Osoby ze zahraničí po skončení zaměstnání

Se kterými státy má Česká republika uzavřenu dvoustrannou mezistátní smlouvu o sociálním zabezpečení s dopady i do oblasti zdravotního pojištění? Na jaký rozsah zdravotních služeb (hrazené péče) mají nárok osoby ze států podléhajících režimu koordinačních nařízení Evropské unie, zaměstnané nebo podnikající v ČR? Jaké postavení mají osoby ze zahraničí po získání trvalého pobytu na území ČR?

Pokud osoba ze zahraničí nemá v ČR trvalý pobyt, může být relevantně účastna českého systému veřejného zdravotního pojištění například v těchto situacích:

1)  osoba ze státu Evropské unie, z Norska, Islandu Lichtenštejnska, ze Švýcarska a také ze Spojeného království Velké Británie a Severního Irska je pojištěna v ČR, tedy účastna všech systémů sociálního zabezpečení, pokud je zaměstnancem českého zaměstnavatele a zúčtovaný příjem svojí výší nebo povahou zakládá povinnost odvodu pojistného. Při zaměstnávání těchto osob jsou aplikovány mj. dva základní principy dále uvedených koordinačních nařízení EU, kterými jsou princip pojištění ve státě výkonu výdělečné činnosti a princip jednoho pojištění.

V takových případech se ve zdravotním pojištění postupuje podle:

•    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a

•    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004

•    obě ve znění Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 465/2012 ze dne 22. května 2012.

Tato nadnárodní právní úprava má přednost před právními předpisy jednotlivých států.

2)  cizinec z tzv. třetí země (tj. mimo státy uvedené v předcházejícím bodě) je zdravotně pojištěn v ČR po dobu zaměstnání u českého zaměstnavatele. OSVČ ze třetí země, podnikající v ČR, nevstupuje do systému veřejného zdravotního pojištění -co se týká úhrady nákladů na případně čerpané hrazené služby je řešením její situace uzavření komerčního zdravotního pojištění.

3)  pojištěna v České republice je i osoba z druhého státu, výdělečně činná v ČR na základě dvoustranné mezistátní smlouvy o sociálním zabezpečení, ve které je řešena i oblast zdravotního pojištění. V posledních letech byly tyto smlouvy uzavřeny například s Albánskou republikou, Tuniskou republikou nebo se Syrskou arabskou republikou. Kompletní seznam těchto smluv, a tedy dvoustranně sjednaných podmínek, naleznete například na stránkách Kanceláře zdravotního pojištění z.s. v sekci Pro pojištěnce – Mezinárodní právní předpisy.

Účast v českém systému veřejného zdravotního pojištění po skončení zaměstnání

Příklad 1

Může nastat situace, kdy zdravotní pojištění osoby ze zahraničí v ČR trvá, i když s ní zaměstnavatel ukončil pracovní poměr?

Pokud jde o osobu ze státu Evropské unie, případně z dalších států, na kterou se vztahuje působnost výše uvedených koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009, pak pojištění pracovníka z některé z těchto zemí trvá v ČR po skončení pracovního poměru i nadále, pokud tato osoba:

-   je evidována na Úřadu práce s nárokem na českou podporu v nezaměstnanosti,

-   čerpá peněžitou pomoc v mateřství nebo má nárok na nemocenské.

Tato skutečnost znamená, že tato osoba je i po tuto dobu oprávněným držitelem Evropského průkazu zdravotního pojištění (EPZP), vystaveného jí tou českou zdravotní pojišťovnou, kterou si svobodně zvolila. Tento plastový průkaz je svým provedením modré barvy stejný jako u osob s trvalým pobytem na území ČR.

Nárok na hrazené služby

Pokud jsou osoby podléhající režimu koordinačních nařízení EU v České republice zaměstnány nebo zde podnikají, pak se z tohoto důvodu stávají českými pojištěnci. Na základě českého EPZP mají tito čeští pojištěnci nárok na komplexní (plný) rozsah hrazených služeb na území České republiky, v ostatních zemích mají nárok na poskytování nezbytné péče. Oproti plnému rozsahu hrazených služeb (zdravotní péče) je nezbytnou zdravotní péčí taková péče, jejíž poskytnutí je nezbytné z lékařského hlediska. Péče musí být poskytována tak, aby se pacient nemusel vracet do země pojištění dříve, než zamýšlel, nebo než je toho schopen. Je tedy zřejmé, že plný rozsah služeb (péče) je svým obsahem širší, než nezbytná péče. Stručně řečeno: na oba tyto druhy zdravotní péče mají čeští pojištěnci jako občané EU právo, na komplexní rozsah hrazených služeb v České republice a na nezbytnou zdravotní péči v ostatních státech.

Ve státě bydliště mají osoby zaměstnané u českého zaměstnavatele na základě českého EPZP nárok pouze na nezbytnou péči. Aby mohla mít osoba výdělečně činná v České republice nárok na plnou péči i ve státě bydliště, požádá českou zdravotní pojišťovnu o vystavení formuláře S1. Česká zdravotní pojišťovna posoudí, zda má tato osoba i nadále bydliště v jiném státě a v kladném případě jí vystaví formulář S1. Na základě uvedeného formuláře bude pojištěnec spolu se svými nezaopatřenými rodinnými příslušníky zaregistrován u nositele zdravotního pojištění v místě bydliště, kde budou mít všichni nárok na plnou zdravotní péči.

Zaměstnanci z tzv. třetích zemí

Aby mohl být cizinec ze „třetí země“ přijat do zaměstnání, musí být dle § 89 z. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, držitelem platné zaměstnanecké nebo modré karty nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance, nestanoví-li tento zákon jinak. Cizinec může být dále přijat do zaměstnání a zaměstnáván, má-li platné povolení k zaměstnání vydané krajskou pobočkou Úřadu práce a platné oprávnění k pobytu na území České republiky. K tomuto základnímu předpokladu se váží výjimky, uvedené zejména v § 98 cit. zákona.

Naopak, pokud cizinec vykonává na území ČR práci, ačkoliv nesplňuje některý z výše uvedených předpokladů a na cizince se nevztahuje žádná z výjimek, dopouští se s největší pravděpodobností obě strany, tedy jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec, správního deliktu nelegálního zaměstnávání.

Zaměstnanecká karta představuje základní institut při zaměstnávání cizinců na území České republiky. Typově se jedná o povolení k dlouhodobému pobytu (tedy pobytu přesahujícího tři měsíce), jehož účelem je zaměstnání. Zaměstnanecká karta je určena pro všechny cizince bez rozdílu občanství, vzdělávání či charakteru vykonávané práce.

Na rozdíl od podmínek platných podle koordinačních nařízení EU:

•    nejsou s těmito zaměstnanými osobami pojištěni jejich nezaopatření rodinní příslušníci,

•    ukončením zaměstnání končí i účast těchto osob v českém systému veřejného zdravotního pojištění, což znamená, že takové osobě nevznikají po skončení zaměstnání žádné další nároky (například při onemocnění v ochranné lhůtě nebo při pobírání podpory v nezaměstnanosti apod.)

Příklad 2

Moldavský zaměstnanec pracoval na základě pracovní smlouvy na dobu určitou, která skončila dnem 31. 3. 2023. Dne 24. 3. onemocněl a nemoc pokračovala i v měsíci dubnu.

Zaměstnavatel odhlásí zaměstnance u zdravotní pojišťovny kódem „O“ dnem skončení pracovního poměru, tedy k datu 31. 3. 2023, současně se vrací zelený průkaz pojištěnce. Počínaje dnem 1. 4. 2023 nemá tento bývalý moldavský zaměstnanec na základě již skončeného zaměstnání nárok na poskytování hrazených služeb podle zákona o veřejném zdravotním pojištění.

Postup podle koordinačních pravidel Evropské unie se nevztahuje na tzv. sezónní práce, tedy v situaci, kdy občané ze „třetích zemí“ každý rok přijíždějí do České republiky pracovat například v zemědělství, stavebnictví, ve službách apod. Po dobu zaměstnání u českého zaměstnavatele jsou zdravotně pojištěni v České republice, i s tou nezanedbatelnou výhodou, že mohou po celou dobu trvání zaměstnání čerpat v českém zdravotnictví plnou péči.

Získání trvalého pobytu na území České republiky

Zcela jinak se na osoby ze zahraničí nahlíží tehdy, pokud po skončení výdělečné činnosti (nebo v jejím průběhu) získají v České republice trvalý pobyt. Osoba s trvalým pobytem na území České republiky se právě z titulu trvalého pobytu v ČR stává účastníkem českého systému veřejného zdravotního pojištění a tudíž nabývá práv a povinností daných právní úpravou. Taková osoba musí mít právě z titulu trvalého pobytu řešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah zařazením do některé (tedy alespoň jedné) z těchto kategorií:

•    zaměstnanec v zaměstnání s příjmy ze závislé činnosti, zdaňovanými podle § 6 ZDP, případně s příjmy alespoň v částce 4 000 Kč u dohody o pracovní činnosti nebo více než 10 000 Kč u dohody o provedení práce,

•    osoba samostatně výdělečně činná (ev. výkon činnosti v režimu paušální daně),

•    osoba, za kterou platí pojistné stát,

•    osoba bez zdanitelných příjmů,

•    kdy je přípustná i kombinace některých kategorií.