OSVČ – příspěvky

Zabezpečování práva na zaměstnání, uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti a opatření pro zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením jsou významnými strukturními prvky státní politiky zaměstnanosti. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti současně stanoví, že fyzická osoba má právo si sama svobodně zvolit a zabezpečit zaměstnání a vykonávat je na celém území České republiky nebo si může zabezpečit zaměstnání v zahraničí.

Krajské pobočky ÚP ČR zabezpečují uplatňování nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti

a poskytují příspěvky z prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti. Zákon o zaměstnanosti pak definuje aktivní politiku zaměstnanosti jako souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti.

Nástroje, jimiž je realizována aktivní politika zaměstnanosti ve vztahu k osobám samostatně výdělečně činným jsou zejména společensky účelná pracovní místa, překlenovací příspěvek, příspěvek na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením a příspěvek na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením.

Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti jsou primárně určeny uchazečům o zaměstnání, kterým není pro jejich individuální charakteristiky možné zajistit zaměstnání jiným způsobem. Za nejvíce ohrožené osoby na trhu práce jsou považovány osoby zdravotně postižené, kterým se poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce. Dále pak absolventi bez praxe, mladí lidé do 30 let, osoby starší 50ti let věku a rodiče, zejména matky vracející se z rodičovské dovolené. Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti rovněž slouží k boji se sociálním vyloučením a v neposlední řadě jsou určeny osobám vedeným v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 5 měsíců.

Příspěvky poskytované Úřadem práce OSVČ

•    Příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa

Zákon o zaměstnanosti obecně definuje společensky účelná pracovní místa jako pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s Úřadem práce a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Přitom současně stanoví, že společensky účelným pracovním místem je i pracovní místo, které zřídil po dohodě s Úřadem práce uchazeč o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Na společensky účelná pracovní místa může Úřad práce poskytnout příspěvek. Místně příslušná pro uzavření dohody a poskytování příspěvku na zřízení společensky účelného pracovního místa je krajská pobočka Úřadu práce, v jejíž evidenci je veden uchazeč o zaměstnání, který bude na společensky účelné pracovní místo umístěn Výše příspěvku je odvislá od průměrného podílu nezaměstnanosti v daném okrese a násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku.

Výše příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa,

pokud v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání žádosti o příspěvek podíl nezaměstnanosti v daném okrese nedosahuje průměrného podílu nezaměstnanosti v České republice, může maximálně činit čtyřnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku tj. 157 224 Kč a od 1. ledna 2023 se tak tato částka zvýšila z částky 148 188 Kč o 9 036 Kč. Výše příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa, pokud v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání žádosti o příspěvek podíl nezaměstnanosti v daném okrese dosahuje průměrného podílu nezaměstnanosti v České republice nebo je vyšší, může maximálně činit šestinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku tj. 235 836 Kč a od 1. ledna 2023 se tak tato částka zvýšila z částky 222 282 Kč o 13 554 Kč. 

Ve stejné výši může být příspěvek poskytován uchazeči o zaměstnání, který zřídil společensky účelné pracovní místo po dohodě s Úřadem práce ČR za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Vrácení příspěvku na zřízení společensky účelného pracovního místa za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti nelze požadovat, pokud osoba samostatně výdělečně činná přestane vykonávat samostatnou výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů, nebo v případě jejího úmrtí.

Překlenovací příspěvek

Na podporu zahájení samostatné výdělečné činnosti osob, které jsou vedeny jako uchazeči o zaměstnání, slouží překlenovací příspěvek jako nástroj aktivní politiky zaměstnanosti. Překlenovací příspěvek je určen na úhradu provozních nákladů při zahájení této činnosti (SVČ).

Zákon o zaměstnanosti stanoví, že překlenovací příspěvek může Úřad práce na základě dohody poskytnout osobě samostatně výdělečně činné, která přestala být uchazečem o zaměstnání a které byl poskytnut příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Překlenovací příspěvek se poskytuje na úhradu provozních nákladů, které vznikly a byly uhrazeny v období, na které je překlenovací příspěvek poskytnut.

Překlenovací příspěvek se poskytuje nejdéle na dobu 5 měsíců. Měsíční výše příspěvku činívej výše 0,25násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla uzavřena dohoda o překlenovacím příspěvku a v roce 2023 představuje částku 9 827 Kč a od 1. ledna 2023 se tak tato částka zvýšila z částky 9 262 Kč o 565 Kč. Úřad práce tudíž může v roce 2023 poskytnout překlenovací příspěvek až do výše 49 135 Kč a od 1. ledna 2023 se tak tato částka zvýšila z částky 46 310 Kč o 2 825 Kč.

O poskytnutí příspěvku lze požádat nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne uzavření dohody o zřízení společensky účelného pracovního místa. Překlenovací příspěvek se poskytuje jednorázově za celé dohodnuté období a je splatný do 30 kalendářních dnů od uzavření dohody o poskytnutí tohoto příspěvku.

Co se považuje za provozní náklady

Za provozní náklady, na které lze osobě samostatně výdělečně činné poskytnout překlenovací příspěvek, se považují

a)  nájemné a služby s ním spojené, s výjimkou nájemného za bytovou jednotku a služeb s ním spojených,

b)  náklady na dopravu materiálu a hotových výrobků,

c)  náklady na opravu a údržbu objektu, ve kterém je provozována samostatná výdělečná činnost, pokud je tento objekt ve vlastnictví osoby samostatně výdělečně činné a náklady souvisí s provozováním samostatné výdělečné činnosti.

Je-li součástí výše vyjmenovaných provozních nákladů daň z přidané hodnoty a osoba samostatně výdělečně činná není plátcem této daně, považuje se daň z přidané hodnoty za provozní náklad.

O poskytnutí příspěvku na jednotlivé nástroje APZ se žádá

Fyzická osoba o poskytnutí příspěvku na jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti musí požádat. Žádost o příspěvek na jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti musí obsahovat identifikační údaje fyzické osoby, místo a předmět podnikání nebo místo a předmět činnosti a druh příspěvku, o který se žádá. K žádosti o příspěvek je nutné ještě přiložit doklady osvědčující skutečnosti uvedené v žádosti a doklad o zřízení účtu u peněžního ústavu.

Dohoda o poskytnutí příspěvku v rámci APZ

O poskytnutí příspěvku v rámci aktivní politiky zaměstnanosti uzavírá Úřad práce s fyzickou osobou písemnou dohodu, která musí obsahovat identifikační údaje účastníků dohody, účel poskytnutí příspěvku, podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován, výši a termín poskytnutí příspěvku, způsob kontroly plnění sjednaných podmínek, závazek příjemce vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud mu jeho zaviněním byl příspěvek poskytnut neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, a lhůtu a podmínky vrácení příspěvku a ujednání o vypovězení dohody. V dohodě lze sjednat i další ujednání, na kterých mají účastníci zájem.

Příspěvky poskytované Úřadem práce OSVČ se ZP

Osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány

a)  invalidními ve třetím stupni, dále jen „osoba s těžším zdravotním postižením“,

b)  invalidními v prvním nebo druhém stupni, nebo

c)  zdravotně znevýhodněnými, dále jen „osoba zdravotně znevýhodněná“.

Osoby s těžším zdravotním postižením a osoby invalidní v prvním nebo druhém stupni se prokazují posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení a osoby zdravotně znevýhodněné prokazují tuto skutečnost potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení. Za osoby invalidní v prvním nebo druhém stupni se považují i fyzické osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení posouzeny, že již nejsou invalidní, a to po dobu 12 měsíců ode dne tohoto posouzení.

Příspěvek na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením

Úřad práce může uzavřít dohodu o zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením i s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.

Pracovním místem zřízeným pro osobu se zdravotním postižením se rozumí pracovní místo, které osoba se zdravotním postižením, která se rozhodla vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, zřídila pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody uzavřené s Úřadem práce. Na zřízení pracovního místa poskytuje Úřad práce osobě samostatně výdělečně činné příspěvek. Pracovní místo zřízené pro osobu se zdravotním postižením musí být takovou osobou obsazeno po dobu 3 let. Pro poskytnutí tohoto příspěvku platí ustanovení § 75 odstavce 1 až 7 zákona o zaměstnanosti obdobně s tím, že vrácení příspěvku nelze požadovat, pokud tato osoba přestane vykonávat samostatnou výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů, nebo v případě jejího úmrtí.

Charakteristiku pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením, a to zejména určení druhu práce a místa výkonu práce, předpoklady a požadavky stanovené pro zastávání pracovního místa, základní informace o pracovních a mzdových podmínkách a informaci, zda se jedná o pracovní místo vyhrazené nebo vhodné pro osobu se zdravotním postižením, anebo zda jde o zaměstnání na dobu neurčitou nebo určitou a jeho předpokládanou délku stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou č. 444 ze den 12. prosince 2017, kterou se mění vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Příspěvek na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením

může činit maximálně osminásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku.

Od 1. ledna 2023 představuje příspěvek ve výši osminásobku částku 314 448 Kč (od 1. ledna 2023 se tak tato částka zvýšila z částky 296 376 Kč o 18 072 Kč) a ve výši dvanáctinásobku částku 471 672 Kč a od 1. ledna 2023 se tak tato částka zvýšila z částky 444 564 Kč o 27 108 Kč.

Příspěvek na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se ZP

Příspěvek na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením může Úřad práce poskytnout na základě písemné dohody uzavřené s osobou samostatně výdělečně činnou, která je osobou se zdravotním postižením, která zaměstnává v pracovním poměru osobu se zdravotním postižením. Druhy provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením, na které lze poskytnout příspěvek stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí prováděcím právním předpisem tj. vyhláškou č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

Dohoda o poskytnutí příspěvku na úhradu provozních nákladů

vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením obsahuje alespoň

a)  identifikační údaje účastníků dohody,

b)  výše příspěvku, jeho specifikaci a způsob úhrady,

c)  podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován,

d)  způsob prokazování, jak jsou sjednané podmínky plněny,

e)  podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku,

f)  závazek osoby samostatně výdělečně činné vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud mu byl jeho zaviněním poskytnut neprávem nebo v částce vyšší, než náležel, a lhůtu pro vrácení příspěvku, s tím že vrácení příspěvku nelze požadovat, pokud tato osoba přestane vykonávat samostatnou výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů, nebo v případě jejího úmrtí.

g)  podmínky, na základě kterých lze dohodu vypovědět.

Jaké druhy provozních nákladů lze hradit

Provozními náklady vynaloženými osobou samostatně výdělečně činnou, která je osobou se zdravotním postižením, na které lze poskytnout příspěvek jsou

a)  zvýšené správní náklady ve výši 7 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku, které od 1. ledna 2023 představují částku 2 751 Kč,

b)  náklady na dopravu materiálu a hotových výrobků,

c)  náklady na přizpůsobení provozovny sloužící k výkonu samostatné výdělečné činnosti, a to zejména náklady na

-   pořízení a ověření počítačového programového vybavení,

-   přizpůsobení a pořízení pomocných technologických zařízení,

-   přizpůsobení hygienických, tepelných, světelných nebo hlukových podmínek, nebo

-   výstavbu nebo rozšíření provozu, včetně nákladů na počítačové vybavení.

Je-li součástí nákladů výše uvedených i daň z přidané hodnoty a osoba samostatně výdělečně činná není plátcem této daně, považuje se daň z přidané hodnoty za provozní náklad vynaložený osobou samostatně výdělečně činnou, která je osobou se zdravotním postižením.

Roční výše příspěvku na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením může činit nejvýše 48 000 Kč.

Mgr. Olga Bičáková