OSVČ a zdravotní pojištění
od 1. 1. 2023

Jaká je nová minimální výše zálohy OSVČ ve zdravotním pojištění? Ve kterých situacích OSVČ tuto zálohu hradí? Kdy není povinností OSVČ zálohy platit? K jakému účelu slouží institut pravděpodobné výše pojistného?

Základní povinností OSVČ ve zdravotním pojištění

je platit zálohy na pojistné pravidelně, tj. včas a ve správné výši, pokud není OSVČ od této povinnosti zákonem osvobozena. Zálohy na pojistné se platí při zahájení podnikání jako jediného (při souběhu se zaměstnáním hlavního) zdroje příjmů a dále v návaznosti na podaný Přehled pravidelně každý měsíc, a to nejpozději do osmého dne následujícího kalendářního měsíce již připsáním úhrady na příslušný účet zdravotní pojišťovny. Připadne-li poslední den této lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem této lhůty nejbližší příští pracovní den.

Minimální záloha OSVČ ve zdravotním pojištění

Víceméně již „tradiční“ změnou pro OSVČ je každoroční zvýšení minimální zálohy k datu 1. 1., přičemž je pravdou, že minimální zálohu platí většina podnikatelů.

Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2023 je určen sazbou 50 % z částky průměrné mzdy 40 324 Kč, tj. 20 162 Kč. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2023 se vypočte jako 13,5 % z částky 20 162 Kč a zvyšuje se tak od ledna 2023 z dosavadních 2 627 Kč na 2 722 Kč.

Alespoň minimální zálohy platí OSVČ v situaci, kdy je její samostatná výdělečná činnost jediným (nebo při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů tehdy, pokud pro OSVČ minimum ve zdravotním pojištění platí.

ZÁLOHY OSVČ V ROCE 2023 - V souladu s legislativou zdravotního pojištění platí podnikatelská sféra v roce 2023 zálohy v různé výši, anebo není povinností OSVČ zálohy platit.

•    OSVČ zálohy neplatí

     OSVČ není povinna platit v roce 2023 zálohy na pojistné v případech, kdy:

-    je při souběhu se zaměstnáním podnikatelská činnost vedlejším zdrojem příjmů,

-    se v prvním kalendářním roce podnikání jedná o osobu, za kterou je plátcem pojistného i stát,

-    byla po celý kalendářní měsíc uznána neschopnou práce nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů,

-    pro OSVČ neplatí minimální vyměřovací základ, a podle výsledků samostatné výdělečné činnosti (daňového základu) za rok 2022 jí v roce 2023 nevznikla – od měsíce podání Přehledu – povinnost platit zálohy proto, že za rok 2022 byla ve ztrátě,

-    pro ni neplatí zákonné minimum a na základě podané žádosti jí byla snížena výše zálohy na nulovou hodnotu (v roce 2023 je průběžně ve ztrátě).

Nejsou-li zálohy placeny, pak OSVČ pojistné za rok 2023 uhradí v roce 2024 jednorázovou platbou ve lhůtě do osmi dnů po podání Přehledu za podmínky, že jí tato povinnost vznikne.

Podotýkám, že dnem platby je ve zdravotním pojištění bezhotovostní formou den jejího připsání na účet zdravotní pojišťovny anebo den úhrady v hotovosti na pokladně zdravotní pojišťovny.

•    Zálohy v rozpětí 1 Kč až 2 721 Kč

     Takové zálohy (případně vyšší) hradí ty OSVČ, pro které neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ, kdy jsou v této souvislosti řešeny zejména tyto dvě varianty:

1)  OSVČ začala podnikat v průběhu roku 2022 a jako „státní pojištěnec“ v tomto roce zálohy neplatila (nebylo to její povinností): vykáže-li tato OSVČ za rok 2022 kladný hospodářský výsledek své činnosti (daňový základ), bude v roce 2023 platit zálohy od kalendářního měsíce, ve kterém podá Přehled za rok 2022.

2)  OSVČ, pro kterou neplatí ve zdravotním pojištění minimum, podnikala v roce 2022 (případně v letech předcházejících): pokud je OSVČ za rok 2022 „v plusu“, pak hradí v roce 2023 zálohy až do kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém v roce 2024 podá, resp. měla podat, Přehled za rok 2023.

•    Záloha 2 722 Kč

Tato částka představuje v roce 2023 minimální výši zálohy OSVČ – viz výše.

•    Záloha více než 2 722 Kč

Takovou zálohu budou platit od měsíce podání Přehledu v roce 2023 ty OSVČ, kterým po zúčtování roku 2022 vyjde částka vyšší než minimální. Od ledna 2023 budou OSVČ platit zálohu vyšší než 2 722 Kč i tehdy, pokud to bude dáno výsledky dosaženými za rok 2021, tedy ještě před podáním Přehledu za rok 2022.

Od roku 2013 již neplatí pro OSVČ ve zdravotním pojištění maximální vyměřovací základ, což znamená, že není (a nadále ani nebude) stanovena za rozhodné období kalendářního roku maximální výše pojistného a taktéž výše zálohy není omezena horní hranicí.

Termíny pro podání Přehledu OSVČ zdravotní pojišťovně za rok 2022

Pro podání Přehledu OSVČ o výši daňového základu za rok 2022 platí ve zdravotním pojištění následující termíny:

-    do jednoho měsíce ode dne, ve kterém mělo být podáno daňové přiznání za rok 2022 – jedná se o základní termín, platný pro OSVČ, tedy nejpozději dne 3. 5. 2023

-    pokud má OSVČ povinný audit nebo zpracovává-li daňové přiznání daňový poradce, může Přehled podat až do 3. 8. 2023.

Do 11. 4. 2023 jsou povinny předložit Přehled ty OSVČ, které daňové přiznání nepodávají (např. nízké příjmy).

Podle § 136 odst. 2 daňového řádu se lhůta pro podání daňového přiznání podle odstavce 1 prodlužuje na 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky. Protože je termín 1. 5. 2023 státním svátkem, lze daňové přiznání podat ještě 2. 5. a Přehled zdravotní pojišťovně do 2. 6. 2023.

POSTUP ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY PŘI PORUŠENÍ ZÁKONA - Nepodá-li OSVČ Přehled v termínech výše uvedených, bude se zdravotní pojišťovna domáhat svého zákonného nároku, neboli bude po OSVČ předložení Přehledu požadovat. Nejprve zřejmě osloví všechny OSVČ dlužící Přehled s tím, aby tento ve stanovené lhůtě dodaly, v této fázi zpravidla ještě bez sankčního postihu. Pokud se tento krok nesetká s adekvátní odezvou (to znamená, že Přehled není v určené lhůtě předložen), může zdravotní pojišťovna – opírajíce se o příslušnou legislativu – začít v předmětné záležitosti spolupracovat s jinými institucemi, jejichž prostřednictvím lze potřebné údaje (tedy výši daňového základu OSVČ za rok 2022) získat, například od Finančního úřadu.

Aby mohla zdravotní pojišťovna zjistit, zda OSVČ platí pojistné podle zákona, musí jí předložit výše zmíněný Přehled. Je pravdou, že stále existují (a nepochybně i exis­tovat budou) podnikatelé, kteří v tomto směru zákony nedodržují. Pro uplatnění postihu vůči těmto nezodpovědným plátcům začlenil zákonodárce do právní úpravy zdravotního pojištění institut pravděpodobného pojistného.

Měsíční částka vyměřovacího základu z titulu pravděpodobného pojistného se u zaměstnavatele vypočte jako 1,5 násobek všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021 a pro rok 2023 tak činí 57 441 Kč (38 294 x 1,5), 13,5 % pravděpodobné výše pojistného pak po zaokrouhlení 7 755 Kč. U osob samostatně výdělečně činných je tato hodnota pravděpodobného pojistného poloviční – 3 878 Kč. Mimoto může zdravotní pojišťovna uložit OSVČ pokutu za nepředložení Přehledu (nebo opravného Přehledu) až 50 000 Kč.

Z uvedeného vyplývá, že pokud OSVČ nepodá zdravotní pojišťovně Přehled, může jí být uložena fakticky dvojí sankce, a to stanovením pravděpodobné výše pojistného (včetně penále) a ještě uložením pokuty za porušení této důležité zákonné povinnosti.

Souběžné příjmy

Pro placení pojistného a dodržení minimálního vyměřovacího základu je důležité, kterou činnost pojištěnec v daném souběhu považuje za hlavní resp. vedlejší zdroj svých příjmů. S ohledem na reálnou výši příjmů sděluje pojištěnec na základě vlastního rozhodnutí tuto důležitou skutečnost zdravotní pojišťovně při zahajování druhé činnosti a dále pak každoročně prostřednictvím bodu 2 v Přehledu podávaném OSVČ.

•    Hlavním zdrojem příjmů je zaměstnání

Za této situace musí být v zaměstnání odvedeno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, tj. z minimální mzdy, a zaměstnání musí trvat celý kalendářní měsíc. V samostatné výdělečné činnosti nemusí být minimum dodrženo, není povinností pojištěnce platit zálohy na pojistné.

•    Hlavním zdrojem příjmů je samostatná výdělečná činnost

-    OSVČ platí pravidelné měsíční zálohy na pojistné, od ledna 2023 minimálně ve výši 2 722 Kč,

-    zaměstnavatel odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu a doplatku do minimálního vyměřovacího základu, pro uplatnění tohoto postupu zaměstnanec dokládá zaměstnavateli čestným prohlášením, že platí alespoň minimální zálohy jako OSVČ.

Přerušení podnikání

Na základě poznatků z praxe doplňuji, že poměrně častým případem určitého „nedorozumění“ bývá skutečnost, kdy OSVČ přeruší svoji samostatnou výdělečnou činnost a tuto skutečnost zdravotní pojišťovně neoznámí. Rozhodne-li se OSVČ pouze přerušit samostatnou výdělečnou činnost, měla by ve vlastním zájmu tuto skutečnost oznámit své zdravotní pojišťovně, třebaže to není její zákonnou povinností. Tato skutečnost, tedy přerušení samostatné výdělečné činnosti, má pro pojištěnce především dvojí důsledek: jednak přestává platit zálohy na pojistné (jedná-li se o samostatnou výdělečnou činnost, která je jediným, resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním, zdrojem jeho příjmů), jednak dochází ke změně v pojistném vztahu. Přerušením podnikání je kategorie OSVČ tímto (dočasně) ukončena.

Logicky vzato, pokud zdravotní pojišťovna nemá například informaci o přerušení podnikatelské činnosti v roce 2021, bude po OSVČ požadovat předložení Přehledu i za rok 2022, neboť pojištěnec je jako OSVČ v jejím informačním systému i v roce 2022 (a de facto i v letech následujících) registrován. Přehled za rok 2021 musel být podán, i když byla podnikatelská činnost vykonávána pouze po část kalendářního roku.

Pojistný vztah ve zdravotním pojištění

Při ukončení nebo přerušení samostatné výdělečné činnosti nastupuje pro pojištěnce povinnost řešit jeho pojistný vztah, neboli pojištění u zdravotní pojišťovny. Takže od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla podnikatelská činnost ukončena či přerušena, musí být pojištěnec veden u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec nebo osoba, za kterou platí pojistné stát. Není-li využita žádná z těchto zákonných možností, přičemž pojištěnec není z českého systému veřejného zdravotního pojištění vyňat (například výkonem zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti v rámci států Evropské unie a dalších států podle koordinačních nařízení EU č. 883/2004 a 987/2009), stává se osobou bez zdanitelných příjmů s povinností přihlásit se u zdravotní pojišťovny do této kategorie v zákonné osmidenní lhůtě a platit měsíční pojistné, což je 13,5 % z aktuální výše minimální mzdy.

Připomínáme, že není povinností OSVČ oznamovat zdravotní pojišťovně přerušení podnikatelské činnosti. Nicméně, pokud to OSVČ neudělá, bude nadále vedena v evidenci jako OSVČ se souvisejícími povinnostmi. Proto je v zájmu pojištěnce každopádně výhodnější přerušení podnikání zdravotní pojišťovně oznámit.

Ing. Antonín Daněk