OSVČ a zúčtování roku 2023

ve zdravotním pojištění

Na jakém principu je postaveno roční zúčtování OSVČ ve zdravotním pojištění?Jaké jsou lhůty pro podání opravného Přehledu a pro doplacení případného pojistného? Musí být při placení minimálních záloh proveden ještě doplatek pojistného? Jaké sankce může zdravotní pojišťovna použít v případě, když podnikatel nepodá Přehled?

Právní úprava platná
ve zdravotním pojištění

stanoví podnikatelské sféře určité povinnosti, kdy jednou z těch nejdůležitějších je podání Přehledu o výši daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti a zaplacených zálohách na pojistné (dále jen „Přehled“). Tento Přehled podávají OSVČ bez ohledu na skutečnost, zda je jejich samostatná výdělečná činnost jediným, nebo při souběhu se zaměstnáním hlavním či vedlejším zdrojem příjmů.

OSVČ jako jediná ze skupin plátců hradí pojistné formou záloh a (případného) doplatku pojistného a z tohoto důvodu se pravidelně provádí roční zúčtování, konkrétně za rok 2023 v průběhu roku 2024. Základním principem ročního zúčtování je z finančního hlediska porovnání uhrazených záloh, jsou-li podle zákona povinně placeny, s výší pojistného, která je předmětem odvodu.

U ostatních skupin plátců, tedy u zaměstnavatelů a osob bez zdanitelných příjmů, jakož i u osob relevantně činných v režimu paušální daně roční zúčtování neprobíhá.

V následujícím textu se zaměříme na postupy OSVČ při podávání Přehledu za rozhodné období kalendářního roku 2023, tedy po jeho skončení. Budeme se tedy věnovat situaci, kdy pojištěnec podniká jako „klasická“ OSVČ.

Pojištěnec – OSVČ
ve zdravotním pojištění

S účinností od 1. ledna 2022 je pro účely veřejného zdravotního pojištění osobou samostatně výdělečně činnou:

1)  osoba vykonávající činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů,

2) spolupracující osoba osoby podle bodu 1, pokud na ni lze podle zákona o daních z příjmů rozdělovat příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení.

Toto formulace vychází ze zásady, že osobou samostatně výdělečně činnou je ve zdravotním pojištění osoba s příjmy podle ustanovení § 7 odst. 1 a 2 ZDP.

Samostatná výdělečná činnost jako hlavní, resp. vedlejší zdroj příjmů

Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění je při souběhu příjmů rozhodující, který druh výdělečné činnosti (tedy zaměstnání nebo podnikání) pojištěnec sám považuje za hlavní zdroj svých příjmů.

V podstatě rozhoduje reálná, resp. očekávaná výše příjmů s tím, že tuto důležitou skutečnost sděluje OSVČ zdravotní pojišťovně jednak při zahájení podnikání, jednak ji v modifikované podobě uvádí na podávaném Přehledu zatržením těch měsíců, ve kterých pro OSVČ neplatil minimální vyměřovací základ.

Pokud je zaměstnání hlavním zdrojem příjmů pojištěnce, musí být zaměstnavatelem odvedeno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. V rámci samostatné výdělečné činnosti pak nemusí pojištěnec dodržet minimální vyměřovací základ, ale pojistné se za rok 2023 odvede stanovenou sazbou 13,5 % z 50 % daňového základu bez ohledu na minimum platné pro OSVČ. Tato OSVČ nemusí platit zálohy na pojistné a pojistné pak doplatí jednorázovou úhradou za uplynulé zdaňovací období (kalendářní rok).

Je-li hlavním zdrojem příjmů pojištěnce samostatná výdělečná činnost, musí pravidelně platit měsíční zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši. V zaměstnání pak nemusí zaměstnavatel při odvodu pojistného respektovat minimální vyměřovací základ, ale pojistné odvádí ze skutečné výše příjmu. Zaměstnanec, který je současně osobou samostatně výdělečně činnou, musí za této situace doložit zaměstnavateli čestným prohlášením, že ve své samostatné výdělečné činnosti odvádí zálohy na pojistné alespoň v minimální povinné částce.

Samostatná výdělečná činnost samozřejmě může být pro pojištěnce jediným zdrojem příjmů.

Změna zdravotní pojišťovny

Jedním z práv pojištěnce (a v této souvislosti i OSVČ) je ve zdravotním pojištění právo na změnu zdravotní pojišťovny. Pokud OSVČ změnila v průběhu rozhodného období (kalendářního roku) zdravotní pojišťovnu, což bylo možné standardně učinit k datu 1. 7. 2023, je povinna předložit za rok 2023 Přehled oběma zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v daném roce zdravotně pojištěna, daňový základ se rozdělí na polovinu.

Druh Přehledu

V zákonem stanovených lhůtách (viz následující odstavec) je OSVČ povinna předložit zdravotní pojišťovně Přehled. Změní-li se následně skutečnosti uvedené v tomto Přehledu (například plátce podal opravné nebo dodatečné daňové přiznání), je OSVČ povinna do 8 dnů ode dne, kdy se o změně dozvěděla, podat opravný Přehled a do 30 dnů doplatit případné dlužné pojistné. Pokud však OSVČ pouze opravuje chybu v již podaném Přehledu, nejedná se za této situace o opravný Přehled, ale o opravu podaného Přehledu. V případě změny zdravotní pojišťovny (viz výše) se podává opravný Přehled všem – reálně oběma – zdravotním pojišťovnám.

Pro podání Přehledu OSVČ
za rok 2023 platí ve zdravotním pojištění následující termíny

•    do jednoho měsíce ode dne, ve kterém mělo být podáno daňové přiznání za rok 2023 – jedná se o základní termín, platný pro OSVČ, tedy nejpozději dne 2. 5. 2024,

•    zpracovává-li daňové přiznání daňový poradce, může OSVČ Přehled do 1. 8. 2024.

Do 8. 4. 2024 jsou povinny předložit Přehled ty OSVČ, které daňové přiznání nepodávají (např. nízké příjmy).

Podle § 136 odst. 2 daňového řádu se lhůta pro podání daňového přiznání podle odstavce 1 prodlužuje na4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky. Protože termín 1. 5. 2024 je státním svátkem, lze daňové přiznání podat ještě 2. 5. a Přehled zdravotní pojišťovně do 3. 6. 2024.

Roční vyúčtování záloh

Do celkové částky zaplacených záloh se zahrnují platby za rok 2023 provedené až do 8. 1. 2024 včetně.

Do úhrnné výše záloh nepatří:

•    doplatky pojistného za rok 2022, případně za dřívější období,

•    platby penále či pokut,

•    platby za měsíce, ve kterých byl pojištěnec registrován v průběhu roku 2023 u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů.

Termíny pro úhradu případného
doplatku pojistného

Porovnáním vypočtené výše pojistného a zaplacených záloh za rok 2023 dochází z finančního hlediska u OSVČ po podání Přehledu v zásadě k těmto situacím:

•    placením minimálních záloh je zajištěn postup podle zákona (doplatek se neprovádí),

•    zálohy (v různé výši) jsou placeny, nicméně je zapotřebí ještě provést úhradu doplatku pojistného,

•    porovnáním zaplacených záloh a dosažených výsledků podnikatelské činnosti vznikne za rozhodné období kalendářního roku 2023 přeplatek na pojistném,

•    v důsledku neplacení záloh vznikne povinnost uhradit příslušné pojistné (například tehdy, pokud je při souběhu se zaměstnáním samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů),

•    zálohy nejsou placeny a povinnost úhrady doplatku nevznikne – OSVČ není povinna platit zálohy (neplatí pro ni ve zdravotním pojištění minimum) a za rok 2023 je „v minusu“.

Od data podání Přehledu se návazně odvíjí termín pro zaplacení případného doplatku pojistného. Rozdíl mezi zaplacenými zálohami a vypočtenou výší pojistného je splatný vždy nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být, podán Přehled. Nejzazší základní termín pro podání Přehledu za rok 2023 je 2. 5. 2024, takže doplatek musí být zaplacen nejpozději dne 10. 5. 2024.

U osob, které daňové přiznání nepodávají, je doplatek pojistného splatný nejpozději dne 16. 4. 2024.

Podnikatelé s daňovým poradcem mají termín doplatku pojistného od svého data podání, nejpozději dne 9. 8. 2024.

Pokud ovšem podáte Přehled dříve než ve výše uvedených nejzazších termínech, musíte provést úhradu doplatku pojistného do osmi dnů ode dne jeho skutečného podání.

Platby záloh v roce 2024

Z hlediska výše zálohy placené OSVČ v roce 2024 je rozhodující, zda se na tuto osobu vztahuje/nevztahuje povinnost placení minimálních záloh. V této souvislosti je zapotřebí si uvědomit, že od placení minimální výše zálohy (od ledna 2024 činí minimální záloha 2 968 Kč) jsou ve smyslu ustanovení § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění p.p., osvobozeny:

•    osoby s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,

•    osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání,

•    osoby, které celodenně osobně a řádně pečují alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku,

•    osoby, které jsou současně zaměstnanci a v zaměstnání je za ně zaměstnavatelem odváděno pojistné nejméně z minimální mzdy při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc,

•    osoby, za které je plátcem pojistného stát

za předpokladu, že tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období.

Specifikum představují v této souvislosti osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku [§ 3a odst. 3 písm. a) zákona č. 592/1992 Sb. a § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 48/1997 Sb.].

Pokud začne podnikat osoba splňující podmínky celodenní osobní a řádné péče, bude mít příjmy ze své podnikatelské činnosti a nemůže tak být evidována u zdravotní pojišťovny ve „státní kategorii“, proto musí zálohy platit. Když tato osoba zahájí podnikatelskou činnost, tak již za měsíc, ve kterém tuto činnost v roce 2024 zahájí, musí zaplatit alespoň minimální zálohu 2 968Kč, pokud si sama nestanoví zálohu vyšší. A protože neplatí pro tuto OSVČ minimální vyměřovací základ, může při zúčtování roku 2024 dojít ke vzniku přeplatku na pojistném.

OSVČ rovněž může požádat o snížení zálohy v případě, kdy je pro ni placení vyšších záloh aktuálně neúnosné, a to při splnění podmínek daných ustanovením § 8 odst. 4 zákona č. 592/1992 Sb.

Další postupy OSVČ

Od měsíce, ve kterém OSVČ podá Přehled, se na ni vztahuje povinnost platit zálohy na pojistné v nové výši dle Přehledu na základě výsledků samostatné výdělečné činnosti za rozhodné období předcházejícího kalendářního roku, případně za jeho část. Platí-li OSVČ zálohy formou trvalého příkazu v peněžním ústavu, musí:

•    provést úpravu trvalého příkazu tak, aby byly od příslušného měsíce placeny zálohy v nové výši,

•    samostatnou platbou uhradit případný doplatek pojistného.

Pokud OSVČ neuhradí doplatek pojistného nebo neplatí ve srovnání s uplynulým rokem například vyšší zálohy, vzniká v důsledku této skutečnosti dluh na pojistném včetně souvisejícího nároku zdravotní pojišťovny na penále. Obě tyto pohledávky je zdravotní pojišťovna povinna po OSVČ uplatňovat.

OSVČ, za které je ve zdravotním
pojištění plátcem pojistného stát,

mají v českém podnikatelském spektru poměrně široké zastoupení. Jedná se například o podnikající poživatele důchodů, studenty, osoby na rodičovské dovolené a další skupiny pojištěnců. Na základě vlastních zkušeností mohu konstatovat, že právě tyto osoby se hůře orientují v různorodé spleti právních norem, proto dochází v takových případech k problémům či nejasnostem, což má přímý dopad jak na tyto samostatně výdělečně činné osoby, tak na jejich zdravotní pojišťovny.

V návaznosti na platnou právní úpravu si musí tyto podnikající osoby uvědomit zejména následující skutečnosti:

•    řádné a včasné plnění oznamovací povinnosti, tj. oznamování zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti vždy v osmidenní lhůtě, jakož i oznamování skutečností rozhodných pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za pojištěnce pojistné (např. přiznání nebo odejmutí důchodu, zahájení nebo ukončení studia, ukončení pobírání rodičovského příspěvku aj.), pokud toto neučinil případný zaměstnavatel,

•    placení záloh na pojistné ve druhém a v dalších letech samostatné výdělečné činnosti, pokud tato povinnost pro podnikající osobu vyplývá. Ze zákona není povinností platit zálohy na pojistné v prvním kalendářním roce samostatné výdělečné činnosti u osob, za které současně hradí pojistné stát,

•    každoroční podávání Přehledu zdravotní pojišťovně ve stanovených termínech – viz výše,

•    s účinností od 1. 8. 2004 již nemají tyto osoby nárok na uplatnění odpočtu od dosaženého příjmu,

•    pro stanovení vyměřovacího základu pro odvod pojistného za rozhodné období kalendářního roku včetně stanovení výše zálohy na pojistné je určena sazba 50 % daňového základu bez nutnosti dodržet minimální vyměřovací základ, obecně platný pro OSVČ.

Zařazením do kategorie osob, za které platí pojistné stát, mají tito pojištěnci vyřešen svůj pojistný vztah, takže se na ně za této situace nevztahuje povinnost platit pojistné, pokud ovšem nejsou výdělečně činní.

Když OSVČ nepodá zdravotní
pojišťovně Přehled

Zákon č. 592/1992 Sb. řeší i situace, kdy OSVČ povinnost podat Přehled nesplní. Zdravotní pojišťovny disponují zákonnými mechanismy, na jejichž základě mohou pohledávky vůči OSVČ jak vyčíslit, tak je následně uplatňovat. Nesplnění povinnosti podat Přehled je pod sankcí, kdy zdravotní pojišťovna může takto se provinivší osobě

•    stanovit rozhodnutím pravděpodobnou výši pojistného a

•    ložit pokutu až do výše 50 000 Kč,

přičemž takto uplatněný postup zdravotní pojišťovny nezbavuje OSVČ povinnosti Přehled podat.

Nepodá-li OSVČ Přehled ve stanovených termínech, bude se zdravotní pojišťovna domáhat svého zákonného nároku, neboli bude po OSVČ předložení Přehledu požadovat. Nejprve zřejmě osloví všechny OSVČ dlužící Přehled s tím, aby tento ve stanovené lhůtě dodaly. Pokud se ani tento krok nesetká s adekvátní odezvou (to znamená, že Přehled předložen není), může zdravotní pojišťovna začít spolupracovat s jinými institucemi, jejichž prostřednictvím lze potřebné údaje (tedy výši daňového základu OSVČ za rok 2023) získat.

Možnost kontaktování správy sociálního zabezpečení vyplývá z ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., podle kterého není porušením mlčenlivosti vzájemné poskytování informací mezi správci daní z příjmů, zdravotního a sociálního pojištění, které jsou nezbytné pro účelnou kontrolu plátců. Další možností zdravotní pojišťovny k získání potřebných údajů o OSVČ je obrátit se například na místně příslušný finanční úřad, kde je daňový základ uveden v daňovém přiznání za předpokladu, že toto bylo podáno.