního období? Kdy se osoba vykonávající funkci odhlašuje u zdravotní pojišťovny jako zaměstnanec? Jak postupuje český zaměstnavatel u osoby ze zahraničí, která u něj vykonává funkci?

Zaměstnavatel je povinen platit pojistné na zdravotní pojištění tehdy, jsou-li zaměstnanci zúčtovány příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), a dále v případě, kdy zúčtovaný příjem svojí výší povinnost placení pojistného zakládá.

Zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění vzniká, pokud osoba jako zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon této činnosti zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP, mimo výjimek stanovených právní úpravou zdravotního pojištění – viz dále.

Je-li osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem (resp. vznikne-li ve zdravotním pojištění zaměstnání), pak zaměstnavatel:

•    přihlašuje osobu u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance, pokud již přihlášena není, a

•    odvádí pojistné podle zákona, tedy:

–   alespoň z minimálního vyměřovacího základu (což je v roce 2024 hodnota minimální mzdy 18 900 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc), případně alespoň z jeho poměrné části podle § 3 odst. 9 z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, například pokud je zaměstnanec nemocen nebo

–   z částky nižší než povinné minimum – v takovém případě však musí mít zaměstnavatel vždy k dispozici doklad, který jej k takovému postupu opravňuje, a ten předloží i případné kontrole ze zdravotní pojišťovny.

Zaměstnancem českého zaměstnavatele (a zároveň účastníkem českého systému veřejného zdravotního pojištění, například s právem volby zdravotní pojišťovny) se při splnění zákonných podmínek stává i:

–   osoba ze státu Evropské unie, případně z Norska, Islandu, Lichtenštejnska, ze Švýcarska nebo také ze Spojeného království (dále jen členský stát) postupující podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009,

–   cizinec z tzv. třetí země, tedy mimo státy uvedené v předcházející odrážce.

Výjimky, kdy zaměstnavatel z příjmu zaměstnance pojistné na zdravotní pojištění neodvádí jsou situace, kdy:

–   se osoba nepovažuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance podle § 5 písm. a bodů 1. – 7. z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů a

–   se jedná o příjmy nepodléhající odvodu pojistného, vyjmenované v § 3 odst. 2 z. č. 592/1992 Sb.

Příjmy funkcionářů, uvolněných i neuvolněných, jsou příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 ZDP, které ve zdravotním pojištění podléhají povinnosti placení pojistného zaměstnavatelem, a to bez ohledu na jejich výši.

ODMĚNY UVOLNĚNÝCH FUNKCIONÁŘŮ - Je-li uvolněnému funkcionáři vyplácena odměna při skončení funkčního období (náležející podle zákonů č. 128/2000 Sb., č. 129/2000 Sb., č. 131/2000 Sb., všechny ve znění pozdějších předpisů), je tato osoba považována za zaměstnance ještě v těch kalendářních měsících, za které je odměna zúčtována, neboť tento příjem je zdaňován podle § 6 ZDP. Protože je tato odměna osvobozena od placení pojistného na zdravotní pojištění [§ 3 odst. 2 písm. b) z. č. 592/1992 Sb.], povinnost placení pojistného nevzniká – za dané situace však musí být ve zdravotním pojištění respektován minimální vyměřovací základ. Takový zaměstnavatel (úřad) tedy musí mít doloženo, že:

–   jiný zaměstnavatel odvádí za tuto osobu pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu zaměstnance nebo

–   je tato osoba současně OSVČ a platí zálohy na pojistné nejméně v částce 2 968 Kč nebo

–   má nárok na zařazení do „státní kategorie“, resp. patří mezi osoby, pro které neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ podle § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb.

Pokud není splněna žádná z těchto podmínek, provádí se dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 10 z. č. 592/1992 Sb.

NEUVOLNĚNÍ FUNKCIONÁŘI, ČLENOVÉ SPOLKŮ, ZÁJMOVÝCH SDRUŽENÍ apod. S účinností od 1. 1. 2008 jsou všechny tyto osoby ve zdravotním pojištění zaměstnanci za podmínky, že jim plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 ZDP. Může se jednat například o odměny členů statutárních orgánů právnických osob (členové výboru společenství vlastníků bytových jednotek) nebo odměny mající charakter funkčních požitků z titulu výkonu funkce v orgánech obcí, spolcích a zájmových sdruženích apod., což je specifikováno v § 6 odst. 1 písm. c) bodě 1. resp. v § 6 odst. 10 ZDP.

Povinnosti placení pojistného podléhají i velmi nízké zúčtované příjmy zdaňované podle § 6 ZDP, tedy i příjmy nižší než 4 000 Kč. Návaznost na minimální vyměřovací základ samozřejmě platí i v tomto případě (viz dále).

Je-li zakotveno například ve stanovách, případně pokud si členové příslušného subjektu na schůzi, shromáždění apod. odsouhlasí, že jejich členové nebudou za výkon funkce pobírat žádnou odměnu (nebo jedná-li se o tzv. čestné funkce), tj. tyto osoby prokazatelně nebudou mít příjem ze závislé činnosti z titulu výkonu svěřené funkce, nevznikají této organizaci ve zdravotním pojištění žádné povinnosti.

Příjem zúčtovaný po určitém čase

Může se stát, že například předseda sdružení nastoupí do funkce dne 1. února, přičemž je známo, že až za prosinec mu bude zúčtován určitý příjem (odměna). V takovém případě bude osoba přihlášena jako zaměstnanec ke dni nástupu do funkce, tj. k 1. 2. Za období únor – listopad bude na Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele vykazována jako zaměstnanec s nulovým vyměřovacím základem a teprve v měsíci prosinci bude výše zúčtovaného příjmu (včetně příslušného pojistného) zahrnuta do Přehledu za tento měsíc. I kdyby již žádná další odměna této osobě vyplacena nebyla, může odhlášení proběhnout až ke dni skončení výkonu funkce [blíže viz § 8 odst. 2 písm. i) z. č. 48/1997 Sb.]. Tento postup platí, za předpokladu, že zaměstnavatel nemusí za měsíce únor až listopad dodržet minimální vyměřovací základ (například má doklad o tom, že pojištěnec je osobou, za kterou je plátcem pojistného stát). V opačném případě, tedy pokud nemá doklad, který by jej k tomuto postupu opravňoval, musí být při odvodu pojistného dodržen za měsíce únor až listopad minimální vyměřovací základ.

Plnění oznamovací povinnosti, podávání Přehledu

Pokud je zaměstnanec uvolněn pro výkon veřejné funkce, nedochází k rozvázání pracovního poměru u jeho zaměstnavatele, nýbrž je této osobě z uvedeného důvodu poskytnuto neplacené volno. Pojistné se z takto poskytnutého neplaceného volna neodvádí, přesněji zaměstnavatel nemusí dodržet minimální vyměřovací základ tehdy, pokud bude mít k dispozici potvrzení o skutečnosti, že za tohoto zaměstnance je příslušnou organizací (úřadem) odváděno pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Na Přehledu o platbě pojistného je zaměstnavatelem, který neplacené volno poskytuje, vykazována tato osoba jako zaměstnanec s nulovým vyměřovacím základem.

Při přihlašování a odhlašování těchto funkcionářů jako zaměstnanců vychází příslušný subjekt, u kterého budou tyto osoby funkci vykonávat, z ustanovení § 8 odst. 2 z. č. 48/1997 Sb. U osob dlouhodobě uvolněných pro výkon funkce se za den nástupu do zaměstnání považuje den, od kterého náleží odměna za výkon funkce a za den skončení zaměstnání se považuje den, od něhož již tato odměna nenáleží. U osob do funkce zvolených či jmenovaných, jejichž jmenováním nevznikl pracovní nebo služební poměr (neuvolnění funkcionáři), je rozhodující den nástupu do funkce a den skončení výkonu funkce.

Zaměstnavatelé přihlašují zaměstnance (funkcionáře) u zdravotní pojišťovny, kdy pro tento účel musí:

–   přihlásit v osmidenní lhůtě příslušné zaměstnance,

–   nejpozději 20. dne následujícího kalendářního měsíce předat zdravotní pojišťovně Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele za uplynulý kalendářní měsíc

–   platit pojistné včas, tj. ve stejné lhůtě jako v předcházející odrážce, již připsáním úhrady na příslušný účet zdravotní pojišťovny, a ve správné výši (13,5 % z vyměřovacího základu), případně i s ohledem na minimální vyměřovací základ.

Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den.

Vazba na minimální vyměřovací základ

Zaměstnavatel odvádějící za zaměstnance pojistné vždy přihlíží k tomu, zda musí nebo nemusí dodržet zákonem určené minimum.

Bude-li zúčtovaný příjem funkcionáře nižší než aktuální výše minimální mzdy 18 900 Kč, přičemž se na takovou osobu bude vztahovat ustanovení o povinnosti odvodu pojistného ze zákonného minima, musí mít tento zaměstnavatel doloženy skutečnosti výše popisované a za této situace odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu. V opačném případě provádí dopočet a doplatek pojistného do:

–   minimálního vyměřovacího základu při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc nebo

–   poměrné části minima, pokud nastala některá ze skutečností snižujících minimum na poměrnou část podle § 3 odst. 9 z. č. 592/1992 Sb.

Kdyby pojištěnec nastoupil do funkce například dne 24. 7. 2024 a zaměstnavatel by nebyl od povinnosti placení pojistného ze zákonného minima osvobozen, musel by vyměřovací základ zaměstnance za 8 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci červenci činit alespoň 4 877,41 Kč [(8 : 31) × 18 900].

Přihlášení osoby jako zaměstnance

Osoby považované z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance (tedy i funkcionáři) mají tu nezanedbatelnou výhodu, že jsou zaměstnány v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění, mají vyřešen svůj pojistný vztah a samy se nemusejí o placení pojistného starat. Tuto důležitou povinnost za ně plní jejich zaměstnavatel, který tyto osoby přihlašuje u zdravotní pojišťovny, čímž jí sděluje, od kterého data se stává plátcem pojistného za tuto osobu jako zaměstnance. Pokud zaměstnavatel zaměstnance řádně nepřihlásí, může jednak zaměstnanci vzniknout komplikace, kdy nebude u zdravotní pojišťovny evidován v žádné z kategorií, jednak zaměstnavatel tímto porušuje zákon, za což mu může zdravotní pojišťovna uložit pokutu až 200 000 Kč.

Povinnosti pojištěnce

Přestože není placení pojistného starostí zaměstnance, má tento vůči zaměstnavateli dvě důležité povinnosti. Zaměstnanec do osmi dnů oznamuje zaměstnavateli změnu zdravotní pojišťovny za tím účelem, aby zaměstnavatel mohl přesměrovat platby pojistného ve prospěch té zdravotní pojišťovny, ke které zaměstnanec přestoupil. Zdravotní pojišťovnu lze standardně změnit jednou za dvanáct měsíců k 1. 1. a 1. 7. kalendářního roku.

Dále je povinností zaměstnance oznámit a doložit zaměstnavateli počátek a konec nároku na platbu pojistného státem (tzv. státní kategorii), například přiznání nebo odejmutí některého z důchodů, zahájení a ukončení studia aj. Pokud zaměstnanec takovou skutečnost zaměstnavateli neoznámí, pak je povinen ji sdělit zdravotní pojišťovně sám.

Občan jiného státu vykonávající funkci u českého zaměstnavatele

Nejsou výjimkou situace, kdy výkon funkce provádí osoba ze zahraničí. V tomto případě je důležité, zda se jedná o osobu ze státu postupujícího podle koordinačních nařízení Evropské unie nebo o osobu z tzv. třetí země.

Pokud vykonává u českého zaměstnavatele funkci osoba z členského státu (viz výše), stává se ve zdravotním pojištění zaměstnancem a zaměstnavatel plní vůči zdravotní pojišťovně, kterou si tato osoba zvolí, veškeré zákonné povinnosti. To znamená, že přihlásí osobu jako zaměstnance a odvádí pojistné podle zákona.

Může nastat situace, kdy je českému zaměstnavateli doručen formulář A1, vystavený institucí provádějící sociální zabezpečení v zemi bydliště zaměstnance. Tento doklad je rozhodující pro příslušnost této osoby k pojištění neboli, pokud je českému zaměstnavateli doručen tento formulář, potvrzuje se tím, že osoba podléhá všem systémům sociálního zabezpečení státu, který formulář vystavil. Naopak, pokud tento formulář předložen není, nebo se jedná o osobu ze států, na kterou se režim Nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009 nevztahuje, je osoba účastna zdravotního pojištění v ČR a podléhá z titulu zaměstnání právním podmínkám našeho systému veřejného zdravotního pojištění.

Při souběhu zaměstnání ve státě aplikujícím uvedená koordinační nařízení Evropské unie a v České republice a při současném předložení zahraničního formuláře A1 je třeba z pohledu českého zaměstnavatele zjistit, zda plnění této povahy podléhá povinnosti placení pojistného v zemi pojištění. Pokud by se podle právní úpravy příslušného státu v oblasti zdravotního pojištění pojistné z těchto odměn odvádělo, poukazoval by zaměstnavatel příslušnou výši pojistného na účet zdravotní pojišťovny (instituce provádějící zdravotní pojištění), u které je tato osoba pojištěna.

Příklad

V akciové společnosti jsou Němci jako členové statutárního orgánu, kteří pobírají měsíčně odměnu. Trvalý pobyt mají v Německu a pracují také v Německu. Jak má zaměstnavatel postupovat z hlediska přihlašování těchto osob u zdravotní pojišťovny a při placení pojistného?

Odměny členů statutárních orgánů jsou příjmy ze závislé činnosti a osoby, kterým jsou zúčtovány tyto příjmy, se považují z pohledu právní úpravy platné v českém systému veřejného zdravotního pojištění za zaměstnance, tedy s povinností placení pojistného zaměstnavatelem.

Předloží-li občan s trvalým pobytem na území členského státu českému zaměstnavateli formulář A1, přičemž příjem dané povahy povinnosti odvodu zdravotního pojištění v této zemi podléhá, vstoupí český zaměstnavatel neprodleně v kontakt se zdravotní pojišťovnou (institucí provádějící zdravotní pojištění), u které je tento zaměstnanec ve své zemi pojištěn. U příslušné (kontaktní) pobočky se přihlásí k placení pojistného a dále bude vůči této instituci plnit všechny zákonné povinnosti vyplývající z legislativy tohoto státu v oblasti zdravotního pojištění, které zaměstnavatel na základě dané skutečnosti podléhá. Aby mohl český zaměstnavatel řádně plnit vůči zdravotní pojišťovně občana z členské země svoje povinnosti, musí nejprve zjistit informace o aktuálně platné právní úpravě včetně získání potřebných formulářů. Pro tento účel je nejvhodnější využít například různých internetových adres včetně následné e-mailové komunikace. Metodicky může v tematice Evropské unie poradit třeba i Kancelář zdravotního pojištění z. s. (www.kancelarzp.cz).

Při doručení německého formuláře A1 se pojistné dle našeho příkladu odvádí podle německých právních předpisů, v německé měně a na příslušný příjmový účet instituce provádějící v Německu zdravotní pojištění v situaci, kdy plnění této povahy podléhá odvodu pojistného na zdravotní pojištění podle německých právních předpisů účinných v oblasti zdravotního pojištění.

U člena statutárního orgánu z tzv. třetí země

nejsou účinná koordinační nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009. Z této skutečnosti například vyplývá, že s těmito zaměstnanými osobami nejsou pojištěni jejich nezaopatření rodinní příslušníci a ukončením zaměstnání neboli skončením výkonu funkce končí i účast těchto osob v českém systému veřejného zdravotního pojištění. Z toho plyne, že takové osobě nevznikají po skončení zaměstnání žádné další nároky (například při onemocnění v ochranné lhůtě nebo při pobírání české podpory v nezaměstnanosti, což naopak hraje roli u osob z členských států).

Ing. Antonín Daněk

§ 3 zákona č. 592/1992 Sb.
Citace na straně 73

(1) Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

(2) Vyměřovací základ zaměstnance podle odstavce 1 se snižuje o

a) náhradu škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry,

b) odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, na která vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, a odměna při skončení funkčního období, na kterou vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů,

c) věrnostní přídavek horníků,

d) plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání,

e) jednorázovou sociální výpomoc poskytnutou zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události.

(3) Pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, kterému byly zúčtovány příjmy po skončení zaměstnání, se použijí odstavce 1 a 2 obdobně.

(4) Pojistné za zaměstnance se stanoví z vyměřovacího základu podle odstavců 1 až 3, nejméně však z minimálního vyměřovacího základu,...