OSVČ bez minima

zúčtování roku 2023

Jak se ve zdravotním pojištění posuzuje u OSVČ rozhodné období? Kdo rozhoduje o tom, která činnost je pro pojištěnce při souběhu zaměstnání s podnikáním hlavním zdrojem příjmů? Pro které OSVČ neplatí ve zdravotním pojištění ustanovení o minimálním vyměřovacím základu?

OSVČ jako jediná ze skupin plátců hradí pojistné standardně formou záloh a (případného) doplatku pojistného. Je-li při souběhu se zaměstnáním samostatná výdělečná činnost (SVČ) vedlejším zdrojem příjmů, není povinností podnikající osoby zálohy hradit a pojistné doplácí jednorázovou úhradou do osmi dnů po dni, ve kterém byl podán, případně měl být podán, Přehled za předcházející kalendářní rok.

Rozhodným obdobím pro
placení pojistného OSVČ

je ve zdravotním pojištění kalendářní rok. Nejkratší poměrnou částí tohoto období je kalendářní měsíc, což mimo jiné znamená, že podniká-li pojištěnec jako OSVČ v příslušném kalendářním měsíci po dobu kratší (fakticky třeba i jen jeden den), považuje se za OSVČ po celý tento kalendářní měsíc. K takovým situacím zpravidla dochází v případě, kdy OSVČ zahajuje, resp. končí (případně přerušuje) svoji SVČ v průběhu měsíce. Pokud se na OSVČ vztahuje povinnost placení měsíční zálohy, musí být záloha v plné výši (tedy poměrně nesnížená) zaplacena i za období výkonu SVČ po část takového měsíce.

Jestliže byla v roce 2023samostatná výdělečná činnost pro OSVČ jediným (nebo při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem jejích příjmů, přičemž pro tuto osobu platilo ve zdravotním pojištění minimum, musela být za každý kalendářní měsíc tohoto roku zaplacena záloha alespoň v minimální částce 2 722 Kč.

Hlavní, resp. vedlejší zdroj příjmů

Ve zdravotním pojištění je důležité, zda je SVČ pojištěnce hlavním nebo vedlejším zdrojem jeho příjmů. Tuto podstatnou skutečnost si zaměstnanec a zároveň podnikatel rozhoduje sám a sděluje ji zdravotní pojišťovně jednak při jednání s pojišťovnou v rámci plnění oznamovací povinnosti, jednak ji uvádí na podávaném Přehledu o výši daňového základu zatržením těch kalendářních měsíců, kdy pro OSVČ neplatil minimální vyměřovací základ. To znamená, že hlavním zdrojem příjmů pojištěnce mohou být buď příjmy ze zaměstnání (případně společně s dalšími příjmy) nebo příjmy ze SVČ. 

Příklad 1

Pojištěnec, pro kterého platí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ, je zaměstnán a současně vykonává SVČ jako vedlejší zdroj svých příjmů.

Tato varianta je obvyklou formou souběhu zaměstnání se SVČ a má ve zdravotním pojištění především tato specifika:

-   i když je SVČ vedlejším zdrojem příjmů pojištěnce, musí být provedeno oznámení o jejím zahájení a ukončení,

-   z titulu všech svých činností musí být občan pojištěn u jedné zdravotní pojišťovny,

-   není povinností pojištěnce platit zálohy na pojistné (přiměřené zálohy si však platit může), pojistné se doplácí jednorázovou úhradou do osmi dnů po podání Přehledu,

-   výše pojistného za kalendářní rok se vypočítá sazbou 13,5 % z 50 % daňového základu bez nutnosti dodržet minimální vyměřovací základ, platný pro OSVČ.

Aby mohl pojištěnec jako podnikatel takto postupovat, musí být v souběžně probíhajícím zaměstnání splněny v rámci daného kalendářního měsíce, resp. roku, tyto podmínky:

-   pojistné je zaměstnavatelem odváděno alespoň z minimálního vyměřovacího základu a

-   zaměstnání trvá po celý kalendářní měsíc.

Minimální vyměřovací základ
nemusí být dodržen

Minimální vyměřovací základ neplatí pro osoby taxativně vyjmenované v ustanovení § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb. kdy se například jedná o osoby, za které je plátcem pojistného stát. Vyměřovacím základem za rozhodné období kalendářního měsíce je u těchto osob 50 % daňového základu. Logicky vzato v podstatě platí, že pokud nemusí být u OSVČ dodržen minimální vyměřovací základ, pak nemusí být ani placeny minimální zálohy.

Zálohy není povinna platit v kalendářním roce zahájení výkonu SVČ ta OSVČ, za kterou je současně plátcem pojistného stát. Výjimkou z tohoto pravidla je situace, kdy alespoň minimální zálohy platí v kalendářním roce zahájení SVČ osoba splňující podmínky celodenní osobní a řádné péče podle § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb. – za tuto osobu není plátcem pojistného stát z toho důvodu, že má příjmy ze SVČ. 

V následujících příkladech si při zúčtování roku 2023 blíže rozvedeme jednotlivé situace s ohledem na skutečnost, kdy se na OSVČ nevztahuje povinnost placení minimálních záloh, a tudíž nemusí být podnikatelem dodržen za tento rok minimální vyměřovací základ. I když se primárně budeme zabývat výkonem podnikatelské činnosti, hraje v určitých situacích důležitou roli i zaměstnání.

Podívejme se nejdříve na zvláštní skupinu podnikatelů.

Příklad 2

Osoba celodenně osobně a řádně pečující o jedno dítě do sedmi let věku podnikala po celý rok 2023. Na základě výsledků své SVČ v roce 2022 platila od měsíce března 2023, ve kterém podala Přehled, měsíční zálohy 657 Kč, v lednu a únoru 2023 činily zálohy 1 568 Kč.

Osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku představují ve zdravotním pojištění specifickou skupinu pojištěnců – plátců pojistného. Pokud takové osoby (a nemusí to být pouze matka dítěte) splňují zákonné podmínky, uvedené v ustanovení § 3a odst. 3 písm. a) a návazně v § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., nevztahuje se na ně povinnost respektovat minimální vyměřovací základ v SVČ (a ani v zaměstnání), tedy nejsou ani povinny platit minimální zálohy – výjimka v souvislosti se zahájením SVČ je popsána výše.

Za tyto osoby je stát plátcem pojistného pouze v případě, kdy nemají příjem ze zaměstnání nebo ze SVČ. Pokud tyto osoby takový příjem (byť minimální) vykazují, stát za ně pojistné neplatí. Zvýhodnění těchto osob z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění spočívá v odvodu pojistného ze skutečné výše příjmů v zaměstnání (za kalendářní měsíc) a z 50 % příjmů po odpočtu výdajů v SVČ (za kalendářní rok), tedy bez nutnosti respektovat v obou činnostech minimální vyměřovací základ.

„Státní pojištěnci“

Jednoznačně nejpočetnější skupinou pojištěnců, pro které neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ, jsou osoby, za které je současně plátcem pojistného stát. Jedná se například o podnikající poživatele některého z důchodů, studenty, osoby jako příjemce rodičovského příspěvku a další skupiny pojištěnců.

Zařazením do kategorie osob, za které platí pojistné stát, mají tito pojištěnci vyřešen svůj pojistný vztah, takže se na ně za této situace nevztahuje povinnost platit pojistné, pokud nejsou výdělečně činní. Postup těchto osob při výpočtu výše pojistného si budeme v pěti příkladech modelově demonstrovat u starobního důchodce. Stejné podmínky však lze aplikovat například u ostatních „státních pojištěnců“, určitou výjimku představují již uváděné osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku.

Příklad 3

Starobní důchodce začal podnikat v lednu 2023 a v rámci své SVČ vykáže za 12 měsíců roku 2023daňový základ 72 210 Kč. Zálohy na pojistné neplatil.

Výše pojistného za rok 2023, kterou bude povinen zaplatit zdravotní pojišťovně ve lhůtě do osmi dnů po podání Přehledu za tento rok, se vypočte následovně:

Pokud by byl podán Přehled za rok 2023 například v měsíci březnu 2024, bude tento poživatel důchodu platit od tohoto měsíce zálohy na pojistné ve výši 407 Kč, vypočtené dle vzorce:

Minimální výše zálohy nemusí být v tomto případě dodržena. V této souvislosti je zapotřebí podotknout, že platba záloh by neměla být sdružována, to znamená, že – ctíme-li důsledně zákon – plátce by správně neměl zaplatit dopředu více záloh tak, aby nemusel platit měsíčně nízké částky. Nicméně v takovém případě se určitě lze domluvit se zdravotní pojišťovnou, která nepochybně učiní vstřícný krok v tom smyslu, že jednorázovou úhradu záloh na další období povolí.

Příklad 4

Starobní důchodce začal podnikat v lednu 2023 a platil si měsíční zálohy na pojistné ve výši 500 Kč (placení záloh v této situaci právní úprava zdravotního pojištění nezakazuje). Za dvanáct měsíců výkonu SVČ vykáže daňový základ 106 818 Kč. 

Celková výše pojistného za rok 2023 činí:

Vzhledem k úhrnu zaplacených záloh (6 000 Kč) uhradí starobní důchodce zdravotní pojišťovně do 8 dnů po podání Přehledu za rok 2023, tedy v roce 2024, částku doplatku ve výši 1 211 Kč.

Příklad 5

Starobní důchodce byl v roce 2023 zaměstnán a ještě podnikal. V zaměstnání se jeho hrubý příjem na základě dohody o pracovní činnosti pohyboval v rozpětí od 8 000 Kč do 11 000 Kč, v SVČ činil jeho daňový základ 42 576 Kč, zálohy neplatil.

Jelikož není v tomto souběhu SVČ hlavním zdrojem příjmů, platí následující:

-   v zaměstnání se v průběhu roku každopádně odvádí pojistné ze skutečně dosaženého příjmu bez dopočtu do minimálního vyměřovacího základu platného pro zaměstnance,

-   pokud pojištěnec na zdravotní pojišťovně prohlásil, že SVČ není v daném souběhu hlavním zdrojem jeho příjmů, pak zálohy na pojistné nemusí být placeny a pojistné za rok 2023 uhradí důchodce jednorázovou platbou v částce 2 874 Kč (výpočet – viz výše).

Příklad 6

Starobní důchodce začal podnikat v dubnu 2023 a za devět měsíců své SVČ vykázal ztrátu 6 250 Kč.

Mimo skutečnost, že se na tuto osobu nevztahuje při odvodu pojistného povinnost respektovat z příjmu ze SVČ minimální vyměřovací základ, nemusí tato osoba platit:

-   zálohy na pojistné v kalendářním roce zahájení samostatné výdělečné činnosti, tedy v roce 2023,

-   pojistné na zdravotní pojištění za rok 2023 z titulu vykázané ztráty,

-   zálohy na pojistné v roce 2024, pokud bude nadále pokračovat ve své SVČ.

Příklad 7

Starobní důchodce začal podnikat v měsíci lednu 2023 a SVČ ukončil v dubnu 2023. Současně se svojí SVČ pracoval u jednoho zaměstnavatele v měsíci únoru na dohodu o provedení práce s příjmem 9 000 Kč a po celý měsíc duben pak na dohodu o pracovní činnosti u jiného zaměstnavatele.

Za čtyři měsíce výkonu SVČ podá důchodce v roce 2024 zdravotní pojišťovně Přehled o výši daňového základu a v případě kladného výsledku hospodaření (daňového základu) provede v zákonem stanovené lhůtě úhradu doplatku pojistného. Současně oznámí zdravotní pojišťovně v zákonné osmidenní lhůtě zahájení a ukončení SVČ.

Dohoda o provedení práce nezakládá výší příjmu účast na nemocenském (a tedy ani na zdravotním) pojištění, z titulu tohoto pracovněprávního vztahu nevznikají ve zdravotním pojištění pro starobního důchodce a ani pro jeho zaměstnavatele žádné povinnosti. Jestliže příjem zúčtovaný na základě dohody o pracovní činnosti dosáhl v měsíci dubnu alespoň 4 000 Kč, plnil zaměstnavatel vůči zdravotní pojišťovně zaměstnance oznamovací povinnost včetně odvodu pojistného ze skutečně dosaženého příjmu.

ZÁKON č. 592/1992 Sb.,
o pojistném na veřejné
zdravotní pojištění

§ 3

(1) Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům , které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

(2) Vyměřovací základ zaměstnance podle odstavce 1 se snižuje o

a)  náhradu škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry,

b)  odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, na která vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, a odměna při skončení funkčního období, na kterou vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů,

c)  věrnostní přídavek horníků,

d)  plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání,

e)  jednorázovou sociální výpomoc poskytnutou zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události.

(3) Pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, kterému byly zúčtovány příjmy po skončení zaměstnání, se použijí odstavce 1 a 2 obdobně.

(4) Pojistné za zaměstnance se stanoví z vyměřovacího základu podle odstavců 1 až 3, nejméně však z minimálního vyměřovacího základu, není-li dále stanoveno jinak.

(5) Je-li zaměstnanci vyplácen příjem v cizí měně, přepočte se na českou měnu způsobem stanoveným zákonem upravujícím daně z příjmů. Zaměstnavatel je povinen vést ve svých záznamech pro stanovení a odvod pojistného kurz, který použil.

(6) Minimálním vyměřovacím základem je minimální mzda.

(7) Je-li zaměstnancem zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců osoba, které byl přiznán invalidní důchod, je u ní vyměřovacím základem částka přesahující částku, která je vyměřovacím základem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát.

(8) Minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu:

a)  s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu;

b)  která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání;

c)  která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů;

d)  která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné,

e)  za kterou je plátcem pojistného stát (§ 3c),

f) která je pouze příjemcem odměny pěstouna,

pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem u těchto zaměstnanců je jejich skutečný příjem.

(9) Minimální vyměřovací základ zaměstnance se snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud

a)  zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období,

b)  zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci,

c)  zaměstnanec se stal v průběhu rozhodného období osobou, za kterou platí pojistné i stát, nebo osobou uvedenou ...