Ostatní provozní výdaje

Právní regulace týkající se provozu automobilů na pozemních komunikacích

je moc, tak jen to základní. Stěžejní a výchozí je zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (…), ve znění p.p.

Stanovuje podmínky pro provozování vozidla na pozemních komunikacích:

•    technická způsobilost k provozu ověřená pravidelnou prohlídkou vozidla potvrzenou vydáním osvědčení o:

-   vyhovujícím technickému stavu, provedenou stanicí technické kontroly a

-   splnění stanovených emisních norem, což ověřila stanice měření emisí,

•    registrace v registru silničních vozidel v ČR nebo v registru silničních vozidel jiného státu,

•    opatření vozidla registrační značkou přidělenou obecním úřadem nebo příslušným zahraničním úřadem,

•    sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, které upravuje speciální zákon č. 168/1999 Sb.,

•    povinnou minimální výbavu podle kategorie vozidel vymezuje přílohy č. 12 k vyhlášce č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti (nejčastěji: náhradní kolo a zvedák, lékárnička, výstražný trojúhelník).

Za ty nejkvalitnější silnice v Česku, kde je „radost“ prohánět plechového miláčka je ale třeba si připlatit. Užívání dálnic a některých silnic I. třídy vymezených vyhláškou č. 470/2012 Sb. motorovými vozidly se 4 a více koly je totiž podle § 20 a násl. zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích podmíněno zaplacením časového poplatku („dálniční známky“), respektive u vozidel s největší povolenou hmotností přes 3,5 tuny mýtného. Jejich výši stanovuje nařízení vlády č. 240/2014 Sb., o výši časových poplatků, sazeb mýtného …

Ještě více regulací tíží dobrodruhy podnikající v silniční dopravě, tj. provozování motorových vozidel pro vlastní a cizí potřeby za účelem podnikání. Zde je stěžejní zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě a jeho prováděcí vyhláška č. 478/2000 Sb., obojí ve znění p.p. K této obsáhlé tématice jen stručně dodejme, že silniční doprava je souhrn činností zajišťující přepravu osob – tedy linková osobní doprava, kyvadlová doprava, příležitostná osobní doprava, taxislužba – zvířat a věcí (nákladní doprava) vozidly, přemísťování vozidel samých po dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích a volném terénu. Takto speciálně regulovanou silniční dopravou pro vlastní potřeby je doprava, kterou se zajišťuje podnikatelská činnost, k níž je provozovatel silniční dopravy oprávněn podle živnostenského zákona č. 455/1991 Sb., ve znění p.p. a při níž nedochází ke vzniku závazkového vztahu, jehož předmětem je přeprava osob, zvířat nebo věcí. Provozování autoškoly je živností vázanou, a silniční motorová doprava živností koncesovanou.

Je-li určitý výdaj nezbytný pro legální provozování (používání) vozidla

na pozemních komunikacích – takže bez něj může podnikatel s autem jezdit leda tak uvnitř svého závodu – pak se samo sebou rozumí, že půjde o daňově uznatelný výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení jeho zdanitelných příjmů. Což obdobně platí rovněž pro opravy a údržbu vozidla – bez nichž by nesplňovalo technickou způsobilost. Uplatní se u nich základní ustanovení o daňové účinnosti výdajů podle § 24 odst. 1 ZDP. Nicméně v některých případech se ke slovu dostane speciální ustanovení „bezpečných“ daňových výdajů vyjmenovaných v § 24 odst. 2 ZDP. Ohledně výdajů souvisejících s provozem automobilů – kromě již výše zmíněných pohonných hmot – jde zejména o:

•    písmeno e) týkající se pojistného souvisejícího se zdanitelným příjmem poplatníka,

•    písmena ch) a u) ohledně silniční daně za provozování vozidla pro účely podnikání,

•    písmeno l) spolu s § 25 odst. 1 písm. n) a odst. 2 ZDP regulující uznatelnost škod vozidel,

•    písmeno p) o výdajích, k jejichž úhradě poplatníka zavazují zvláštní zákony,

•    písmeno zh) o cestovních výdajích zahrnující i nutné vedlejší výdaje spojené s autem.

Naproti tomu jen obtížně daňově účinné budou pokuty za případné dopravní přestupky, a to v případě jejich přeúčtování jiné osobě (například takto provinilému zaměstnanci). A samozřejmě nelze očekávat daňové uplatnění provozních výloh – případně jen v úměrně zkrácené výši – nepůjde-li o pracovní (služební) cestu, ale o ryze soukromou jízdu spadající do osobní potřeby zaměstnanců nebo jiných osob.