Tato formulace vychází ze zásady, že osobou samostatně výdělečně činnou je ve zdravotním pojištění osoba s příjmy podle ustanovení § 7 odst. 1 a 2 z. č. 586/­1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP).

V souvislosti s placením záloh na pojistné (pojistného) a plněním ostatních zákonných povinností OSVČ je důležité, zda je v rozhodném období kalendářního roku samostatná výdělečná činnost pojištěnce jeho jediným, nebo při souběhu se zaměstnáním hlavním či vedlejším zdrojem příjmů.

1. Zahájení činnosti OSVČ

Občan, který má v úmyslu začít podnikat jako OSVČ, musí splnit spoustu administrativních i jiných podmínek, oblast zdravotního pojištění nevyjímaje. V prvé řadě je zapotřebí si uvědomit, že nedodržení některé z povinností může být důvodem k uplatnění sankčního postihu, i když je nutno objektivně říci, že ne každé provinění zdravotní pojišťovny trestají.

Nejpozději do 8 dnů je pojištěnec povinen oznámit své zdravotní pojišťovně zahájení (a také ukončení) samostatné výdělečné činnosti. Za zahájení samostatné výdělečné činnosti se pro účely zdravotního pojištění považuje okamžik, kdy osoba začne provozovat činnost s cílem „mít příjem“ (uzavření nájemní smlouvy, vystavení objednávky, fakturace apod.). Za zahájení samostatné výdělečné činnosti se tedy nepovažuje pouhé získání živnostenského listu nebo jiného oprávnění k provozování samostatné výdělečné činnosti. Povinnost oznámit zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti se na OSVČ vztahuje i tehdy, je-li současně zaměstnána a pojistné za ni odvádí zaměstnavatel. U osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze oznamovací povinnost splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního živnostenského úřadu, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář.

Pojištěnec splní povinnost oznámit zahájení nebo ukončení samostatné výdělečné činnosti i tehdy, učiní-li toto oznámení společně s podáním oznámení o vstupu do paušálního režimu nebo s podáním oznámení o ukončení paušálního režimu prostřednictvím orgánu Finanční správy České republiky správci registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění. Povinnost je splněna dnem učinění oznámení orgánu Finanční správy České republiky. Je také pravdou, že výkonem podnikatelské činnosti v paušálním režimu má pojištěnec řádně vyřešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah.

2. Postup při podávání Přehledu a zúčtování roku 2023

Pro podání Přehledu o výši daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti a zaplacených zálohách na pojistné (dále jen Přehled) za rok 2023 platí ve zdravotním pojištění následující termíny:

– do jednoho měsíce ode dne, ve kterém mělo být podáno daňové přiznání za rok 2023 – jedná se o základní termín, platný pro OSVČ, tedy nejpozději dne 2. 5. 2024,

– pokud má OSVČ povinný audit nebo zpracovává-li daňové přiznání daňový poradce, může OSVČ Přehled do 1. 8. 2024.

Do 8. 4. 2024 jsou povinny předložit Přehled ty OSVČ, které daňové přiznání nepodávají (např. nízké příjmy).

Podle § 136 odst. 2 daňového řádu se lhůta pro podání daňového přiznání podle odstavce 1 prodlužuje na 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky. Protože termín 1. 5. 2024 je státním svátkem, lze daňové přiznání podat ještě 2. 5. a Přehled zdravotní pojišťovně do 3. 6. 2024.

Podá-li OSVČ daňové přiznání dříve než v těchto nejzazších termínech, pak je povinna uhradit případný doplatek pojistného do osmi dnů ode dne skutečného podání Přehledu.

Pokud OSVČ změnila v průběhu roku 2023 zdravotní pojišťovnu (standardně k 1. 7. 2023), podává Přehled za rok 2023 oběma zdravotním pojišťovnám.

Jestliže se dodatečně změní skutečnosti uvedené v podaném Přehledu (např. podání opravného nebo dodatečného daňového přiznání, kontrola Finančního úřadu apod.), je OSVČ povinna do 8 dnů ode dne, kdy se o změně dozvěděla, podat opravný Přehled a do 30 dnů doplatit dlužné pojistné. Pokud OSVČ pouze opravuje nesprávně vyplněný Přehled, nejedná se o opravný Přehled, ale o opravu řádného Přehledu.

Roční zúčtování vychází ve zdravotním pojištění zejména z těchto zásad:

–   dotýká se pouze osob samostatně výdělečně činných, u ostatních dvou skupin plátců, tedy u zaměstnavatelů a osob bez zdanitelných příjmů roční zúčtování neprobíhá,

–   základním podkladem pro toto zúčtování je podání Přehledu,

–   nepředložení Přehledu je pod sankcí (zdravotní pojišťovna může provinilci stanovit tzv. pravděpodobnou výši pojistného včetně penále a za porušení zákona ještě uložit pokutu – viz dále).

Přehled podávají OSVČ bez ohledu na skutečnost, zda je jejich samostatná výdělečná činnost jediným, resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním či vedlejším, zdrojem příjmů.

2.1 Roční vyúčtování záloh

Do celkové částky zaplacených záloh se zahrnují platby za rok 2023 provedené až do 8. 1. 2024 včetně.

Do úhrnné výše záloh nepatří:

–   doplatky pojistného za rok 2022, případně za dřívější období,

–   platby penále či pokut,

–   platby za měsíce, ve kterých byl pojištěnec registrován v průběhu roku 2023 u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů.

2.2 Termíny pro úhradu případného doplatku pojistného

Porovnáním vypočtené výše pojistného a zaplacených záloh za rok 2023 dochází z finančního hlediska u OSVČ po podání Přehledu v zásadě k těmto situacím:

– placením minimálních záloh je zajištěn postup podle zákona (doplatek se neprovádí),

– zálohy (v různé výši) jsou placeny, nicméně je zapotřebí ještě provést úhradu doplatku pojistného,

– porovnáním zaplacených záloh a dosažených výsledků podnikatelské činnosti vznikne za rozhodné období kalendářního roku 2023 přeplatek na pojistném,

– v důsledku neplacení záloh vznikne povinnost uhradit příslušné pojistné (například tehdy, pokud je při souběhu se zaměstnáním samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů),

– zálohy nejsou v souladu s právní úpravou zdravotního pojištění placeny a povinnost úhrady doplatku nevznikne – OSVČ není povinna platit zálohy (neplatí pro ni ve zdravotním pojištění minimum) a za rok 2023 je „v minusu“.

Od data podání Přehledu se návazně odvíjí termín pro zaplacení případného doplatku pojistného. Rozdíl mezi zaplacenými zálohami a vypočtenou výší pojistného je splatný vždy nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být, podán Přehled. Nejzazší základní termín pro podání Přehledu je 2. 5. 2024, takže při podání Přehledu tento den musí být doplatek uhrazen nejpozději dne 10. 5. 2024.

U osob, které daňové přiznání nepodávají, je doplatek pojistného splatný nejpozději dne 16. 4. 2024. Podnikatelé s daňovým poradcem mají termín doplatku pojistného od svého data podání, nejpozději dne 9. 8. 2024.

Ovšem pozor: Pokud Přehled podáte dříve než ve výše uvedených nejzazších termínech, musíte provést úhradu doplatku pojistného do osmi dnů ode dne jeho skutečného podání.

Dnem úhrady doplatku pojistného (jakož i každé zálohy na pojistné) je platba v hotovosti nebo datum připsání platby na příslušný příjmový účet zdravotní pojišťovny, určený pro tzv. samoplátce, kterými jsou ve zdravotním pojištění OSVČ a osoby bez zdanitelných příjmů.

?  Příklad 1

OSVČ, pro kterou platí ve zdravotním pojištění zákonné minimum, zahájila svoji podnikatelskou činnost v lednu 2023 a za rok 2023 vykázala daňový základ 823 515 Kč. Pravidelně platila po celý rok minimální zálohy 2 722 Kč.

Celková výše pojistného na zdravotní pojištění za rok 2023 se vypočte následovně:

P = 0,135 × 0,5 × daňový základ, tedy

P = 0,135 × 0,5 × 823 515 = 55 588 Kč

kde

P = výše pojistného za rok 2023

0,135 = sazba pojistného

0,5 = 50 % daňového základu

Na zálohách bylo zaplaceno celkem
     32 664 Kč (2 722 × 12).

Doplatek činí 22 924 Kč (55 588 – 32 664).

Nová výše zálohy v roce 2024 se vypočte následovně:

Z = 55 588 : 12 = 4 633 Kč

kde 12 = počet měsíců výkonu samostatné výdělečné činnosti v roce 2023

Vzhledem k tomu, že se na tuto OSVČ vztahuje povinnost placení měsíčních záloh alespoň v minimální povinné výši, bude platit v roce 2024:

–   do kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci podání Přehledu – tedy již od ledna 2024 – nové měsíční minimální zálohy v částce 2 968 Kč,

–   od měsíce, ve kterém podá Přehled, zálohu 4 633 Kč.

n

3. Zálohy OSVČ v roce 2024

V tomto bodě bychom si blíže rozebrali placení záloh u OSVČ, které podnikaly v roce 2023, případně v letech předcházejících, a ve své činnosti pokračují i v roce 2024. Poté se zaměříme na postupy těch OSVČ, které budou v roce 2024 svoji podnikatelskou činnost zahajovat.

3.1 OSVČ podnikala před 1. 1. 2024

Při pokračování v podnikatelské činnosti se v praxi nejčastěji vyskytují následující situace:

1. Samostatná výdělečná činnost jako jediný (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavní) zdroj příjmů

Placení záloh na pojistné v roce 2024 se odvíjí od výsledků samostatné výdělečné činnosti v roce 2023. Výši zálohy pro rok 2024 jsou OSVČ povinny případně upravit od kalendářního měsíce, ve kterém v roce 2024 podají zdravotní pojišťovně Přehled za rok 2023. Každopádně však počínaje platbou zálohy za leden 2024 hradí alespoň novou minimální zálohu, která činí 2 968 Kč (splatnost této zálohy je do 8. 2. 2024). Pokud však OSVČ platila v roce 2023 zálohu například 4 220 Kč (tedy vyšší než minimální), pak tuto zálohu platí od ledna 2024 až do kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém podá (měla podat) v roce 2024 Přehled za rok 2023. Při placení minimálních záloh nemůže u OSVČ dojít k přeplatku na pojistném.

Naproti tomu, maximální výše zálohy není ve zdravotním pojištění určena od roku 2013.

2. Samostatná výdělečná činnost jako vedlejší zdroj příjmů

OSVČ, pro které je při souběhu se zaměstnáním jejich samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů, mají ve zdravotním pojištění z hlediska placení pojistného (záloh na pojistné) tato zvýhodnění:

–   nejsou povinny platit zálohy na pojistné a pojistné doplácejí jednorázově v zákonné osmidenní lhůtě po podání Přehledu,

–   při odvodu pojistného nemusejí do­držet minimální vyměřovací základ platný pro OSVČ, vyměřovacím základem za rozhodné období kalendářního roku je 50 % daňového základu.

I tyto OSVČ plní veškeré zákonné povinnosti, to znamená, že platí pojistné za těchto podmínek a oznamují zahájení a ukončení své činnosti.

3. Samostatná výdělečná činnost osob, za které je plátcem pojistného stát

Pro tyto OSVČ platí následující podmínky:

–   v prvním kalendářním roce své samostatné výdělečné činnosti nejsou povinny platit zálohy na pojistné,

–   v dalších letech však tyto zálohy platí za předpokladu, že dosáhnou v předcházejícím roce kladného hospodářského výsledku (daňového základu),

–   výše takto placené zálohy může být nižší než zákonné minimum platné pro příslušný rok

–   průběžně oznamují a dokladují zdravotní pojišťovně skutečnosti rozhodné pro počátek a ukončení platby pojistného státem.

Doplňujeme, že podmínky odpočtu od příjmu zaměstnance (poživatele invalidního důchodu) deklarované v § 3 odst. 7 zákona č. 592/­1992 Sb. nelze v podnikatelském sektoru aplikovat.

3.2 OSVČ začne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost v průběhu roku 2024

Pojištěnec se přihlásí u zdravotní pojišťovny jako OSVČ (viz bod č. 1). Základní povinností je pravidelně platit měsíční zálohu alespoň v minimální výši 2 968 Kč. Pokud OSVČ začne podnikat například v průběhu měsíce března 2024, zaplatí minimální zálohu nejpozději dne 8. 4. 2024 již připsáním platby na příslušný účet zdravotní pojišťovny. V prvním kalendářním roce výkonu samostatné výdělečné činnosti (2024) si může OSVČ stanovit i vyšší zálohu než minimální.

Pokud se podnikající osoba rozhodne nastoupit do zaměstnání, musí zvážit, která činnost bude v daném souběhu hlavním zdrojem jejích příjmů. Nic se pro pojištěnce – podnikatele nezmění, pokud bude zaměstnání považovat za svoji vedlejší činnost.

Jestliže se však rozhodne, že hlavním zdrojem příjmů bude zaměstnání, pak toto své rozhodnutí oznámí zdravotní pojišťovně. Od konkrétního měsíce nebude platit zálohy a při ročním zúčtování nebude muset za měsíce souběhu se zaměstnáním (coby hlavním zdrojem příjmů) dodržet minimální vyměřovací základ. Platí následující podmínka: aby OSVČ nemusela minimum v daném měsíci dodržet, musí zaměstnání trvat po celý tento kalendářní měsíc.

Poznámka: Pokud je OSVČ činná v režimu paušální daně, pak nekomunikuje se zdravotní pojišťovnou a ani s příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení, ale přihlášení do systému a úhrada pravidelné měsíční platby probíhá prostřednictvím Finanční správy České republiky.

4. OSVČ, které v roce 2024 zálohy neplatí

Ve zdravotním pojištění registrujeme několik případů (situací), kdy není povinností OSVČ zálohy ve zdravotním pojištění platit. Nejsou-li tedy zálohy placeny, pak OSVČ pojistné uhradí jednorázovou platbou ve lhůtě do osmi od podání Přehledu za podmínky, že jí tato povinnost vznikne. Za kterých okolností tedy není povinností OSVČ platit ve zdravotním pojištění v průběhu roku 2024 zálohy na pojistné?

OSVČ není povinna platit v roce 2024 zálohy na pojistné v případech, kdy:

–   je při souběhu se zaměstnáním podnikatelská činnost vedlejším zdrojem příjmů,

–   se v prvním kalendářním roce podnikání jedná o osobu, za kterou je plátcem pojistného i stát,

–   byla po celý kalendářní měsíc uznána neschopnou práce nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů – viz bod č. 5,

–   pro OSVČ neplatí minimální vyměřovací základ a podle výsledků samostatné výdělečné činnosti (daňového základu) za rok 2023 jí v roce 2024 nevznikla – od měsíce podání Přehledu – povinnost platit zálohy proto, že za rok 2023 byla ve ztrátě,

–   pro ni neplatí zákonné minimum a na základě podané žádosti jí byla snížena výše zálohy na nulovou hodnotu (v roce 2024 je průběžně ve ztrátě).

Poznámka: Minimální vyměřovací základ neplatí pro OSVČ vyjmenované v § 3a odst. 3 z. č. 592/­1992 Sb.

5. Nemoc OSVČ

Rozhodným obdobím pro placení pojistného u OSVČ je kalendářní rok, jeho nejkratší poměrnou částí je pak kalendářní měsíc. Pokud OSVČ podniká třeba jen po část kalendářního měsíce, považuje se za OSVČ po celý tento kalendářní měsíc.

V případě nemoci podnikatele – osoby samostatně výdělečně činné je ve zdravotním pojištění důležité, jak dlouho tato nemoc trvá. Jestliže nemoc trvá pouze po část kalendářního měsíce, nemá OSVČ v tomto směru žádnou úlevu a pokud se jedná o jediný (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavní) zdroj příjmů, musí být i za tento měsíc zaplacena alespoň minimální záloha, neboli musí být u OSVČ při odvodu pojistného dodržen minimální vyměřovací základ.

5.1 Nemoc trvající nejméně jeden celý kalendářní měsíc

Zcela jiné podmínky však platí za situace, kdy nemoc OSVČ trvá po dobu nejméně jednoho celého kalendářního měsíce. V ustanovení § 7 odst. 2 z. č. 592/­1992 Sb. je uvedeno, že zálohy na pojistné se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž byla OSVČ uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů. Tuto skutečnost však musí OSVČ zdravotní pojišťovně průkazně doložit, neboť za běžného stavu není zdravotní pojišťovně tato skutečnost známa resp. ji nemůže předpokládat. Tuto okolnost lze sice dokladovat i se zpětnou platností, nicméně jejím opožděným oznámením vzniká problém jak na straně OSVČ, tak následně u zdravotní pojišťovny, kdy dodatečně dochází ke změně výše placené zálohy včetně případně navazujícího odvodu pojistného ve vazbě na minimální vyměřovací základ, platný pro OSVČ.

5.2 Postup OSVČ

V případě nemoci musí OSVČ oznámit (a doložit) zdravotní pojišťovně období trvání nemoci, tj. její zahájení a ukončení, pro řešení případných nesrovnalostí se v dané souvislosti přikládá k podávanému Přehledu potvrzení OSSZ. Z obecného pohledu lze konstatovat, že pojistné se sice platí i za měsíce, kdy je OSVČ nemocná, nicméně zvýhodnění OSVČ spočívá ve skutečnosti, že se minimální vyměřovací základ sníží na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních měsíců, pokud osoba samostatně výdělečně činná měla po celý kalendářní měsíc nárok na výplatu nemocenského (nebo peněžité pomoci v mateřství) jako osoba samostatně výdělečně činná. Neboli za takový kalendářní měsíc nemusí být u OSVČ dodržen v rámci rozhodného období kalendářního roku (a při ročním zúčtování) minimální vyměřovací základ.

?  Příklad 2

OSVČ platící si nemocenské hradí po celý rok 2024 minimální zálohy 2 968 Kč. Dne 18. 6. 2024 utrpí při autonehodě úraz a v pracovní neschopnosti s nárokem na nemocenské bude do 23. 10. 2024. Za rozhodné období kalendářního roku 2024 vykáže ztrátu.

Kromě toho, že OSVČ dle výše uvedeného neplatí (resp. není povinna platit) za měsíce červenec až září zálohy na pojistné, nemusí být v těchto třech měsících dodržen minimální vyměřovací základ, který se v důsledku této skutečnosti snižuje na poměrnou část devíti kalendářních měsíců za rozhodné období kalendářního roku 2024. Jinými slovy, zaplacením devíti záloh ve výši 2 968 Kč OSVČ primárně postupuje podle zákona.

n

6. Spolupracující osoby

Ve smyslu ustanovení § 13 ZDP lze příjmy dosažené ze samostatné činnosti dle § 7 ZDP rozdělovat například na spolupracujícího, manžela resp. manželku.

V případě, že je spolupracující osobou pouze manžel, se příjmy a výdaje rozdělují tak, aby:

a)  podíl příjmů a výdajů připadající na manžela nečinil více než 50 % a

b)  částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila

1. za zdaňovací období nejvýše 540 000 Kč a

2. za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 45 000 Kč.

Protože se ve zdravotním pojištění považují za osobu samostatně výdělečně činnou také osoby spolupracující s osobou samostatně výdělečně činnou, plní i tyto zákonné povinnosti stanovené právní úpravou zdravotního pojištění.

6.1 Povinnosti spolupracující osoby

Rozhodne-li se pojištěnec pro spolupráci ve smyslu výše uvedeného, musí ve zdravotním pojištění splnit zejména následující:

–   přihlásit se u zdravotní pojišťovny jako osoba samostatně výdělečně činná. Osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění může svoji zákonnou povinnost splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního živnostenského úřadu vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář.

–   platit zálohy na pojistné za předpokladu, že je to povinností danou zákonem (viz výše).

–   podat zdravotní pojišťovně Přehled o výši daňového základu v termínech daných právní úpravou

Podívejme se nyní formou příkladů na postup spolupracující osoby při zúčtování rozhodného období kalendářního roku 2023.

?  Příklad 3

Daňový základ OSVČ za rok 2023 činil 750 620 Kč. Od 9. ledna 2023 spolupracovala po celý rok s OSVČ manželka jako příjemce rodičovského příspěvku, na kterou manžel převedl 40 % příjmů a výdajů (daňového základu). Na základě této skutečnosti činí za rozhodné období kalendářního roku 2023 u spolupracující manželky její daňový základ 300 248 Kč.

Pojistné spolupracující osoby se vypočte (stejně jako u OSVČ) dle vzorce:

P = 0,135 × 0,5 × daňový základ = 0,135 × 0,5 × 300 248 = 20 267 Kč

Protože spolupracující manželka byla po celý kalendářní rok 2023 zařazena u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát a zálohy na pojistné neplatila (nebyla to její povinnost), neplatí pro ni minimum a pojistné doplatí zdravotní pojišťovně v roce 2024 v částce 20 627 Kč. Úhrada doplatku bude provedena do osmi dnů po dni, ve kterém podala, případně byla povinna podat v roce 2024 Přehled o výši daňového základu za rok 2023.

?  Příklad 4

OSVČ vykázala za rok 2023 daňový základ 420 800 Kč. Od 10. 8. 2023 začala s OSVČ spolupracovat manželka, pro kterou byla od srpna 2023 samostatná výdělečná činnost jediným zdrojem jejích příjmů a platila měsíční zálohy v minimální částce 2 722 Kč. Při zúčtování roku 2023 převedla OSVČ na manželku 50 % příjmů a výdajů (daňového základu).

Na základě tohoto rozdělení činí u spolupracující manželky daňový základ 210 400 Kč. Výše pojistného na zdravotní pojištění za rozhodné období kalendářního roku 2023 se vypočte následovně:

P = 0,135 × 0,5 × 210 400 = 14 202 Kč

Při zaplacených zálohách 13 610 Kč (5 × 2 722) činí doplatek spolupracující osoby 592 Kč (14 202 – 13 610).

n

6.2 Ukončení spolupráce

Jelikož se ve zdravotním pojištění pohlíží na osobu spolupracující stejně jako na OSVČ, musí být i při ukončení spolupráce dodrženy zákonem stanovené postupy, kdy spolupracující osoba musí zejména:

–   oznámit zdravotní pojišťovně ukončení spolupráce (výkonu samostatné výdělečné činnosti),

–   ukončit placení záloh (pokud se na OSVČ tato povinnost vztahuje),

–   v zákonem stanovených termínech podat zdravotní pojišťovně Přehled o výši daňového základu za předcházející kalendářní rok.

Pokud pojištěnec ukončí spolupráci jako OSVČ, musí si následně řešit svůj pojistný vztah, což si předvedeme na příkladě.

?  Příklad 5

Pojištěnec (spolupracující osoba) byl jako OSVČ registrován u zdravotní pojišťovny do 30. 9. 2023, zálohu ve výši 2 722 Kč zaplatil naposledy za měsíc září. Pojištěnec měl jako OSVČ tímto vyřešený svůj pojistný vztah do konce září. Avšak od měsíce října 2023 musel být evidován u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec nebo jako osoba, za kterou platí pojistné stát, jinak se stal tzv. osobou bez zdanitelných příjmů s povinností měsíční platby pojistného ve výši 2 336 Kč (od ledna 2024 se tato platba zvýšila na 2 552 Kč.

n

Možnou variantou řešení pojistného vztahu je i odhlášení z českého systému veřejného zdravotního pojištění například buď z titulu výkonu výdělečné činnosti v některém ze států Evropské unie, případně v Norsku, na Islandu v Lichtenštejnsku, ve Švýcarsku nebo také ve Spojeném království podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/­2004 včetně prováděcího nařízení č. 987/­2009 anebo z důvodu dlouhodobého pobytu v zahraničí.

7. Autorské honoráře

Autorské honoráře podléhají dani z příjmů ze závislé činnosti, je-li tato činnost vykonávána v rámci pracovněprávního vztahu. Přiznaný příjem (odměna) za vytvořené dílo se sečte v příslušném kalendářním měsíci s příjmy ze závislé činnosti, oba příjmy zaměstnance se zdaňují společně a podléhají tak i odvodu pojistného na zdravotní pojištění. Autorské honoráře nelze zdaňovat podle § 10 ZDP, i kdyby se jednalo o příležitostný (jednorázový) příjem.

7.1 Důležitost hranice příjmu 10 000 Kč

Podle § 7 odst. 6 ZDP je příjem autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce daně nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč a jde o příjem uvedený v odstavci 2 písm. a). Sražením zvláštní sazby daně přímo plátcem honoráře je autor vypořádán se zdaněním tohoto příjmu. Honoráře podléhající srážkové dani také nevstupují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní pojištění. Zvláštní sazba daně z příjmů autorů dle § 7 odst. 6 ZDP činí 15 % ve smyslu § 36 odst. 2 písm. p) ZDP.

Pokud však měsíční honorář od jednoho plátce převyšuje 10 000 Kč, má tento příjem ve zdravotním pojištění povahu samostatné výdělečné činnosti s povinnostmi danými právní úpravou. I když autor nepotřebuje živnostenské oprávnění, jelikož jde o činnost podle autorského zákona, musí se zaregistrovat u své zdravotní pojišťovny jako osoba samostatně výdělečně činná a při placení pojistného (záloh na pojistné) postupovat podle dále uvedených příkladů.

Honorář přesahující 10 000 Kč za měsíc vyplatí jeho plátce autorovi v plné výši, tj. bez srážky daně. Autor pak musí po skončení zdaňovacího období podat daňové přiznání (nevyvíjí-li svoji činnost v paušálním režimu), ve kterém tyto příjmy z autorské činnosti uvede. Po skončení kalendářního roku musí OSVČ podat zdravotní pojišťovně Přehled a platit pojistné za stejných podmínek jako ostatní OSVČ. Ve zdravotním pojištění je důležité, zda je tato činnost jediným (nebo při souběhu se zaměstnáním hlavním či vedlejším) zdrojem příjmů a také je zapotřebí přihlížet k tomu, zda musí osoba s příjmy z titulu autorských honorářů dodržet jako OSVČ minimální vyměřovací základ či nikoli.

7.2 Charakter příjmů pojištěnce

Z hlediska placení pojistného a plnění souvisejících zákonných povinností je pro pojištěnce rozhodující, zda je při souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností podnikatelská činnost hlavním nebo vedlejším zdrojem jeho příjmů. Jsou-li příjmy z titulu autorských honorářů při souběhu se zaměstnáním hlavním, případně jediným, zdrojem příjmů, vztahuje se na tuto osobu – mimo zákonných výjimek – povinnost placení záloh na pojistné (v roce 2023 nejméně v částce 2 722 Kč měsíčně, od ledna 2024 pak alespoň 2 968 Kč) včetně následného podání Přehledu za rozhodné období kalendářního roku a zaplacení případného doplatku pojistného. Doplatek se provádí v případě, kdy výše pojistného, vypočtená na základě výsledků této samostatné výdělečné činnosti (tj. daňový základ), převyšuje úhrnnou výši zaplacených záloh. Splatnost takového doplatku je do osmi dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být, podán Přehled.

Jedná-li se o jediný zdroj příjmů, pak pojištěnec vyvíjí svoji činnost standardně jako OSVČ, a to buď jako „klasická“ OSVČ nebo výkonem činnosti v paušálním režimu.

7.3 Příjmy z autorských honorářů jako vedlejší zdroj příjmů

Pro osoby s příjmy povahy autorských honorářů je většinou tato činnost při souběhu se zaměstnáním vedlejším zdrojem příjmů (viz Příklad č. 6) a tyto osoby jsou ve zdravotním pojištění zvýhodněny v těchto dvou oblastech:

–   nemusejí platit měsíční zálohy na pojistné a pojistné na zdravotní pojištění pak jednorázově doplatí do 8 dnů po podání Přehledu. Osoba podnikající při zaměstnání se může rozhodnout i pro druhou alternativu. Pokud předpokládá vysoké příjmy a jednorázové zaplacení pojistného do 8 dnů po podání Přehledu by pro ni za určitých okolností mohlo znamenat neúměrnou finanční zátěž, může zvolit možnost platit pravidelně zálohy na pojistné dle vlastní úvahy a rozdíl mezi zaplacenými zálohami a vypočtenou výší pojistného pak ve zmíněné osmidenní lhůtě po podání Přehledu doplatit.

–   vyměřovacím základem je za rok 2023 u těchto osob 50 % daňového základu, tedy bez povinnosti dodržet minimální vyměřovací základ platný pro OSVČ, což je pro rok 2023 částka 20 162 Kč za každý kalendářní měsíc podnikání.

V následujících příkladech si ukážeme postupy pojištěnce ve zdravotním pojištění v situacích, kdy měl v roce 2023 příjmy jako autor, tj. s povinností podat Přehled a provést finanční zúčtování tohoto roku.

?  Příklad 6

Příjem zaměstnance činí 38 000 Kč. Při zaměstnání si současně přivydělává publikací témat z oblasti životního prostředí. Daňový základ za rok 2023 činil 126 280 Kč.

Jedná se o formu souběhu výdělečných činností v praxi poměrně frekventovanou (tj. zaměstnání je hlavním a samostatná výdělečná činnost – příjmy autora – pak vedlejším zdrojem příjmů). Výše pojistného (P) za rok 2023 se vypočte následovně:

P = 0,135 × 0,5 × 126 280 = 8 524 Kč

Jelikož zálohy placeny nebyly (nebylo to povinností OSVČ), zaplatí takto podnikající osoba pojistné 8 524 Kč do osmi dnů po dni, ve kterém podá, případně měla podat, Přehled za rok 2023, tedy v roce 2024. Pokud bude trvat souběh zaměstnání s podnikatelskou činností této povahy i v roce 2024, přičemž zaměstnání bude nadále hlavním zdrojem příjmů, nebude ani v tomto roce placení záloh povinností.

?  Příklad 7

Příjmy z autorských honorářů jsou jediným zdrojem obživy pojištěnce, jako OSVČ platil po celý rok 2023 minimální zálohy 2 722 Kč. Na zálohách tak bylo zaplaceno celkem 32 664 Kč.

Varianta a) – s doplatkem po podání Přehledu, daňový základ 658 220 Kč

P = 0,135 × 0,5 × 658 220 = 44 430 Kč

Doplatek pojistného: 44 430 – 32 664 = 11 766 Kč

Varianta b) – bez doplatku po podání Přehledu, daňový základ 380 910 Kč

P = 0,135 × 0,5 × 380 910 = 25 712 Kč

Doplatek se neprovádí, zaplacenými zálohami (32 664 Kč) je zajištěn postup podle zákona.

Je pravdou, že tato osoba mohla v roce 2023 vyvíjet svoji činnost v režimu paušální daně, kde by v prvním pásmu zahrnovala měsíční platba 6 208 Kč daň i obě veřejnoprávní pojistná.

?  Příklad 8

Student si začal v roce 2023 přivydělávat publikací v novinách a časopisech. Protože příjmy v některých měsících převýšily 10 000 Kč, přihlásil se od 1. 6. 2023 u zdravotní pojišťovny jako OSVČ. Daňový základ činil 48 590, zálohy nebyly placeny.

Protože student zálohy neplatil (nebylo to jeho povinností), zaplatí v roce 2024 do 8 dnů po podání Přehledu za rok 2023 příslušné zdravotní pojišťovně pojistné, které se vypočte:

P = 0,5 × 0,135 × 48 590 = 3 280 Kč

Jelikož pro studenta – OSVČ neplatí ustanovení o povinnosti dodržet minimální vyměřovací základ, bude pojistné činit vypočtenou částku 3 280 Kč.

Od kalendářního měsíce, ve kterém student – OSVČ podá v roce 2024 Přehled, bude platit zálohy 469 Kč, vypočtené jako (3 280 : 7). Číslovka 7 představuje počet měsíců výkonu samostatné výdělečné činnosti v roce 2023.

?  Příklad 9

Pojištěnec měl v průběhu roku 2023 příjmy z autorských honorářů od několika subjektů, avšak výše honoráře nikdy nepřesáhla u žádného z nich v kalendářním měsíci částku 10 000 Kč.

Z výše uvedeného mj. vyplývá, že pokud měla osoba v roce 2023 příjmy z autorských honorářů zdaňované přímo u zdroje, tedy subjektem, který tyto honoráře vyplácí, pak se na ni v souvislosti s výkonem této činnosti nevztahují ve zdravotním pojištění žádné povinnosti. Ovšem pokud tato osoba v roce 2023:

–   neměla příjmy ze zaměstnání zakládající povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem nebo

–   nebyla jinak z pohledu zdravotního pojištění OSVČ anebo

–   nebyla u zdravotní pojišťovny evidována v některé ze „státních kategorií“,

musela si řešit svoji situaci tím způsobem, že se měla přihlásit u zdravotní pojišťovny do kategorie osoba bez zdanitelných příjmů a platit pojistné, což byla v roce 2023 měsíčně částka 2 336 Kč.

Také platí, že osobou bez zdanitelných příjmů je pojištěnec i tehdy, pokud má pouze příjmy podle:

–   § 8 ZDP (příjmy z kapitálového majetku),

–   § 9 ZDP (příjmy z nájmu – nemovitost není zapsána v obchodním majetku),

–   § 10 ZDP (ostatní příjmy podle zákona o daních z příjmů).

Osobou bez zdanitelných příjmů by pojištěnec v roce 2023 naopak nebyl (resp. nemohl být) například tehdy, kdyby současně pracoval třeba:

–   na základě pracovní smlouvy (bez ohledu na výši příjmu),

–   na dohodu o pracovní činnosti při přijmu alespoň 4 000 Kč,

–   na dohodu o provedení práce při příjmu převyšujícím 10 000 Kč,

přičemž nerozhoduje, jak dlouho takové zaměstnání v rozhodném období kalendářního měsíce trvalo.

Ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Autorské příjmy lze rozdělovat i na spolupracující osobu. Registrací u zdravotní pojišťovny jako OSVČ (například s autorskými příjmy) má pojištěnec vyřešen svůj pojistný vztah neboli pojištění u zdravotní pojišťovny, což platí i v případě výkonu této činnosti formou paušálního režimu.

n

8. Snížení záloh OSVČ

Pokud se na osobu samostatně výdělečně činnou vztahuje ve zdravotním pojištění povinnost placení záloh na pojistné, pak musí být tyto zálohy placeny ve stanovené výši a pravidelně v určeném termínu. Tyto zálohy jsou povinny platit OSVČ tehdy, pokud je jejich samostatná výdělečná činnost jediným, resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním, zdrojem příjmů.

Může se však třeba stát, že OSVČ dlouhodobě onemocní a tento výpadek bude mít zásadní vliv na výši jejích příjmů. A právě stávající právní úprava obsahuje určitou vstřícnost vůči podnikatelskému sektoru tím, že umožňuje OSVČ v případě nepříznivého vývoje její ekonomické situace požádat zdravotní pojišťovnu o snížení stanovené výše placené zálohy. Aby však mohla OSVČ platit nižší zálohy, musí být splněna následující základní podmínka.

Podle ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 592/­1992 Sb. sníží zdravotní pojišťovna na žádost osoby samostatně výdělečně činné poměrně výši zálohy na pojistné, a to v případě, že příjem této osoby ze samostatné výdělečné činnosti je po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu, který připadá v průměru na 1 kalendářní měsíc v období od 1. ledna kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího podání žádosti, nejméně však v období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, nejméně o jednu třetinu nižší než příjem připadající v průměru na 1 kalendářní měsíc v předcházejícím roce, v němž alespoň po část měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost. To znamená, že činil-li průměrný měsíční příjem podnikatele po odpočtu výdajů v roce 2023 např. 90 000 Kč, lze požádat o snížení zálohy tehdy, jestliže průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů činí v roce 2024 nejvýše 60 000 Kč.

Poznámka: Podotýkáme, že v souvislosti s novelou zákona č. 592/­1992 Sb., provedenou zákonem č. 540/­2020 Sb., se při stanovení vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné pracuje s účinností od 1. 1. 2021 s pojmem daňový základ (do konce roku 2020 se jednalo o příjmy po odpočtu výdajů). Takto pojatá úprava se však nedotkla formulace citovaného ustanovení § 8 odst. 4 z. č. 592/­1992 Sb.

Snížení lze provést na dobu nejdéle do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž byl nebo měl být podán Přehled za předcházející kalendářní rok. Snížení zálohy placené OSVČ tak není omezeno na období nejdéle tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích, což platilo do 30. 11. 2011.

Lze konstatovat, že v souladu s právní úpravou zdravotního pojištění lze zdravotní pojišťovnu o snížení měsíčně placené zálohy požádat, nicméně musí být splněna podmínka, že v daném kalendářním roce musí být pro porovnání s příjmy a výdaji v roce předcházejícím vyhodnoceny v probíhajícím roce alespoň tři kalendářní měsíce po sobě jdoucí. Takže prakticky lze žádosti o snížení zálohy podávat od 1. dubna. Pokud podnikatel předloží žádost např. v květnu 2024, posuzuje se průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů za měsíce leden – duben 2024 a tento se porovnává s průměrným měsíčním příjmem po odpočtu výdajů v roce 2023.

8.1 Výše zálohy

OSVČ platí (většinou minimální) zálohy od měsíce zahájení samostatné výdělečné činnosti a následně pak platí:

–   zpravidla zvýšené minimální zálohy od 1. 1. kalendářního roku,

–   novou výši zálohy od měsíce, ve kterém podá jako OSVČ zdravotní pojišťovně Přehled, nicméně i tato záloha může být nadále v minimální výši.

Nově stanovenou zálohu pak platí OSVČ (pokud nepožádá o její snížení) až do kalendářního měsíce přecházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém v dalším kalendářním roce podá, resp. měla podat, Přehled za předcházející kalendářní rok.

OSVČ, pro kterou neplatí minimální vyměřovací základ, hradí zálohy podle výsledků své podnikatelské činnosti za předcházející kalendářní rok, což může být v podstatě jakákoli částka, anebo zálohy platit nemusí (pokud byla za předcházející kalendářní rok v minusu).

8.2 Samostatná výdělečná činnost jako vedlejší zdroj příjmů

Pokud pojištěnec při souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností prohlásí, že podnikatelská činnost není hlavním zdrojem jeho příjmů, není jeho povinností platit zálohy a taktéž nemusí být v této činnosti dodržen minimální vyměřovací základ, platný pro OSVČ.

Protože není při tomto souběhu povinností OSVČ placení záloh, stává se otázka jejich případného snížení bezpředmětnou.

8.3 Zvýhodnění podnikajících „státních pojištěnců“

Ze zákona není povinností platit zálohy na pojistné u osob, za které současně hradí pojistné stát, v prvním kalendářním roce jejich samostatné výdělečné činnosti. Vykážou-li však tyto osoby za rok 2023 kladný hospodářský výsledek, zálohy již v příštím roce (2024) platit budou, a to podle výše dosaženého daňového základu, tedy bez povinnosti placení minimálních záloh OSVČ.

8.4 Splatnost zálohy

Záloha je splatná od prvního dne kalendářního měsíce, za který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. Pokud připadne poslední den této lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem této lhůty nejbližší příští pracovní den. Dnem platby je připsání úhrady na příslušný příjmový účet nebo platba v hotovosti na pokladně zdravotní pojišťovny. Ve stejných lhůtách jsou splatné i povolené snížené zálohy.

8.5 Podmínky pro snížení zálohy

OSVČ, která má v úmyslu požádat o snížení zálohy na pojistné, předkládá zdravotní pojišťovně písemnou žádost, příslušný formulář je k dispozici papírově na úřadovnách a v elektronické podobě na webových stránkách jednotlivých zdravotních pojišťoven. Některé zdravotní pojišťovny mohou ještě požadovat předložení peněžního deníku dokladujícího příjmy a výdaje od počátku roku, ve kterém je žádost o snížení zálohy podávána, tento postup však není právní úpravou zdravotního pojištění stanoven. Zdravotní pojišťovna žádost posoudí a žadateli buď vyhoví, nebo jeho žádost zamítne, popř. si může vyžádat některé doplňující informace.

Pro účely potřebného porovnání se v běžném roce vyhodnocuje období od ledna do kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém OSVČ o snížení zálohy žádá.

Pro názornost uvedeme příklady výpočtu snížené zálohy v právních podmínkách roku 2024.

?  Příklad 10

Za 12 měsíců výkonu samostatné výdělečné činnosti dosáhl podnikatel v roce 2023 daňového základu 987 840 Kč. To znamená, že průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů činil v roce 2023 částku 82 320 Kč. V návaznosti na měsíc podání Přehledu (duben 2023) platí podnikatel od tohoto měsíce zálohy ve výši 5 557 Kč (82 320 × 0,5 × 0,135).

Podnikatel požádá v měsíci květnu 2024 o snížení zálohy, posuzují se tedy příjmy a výdaje v období leden – duben 2024. Příjmy za toto období činily 420 330 Kč a výdaje 280 500 Kč. Průměrný měsíční rozdíl mezi příjmy a výdaji představuje částku 34 957,50 Kč (139 830:4), čímž je splněna zákonná podmínka pro podání žádosti o snížení zálohy na pojistné. Výpočet snížené zálohy se provede následovně:

34 957,50 × 0,5 × 0,135 = 2 360 Kč

Vzhledem k tomu, že takto vypočtená výše nedosahuje částky minimální zálohy, povolí zdravotní pojišťovna snížení zálohy dle výše uvedených podmínek na 2 968 Kč.

V této souvislosti lze konstatovat, že pokud OSVČ splňuje podmínky pro snížení zálohy, nemůže v podstatě zdravotní pojišťovna podané žádosti nevyhovět. Pokud by však bylo o snížení zálohy požádáno neoprávněně (tuto skutečnost lze zjistit při kontrole ze strany zdravotní pojišťovny), uplatní pojišťovna nárok na dlužné zálohy včetně penále.

?  Příklad 11

Žena jako příjemce rodičovského příspěvku začala podnikat v roce 2022. V tomto prvním roce své podnikatelské činnosti zálohy neplatila, její zálohy na rok 2023 pak představovaly na základě výsledků roku 2022 měsíční platbu ve výši 480 Kč. V roce 2023 však dosáhla podstatně lepších výsledků. V měsíci březnu 2024 podala zdravotní pojišťovně Přehled, na jehož základě byla povinna platit od tohoto měsíce zálohy ve výši 2 216 Kč. Za první tři měsíce roku 2024 však vykázala výraznou ztrátu, proto se v dubnu obrátila na zdravotní pojišťovnu s požadavkem na snížení (fakticky neplacení) zálohy.

Příjemci rodičovského příspěvku (jakož i další skupiny osob – viz ustanovení § 3a odst. 3 zákona č. 592/­1992 Sb.) mají v souvislosti s placením pojistného na zdravotní pojištění, resp. záloh na pojistné zákonem stanovené výhody, spočívající mj. ve skutečnosti, že v případě samostatné výdělečné činnosti nemusí platit zálohy v minimální výši, ale v návaznosti na daňový základ dosažený v předcházejícím kalendářním roce. V tomto konkrétním příkladě může zdravotní pojišťovna žadatelce vyhovět (a nepochybně jí vyhoví) v tom smyslu, že podnikatelka nebude muset platit od dubna 2024 žádné zálohy s ohledem na skutečnost, že za období prvních tří kalendářních měsíců roku 2024 vykázala záporný daňový základ.

Platby záloh v nižších částkách (typicky právě u osob, pro které neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ) lze případně po dohodě se zdravotní pojišťovnou sdružit a zálohy tak zaplatit třeba jednorázově dopředu na celý rok. Vždy je vhodné zdravotní pojišťovnu o takto uplatněném postupu informovat.

n

8.6 Kdy zdravotní pojišťovna snížení zálohy nepovolí?

V kalendářním roce, ve kterém podnikatel zahajuje svoji samostatnou výdělečnou činnost, nemůže žádat o snížení zálohy, neboť nelze naplnit podmínky uvedené ve výše citovaném ustanovení § 8 odst. 4 z. č. 592/­1992 Sb., kdy se pro daný účel porovnává průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů v běžném roce a v roce předcházejícím.

Zdravotní pojišťovna nepovolí snížení zálohy v situaci, kdy průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů v roce 2024 není alespoň o jednu třetinu nižší než takový měsíční příjem v roce 2023.

Snížit zálohu nejde ani tehdy, pokud jsou osobou samostatně výdělečně činnou povinně placeny minimální zálohy.

8.7 Další poznámky k tematice snížení záloh

OSVČ činné v paušálním režimu neprovádějí roční zúčtování, protože v měsíční platbě, určené pro příslušné pásmo, je zahrnuta i příslušná platba pojistného, případně zálohy na pojistné. U těchto osob je tak tematika snížení zálohy bezpředmětná.

Může nastat situace, kdy OSVČ platí v roce 2024 (po podání Přehledu za rok 2023) zálohy, které jsou podstatně vyšší než v roce 2023. Třebaže se z různých důvodů příliš nemusí dařit, avšak na placení těchto vysokých záloh má OSVČ prostředky, nemusí o snížení zálohy žádat a při zúčtování roku 2024 (tj. v roce 2025) zdravotní pojišťovna vykázaný přeplatek buď vrátí nebo se souhlasem podnikatele použije na úhradu záloh na pojistné na další období.

Dodáváme, že maximální záloha OSVČ byla naposled stanovena v roce 2012 a činila 20 361 Kč. V souvislosti s trvalým zrušením maxima ve zdravotním pojištění již není od roku 2013 výše zálohy OSVČ (a ani celkové roční částky pojistného) omezena horní hranicí.

9. OSVČ ve „státní kategorii“

Osoby samostatně výdělečně činné, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, mají v českém podnikatelském spektru poměrně široké zastoupení. Jedná se například o podnikající poživatele důchodů, studenty, osoby na rodičovské dovolené a další skupiny pojištěnců. Je pravdou, že právě tyto osoby se hůře orientují v různorodé spleti právních norem, proto dochází v takových případech k problémům či nejasnostem, což má přímý dopad jak na tyto samostatně výdělečně činné osoby, tak na jejich zdravotní pojišťovny.

V návaznosti na platnou právní úpravu si musí tyto podnikající osoby uvědomit zejména následující skutečnosti:

–   řádné a včasné plnění oznamovací povinnosti, tj. oznamování zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti vždy v osmidenní lhůtě, jakož i oznamování skutečností rozhodných pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za pojištěnce pojistné (např. přiznání nebo odejmutí důchodu, nástup na mateřskou dovolenou, ukončení pobírání rodičovského příspěvku aj.), pokud toto neučinil případný zaměstnavatel,

–   placení záloh na pojistné ve druhém roce a v dalších letech samostatné výdělečné činnosti, pokud tato povinnost pro podnikající osobu vyplývá. Ze zákona není povinností platit u osob, za které současně hradí pojistné stát, zálohy na pojistné v prvním kalendářním roce jejich samostatné výdělečné činnosti,

–   každoroční podávání Přehledu zdravotní pojišťovně za příslušný kalendářní rok (případně zdravotním pojišťovnám – pokud podnikatel změní v průběhu roku zdravotní pojišťovnu) v termínech výše uvedených,

–   s účinností od 1. 8. 2004 již nemají tyto osoby nárok na uplatnění odpočtu od dosaženého příjmu, jejich vyměřovacím základem je 50 % daňového základu bez povinnosti odvodu pojistného (záloh na pojistné) alespoň z minimálního vyměřovacího zá­kladu.

Zařazením do kategorie osob, za které platí pojistné stát, mají tito pojištěnci vyřešen svůj pojistný vztah, takže se na ně za této situace nevztahuje povinnost platit pojistné, pokud nejsou výdělečně činní. Postup těchto osob si budeme modelově demonstrovat na případu starobního důchodce, stejné podmínky lze aplikovat u ostatních skupin „státních pojištěnců“. Určitou výjimku představují zvláštní kategorie, což jsou například osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku (viz Příklad č. 14).

?  Příklad 12

Starobní důchodce začal podnikat v lednu 2023 a v rámci své samostatné výdělečné činnosti vykázal za 12 měsíců roku 2023 daňový základ 55 870 Kč. Zálohy na pojistné neplatil.

Výše pojistného za rok 2023, kterou bude povinen zaplatit zdravotní pojišťovně ve lhůtě do osmi dnů po podání Přehledu za tento rok, se vypočte následovně:

P = 0,135 × 0,5 × 55 870 = 3 772 Kč

Pokud by byl podán Přehled v měsíci březnu 2024, bude tento poživatel důchodu platit od tohoto měsíce zálohy na pojistné ve výši 315 Kč, vypočtené dle vzorce:

Z = 3 772 : 12 = 315 Kč

Minimální výše zálohy nemusí být v tomto případě respektována.

?  Příklad 13

Starobní důchodce byl v roce 2023 zaměstnán a současně podnikal. V zaměstnání se jeho hrubý příjem na základě dohody o pracovní činnosti pohyboval v rozpětí od 7 000 Kč do 8 000 Kč, v samostatné výdělečné činnosti činil jeho daňový základ za rok 2023 částku 28 790 Kč, zálohy nebyly placeny.

Nebyla-li v průběhu roku 2023 samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů pojištěnce, pak platí následující:

–   v zaměstnání se v průběhu roku každopádně odvádělo pojistné ze skutečně dosaženého příjmu bez dopočtu do minimálního vyměřovacího základu,

–   zálohy na pojistné nebyly placeny, pojistné se v roce 2024 uhradí jednorázovou platbou v částce 1 944 Kč.

?  Příklad 14

Žena celodenně osobně a řádně pečující o jedno dítě do sedmi let věku podnikala po celý rok 2023. Za 12 kalendářních měsíců své samostatné výdělečné činnosti vykázala daňový základ 68 220 Kč. Na zálohách za rok 2023 zaplatila 4 400 Kč.

Jedná se o speciální kategorii zdravotního pojištění. Ve „státní kategorii“ je tato osoba pouze tehdy, pokud splňuje podmínky péče definované v § 7 odst. 1 písm. k) z. č. 48/­1997 Sb., tedy v situaci, kdy nemá příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti.

Pokud takové příjmy vykazuje, pak se na tuto osobu nevztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ dle § 3a odst. 3 písm. a) z. č. 592/­1992 Sb. Pojistné se tedy odvede stanovenou sazbou 13,5 % z 50 % z dosaženého daňového základu.

P = 0,135 × 0,5 × 68 220 = 4 605 Kč

Doplatek činí 205 Kč (4 605 – 4 400).

Od měsíce podání Přehledu za rok 2023 bude pak tato osoba povinna platit měsíční zálohy:

Z = 4 605 : 12 = 384 Kč

Všechny osoby, za které je plátcem pojistného stát, naleznete taxativním výčtem vyjmenované v § 7 odst. 1 z. č. 48/­19987 Sb.

n

10. Souběh zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností

Je vcelku běžnou situací, když si občané mimo výkon svého zaměstnání ještě podnikatelsky přivydělávají. Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění je důležité, kterou svoji činnost považuje pojištěnec za hlavní, resp. vedlejší zdroj příjmů. Hlavním zdrojem příjmů mohou být pro tento účel buď příjmy ze zaměstnání (případně společně s některými dalšími příjmy) nebo příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že příjmy v podnikatelské činnosti jsou zpravidla známy až při podání daňového přiznání, považují se za směrodatné údaje a vlastní posouzení osoby samostatně výdělečně činné resp. údaje uvedené v Přehledu podávaném OSVČ. Nicméně tuto důležitou skutečnost sděluje pojištěnec zdravotní pojišťovně podle skutečnosti tehdy, když začíná při zaměstnání podnikat nebo když jako OSVČ nastoupí do zaměstnání.

Zaměstnaná osoba, která se rozhodla zároveň i podnikat, musí splnit především oznamovací povinnost bez ohledu na skutečnost, zda bude v daném souběhu tato její podnikatelská činnost hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů. To znamená, že do osmi dnů po zahájení samostatné výdělečné činnosti je povinna se přihlásit u příslušné zdravotní pojišťovny, kde musí být pojištěna z titulu všech svých činností. U osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze splnit oznamovací povinnost i prostřednictvím Centrálních registračních míst, zřízených při obecních živnostenských úřadech, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář.

10.1 Hlavní a vedlejší zdroj příjmů

Pro posouzení hlavního a vedlejšího zdroje příjmů je rozhodující prohlášení pojištěnce, vycházející ze současného stavu a také s přihlédnutím k budoucímu vývoji.

Samostatná výdělečná činnost – hlavní zdroj příjmů:

– OSVČ je povinna platit pravidelné měsíční zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši,

– pokud OSVČ zahájila svoji samostatnou výdělečnou činnost v roce 2023, případně v letech předcházejících, platí od měsíce podání Přehledu v roce 2024 zálohy na pojistné na základě výsledků své podnikatelské činnosti dosažených v roce 2023, tj. daňového základu, od ledna 2024 však nejméně v částce 2 968 Kč,

– jestliže OSVČ zahajuje samostatnou výdělečnou činnost v roce 2024, platí od měsíce, ve kterém tuto činnost zahájí, minimální zálohy 2 968 Kč, pokud si sama nestanoví zálohu vyšší,

– zahajuje-li OSVČ svoji samostatnou výdělečnou činnost v roce 2024 a je-li současně osobou, za kterou platí pojistné stát, není povinna platit v roce 2024 zálohy na pojistné a pojistné doplatí jednorázově až v roce 2025 (§ 8 odst. 1 z. č. 592/­1992 Sb.). Vykáže-li však tato osoba za rozhodné období kalendářního roku 2024 kladný hospodářský výsledek (daňový základ), bude v roce 2025 již zálohy platit, a to od měsíce, ve kterém podá Přehled.

Samostatná výdělečná činnost – vedlejší zdroj příjmů:

– v tomto případě není povinností OSVČ platit v roce 2024 zálohy na pojistné a pojistné doplatí jednorázově v roce 2025,

– pokud je OSVČ současně zaměstnána a zaměstnání je hlavním zdrojem jejích příjmů, neplatí zálohy na pojistné pouze v případě, kdy je v zaměstnání odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, tedy nejméně ve výši 13,5 % z minimální mzdy 18 900 Kč za podmínky, že zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc.

10.2 Posuzování příjmů

Pojištěnec začal při zaměstnání podnikat, má tedy souběh zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností. Pravidelný hrubý příjem v zaměstnání činí 15 000 Kč (pracovní smlouva na zkrácený pracovní úvazek), nicméně svoji samostatnou výdělečnou činnost nepovažuje za hlavní zdroj příjmů. Lze pro účely placení pojistného na zdravotní pojištění sčítat příjmy ze zaměstnání a ze samostatné výdělečné činnosti nebo musí být dodržen minimální vyměřovací základ v některé z těchto činností?

Při souběhu zaměstnání s podnikáním platí, že zákonné minimum musí být dodrženo v jedné z činností, tedy buď v zaměstnání (odvodem pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu) nebo v rámci samostatné výdělečné činnosti (placením alespoň minimálních záloh). Výjimkou jsou v tomto směru osoby, pro které minimum ve zdravotním pojištění neplatí dle § 3 odst. 8 a § 3a odst. 3 z. č. 592/­1992 Sb.

Při řešení této situace musí být zájmem jak zaměstnavatele, tak zaměstnance, aby bylo pojistné za rozhodné období kalendářního měsíce (zaměstnání) nebo kalendářního roku (samostatná výdělečná činnost) odvedeno v souladu se zákonem. Nedodržení minimálního vyměřovacího základu lze ze strany zdravotní pojišťovny v rámci kontroly placení pojistného u zaměstnavatele snadno zjistit porovnáním výše příjmu v zaměstnání a zařazením takového zaměstnance jako osoby samostatně výdělečně činné.

10.3 Důležitost jednoho dne

Z hlediska placení pojistného zaujímá rozhodné období ve zdravotním pojištění významnou roli, neboť určuje časový úsek, za který se pojistné odvádí. Tímto rozhodným obdobím je kalendářní měsíc (u zaměstnavatele) nebo kalendářní rok (u OSVČ).

V rámci kalendářního měsíce musí mít pojištěnec také vyřešen svůj pojistný vztah, což znamená, že alespoň jeden den v každém měsíci musí mít u zdravotní pojišťovny evidovánu některou ze stanovených kategorií, tedy zaměstnání, podnikání nebo „státní kategorii“. Pokud tato podmínka splněna není, stává se pojištěnec ve zdravotním pojištění osobou bez zdanitelných příjmů s povinností platit pojistné, což je v roce 2024 měsíčně částka 2 552 Kč.

Ve zdravotním pojištění také platí, že nejkratší poměrnou částí rozhodného období je u OSVČ kalendářní měsíc. To znamená, že pokud OSVČ podniká v kalendářním roce třeba jen po část jednoho kalendářního měsíce, je z pohledu zdravotního pojištění v příslušném měsíci (a roce) OSVČ se všemi zákonnými povinnostmi.

Může nastat situace, kdy zaměstnanec při souběhu s podnikáním ukončí zaměstnání ke dni 30. 1. 2024 (zaměstnání netrvalo celý kalendářní měsíc leden) a do jiného zaměstnání nastoupí dne 1. 2. 2024, přičemž současně podniká jako OSVČ a tato podnikatelská činnost je vedlejším zdrojem jeho příjmů. V takovém případě musí být za leden zaplacena osobou samostatně výdělečně činnou alespoň minimální záloha, neboť se na pojištěnce jako OSVČ vztahuje povinnost dodržet za měsíc leden při ročním zúčtování minimální vyměřovací základ. To znamená, že za leden musí být zaplacena alespoň minimální záloha 2 968 Kč. Tento postup vychází – včetně dovětku – z aplikace ustanovení § 3a odst. 3 písm. b) zákona č. 592/­1992 Sb., protože zaměstnání netrvalo po dobu celého kalendářního měsíce ledna.

?  Příklad 15

Zaměstnanec začal při zaměstnání podnikat dne 1. 8. 2023, zaměstnání je hlavním zdrojem příjmů. Za rok 2023 dosáhl daňového základu 116 200 Kč, zálohy neplatil. Jak splní pojištěnec jako OSVČ finanční povinnost vůči zdravotní pojišťovně?

Protože pojištěnec zálohy neplatil (nebylo to jeho povinností), zaplatí v roce 2024 do 8 dnů po podání Přehledu za rok 2023 příslušné zdravotní pojišťovně pojistné, které se vypočte následujícím způsobem:

0,5 × 0,135 × 116 200 = 7 844 Kč

kde

116 200 = výše daňového základu za rok 2023

0,5 = 50 % daňového základu (vyměřovací základ)

0,135 = 13,5 % sazba pojistného

Jelikož pro OSVČ neplatí ustanovení o povinnosti dodržet minimální vyměřovací základ, bude pojistné činit vypočtenou částku 7 844 Kč.

?  Příklad 16

Pojištěnec začal podnikat v březnu 2023 a platil si minimální zálohy 2 722 Kč. Posléze nastoupil od 1. 6. 2023 do zaměstnání s pravidelným měsíčním příjmem 28 000 Kč. Toto zaměstnání ukončil ke dni 30. 9. 2023 a poté byl nadále pouze osobou samostatně výdělečně činnou.

V měsících červnu až září 2023 se musel pojištěnec s ohledem na předpokládanou či očekávanou výši příjmů rozhodnout, zda je za dané situace jeho samostatná výdělečná činnost hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů. Pokud by byla samostatná výdělečná činnost nadále hlavním zdrojem jeho příjmů, platil by tento pojištěnec i za měsíce červen až září minimální zálohy. V opačném případě by pak oznámil „své“ zdravotní pojišťovně, že se jeho samostatná výdělečná činnost stala od června 2023 vedlejším zdrojem příjmů a přestal by na příslušné měsíce platit zálohy. Protože zaměstnání k 30. 9. skončilo, sděluje pojištěnec zdravotní pojišťovně, že se jeho samostatná výdělečná činnost opětovně stala jediným zdrojem příjmů, tedy s povinností platit od října měsíční zálohy alespoň 2 722 Kč. Splatnost zálohy za říjen byla nejpozději dne 8. 11. 2023, a to připsáním platby na příslušný účet zdravotní pojišťovny.

?  Příklad 17

Zaměstnanec ukončil zaměstnání ke dni 31. 12. 2023. Souběžně se zaměstnáním podnikal, takže od ledna 2024 se stala jeho samostatná výdělečná činnost jediným zdrojem příjmů. Na základě výsledků podnikatelské činnosti za rok 2022 vznikla této osobě povinnost platit od ledna 2024 zálohy ve výši 3 218 Kč. Ke dni 13. 9. 2024 je této osobě přiznán starobní důchod. Jak to bude s placením záloh OSVČ?

Při tomto souběhu byla samostatná výdělečná činnost pojištěnce vedlejším zdrojem jeho příjmů, proto nebylo jeho povinností platit do konce roku 2023 zálohy jako OSVČ. Od ledna 2024 však již zálohy v částce 3 218 Kč musejí být placeny. Při zúčtování roku 2024 nebude muset být u OSVČ dodržen minimální vyměřovací základ v měsících říjen – prosinec 2024. Podáním Přehledu za rok 2023 však zřejmě dojde (od měsíce podání Přehledu v roce 2024) ke změně výše placené zálohy.

Kdyby pojištěnec podal Přehled o výši daňového základu za rok 2023 třeba v měsíci březnu 2024 a vyšla by mu výše zálohy nižší než minimální (například 2 200 Kč), platil by za měsíce březen až září 2024 minimální zálohy 2 968 Kč. Od zálohy za říjen by její výše činila 2 200 Kč.

n

11. OSVČ zaměstnavatelem

Když bude OSVČ zaměstnávat zaměstnance, pak plní zákonné povinnosti ve zdravotním pojištění jednak jako podnikatel – fyzická osoba, jednak jako zaměstnavatel.

Rozhodne-li se OSVČ zaměstnávat zaměstnance, je povinna sdělit zdravotní pojišťovně, jejíž pojištěnce zaměstnává, jméno, příjmení, rodné číslo a adresu trvalého bydliště, obchodní název, identifikační číslo organizace a číslo bankovního účtu, pokud z něj bude provádět platby pojistného. Pro tento účel vyplní zaměstnavatel u zdravotní pojišťovny formulář „Přihláška a evidenční list zaměstnavatele“. Bude-li OSVČ zaměstnávat pojištěnce více zdravotních pojišťoven, plní všechny povinnosti vůči každé z nich. Připomínáme, že povinností zaměstnavatele je oznamovat i změny těchto nahlášených údajů, což je důležité zejména pro bezproblémovou komunikaci zdravotní pojišťovny s plátcem.

11.1 Oznamování změn u zaměstnanců

Správný způsob přihlašování a odhlašování zaměstnanců včetně nutnosti dodržet zákonnou osmidenní lhůtu pro plnění oznamovací povinnosti představuje jednu z nejdůležitějších činností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění. Není-li zaměstnavatel při plnění svých povinností důsledný, může mu zdravotní pojišťovna uložit pokutu až 200 000 Kč. Neoznámením „státní kategorie“, je-li zaměstnavateli tato skutečnost známa a zaměstnancem doložena, přichází zdravotní pojišťovna o měsíční platbu pojistného za každého takového pojištěnce. A pokud zaměstnavatel osobu jako zaměstnance nepřihlásí vůbec, může způsobit zbytečný problém i samotnému zaměstnanci, který tak nemusí mít ve zdravotním pojištění řešen svůj pojistný vztah, což zdravotní pojišťovna časem v rámci výkonu své kontrolní činnosti snadno zjistí.

Ke splnění oznamovací povinnosti používají zaměstnavatelé formulář „Hromadné oznámení zaměstnavatele“ včetně Poučení, ve kterém jsou blíže rozvedeny funkce jednotlivých písmenných kódů.

Zaměstnavatel je povinen sdělit nejpozději do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, následující:

a)  oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání a jeho ukončení,

b)  oznámení o změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem, pokud zaměstnanec zaměstnavatele o této skutečnosti infor­moval,

c)  oznámení o skutečnostech rozhodných pro vznik (zánik) povinnosti státu platit za zaměstnance pojistné, a to i v těch případech, kdy povinnost státu vznikla v době, kdy zaměstnanci poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu, jsou-li mu tyto skutečnosti známy.

O oznamovaných skutečnostech je zaměstnavatel povinen vést evidenci a dokumentaci.

11.2 Odvod pojistného zaměstnavatelem

U zaměstnavatele je rozhodným obdobím pro placení pojistného kalendářní měsíc. Vyměřovacím základem je dosažený (zaměstnavatelem zúčtovaný) hrubý příjem zaměstnance ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 a násl. z. č. 592/­1992 Sb. Pokud se na zaměstnance vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu (v roce 2024 se jedná o částku 18 900 Kč), musí zaměstnavatel jako plátce odvést za příslušný kalendářní měsíc pojistné nejméně ve výši 2 552 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc, od roku 2013 již bez omezení horní hranicí. Naopak, je-li zaměstnanec vyjmenován mezi osobami, pro které neplatí minimální vyměřovací základ (§ 3 odst. 8 z. č. 592/­1992 Sb.), odvádí zaměstnavatel za všech okolností pojistné ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu do zákonného minima, případně může být vyměřovací základ zaměstnance i nulový.

11.3 Minimální vyměřovací základ

Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je minimální mzda při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Pro účel dodržení minimálního vyměřovacího základu se v rámci rozhodného období kalendářního měsíce sčítají všechny příjmy zaměstnance zakládající povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění.

Pojistné se tedy platí:

–   z každého příjmu na základě pracovní smlouvy a při výkonu funkce. Co se týká výkonu funkce, je výjimkou situace, kdy zaměstnání nevzniká a pojistné se neplatí u člena družstva, který bez pracovněprávního vztahu k družstvu vykonává pro družstvo práci (i funkci), je za tuto práci družstvem odměňován, a nedosáhl za kalendářní měsíc příjmu 4 000 Kč.

–   u dohody o pracovní činnosti (více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele) při příjmu alespoň 4 000 Kč,

–   u dohody o provedení práce (více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) při příjmu převyšujícím 10 000 Kč.

Minimální vyměřovací základ tak řeší zaměstnavatelé:

– u pracovní smlouvy vždycky,

– u dohody o pracovní činnosti při příjmu alespoň 4 000 Kč a

– u dohody o provedení práce při příjmu vyšším než 10 000 Kč.

Současně platí, že pokud ve zdravotním pojištění hradí pojistné zaměstnanec (resp. je mu zaměstnavatelem sraženo), pak tyto platby probíhají zásadně prostřednictvím zaměstnavatele, zaměstnanec si sám žádné pojistné neplatí. Zaměstnání vždy řeší pojistný vztah, neboli pokud je pojištěnec zaměstnán (s odvodem pojistného zaměstnavatelem), nemůže mu vzniknout ve zdravotním pojištění problém.

Poznámka: Podotýkáme, že s účinností od 1. 7. 2024 doje ke změnám u dohod o provedení práce.

11.4 Další povinnosti zaměstnavatele

Mimo výše uvedeného jsou zaměstnavatelé rovněž povinni oznamovat zdravotní pojišťovně ukončení činnosti, zrušení organizace nebo její vstup do likvidace. Nezbytností je taktéž vedení průkazné evidence o uskutečněných platbách pojistného. Pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny je zaměstnavatel – hromadný plátce povinen doložit zejména skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného. V případě porušení stanovených povinností je zdravotní pojišťovna oprávněna uložit nesvědomitému plátci pojistného pokutu, a to až do výše 50 000 Kč za jednotlivé nesplnění nebo porušení některé z povinností.

Veškeré změny, opravy a úpravy provádějí zaměstnavatelé v rámci promlčecí doby, která je ve zdravotním pojištění desetiletá.

12. OSVČ a Evropská unie

Sociální zabezpečení migrujících osob upravují na evropské úrovni dva základní právní předpisy:

1. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/­2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a

2. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/­2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/­2004

obě ve znění Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 465/­2012 ze dne 22. května 2012 (pro všechny tyto předpisy budeme v dalším textu také uvádět „Nařízení“).

S účinností od 1. 4. 2012 se tato Nařízení vztahují na občany a instituce ze Švýcarska a od 1. 6. 2012 jsou aplikována i vůči Norsku, Islandu a Lichtenštejnsku. Protože bylo koncem roku 2020 dosaženo dohody mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií o obchodu a spolupráci, nedošlo od roku 2021 ve zdravotním pojištění z pohledu pojištěnce k zásadním změnám. Dohoda obsahuje i protokol o sociálním zabezpečení, který zahrnuje i pravidla pro zdravotní pojištění a poskytování zdravotních služeb, která prakticky nemění nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, aplikovaná ještě po přechodné období roku 2020. Lze tak konstatovat, že veškeré běžné situace jsou nadále upraveny stejným způsobem, jakoby Spojené království z EU nevystoupilo. U všech těchto států (včetně Spojeného království) budeme dále uvádět „členský stát“.

Pokud získá občan z členského státu oprávnění k provozování samostatné výdělečné činnosti v České republice, postupuje se primárně v duchu Nařízení, z hlediska plnění zákonných povinností pak v souladu s českou legislativou platnou ve zdravotním pojištění. Zvolené české zdravotní pojišťovně oznamuje osoba v zákonné osmidenní lhůtě zahájení samostatné výdělečné činnosti, přičemž současně předkládá živnostenský list nebo jinou úřední listinu, na jejímž základě vykonává samostatnou výdělečnou činnost a dále překládá doklad o přihlášení k registraci jako daňový subjekt u příslušného správce daně. Tato OSVČ plní všechny povinnosti plátce pojistného. Přihlášením se tak OSVČ stává plátcem pojistného do českého systému veřejného zdravotního pojištění s povinností placení záloh na pojistné a případného doplatku včetně plnění ostatních zákonných povinností (např. každoroční podávání Přehledu). Pojištění lze ukončit ke dni následujícímu po dni oznámení této skutečnosti zdravotní pojišťovně včetně odevzdání českého Evropského průkazu zdravotního pojištění (kartičky zdravotní pojišťovny).

Kdyby taková osoba současně podnikala ve státě bydliště, rozhodla by instituce provádějící v tomto státě sociální zabezpečení o příslušnosti k pojištění, tedy by určila stát, ve kterém bude tato osoba pojištěna, a to dle kritérií pro tento účel stanovených.

Účastny českého systému nejsou OSVČ ze „třetích“ zemí (například Moldavané), řešením jejich situace je uzavření komerčního zdravotního pojištění.

Jakmile začne český pojištěnec vykonávat v členském státě samostatnou výdělečnou činnost, podléhá právním předpisům (všem systémům sociálního zabezpečení) příslušného státu. Stává se pojištěncem státu, ve kterém je výdělečně činný, a je mu vystaven místní doklad o nároku na zdravotní péči. V této souvislosti přestává být českým pojištěncem a ztrácí nárok na zdravotní péči z titulu Evropského průkazu zdravotního pojištění (EPZP), vystaveného českou zdravotní pojišťovnou. Zahájení výkonu samostatné výdělečné činnosti v příslušném státě je český občan povinen oznámit v zákonné osmidenní lhůtě své dosavadní české zdravotní pojišťovně a současně vrací vystavený český EPZP. Pokud je tedy českému občanovi jednoznačně známo, od kterého data začne vykonávat výdělečnou činnost v zemi s působností Nařízení, odhlásí se k příslušnému datu z českého systému zdravotního pojištění. Po ukončení výdělečné činnosti v tomto státě oznamuje český občan své české zdravotní pojišťovně, že již opět podléhá českým právním předpisům, platným v oblasti zdravotního pojištění.

13. Pohledávky a závazky OSVČ

Pohledávky jsou obecně velmi aktuálním tématem a zdravotní pojišťovny evidují nemalý počet subjektů neplnících jednu ze základních zákonných povinností ve zdravotním pojištění. Touto povinností je u OSVČ placení záloh na pojistné a případného doplatku pojistného v zákonem stanovených termínech. Dluhy na pojistném (a návazně na penále) nebo z titulu uložené pokuty za porušení zákonných povinností tak vznikají i u osob samostatně výdělečně činných tehdy, pokud podnikatel svým počínáním poruší zákon.

Jednou z důležitých povinností zdravotních pojišťoven je průběžně analyzovat platební morálku plátců pojistného. Tato činnost je důležitá zejména proto, aby byl zajištěn pravidelný přísun zdrojů do systému veřejného zdravotního pojištění. V této souvislosti je zapotřebí doplnit, že kromě plateb od OSVČ jsou významnou složkou příjmové stránky především platby zaměstnavatelů a úhrady pojistného od státu za osoby, za které stát pojistné platí. Jsou-li příjmy a výdaje alespoň v rovnováze (to znamená, že oprávněné finanční nároky poskytovatelů zdravotních služeb nepřevyšují zdrojové možnosti zdravotních pojišťoven), pak je zajištěno řádné fungování celého systému, kdy svým způsobem finální položkou těchto finančních toků jsou úhrady poskytovatelům za poskytnuté a zdravotním pojišťovnám vykázané hrazené služby.

Nejdůležitější povinností každé OSVČ je provádět povinné platby včas a v zákonem stanovené výši. Dluh na pojistném vzniká při:

– placení záloh a doplatku opožděně,

– platbách v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem,

– kombinaci těchto chybných postupů,

– neprovedení platby.

Nedílnou součástí existujícího, resp. narůstajícího dluhu na pojistném je vznik penále.

13.1 Postup zdravotních pojišťoven

Nároky na vzniklé pohledávky jsou uplatňovány ve smyslu zákona, neboť informační a kontrolní systémy zdravotních pojišťoven (případně v součinnosti s jinými institucemi) zcela relevantně umožňují evidovat a následně vyčíslit příslušnou pohledávku. Zpravidla je OSVČ jako dlužník nejprve vyzvána k dobrovolné úhradě konkrétního dluhu. Pokud tento dluh není ve stanovené lhůtě uhrazen, zahájí zdravotní pojišťovna v předmětné záležitosti správní řízení a následně vystaví platební výměr. Alternativně může zdravotní pojišťovna využít institutu výkazu nedoplatků. Neuhrazené pohledávky jsou pak předmětem vymáhání, třeba i prostřednictvím exekutorských úřadů.

13.2 Urychlená úhrada dlužného pojistného

Pokud OSVČ uznává dlužné pojistné co do důvodu a výše, měla by toto ve svém vlastním zájmu urychleně zaplatit, popřípadě se domluvit se zdravotní pojišťovnou na splátkovém kalendáři. Zaplacení dlužné částky pojistného má totiž dvě výhody – jednak dnem úhrady dluhu přestává běžet penále, jednak je zaplacení dlužné částky pojistného nezbytným předpokladem pro rozhodování o odstranění tvrdosti ve věci dlužného penále, pokud si zaměstnavatel žádost o prominutí penále podá. Pro úplnost je zapotřebí uvést, že v žádném případě nelze podat žádost o odstranění tvrdosti do dlužného pojistného, toto musí být uhrazeno.

13.3 Splátkový kalendář

Základním smyslem sjednání splátkového kalendáře je především umožnit OSVČ určitou konsolidaci její vnitřní hospodářské situace. Z pohledu jak věřitele (zdravotní pojišťovny), tak dlužníka je smysl tohoto postupu naplněn v případě, kdy OSVČ dojednaný harmonogram splátek dodrží. Na uzavření dohody o splátkách dluhu není právní nárok, proto záleží na individuálním postoji zdravotní pojišťovny, zda ke sjednání splátkového kalendáře vůbec přistoupí. Racionálním důvodem pro splátky dluhu může být například závažná osobní či firemní situace, druhotná platební neschopnost apod., přičemž se přihlíží i k tomu, zda se jedná o první případ splátek, v případě opakované žádosti o splátky se bere v úvahu platební morálka minulého období, především pak dodržení/nedodržení dříve sjednaných splátkových kalendářů. Naopak pádným důvodem pro nevyhovění žádosti o splátky mohou být zejména negativní zkušenosti z předcházejících let. Vždy platí, že zdravotní pojišťovna k uzavření splátkové dohody přistoupit může, ale také nemusí.

13.4 Podání žádosti o prominutí penále

Do konce roku 2021 činila sazba penále 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Zákonem č. 286/­2021 Sb. se od 1. 1. 2022 stanoví výše penále podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení.

Ve smyslu právních norem platných ve zdravotním pojištění lze požádat o prominutí vyměřeného penále, a to cestou odstranění tvrdosti. Žádost o odstranění tvrdosti může (resp. musí) být podána v patnáctidenní lhůtě od doručení platebního výměru. Pouze v případech, kdy se dodatečně objeví nové skutečnosti, které plátce pojistného bez vlastního zavinění nemohl uplatnit do dne nabytí právní moci rozhodnutí, může být žádost o odstranění tvrdosti podána i později, nejpozději však do tří let od nabytí právní moci rozhodnutí. Pokud bylo plátci pojistného penále stanoveno výkazem nedoplatků, může si rovněž podat žádost o odstranění tvrdosti, kde je však lhůta k podání žádosti osmidenní.

V zákonem vyjmenovaných případech je vyloučena možnost odstranění tvrdosti. Jedná se o tyto případy:

– nebude-li předem uhrazeno pojistné splatné do vydání rozhodnutí o prominutí penále nebo přirážky k pojistnému,

– na plátce pojistného byl vydán insolvenční návrh,

– plátce vstoupil do likvidace.

Z uvedeného tak mimo jiné vyplývá, že v době, kdy zdravotní pojišťovna žádost o prominutí penále projednává, nesmí mít OSVČ dluh na pojistném.

13.5 Přeplatek ve zdravotním pojištění

Podle § 14 z. č. 592/­1992 Sb. je zdravotní pojišťovna povinna vrátit plátci nebo jeho právnímu nástupci přeplatek na pojistném (a na penále) do jednoho měsíce ode dne, kdy tento přeplatek zjistila. V praxi se zjištěním přeplatku se u OSVČ nejčastěji rozumí žádost podnikatele podaná formou předloženého Přehledu. Při průběžném hrazení záloh na pojistné u OSVČ dočasně vznikají kladné i záporné výkyvy v saldu plátce, které však nelze považovat za zjištěný přeplatek.

Pokud zaplacené zálohy převyšují částku pojistného, které je OSVČ na základě výsledku vlastní podnikatelské činnosti (daňového základu) povinna za rozhodné období daného kalendářního roku zaplatit, dochází k přeplatku. I v případě řešení přeplatku pojistného lze postupovat dvojím způsobem: OSVČ může buď požádat zdravotní pojišťovnu o použití přeplatku na úhradu (části) záloh na pojistné pro příští období anebo požádá o jeho vrácení, přičemž za podání žádosti se vždy považuje i předložení Přehledu. Zdravotní pojišťovna je pak podle zákona povinna vrátit přeplatek ve lhůtě výše uvedené za předpokladu, že OSVČ nemá vůči zdravotní pojišťovně splatný závazek. Přeplatek u OSVČ se samostatnou výdělečnou činností jako jediným (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů nemůže vzniknout tehdy, pokud jsou placeny zálohy v minimální zákonné výši, což je pro rok 2024 měsíční částka 2 968 Kč.

K řešené problematice dodáváme, že zdravotní pojišťovny jsou povinny uplatňovat po dlužnících jak dlužné pojistné, tak související penále bez ohledu na jejich výši – výjimkou je v tomto směru pouze aktuální dluh na pojistném do 200 Kč a penále, které za kalendářní rok nepřesáhne 100 Kč. Veškeré pohledávky a závazky plátců i zdravotních pojišťoven (tedy nedoplatky i přeplatky) jsou řešeny v rámci desetileté promlčecí doby.

14. Sankce zdravotní pojišťovny vůči OSVČ

Kromě řádného placení záloh na pojistné, je-li toto pro OSVČ povinností (včetně úhrady případného doplatku pojistného), jsou podnikatelé povinni průběžně plnit další povinnosti, jejichž porušení může být důvodem pro uložení sankčního postihu ze strany zdravotní pojišťovny. Mezi další povinnosti OSVČ patří:

–   oznámit zdravotní pojišťovně do osmi dnů zahájení nebo ukončení samostatné výdělečné činnosti,

–   podat zdravotní pojišťovně Přehled v termínech daných právní úpravou a ve lhůtě osmi dnů od podání Přehledu uhradit případný doplatek pojistného,

–   v případě opravy v daňovém přiznání je OSVČ povinna do 8 dnů od zjištění skutečností, které vedly k opravě daňového přiznání, předložit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla ve zdaňovacím období pojištěna, opravný Přehled a do 30 dnů doplatit dlužné pojistné.

–   plnit povinnosti jako spolupracující osoba.

14.1 Postupy zdravotních pojišťoven

Podnikatelé, kteří si řádně neplní svoje zákonné povinnosti, mohou počítat s tím, že jim v roce 2024 bude nebo může být:

–   vyčísleno dlužné pojistné,

–   vyměřeno penále,

–   uložena pokuta.

14.2 Dlužné pojistné

Dluh na pojistném vzniká, pokud OSVČ neplatí pojistné (zálohy na pojistné) včetně doplatku pojistného podle zákona, tj. včas a ve správné výši. Přímým důsledkem neplacení pojistného je vznik penále.

14.3 Penále

Sazba penále se stanoví podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení. Penále je zdravotní pojišťovna povinna plošně uplatňovat a v případě jeho nezaplacení vymáhat vůči všem dlužníkům, tedy i vůči OSVČ, což znamená, že si nemůže (třeba na rozdíl od uložení pokuty – viz dále) vybrat, vůči kterému plátci bude penále nárokovat a vůči kterému nikoli.

Každá platba penále se (stejně jako u pojistného) zaokrouhluje na celou korunu směrem nahoru. Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu 100 Kč za kalendářní rok. Zdravotní pojišťovna nepředepíše penále v pří­padě, kdy plátce pojistného prokáže, že provedl platbu na účet příslušné zdravotní pojišťovny, ale pod nesprávným variabilním symbolem. Penále přestává běžet dnem úhrady dlužného pojistného v plné výši.

14.4 Pokuta

K uložení pokuty zdravotní pojišťovna přistoupit může, ale také nemusí, vždy bude záležet na charakteru a rozsahu provinění OSVČ včetně závažnosti důsledků takového chybného postupu.

Pokuta je majetková sankce uložená ve správním řízení, kterou je příslušný subjekt jako plátce pojistného povinen zaplatit za porušení povinností stanovených v zákoně č. 48/­1997 Sb. a v zákoně č. 592/­1992 Sb.

Pokud OSVČ poruší zákonem stanovenou povinnost a zdravotní pojišťovna usoudí, že použití sankčního postihu ve formě pokuty je na místě, obdrží oznámení o zahájení správního řízení. V tomto oznámení je OSVČ sděleno, kterou konkrétní povinnost porušil, čeho se zahájené správní řízení týká a současně je poskytnuta lhůta pro vznesení případných námitek. Nejsou-li námitky ve stanovené lhůtě podány, popřípadě tyto námitky nejsou pro zdravotní pojišťovnu akceptovatelné, vydá následně správní rozhodnutí – platební výměr. Platebním výměrem je OSVČ zavázána zaplatit příslušné zdravotní pojišťovně pokutu ve výši uvedené ve výrokové části tohoto tzv. exekučního titulu.

14.5 Maximální výše pokuty

Pokuta je tedy fakultativním (volitelným) nárokem zdravotní pojišťovny, kterou lze uložit podnikateli do výše:

a) 10 000 Kč za nesplnění vybraných povinností podle § 10 z. č. 48/­1997 Sb. (například neoznámení zahájení nebo ukončení podnikání, neoznámení vzniku, resp. zániku nároku na platbu pojistného státem apod.). Při opakovaném nesplnění oznamovací povinnosti může být uložena pokuta až do výše dvojnásobku uložené pokuty. Pokutu lze uložit do 2 let ode dne, kdy zdravotní pojišťovna zjistila nesplnění oznamovací povinnosti plátcem pojistného, nejdéle však do 5 let od doby, kdy oznamovací povinnost měla být splněna.

b) 50 000 Kč za:

– nepředložení Přehledu nebo opravného Přehledu nebo nepředložení dokladů ke kontrole prováděné zdravotní pojišťovnou.

Podotýkáme, že uvedené horní hranice mají pouze charakter „stropu“ a používají se pouze ve zcela mimořádných případech.

14.6 Podání odvolání do platebního výměru

Proti platebnímu výměru je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení k odvolací instanci – Rozhodčímu orgánu, prostřednictvím zdravotní pojišťovny, která platební výměr vydala. O odvolání plátce vždy rozhoduje Rozhodčí orgán příslušné zdravotní pojišťovny.

14.7 Zrušení živnostenského oprávnění

Může zdravotní pojišťovna zrušit podnikateli živnostenské oprávnění? Zdravotní pojišťovna sama o sobě živnostenské oprávnění zrušit nemůže, ale může dát k tomu podnět podle § 40 odst. 11 zákona č. 48/­1997 Sb. K tomuto kroku se přistupuje až jako k poslednímu, pokud dotyčná OSVČ neplní svoje povinnosti ohledně placení pojistného. Živnostenský úřad jí pak může, na základě podnětu zdravotní pojišťovny, zrušit ve správním řízení živnostenské oprávnění z důvodu neplnění závazků podnikatele platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění.

15. Ukončení (přerušení) činnosti OSVČ

Při ukončení podnikání je důležité, zda je samostatná výdělečná činnost jediným zdrojem příjmů pojištěnce anebo je při souběhu se zaměstnáním hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů. Pokud je samostatná výdělečná činnost jediným zdrojem příjmů, přestává registrace v této kategorii řešit pojistný vztah a pro další období si musí pojištěnec zvolit některou z dále uvedených variant. Je-li při souběhu výdělečných aktivit zaměstnání hlavním zdrojem příjmů, pak ukončení podnikání nepředstavuje pro pojištěnce ve zdravotním pojištění zásadní změnu, neboť zaměstnanecký poměr nadále řeší jeho řádnou registraci u zdravotní pojišťovny.

Ukončení samostatné výdělečné činnosti musí pojištěnec oznámit zdravotní pojišťovně v zákonné osmidenní lhůtě. Povinnost oznámit ukončení podnikatelské činnosti se na OSVČ vztahuje i tehdy, je-li současně zaměstnána a pojistné za ni odvádí zaměstnavatel.

15.1 Přerušení podnikání

Právní úprava zdravotního pojištění neukládá OSVČ povinnost oznámit zdravotní pojišťovně přerušení samostatné výdělečné činnosti. Pokud však pojištěnec přerušení podnikatelské činnosti zdravotní pojišťovně neoznámí, je u ní nadále evidován jako OSVČ, a na základě této skutečnosti bude zdravotní pojišťovna požadovat placení záloh (je-li to povinností OSVČ) včetně vyžadování předložení Přehledu. Přerušení samostatné výdělečné činnosti má pro pojištěnce s podnikatelskou činností jako hlavním zdrojem příjmů především dvojí důsledek: jednak přestává platit zálohy na pojistné, jednak dochází ke změně v pojistném vztahu. Přerušením podnikání je kategorie OSVČ tímto (dočasně) ukončena.

15.2 Řešení pojistného vztahu

Podnikání řeší pojistný vztah ještě v tom kalendářním měsíci, ve kterém samostatná výdělečná činnost trvala, přičemž postačí podnikání pouze po část daného měsíce včetně zaplacení příslušné zálohy, je-li její úhrada povinností OSVČ. Při ukončení nebo přerušení samostatné výdělečné činnosti jako jediného zdroje příjmů se pojištěnci pro další období nabízejí ve zdravotním pojištění tyto varianty:

1. Zaměstnání

Pojištěnec je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, je-li mu zúčtován příjem ze závislé činnosti zdaňovaný podle § 6 ZDP. Osoby, které nejsou ve zdravotním pojištění považovány za zaměstnance, jsou jako výjimky vyjmenovány v § 5 písm. a) z. č. 48/­1997 Sb. To znamená, že za zaměstnance se nepovažuje například osoba pracující na dohodu o pracovní činnosti s příjmem nižším než 4 000 Kč.

2. Osoba, za kterou platí pojistné stát

Všechny tyto osoby naleznete v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/­1997 Sb.

3. Vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění

Pokud se pojištěnec rozhodne pro vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění, přestává být českým pojištěncem a vrací Evropský průkaz zdravotního pojištění. V takovém případě přicházejí z pohledu zdravotního pojištění v úvahu například tyto alternativy:

a)  výdělečná činnost v rámci členských států – viz bod č. 12

b)  dlouhodobý pobyt v zahraničí

15.3 Osoba bez zdanitelných příjmů

Není-li pojištěnec po ukončení nebo přerušení podnikání veden u zdravotní pojišťovny jako zaměstnanec nebo jako osoba, za kterou platí pojistné stát, a ani není vyňat z českého systému veřejného zdravotního pojištění za podmínek výše uvedených, stává se ve zdravotním pojištění tzv. osobou bez zdanitelných příjmů. Za takovou osobu se považuje pojištěnec, který není v rámci příslušného kalendářního měsíce ani jeden den zaměstnancem, nebo osobou samostatně výdělečně činnou nebo osobou, za kterou je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát. V takovém případě je povinností pojištěnce přihlásit se na zdravotní pojišťovně v zákonné osmidenní lhůtě k placení pojistného jako osoba bez zdanitelných příjmů s měsíční úhradou pojistného v částce 2 552 Kč. Z uvedeného vyplývá, že jako osoba bez zdanitelných příjmů může být pojištěnec registrován pouze po dobu celého kalendářního měsíce. Neplacení pojistného způsobuje u samoplátce vznik dluhu na pojistném včetně penále.

     OSVČ a dva režimy podnikatelské činnosti

Od roku 2021 mohou OSVČ vyvíjet svoji činnost buď „klasicky“ (standardně), tedy úřední cestou komunikovat se zdravotní pojišťovnou, správou sociálního zabezpečení a finančním úřadem, nebo mohou působit v režimu paušální daně. Podívejme se nyní blíže na podmínky, které v obou režimech platí ve zdravotním pojištění.

     Platby a vyřešený pojistný vztah

Výkon podnikatelské činnosti jak ve standardním režimu, tak v režimu paušální daně řeší pojistný vztah neboli pojištění dotyčné osoby u zdravotní pojišťovny.

–   standardní režim

Osoby samostatně výdělečně činné platí pojistné formou záloh a případného doplatku pojistného za situace, kdy je tato jejich samostatná výdělečná činnost jediným (nebo při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů.

–   režim paušální daně

OSVČ činná v paušálním režimu platí zálohy na pojistné (pojistné) podle zákona o daních z příjmů. Totiž, nepodává-li tato OSVČ daňové přiznání tehdy, když se daň rovná paušální dani, a ani Přehled zdravotní pojišťovně, pak v takovém případě nejsou předmětné platby zálohami na pojistné, ale považují se v rámci celkové platby za pojistné.

     Odlišné termíny pro úhradu platby

Zaplacení příslušné platby je jednou ze základních povinností podnikatele ve zdravotním pojištění.

–   standardní režim

Zálohy na pojistné se platí při zahájení podnikání jako jediného (při souběhu se zaměstnáním hlavního) zdroje příjmů a dále v návaznosti na podaný Přehled pravidelně každý měsíc, a to nejpozději do osmého dne následujícího kalendářního měsíce již připsáním úhrady na příslušný účet zdravotní pojišťovny.

–   režim paušální daně

Zálohovým obdobím je pro účely paušálního režimu kalendářní měsíc. Platba za daný kalendářní měsíc je splatná na společný osobní daňový účet do dvacátého dne tohoto měsíce.

     Minimální vyměřovací základ OSVČ

Při splnění stanovených podmínek nemusí OSVČ dodržet ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ.

–   standardní režim

Minimální vyměřovací základ neplatí pro osoby taxativně vyjmenované v ustanovení § 3a odst. 3 z. č. 592/­1992 Sb. kdy se například jedná o osoby, za které je plátcem pojistného stát. Minimum pro podnikatele neplatí při ročním zúčtování ani tehdy, když je pojištěnec zaměstnán a současně vykonává samostatnou výdělečnou činnost jako vedlejší zdroj svých příjmů. Aby mohl pojištěnec jako podnikatel takto postupovat, musí být v souběžně probíhajícím zaměstnání splněny v rámci daného kalendářního měsíce resp. roku tyto podmínky:

–   pojistné je zaměstnavatelem odváděno alespoň z minimálního vyměřovacího základu a

–   zaměstnání trvá po celý kalendářní měsíc.

–   režim paušální daně

Je skutečností, že pokud osoby ve standardním režimu splňují podmínky dle ustanovení § 3a odst. 3 a 4 z. č. 592/­1992 Sb., pak pro ně neplatí povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ (například se jedná o „státní pojištěnce“).

Naproti tomu jsou OSVČ činné v paušálním režimu povinny platit pojistné v minimální výši tehdy, pokud se daň z příjmů rovná paušální dani. To znamená, že toto zvýhodnění (tedy placení pojistného bez povinnosti dodržet minimum) nelze v paušálním režimu uplatnit.

     Roční zúčtování

Na rozdíl od OSVČ neprobíhá roční zúčtování u dalších skupin plátců pojistného ve zdravotním pojištění, tedy u zaměstnavatelů a osob bez zdanitelných příjmů.

–   standardní režim

U OSVČ vždy probíhá zúčtování, a to za rozhodné období kalendářního roku, bez ohledu na to, zda OSVČ zálohy platí či nikoli.

–   režim paušální daně

Právní úprava stanovuje v rámci tří pásem pevnou výši platby, takže roční zúčtování neprobíhá a OSVČ nepodává zdravotní pojišťovně formulář Přehled. Podnikatelé tak nejsou předmětem kontroly ze strany zdravotní pojišťovny, správy sociálního zabezpečení a finančního úřadu a tudíž také ušetří za účetní služby nebo za služby daňového poradce.

     Souběžné příjmy

Podmínky platné pro oba režimy se zásadně odlišují.

–   standardní režim

V případě souběhu zaměstnání s podnikáním si pojištěnec s ohledem na reálné či očekávané příjmy a výdaje (resp. daňový základ) sám rozhoduje, která z těchto činností bude hlavním zdrojem jeho příjmů.

–   režim paušální daně

Není možné mít souběh samostatné výdělečné činnosti se zaměstnáním při vstupu do paušálního režimu. Vznikne-li během roku zaměstnání, pak nemůže být daň rovna paušální dani a pojištěnec bude muset podat za takový kalendářní rok daňové přiznání a Přehled jak na zdravotní, tak na sociální pojištění. Pokud bude mít pojištěnec během roku souběh se zaměstnáním, pak není možné říci, že zaměstnání je hlavním zdrojem příjmů s tím, že v podnikatelské činnosti zálohy platit nebude. V paušálním režimu se zálohy (resp. pojistné) platí vždy.

Ing. Antonín Daněk