OSVČ a snížení záloh
ve zdravotním pojištění

Osoba samostatně výdělečně činná, která začala podnikat již dříve, platí v průběhu kalendářního roku zálohy na pojistné na základě výsledků své podnikatelské činnosti, dosažených v předcházejícím roce.

Od placení záloh je OSVČ zákonem osvobozena tehdy, jestliže:

–   začíná podnikat (tedy v prvním kalendářním roce této činnosti) a současně patří mezi osoby, za které platí pojistné stát,

–   je její samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů,

–   byla uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů.

Tyto osoby jsou pak povinny doplatit pojistné na zdravotní pojištění na základě předkládaného Přehledu o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné, a to do 8 dnů ode dne, ve kterém byl, popřípadě měl být podán Přehled. Pro úplnost dodávám, že minimální vyměřovací základ neplatí pro OSVČ taxativně vyjmenované v ustanovení § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů, kdy se například jedná o osoby, za které je plátcem pojistného stát.

Pokud se podnikateli přestane dařit, může se dostat do situace, kdy na základě úspěšného loňského roku pro něho vzniká povinnost placení vysokých (vyšších) záloh v roce aktuálním, přičemž může být v tomto roce problémem prostředky na úhradu těchto vyšších záloh vůbec získat. V takovém případě mohou OSVČ využít ve zdravotním pojištění institutu snížení zálohy, jakožto jedné z možností, jak určitým způsobem překlenout svoji momentálně tíživou finanční situaci.

Důsledkem vysokých příjmů v jednom roce (2018) je povinnost platit vyšší zálohy v dalším roce (2019), a to od měsíce, ve kterém podá OSVČ zdravotní pojišťovně Přehled. Podmínky pro snížení záloh jsou upraveny v ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 592/1992 Sb. Pokud zdravotní pojišťovna snížení záloh povolí, může platba této zálohy klesnout až na minimální hodnotu, kterou je v roce 2019 částka 2 208 Kč. U těch OSVČ, na které se ve zdravotním pojištění nevztahuje zákonné minimum (viz výše), se může platba záloh snížit dokonce až na 0 Kč, pokud je tato OSVČ v aktuálním roce (2019) ve ztrátě, neboli taková OSVČ nemusí platit žádné zálohy.

Ing. Antonín Daněk

461. Zálohy OSVČ v roce 2019

Pro placení záloh OSVČ je důležité, zda je pro podnikatele jeho samostatná výdělečná činnost hlavním, nebo vedlejším zdrojem příjmů, a taktéž hraje roli okolnost, zda je OSVČ ve „státní kategorii“ nebo zda pro ni platí/neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ.

Jaké zálohy tedy OSVČ v právních podmínkách roku 2019 platí?

Pokud OSVČ zahajuje svoji podnikatelskou činnost v roce 2019, platí v souvislosti s placením záloh následující pravidla.

Samostatná činnost – jediný (při souběhu se zaměstnáním hlavní) zdroj příjmů

Minimální výše zálohy u OSVČ, zahajujících v roce 2019 samostatnou činnost, činí 2 208 Kč (32 699 x 0,5 x 0,135). Částka 32 699 Kč představuje výši průměrné mzdy pro rok 2019, vycházející ze všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za rok 2017 (30 156 Kč), vynásobeného přepočítacím koeficientem 1,0843 pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Pokud bude OSVČ v měsíci zahájení podnikání vykonávat tuto svoji samostatnou činnost pouze po část kalendářního měsíce, nebo i třeba jen jeden den, považuje se z pohledu zdravotního pojištění za OSVČ po celý kalendářní měsíc s povinností zaplacení zálohy 2 208 Kč i za tento měsíc. Na druhou stranu, úhradou (alespoň) minimální zálohy má pojištěnec v daném měsíci vyřešen svůj pojistný vztah. Zákon připouští, aby si OSVČ mohla v roce zahájení své samostatné činnosti (2019) platit i vyšší zálohu než 2 208 Kč.

Samostatná činnost – vedlejší zdroj příjmů

Taková situace vychází z předpokladu, že zaměstnání je hlavním zdrojem příjmů pojištěnce neboli v zaměstnání je v roce 2019 odváděno pojistné nejméně z vyměřovacího základu 13 350 Kč a zaměstnání trvá po celý kalendářní měsíc. Pokud tato osoba současně se zaměstnáním začne podnikat, není povinna zálohy platit a pojistné (vypočtené na základě výsledků samostatné činnosti za rozhodné období kalendářního roku) pak v dalším roce jednorázově doplatí do osmi dnů po podání Přehledu. Není-li povinností podnikatele podat daňové přiznání, doplácí se pojistné do 8. dubna následujícího roku. I v případě samostatné činnosti jako vedlejšího zdroje příjmů si může pojištěnec zálohy platit. Naopak, pokud by se v průběhu roku stala samostatná činnost hlavním zdrojem příjmů pojištěnce, nemusel by být v zaměstnání minimální vyměřovací základ dodržen.

Osoba, za kterou platí pojistné stát

Tyto osoby jsou ve zdravotním pojištění taxativně vyjmenovány v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů a mají při placení pojistného tato dvě základní zvýhodnění:

–   v prvním kalendářním roce své samostatné činnosti nemusí (ale mohou) platit zálohy na pojistné a

–   nemusí dodržet minimální vyměřovací základ, to znamená, že pojistné odvádějí za rozhodné období kalendářního roku stanovenou sazbou 13,5 % z 50 % příjmů dosažených po odpočtu výdajů.

Vykážou-li však tyto osoby za rok 2019 kladný hospodářský výsledek, zálohy již v příštím roce (2020) platit budou, a to od měsíce podání Přehledu podle výše dosažených příjmů, tedy bez povinnosti placení minimálních záloh OSVČ.

Pokud OSVČ v roce 2019 pokračuje ve své podnikatelské činnosti, pak v jednotlivých situacích platí následující:

a)  Samostatná činnost – jediný (při souběhu se zaměstnáním hlavní) zdroj příjmů

     OSVČ platí buď minimální zálohy 2 208 Kč anebo vyšší.

b)  Samostatná činnost – vedlejší zdroj příjmů

     Není povinností OSVČ zálohy platit.

c)  Osoba, za kterou platí pojistné stát

Tyto OSVČ platí zálohy buď nulové, nebo jakkoli vyšší. Měsíční výše záloh a roční pojistné OSVČ již není omezeno horní hranicí, čili že ve zdravotním pojištění není určen maximální vyměřovací základ.

462. Možnost snížení zálohy OSVČ

Právní úprava zdravotního pojištění dává podnikatelům možnost požádat zdravotní pojišťovnu o snížení výše měsíčně placené zálohy.

Jaké podmínky musejí být splněny, aby OSVČ mohla požádat o snížení zálohy?

V problematice snížení záloh OSVČ došlo od 1. prosince 2011 k poměrně zásadné změně, kdy novelizací ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 592/1992 Sb. byly v této oblasti stanoveny podmínky, které aktuálně znějí:

„Zdravotní pojišťovna na žádost osoby samostatně výdělečně činné poměrně sníží výši zálohy na pojistné, a to v případě, že příjem této osoby ze samostatné činnosti je po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu, který připadá v průměru na 1 kalendářní měsíc v období od 1. ledna kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího podání žádosti, nejméně však v období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, nejméně o jednu třetinu nižší než příjem připadající v průměru na 1 kalendářní měsíc v předcházejícím roce, v němž alespoň po část měsíce byla vykonávána samostatná činnost. Snížení lze provést na dobu nejdéle do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž byl nebo měl být podán přehled podle § 24 odst. 2.“

Od prosince 2011 již snížení zálohy placené OSVČ není časově omezeno na období nejdéle tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích, ale bylo výrazně prodlouženo až do doby, kdy OSVČ podá, resp. měla podat zdravotní pojišťovně Přehled za předcházející kalendářní rok.

OSVČ může požádat v roce 2019 o snížení zálohy na pojistné v případě, že její průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů připadající na jeden kalendářní měsíc roku 2019 je alespoň o jednu třetinu nižší než takový příjem připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v roce 2018. To znamená, že činil-li průměrný měsíční příjem podnikatele po odpočtu výdajů v roce 2018 např. 60 000 Kč, lze požádat o snížení zálohy tehdy, jestliže průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů činí v roce 2019 nejvýše 40 000 Kč. Sníženou zálohu platí OSVČ taktéž ve stanovených zákonných termínech, tj. od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. V této souvislosti je zapotřebí upozornit na skutečnost, že žádost o snížení zálohy lze standardně podat nejdříve 1. dubna 2019, neboť v tomto roce musí být pro daný účel vyhodnoceny nejméně tři kalendářní měsíce po sobě jdoucí. Pokud podnikatel předloží žádost např. v květnu 2019, posuzuje se příjem po odpočtu výdajů za měsíce leden–duben 2019.

OSVČ, která má v úmyslu požádat o snížení zálohy na pojistné, předkládá zdravotní pojišťovně písemnou žádost, příslušný formulář je k dispozici na webových stránkách jednotlivých zdravotních pojišťoven. Některé zdravotní pojišťovny mohou ještě požadovat předložení peněžního deníku, dokladujícího příjmy a výdaje od počátku roku, ve kterém je žádost o snížení zálohy podávána. Zdravotní pojišťovna žádost posoudí a žadateli buď vyhoví, nebo jeho žádost zamítne, popř. si může vyžádat některé doplňující informace.

463. Výše snížené zálohy

Pro stanovení snížené zálohy je důležité, zda OSVČ musí platit alespoň minimální zálohu.

Jak bude zdravotní pojišťovna postupovat při určení výše snížené zálohy?

Ukažme si formou příkladu postup zdravotní pojišťovny v souvislosti s podáním žádosti OSVČ o snížení zálohy. Za 12 měsíců samostatné výdělečné činnosti dosáhl podnikatel v roce 2018 zisku (příjmu po odpočtu výdajů) ve výši 930 276 Kč, to znamená, že průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů činil v roce 2018 částku 77 523 Kč. V návaznosti na měsíc podání Přehledu (duben 2019) platí podnikatel od tohoto měsíce zálohy ve výši 5 233 Kč (77 523 x 0,5 x 0,135).

Podnikatel požádá v měsíci květnu 2019 o snížení zálohy, posuzují se tedy příjmy a výdaje v období leden–duben 2019. Příjmy za toto období činily 332 808 Kč a výdaje 266 978 Kč. Průměrný měsíční rozdíl mezi příjmy a výdaji představuje částku 16 457,50 Kč [(332 808 – 266 978) : 4], čímž je splněna zákonná podmínka pro podání žádosti o snížení zálohy na pojistné. Výpočet snížené zálohy se provede následovně:

16 457,50 x 0,5 x 0,135 = 1 111 Kč.

Vzhledem k tomu, že takto vypočtená výše nedosahuje částky minimální zálohy, povolí zdravotní pojišťovna snížení zálohy dle výše uvedených podmínek na 2 208 Kč.

V této souvislosti lze také konstatovat, že pokud OSVČ splňuje podmínky pro snížení zálohy, nemůže v podstatě zdravotní pojišťovna podané žádosti nevyhovět. Jestliže by však bylo o snížení zálohy požádáno neoprávněně (tuto skutečnost lze zjistit při kontrole ze strany zdravotní pojišťovny), uplatní pojišťovna nárok na dlužné zálohy včetně penále.

464. Řešení pojistného vztahu

Není-li pojištěnec ve zdravotním pojištění OSVČ, musí mít řešen svůj pojistný vztah jiným zákonným způsobem.

Které možnosti přicházejí v úvahu?

Jestliže se občan vzhledem k charakteru svých příjmů nepovažuje ve zdravotním pojištění za OSVČ (viz výše), musí mít řešen svůj pojistný vztah buď jako:

–   zaměstnanec v zaměstnání s příjmy ze závislé činnosti, zdaňovanými podle § 6 ZDP, případně s příjmy alespoň v částce 3 000 Kč u dohody o pracovní činnosti nebo více než 10 000 Kč u dohody o provedení práce, nebo jako

–   osoba, za kterou je plátcem pojistného stát podle § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.

Není-li využita žádná z uvedených alternativ, stává se pojištěnec ve zdravotním pojištění osobou bez zdanitelných příjmů s povinností placení pojistného měsíčně v částce 1 803 Kč.

Eventuálně lze řešit pojistný vztah vynětím z českého systému veřejného zdravotního pojištění, a to buď výkonem výdělečné činnosti podle koordinačních nařízení EU č. 883/2004 a 987/2009, nebo s využitím institutu dlouhodobého pobytu pojištěnce v cizině.

465. Placení záloh OSVČ

Pro placení záloh OSVČ jsou důležitými skutečnostmi pravidelné zvyšování minimální zálohy a datum podání Přehledu.

Které datum je rozhodující pro připsání platby zdravotní pojišťovně?

OSVČ platí zálohy od měsíce zahájení samostatné výdělečné činnosti a následně pak platí:

–   zpravidla zvýšené minimální zálohy od 1. 1. kalendářního roku,

–   novou výši zálohy od měsíce, ve kterém podá jako OSVČ zdravotní pojišťovně Přehled.

Nově stanovenou zálohu pak OSVČ platí (pokud nepožádá o její snížení) až do kalendářního měsíce přecházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém podá Přehled za předcházející kalendářní rok.

Záloha je splatná od prvního dne kalendářního měsíce, za který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. Pokud připadne poslední den této lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem této lhůty nejbližší následující pracovní den. Dnem platby zálohy je datum jejího připsání na účet zdravotní pojišťovny anebo její úhrada v hotovosti na pokladně zdravotní pojišťovny.

466. Příjmy, výdaje a placené zálohy

Aby mohla OSVČ požádat o snížení zálohy a aby mohla zdravotní pojišťovna podané žádosti vyhovět, musejí být naplněny zákonné podmínky.

Kdy nelze ve zdravotním pojištění žádat o snížení zálohy na pojistné, resp. kdy takové žádosti zdravotní pojišťovna ze zákona nevyhoví?

Pokud se na OSVČ vztahuje ve zdravotním pojištění povinnost placení záloh na pojistné, pak musí být tyto zálohy placeny ve stanovené výši a pravidelně v určeném termínu, a to již připsáním platby na příslušný účet zdravotní pojišťovny. Jednou z možností změny výše zálohy je tedy i její snížení ve smyslu výše uvedeném. Vznikají však situace, kdy snížení zálohy nelze provést.

V roce, ve kterém OSVČ zahajuje svoji samostatnou činnost, nemůže žádat o snížení zálohy, neboť nelze naplnit podmínky uvedené v citovaném ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 592/1992 Sb., kdy se pro daný účel porovnává průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů v běžném roce a v roce předcházejícím. Uvedeme si dva příklady, kdy nelze žádat o snížení zálohy na pojistné, neboť ze strany OSVČ nejsou splněny zákonné podmínky.

Příklad

OSVČ platila v roce 2018 minimální zálohy 2 024 Kč a na základě dosažených výsledků samostatné výdělečné činnosti za tento rok vyplývá pro ni v roce 2019 placení záloh taktéž v minimální částce 2 208 Kč.

Protože OSVČ platí zákonem stanovené minimální zálohy, nelze v žádném případě uvažovat o možnosti podání žádosti o snížení této částky, neboť takto zaplacené zálohy představují minimum, nesnižují se ani se nevracejí, a to ani i v případě, kdy OSVČ vykáže za rozhodné období kalendářního roku třeba ztrátu.

Příklad

Průměrný měsíční příjem OSVČ po odpočtu výdajů činil v roce 2018 částku 63 912 Kč. Za období měsíců leden–květen 2019 dosáhla OSVČ příjmů 342 518 Kč a výdajů 97 823 Kč, neboli průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů činil za prvních pět měsíců roku 2019 částku 48 939 Kč (244 695 : 5). Protože průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů za leden–květen 2019 není alespoň o jednu třetinu nižší než průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů v roce 2018, není splněna základní podmínka pro podání žádosti o snížení zálohy.

Pokud by však bylo v dalším období roku 2019 dosaženo takového průměrného měsíčního příjmu po odpočtu výdajů, který by byl v porovnání s rokem 2018 alespoň o jednu třetinu nižší, lze o snížení zálohy požádat.

Pro účely tohoto porovnání se v běžném roce vyhodnocuje období od ledna do kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém OSVČ o snížení zálohy žádá.

467. Nemoc OSVČ

V podnikatelské sféře je v souvislosti s plněním zákonných povinností mj. důležité, zda nemoc trvá celý kalendářní měsíc, nebo jen po část kalendářního měsíce.

Jaké podmínky platí v souvislosti s placením záloh v případě nemoci podnikatele?

U OSVČ platí specifické podmínky v případě nemoci. Rozhodným obdobím pro placení pojistného u OSVČ je kalendářní rok, jeho nejkratší poměrnou částí je pak kalendářní měsíc. Pokud OSVČ podniká třeba jen po část kalendářního měsíce, považuje se za OSVČ po celý tento kalendářní měsíc. Jestliže nemoc trvá pouze po část kalendářního měsíce, nemá OSVČ v tomto směru žádnou úlevu, a pokud se jedná o hlavní zdroj příjmů, musí být i za tento měsíc zaplacena (alespoň minimální) záloha neboli u OSVČ musí být při odvodu pojistného dodržen minimální vyměřovací základ. Zcela jiné podmínky však platí za situace, kdy nemoc OSVČ trvá po dobu nejméně jednoho celého kalendářního měsíce. V ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. je uvedeno, že zálohy na pojistné se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž byla OSVČ uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů. Tuto skutečnost však musí OSVČ zdravotní pojišťovně průkazně doložit (zpravidla kopií neschopenky), neboť za běžného stavu není zdravotní pojišťovně tato skutečnost známa, resp. ji nemůže předpokládat. Tuto okolnost lze sice dokladovat i se zpětnou platností, nicméně jejím opožděným oznámením vzniká problém jak na straně OSVČ, tak následně u zdravotní pojišťovny, kdy dodatečně dochází ke změně výše placené zálohy včetně navazujícího odvodu pojistného z minimálního vyměřovacího základu, platného pro OSVČ.

V případě nemoci by OSVČ správně měla oznámit (a vydokladovat) zdravotní pojišťovně období trvání nemoci, tj. její zahájení a ukončení, pro řešení případných nesrovnalostí se v dané souvislosti přikládá k podávanému Přehledu potvrzení OSSZ (viz například Poučení k formuláři VZP ČR Přehled OSVČ). Z obecného pohledu lze konstatovat, že pojistné se sice platí i za měsíce, kdy je OSVČ nemocná, nicméně zvýhodnění OSVČ spočívá ve skutečnosti, že pokud OSVČ měla nárok na výplatu nemocenského po celý kalendářní měsíc, nemusí být za tento měsíc dodržen minimální vyměřovací základ.

468. Příjmy nepodléhající odvodu pojistného

Určité příjmy pojištěnce nezakládají povinnost platit pojistné, neboť z titulu některých příjmů se pojištěnec nestává ve zdravotním pojištění OSVČ.

Kdy občan není ve zdravotním pojištění OSVČ? Kdy tudíž nemusí plnit zákonné povinnosti jako podnikatel?

Pro občana – pojištěnce, účastníka českého systému veřejného zdravotního pojištění – vyplývá povinnost platit pojistné jako osoba samostatně výdělečně činná tehdy, pokud vykazuje příjmy zdaňované podle § 7 odst. 1 a 2 ZDP. Typicky se jedná o příjmy ze samostatné činnosti, o osoby provozující živnost nebo podnikání podle zvláštních právních předpisů (například podle zákona o advokacii nebo o notářích), spolupracující osoby osob samostatně výdělečně činných a další. Nicméně při praktické aplikaci současné právní úpravy zdravotního pojištění se pojištěnec s příjmy dosaženými především v dále uvedených případech nestává ve zdravotním pojištění OSVČ, tudíž není jeho povinností přihlašovat se jako podnikatel u zdravotní pojišťovny a takové příjmy ani nepodléhají povinnosti placení pojistného.

Příjmy z kapitálového majetku

Za OSVČ se z pohledu zdravotního pojištění nepovažuje osoba s příjmy podle § 8 ZDP, kdy se jedná například o podíly na zisku z majetkového podílu na akciové společnosti, úroky, výhry a výnosy z vkladů, úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů nebo zápůjček, plnění ze soukromého životního pojištění nebo dávky penzijního připojištění.

Příjmy z nájmu

Není-li nemovitost zapsána v obchodním majetku, pak občan s příjmy z nájmu podle § 9 ZDP neplatí z těchto příjmů pojistné. Kdyby byly příjmy z nájmu jediným zdrojem obživy pojištěnce, musel by mít řešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah některou z dále uvedených variant.

Ostatní příjmy podle zákona o daních z příjmů

Má-li pojištěnec v rozhodném období kalendářního roku příjmy vyjmenované v ustanovení § 10 ZDP, nepodléhají tyto povinnosti placení pojistného. V praxi se nejčastěji jedná o příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného nájmu movitých věcí včetně příjmů ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem. Výše uvedené platí i v případě, kdy má pojištěnec v průběhu roku více různých příjmů podle § 10 ZDP.

Poznámka

Od daně, a tedy i od povinnosti platit pojistné na zdravotní pojištění, jsou rovněž osvobozeny příjmy podle § 3 odst. 4, § 4, § 4a, § 6 odst. 7 a § 6 odst. 9 ZDP.

469. Autorské honoráře

Příjmy za příspěvky do časopisů, novin, rozhlasu nebo televize zaujímají ve zdravotním pojištění specifické postavení.

Jaká pravidla platí v případě autorských příjmů?

Pokud má pojištěnec příjmy jako autor, řeší se ve zdravotním pojištění dvě následující situace.

a)  příjmy zdaňované u zdroje

V tomto případě je z daňového hlediska uplatněn postup podle § 36 odst. 2 písm. p) a § 7 odst. 6 ZDP, kdy zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky činí 15 % z příjmů autorů v případě, že výše honoráře nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč (do konce roku 2013 se jednalo o částku 7 000 Kč). Z těchto příjmů se pojistné platilo do konce roku 2008, s účinností od 1. 1. 2009 již příjmy této povahy povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění nepodléhají.

b)  nezdaňované příjmy (přesahující v kalendářním měsíci 10 000 Kč)

Pojištěnec s příjmy této povahy se ve zdravotním pojištění považuje za OSVČ a vyměřovacím základem je 50 % příjmů po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu, případně i s přihlédnutím k minimu, platnému ve zdravotním pojištění pro OSVČ.

I v tomto případě je důležité, zda jsou příjmy z titulu autorských honorářů jediným, resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním, či vedlejším zdrojem příjmů. Kdyby byly příjmy z autorských honorářů jediným zdrojem příjmů pojištěnce, může autor ve smyslu uvedeného případně požádat i o snížení výše měsíčně placené zálohy.

470. OSVČ dlužníkem ve zdravotním pojištění

Každý podnikatel musí plnit zákonné povinnosti, spočívající především v plnění oznamovací povinnosti, placení záloh a případného doplatku pojistného včetně pravidelného každoročního podávání Přehledu.

Jak má OSVČ postupovat, aby neměla u zdravotní pojišťovny problém?

Dluh může u OSVČ vzniknout jednak neplacením nebo opožděným placením záloh na pojistné, jednak neprovedením úhrady doplatku pojistného, případně jeho opožděným zaplacením. Nároky na vzniklé pohledávky jsou uplatňovány ve smyslu zákona, neboť informační systémy zdravotních pojišťoven (případně v součinnosti s jinými institucemi) zcela relevantně umožňují příslušnou pohledávku evidovat, následně uplatňovat a při jejím nezaplacení i vymáhat. V případě existujícího nedoplatku je OSVČ zpravidla nejprve (vyúčtováním) vyzvána k dobrovolné úhradě konkrétního dluhu. Pokud tento dluh není ve stanovené lhůtě uhrazen, zahájí zdravotní pojišťovna v předmětné záležitosti správní řízení a následně vystaví na dlužné pohledávky platební výměr. Jedná-li se o zcela nezpochybnitelné pohledávky, může zdravotní pojišťovna využít institutu výkazu nedoplatků. Neuhrazené pravomocné a vykonatelné tituly jsou pak předmětem soudního, resp. exekučního řízení. Pokud obdržíte vyúčtování, ze kterého vám dluhy vůči příslušné zdravotní pojišťovně nevyplynou, pak můžete řešit jedině váš přeplatek, což je svým způsobem příjemná starost. Jestliže OSVČ uznává dlužné pojistné co do důvodu a výše, měla by toto ve svém vlastním zájmu urychleně zaplatit, popřípadě se domluvit se zdravotní pojišťovnou na splátkovém kalendáři. Zaplacení dlužné částky pojistného má totiž dvě výhody – jednak dnem úhrady dluhu přestává běžet penále, jednak je zaplacení dlužné částky pojistného nezbytným předpokladem pro rozhodování o odstranění tvrdosti ve věci dlužného penále, pokud si OSVČ tuto žádost podá. Pro úplnost je zapotřebí uvést, že v žádném případě nelze podat žádost o odstranění tvrdosti do uhrazení dlužného pojistného. V tomto směru nelze spoléhat na to, že zdravotní pojišťovna svoji pohledávku neuplatní, zejména pak s ohledem na desetiletou promlčecí dobu, platnou ve zdravotním pojištění od 1. 12. 2011. Pokud OSVČ řádně nepodá zdravotní pojišťovně Přehled, nemá zdravotní pojišťovna potřebné informace o pohledávkách vůči osobě samostatně výdělečně činné a podle ustanovení § 25a odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. může rozhodnutím stanovit tzv. pravděpodobnou výši pojistného, pokud byla OSVČ v již dříve zaslané výzvě na tuto možnost upozorněna. Mimoto lze reálně očekávat možnost sankčního postihu zdravotní pojišťovny ve formě pokuty (až do výše 50 000 Kč) za nepředložení Přehledu.

Má-li OSVČ vůči zdravotní pojišťovně více splatných závazků, je pořadí jejich splácení následující:

a)  pokuty,

b) přirážka k pojistnému,

c) nejstarší nedoplatky pojistného,

d) běžné platby pojistného,

e) penále.

Jednotlivé dlužné částky podle písmen a) až e) se poukazují samostatně na příslušné účty zdravotní pojišťovny. Každá platba penále se zaokrouhluje na celou korunu směrem nahoru. Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu 100 Kč za kalendářní rok a zdravotní pojišťovna ani nevymáhá dlužné pojistné nepřesahující 50 Kč.

Chce-li OSVČ předejít sankčním úkonům ze strany zdravotní pojišťovny, pak musí platit zálohy na pojistné:

–   včas (platba pojistného za příslušný kalendářní měsíc musí být připsána na účet zdravotní pojišťovny nejpozději 8. dne následujícího kalendářního měsíce),

–   ve správné výši (tj. v roce 2019 na základě výsledků samostatné výdělečné činnosti za rok 2018, bez omezení maximální částkou),

–   na správný účet (určený pro individuální platby pojistného),

–   pod správným variabilním symbolem (rodné číslo nebo číslo přidělené zdravotní pojišťovnou), včetně řádné úhrady případného doplatku pojistného.

Zdravotní pojišťovna penále nepředepíše v případě, kdy OSVČ prokáže, že platbu na účet příslušné zdravotní pojišťovny provedla, ale pod nesprávným variabilním symbolem. Zdravotní pojišťovna je ze zákona povinna vymáhat dlužné pojistné i penále. Naopak v případě pokuty je její uložení nárokem fakultativním (volitelným), takže k jejímu uložení zdravotní pojišťovna s ohledem na okolnosti přistoupit může, ale také nemusí.

Řešení č. 461 až 470 zpracoval Ing. Antonín Daněk (IV/2019)

K tématům Insolvenční zákon, Cestovní náhrady a OSVČ a snížení záloh

ve ZP jsme publikovali:

•    Zákon o daních z příjmů (č. 586/1992 Sb.) (č. 235/2004 Sb.) – Zákony IA/2019

•    Zákon o účetnictví (č. 563/1991 Sb.), vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. (č. 500/2002 Sb.) – Zákony IB/2019

•    Nový občanský zákoník (č. 89/2012 Sb.), zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) (č. 182/2006 Sb.) – Zákony IIA/2019

•    Zákoník práce (č. 262/2006 Sb.) – Zákony IIIA/2019

•    Zákon o veřejném zdravotním pojištění (č. 48/1997 Sb.), zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění (č. 592/1992 Sb.) – Zákony IIIB/2019

•    Zákon o daních z příjmů s komentářem – Poradce 8-9/2019

•    Zákon o daních z příjmů – Aktualizace I/3/2019

•    Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) – Aktualizace II/1/2019

•    Zákon o veřejném zdravotním pojištění, zákoník práce – Aktualizace III/1/2019

•    Pomoc při insolvenci – změny od 1. 5. 2019, Zásady insolvenčního řízení – PaM 7-8/2019

•    Souběžné činnosti pojištěnce ve ZP – DaÚ 7-8/2019

•    Cestovní náhrady v podnikání – DÚVaP 3/2019

•    100 otázek a odpovědí – účetnictví v praxi, Daňové a nedaňové výdaje, Účtování zákony a předpisy, Daňové a mzdové zákony, 100 otázek a odpovědí – daně z příjmů – odborné tematické publikace

Knihy lze objednat na www.i-poradce.cz, e-mailem: abo@i-poradce.cz, telefonicky
558 731 125, 732 708 627, 732 479 069, faxem: 558 731 128 (Po–Pá od 9,00 do 15,00 hod.).