OSVČ
ve zdravotním pojištění

Základními povinnosti podnikatele je přihlásit se u zdravotní pojišťovny jako OSVČ (a to i v případě, kdy je podnikatelská činnost vedlejším zdrojem příjmů) a platit zálohy na pojistné včetně případného doplatku pojistného včas a ve správné výši. Zálohy na pojistné se platí při zahájení samostatné výdělečné činnosti jako jediného (při souběhu se zaměstnáním hlavního) zdroje příjmů nebo dále v návaznosti na podaný Přehled o výši daňového základu (dále jen Přehled) pravidelně každý měsíc, a to nejpozději do osmého dne následujícího kalendářního měsíce již připsáním platby na účet zdravotní pojišťovny.

Vždy je třeba dbát na to, aby byly veškeré platby prováděny na správný účet a pod správným variabilním symbolem. Pokud OSVČ uhradí zálohu na pojistné (příp. doplatek pojistného) jinému subjektu než příslušné zdravotní pojišťovně, považuje se tato platba za neuhrazenou a důsledkem této chyby je vznik penále.

Pokud si OSVČ řádně neplní své povinnosti, vystavuje se nebezpečí, že zdravotní pojišťovna bude po nezodpovědném podnikateli uplatňovat dlužné pojistné (zálohy na pojistné) včetně penále, případně může provinilci uložit pokutu za porušení některých ustanovení zákona. Z hlediska placení pojistného je zapotřebí vycházet ze skutečnosti, že OSVČ – jako jediná ze skupin plátců – hradí pojistné formou záloh a (případného) doplatku pojistného. Na co si tedy musí dát podnikatel pozor, aby mu v roce 2024 nevznikl ve zdravotním pojištění problém?

Ing. Antonín Daněk

3.1 Placení pojistného, resp. záloh na pojistné

Zásadní povinností OSVČ je platit zálohy na pojistné (případně doplatek pojistného) pravidelně, tj. včas a ve správné výši.

Jaké jsou u OSVČ lhůty pro provedení povinných plateb?

Zálohy na pojistné se platí při zahájení podnikání jako jediného (při souběhu se zaměstnáním hlavního) zdroje příjmů a dále v návaznosti na podaný Přehled pravidelně každý měsíc, a to nejpozději do osmého dne následujícího kalendářního měsíce již připsáním úhrady na příslušný účet zdravotní pojišťovny. Připadne-li poslední den této lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem této lhůty nejbližší příští pracovní den.

Od pravidelného placení záloh jsou osvobozeny ty OSVČ, které jsou souběžně se svojí samostatnou činností zaměstnány, přičemž příjmy ze zaměstnání jsou pro ně hlavním zdrojem příjmů.

V prvním kalendářním roce podnikání nemusejí platit zálohy ty OSVČ, za které je plátcem pojistného současně stát.

3.2 Předkládání Přehledu osobou samostatně výdělečně činnou

OSVČ je povinna předložit v určeném termínu zdravotní pojišťovně (zdravotním pojišťovnám v případě změny zdravotní pojišťovny v průběhu kalendářního roku)řádný Přehled nebo opravný Přehled.

Může být OSVČ za nedodržení této povinnosti finančně postižena?

Řádný Přehled je OSVČ povinna podat ve stanovených termínech zejména podle toho, zda jí daňové přiznání zpracovává daňový poradce či nikoli. V případě dodatečně zjištěných změn ve výsledcích podnikatelské činnosti je OSVČ povinna předložit zdravotní pojišťovně opravný Přehled s uvedením správných údajů. Jestliže tedy dojde ke změně údajů v daňovém základu, je OSVČ povinna ohlásit tyto změny zdravotní pojišťovně do osmi dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděla, a do 30 dnů pak doplatit dlužné pojistné – taktéž ode dne, kdy se o změně dozvěděla. To znamená, že opravný Přehled lze (přesněji je povinností) podat v podstatě kdykoli po podání řádného Přehledu.

Neoznámení dodatečně provedených změn lze zjistit v rámci předávání informací mezi dotčenými institucemi (finanční úřady, okresní správy sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny). Nepodání nebo opožděné podání řádného nebo opravného Přehledu je pod sankcí, kdy za takové provinění může zdravotní pojišťovna stanovit tzv. pravděpodobné pojistné a ještě uložit pokutu až 50 000 Kč.

3.3 Volba hlavního zdroje příjmů

V případě souběhu zaměstnání s podnikáním si pojištěnec s ohledem na reálné či očekávané příjmy sám rozhoduje, která z těchto činností bude hlavním zdrojem jeho příjmů.

Jaké podmínky platí pro OSVČ ve zdravotním pojištění?

Je-li hlavním zdrojem příjmů zaměstnání, musí být zaměstnavatelem odváděno v roce 2024 pojistné z vyměřovacího základu nejméně 18 900 Kč. V rámci samostatné výdělečné činnosti pak nemusí být minimum dodrženo a rovněž není povinností pojištěnce platit zálohy na pojistné – za podmínky, že zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc. Pokud je hlavním zdrojem příjmů samostatná výdělečná činnost, musí být pravidelně placeny měsíční zálohy, od ledna 2024 nejméně v částce 2 968 Kč. V zaměstnání nemusí být minimum 18 900 Kč respektováno, pojistné se odvádí ze skutečné výše dosaženého příjmu. Zaměstnavateli však musí být formou čestného prohlášení potvrzeno, že zaměstnanec platí alespoň minimální zálohy jako OSVČ.

U OSVČ je rozhodným obdobím pro placení pojistného kalendářní rok, nejkratší poměrnou částí tohoto rozhodného období je kalendářní měsíc. To také znamená, že pojištěnec může v průběhu kalendářního roku i vícekrát změnit charakter své samostatné výdělečné činnosti, kdy po část roku může být jeho podnikatelská činnost hlavním zdrojem příjmů a v některých měsících pak zdrojem příjmů vedlejších. Proto by měl mít zaměstnavatel jistotu, že podnikání je u jeho zaměstnance po celou dobu skutečně hlavním zdrojem příjmů, a tudíž se nemusí zabývat problematikou minima v zaměstnání.

Když příjem zaměstnance nedosahuje částky 18 900 Kč, provádí zaměstnavatel standardním způsobem dopočet a doplatek pojistného do této hodnoty minima.

3.4 Platby formou trvalého příkazu

Jedná se o vhodný způsob plnění zákonné povinnosti OSVČ.

Kdy musí OSVČ upravit v peněžním ústavu trvalý příkaz?

OSVČ si neuvědomí, resp. si uvědomí opožděně, že platí-li zálohy na pojistné formou trvalého příkazu a změní-li se částka zálohy v návaznosti na podaný Přehled či příslušnou legislativní úpravu (ke zvýšení minimální zálohy zpravidla dochází od 1. 1. kalendářního roku, kdy tuto zálohu platí většina OSVČ), musí neprodleně změnit trvalý příkaz v peněžním ústavu.

Jinak je porušeno zákonné ustanovení, podle kterého je mimo jiné nutno od měsíce, ve kterém je podán Přehled, platit novou výši zálohy ve vazbě na výsledky podnikatelské činnosti v předcházejícím kalendářním roce.

V této souvislosti upozorňujeme, že od 1. ledna 2024činí minimální záloha OSVČ částku 2 968 Kč.

3.5 Snížení zálohy na pojistné

OSVČ si sama nemůže snížit výši placené zálohy na pojistné, o snížení zálohy rozhoduje zdravotní pojišťovna na základě žádosti podané OSVČ.

Kdy lze u OSVČ snížit výši měsíčně placené zálohy?

Zdravotní pojišťovna na žádost osoby samostatně výdělečně činné poměrně sníží výši zálohy na pojistné, a to v případě, že příjem této osoby ze samostatné výdělečné činnosti je po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu, který připadá v průměru na 1 kalendářní měsíc v období od 1. ledna kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího podání žádosti, nejméně však v období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, nejméně o jednu třetinu nižší než příjem připadající v průměru na 1 kalendářní měsíc v předcházejícím roce, v němž alespoň po část měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost. Snížení lze v roce 2024 provést na dobu nejdéle do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž bude (nebo měl být) podán Přehled v roce 2025.

OSVČ může požádat v roce 2024 o snížení zálohy na pojistné v případě, že její průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů připadající na jeden kalendářní měsíc roku 2024bude alespoň o jednu třetinu nižší, než takový příjem připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v roce 2023. To znamená, že činil-li průměrný měsíční příjem podnikatele po odpočtu výdajů v roce 2023 např. 60 000 Kč, lze požádat o snížení zálohy tehdy, jestliže průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů bude činit v průběhu roku 2024 nejvýše 40 000 Kč. Sníženou zálohu platí OSVČ taktéž ve stanovených zákonných termínech, tj. od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce.

V této souvislosti je zapotřebí upozornit na skutečnost, že žádost o snížení zálohy lze v roce 2024 standardně podat nejdříve 1. dubna 2024, neboť v tomto roce musí být pro daný účel vyhodnoceny nejméně tři kalendářní měsíce po sobě jdoucí. Pokud podnikatel předloží žádost např. v červnu 2024, budou se posuzovat příjmy po odpočtu výdajů za měsíce leden – květen 2024.

3.6 Správné placení pojistného

Při platbě zálohy na pojistné, resp. při úhradě doplatku pojistného musí OSVČ uvést správné číslo účtu a správný variabilní symbol.

Jak se postupuje, když není platba správně zaplacena?

Pokud OSVČ uhradí zálohu na pojistné (příp. doplatek pojistného) jinému subjektu než příslušné zdravotní pojišťovně, anebo tyto platby vůbec nehradí, považuje se taková platba za neuhrazenou a důsledkem této chyby je vznik penále.

Platí-li OSVČ zálohy na pojistné pod nesprávným variabilním symbolem, způsobuje potíže jak sobě, tak zdravotní pojišťovně, neboť plátce lze v takovém případě stěží identifikovat. Po dohodě s OSVČ pak musí být tato platba dohledána a plátci přiřazena.

3.7 Prominutí penále ve zdravotním pojištění

Jestliže OSVČ neprovádí povinné platby podle zákona, musí počítat s postihem ze strany zdravotních pojišťoven, které se při výkonu svých práv racionálně soustřeďují především na dlužníky, resp. na ty plátce, kteří tuto zásadní povinnost porušují.

Kdy a za jakých podmínek lze ve zdravotním pojištění požádat o prominutí vyměřeného penále?

Ustanovení § 8 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb. ukládá zdravotním pojišťovnám vymáhat (mimo výjimek dále uvedených) dlužné pojistné a penále vůči všem plátcům, to znamená, že pojišťovna si selektivně nemůže vybrat, kterému plátci dlužné pojistné a penále vyměří, a kterému nikoli. Jinak postupují zdravotní pojišťovny v případě porušení zákonných povinností, kdy buď mohou uložit sankční postih ve formě pokuty nebo vyřešit provinění plátce například upozorněním nebo domluvou.

Penále vznikne, pokud není úhrada provedena podle zákona, tedy záloha na pojistné nebo případný doplatek pojistného jsou zaplaceny po dni splatnosti nebo v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem, anebo není úhrada provedena vůbec. Do konce roku 2021 činila sazba penále 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Zákonem č. 286/2021 Sb. se od 1. 1. 2022 stanoví výše penále podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení.

Zjistí-li zdravotní pojišťovna u plátce dluh na pojistném, vyzve zpravidla nejprve dlužníka k dobrovolné úhradě tohoto jeho dluhu.

Pokud plátce svůj závazek vůči zdravotní pojišťovně ve stanovené lhůtě dobrovolně nevyrovná, nastupují mechanismy, jejichž cílem je přimět plátce k úhradě evidovaného dluhu. Zdravotní pojišťovna buď zahájí vůči dlužníkovi správní řízení a následně vystaví platební výměr nebo využije institutu výkazu nedoplatků. V rámci aplikace institutu odstranění tvrdosti se s účinností od 1. ledna 2022 zvýšila hranice penále, o kterém rozhoduje Rozhodčí orgán zdravotní pojišťovny, ze 20 000 Kč na 30 000 Kč.

Odstranění tvrdosti je možné pouze u penále a přirážek k pojistnému (nikdy nelze zpochybňovat oprávněný nárok zdravotní pojišťovny na pojistné), a to na základě žádosti plátce pojistného nebo jiné oprávněné osoby, přičemž tato žádost musí být podána nejpozději do nabytí právní moci rozhodnutí (platebního výměru), kterým byla vyměřena přirážka k pojistnému nebo předepsáno penále. V praxi to znamená, že žádost o odstranění tvrdosti může být podána v patnáctidenní lhůtě od doručení platebního výměru. Pouze v případech, kdy se dodatečně objeví nové skutečnosti, které plátce pojistného bez vlastního zavinění nemohl uplatnit do dne nabytí právní moci rozhodnutí, může být žádost o odstranění tvrdosti podána i později, nejpozději však do tří let od nabytí právní moci rozhodnutí.

V případě žádosti o prominutí penále, které bylo stanoveno výkazem nedoplatků, může (přesněji musí) být žádost podána do 8 dnů ode dne jeho vykonatelnosti, tedy ode dne doručení.

Do konce roku 2021 platilo, že se nevymáhalo dlužné pojistné, které u jednoho plátce a u jedné zdravotní pojišťovny nepřevyšovalo 50 Kč. Novelou zákona č. 371/2021 Sb. se od 1. 1. 2022 zvýšila nevymáhaná částka dlužného pojistného do 200 Kč. Pokud však vznikne další dluh na pojistném, připočítá se k tomuto novému dluhu i dlužná částka pojistného dosud nevymáhaná. Jinak se v tomto směru postupuje u penále. Zdravotní pojišťovna penále nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu 100 Kč za kalendářní rok. To znamená, že takové penále nebude již nikdy uplatňováno a ani se k dalšímu – v příštích letech nově vzniklému penále – nepřipočítává. Zdravotní pojišťovna rovněž nepředepíše penále v případě, kdy plátce pojistného prokáže, že provedl platbu na účet příslušné zdravotní pojišťovny, ale pod nesprávným variabilním symbolem.

3.8 Oznamování zahájení, příp. ukončení samostatné výdělečné činnosti

Jedná se o velmi důležitou povinnost OSVČ ve zdravotním pojištění, kdy v případě jejího porušení hrozí OSVČ pokuta až 10 000 Kč.

Jaké jsou možnosti podání této informace zdravotní pojišťovně?

Platí, že oznámení je nutno provádět do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje. Některé OSVČ si rovněž neuvědomují povinnost oznámit zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti i v případech, kdy jsou současně zaměstnány a pojistné za ně odvádí zaměstnavatel, nebo za situace, kdy jejich samostatná výdělečná činnost nezakládá povinnost podání daňového přiznání (nízké příjmy). I když není ze zákona povinností podnikatele oznamovat ve zdravotním pojištění přerušení podnikání, je nanejvýš vhodné takto učinit, jinak bude zdravotní pojišťovna vyžadovat placení záloh, podávání Přehledu atd., neboť jí nová okolnost (tedy přerušení podnikání) nebude známa. U osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze oznamovací povinnost splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa, zřízeného při obecním živnostenském úřadě, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář. Jednotlivé díly tohoto formuláře pak tento úřad rozešle příslušným institucím a pojištěnec je tak zbaven povětšinou neoblíbeného „běhání po úřadech“. Pojištěnec splní povinnost oznámit zahájení nebo ukončení samostatné výdělečné činnosti i tehdy, učiní-li toto oznámení společně s podáním oznámení o vstupu do paušálního režimu nebo s podáním oznámení o ukončení paušálního režimu prostřednictvím orgánu Finanční správy České republiky správci registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění. Povinnost je splněna dnem učinění oznámení orgánu Finanční správy České republiky. Výkonem podnikatelské činnosti v paušálním režimu má pojištěnec řádně vyřešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah.

Vzhledem k zavedení více pásem paušálního režimu jsou ve vyšších pásmech tohoto režimu zahrnuty v celkové výši měsíční platby paušální zálohy na pojistné na veřejné zdravotní pojištění vyšší než minimální zálohy. Na základě této skutečnosti se může stát, že OSVČ, která byla poplatníkem v paušálním režimu, ale nemá daň rovnu paušální dani, vznikne přeplatek pojistného. I na tento přeplatek se započítají zálohy placené správci daně a převedené ze společného osobního daňového účtu na zvláštní účet veřejného zdravotního pojištění.

3.9 Žádost OSVČ o vrácení přeplatku podaná formou předloženého
       Přehledu

Výsledkem podnikatelské činnosti nemusí být doplatek pojistného.

Jaké možnosti připouští právní úprava zdravotního pojištění v situaci, když OSVČ vznikne při zúčtování kalendářního roku přeplatek na pojistném?

Pokud zaplacené zálohy převyšují částku pojistného, které je OSVČ na základě výsledku vlastní podnikatelské činnosti povinna za rozhodné období daného kalendářního roku zaplatit, dochází k přeplatku. V případě řešení přeplatku pojistného lze postupovat dvojím způsobem: OSVČ může buď požádat zdravotní pojišťovnu o použití přeplatku na úhradu (části) záloh na pojistné pro příští období anebo požádá o jeho vrácení, přičemž za podání žádosti se vždy považuje i předložení Přehledu. Zdravotní pojišťovna je pak podle zákona povinna vrátit přeplatek do jednoho měsíce od podání Přehledu, a to za předpokladu, že OSVČ nemá vůči zdravotní pojišťovně splatný závazek.

Přeplatek u OSVČ se samostatnou výdělečnou činností jako jediným (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů nemůže vzniknout tehdy, pokud jsou placeny zálohy v minimální zákonné výši, což byla v roce 2023 měsíční částka 2 722 Kč.

3.10 Specifické podmínky v případě nemoci

Rozhodným obdobím pro placení pojistného je u OSVČ kalendářní rok, jeho nejkratší poměrnou částí je pak kalendářní měsíc. Pokud OSVČ podniká třeba jen po část kalendářního měsíce, považuje se za OSVČ po celý tento kalendářní měsíc.

Jaké podmínky platí, když nemoc podnikatele trvá pouze část kalendářního měsíce nebo naopak po celý kalendářní měsíc?

Jestliže nemoc trvá pouze po část kalendářního měsíce, nemá OSVČ v tomto směru žádnou úlevu a pokud se jedná o jediný (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavní) zdroj příjmů, musí být i za tento měsíc zaplacena alespoň minimální záloha neboli musí být u OSVČ při odvodu pojistného dodržen při ročním zúčtování minimální vyměřovací základ.

Zcela jiné podmínky však platí za situace, kdy nemoc OSVČ trvá po dobu nejméně jednoho celého kalendářního měsíce. V ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. je uvedeno, že zálohy na pojistné se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž byla OSVČ uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů. Tuto skutečnost však musí OSVČ zdravotní pojišťovně průkazně doložit, neboť za běžného stavu není zdravotní pojišťovně tato skutečnost známa, resp. ji nemůže předpokládat. Tuto okolnost lze sice dokladovat i se zpětnou platností, nicméně jejím opožděným oznámením vzniká problém jak na straně OSVČ, tak následně u zdravotní pojišťovny, kdy dodatečně dochází ke změně výše placené zálohy včetně případně navazujícího odvodu pojistného ve vazbě na minimální vyměřovací základ, platný pro OSVČ.

V případě nemoci musí OSVČ oznámit (a doložit) zdravotní pojišťovně období trvání nemoci, tj. její zahájení a ukončení, pro řešení případných nesrovnalostí se v dané souvislosti přikládá k podávanému Přehledu potvrzení OSSZ. Z obecného pohledu lze konstatovat, že pojistné se sice platí i za měsíce, kdy je OSVČ nemocná, nicméně zvýhodnění OSVČ spočívá ve skutečnosti, že se minimální vyměřovací základ sníží na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních měsíců, pokud osoba samostatně výdělečně činná měla po celý kalendářní měsíc nárok na výplatu nemocenského (nebo peněžité pomoci v mateřství) jako osoba samostatně výdělečně činná. Neboli za takový kalendářní měsíc nemusí být u OSVČ dodržen v rámci rozhodného období kalendářního roku (a při ročním zúčtování) minimální vyměřovací základ.

3.11 Oznamování důležitých skutečností

Právní úprava zdravotního pojištění ukládá pojištěnci s trvalým pobytem na území České republiky četné povinnosti.

Které skutečnosti oznamuje pojištěnec jako podnikatel?

Podle zákona je OSVČ jako účastník českého systému veřejného zdravotního pojištění povinna oznámit například:

–   změnu příjmení (do 30 dnů ode dne změny)

–   změnu trvalého bydliště (do 30 dnů ode dne změny)

–   narození dítěte (do 8 dnů ode dne narození)

a dále

–   přiznání nebo odejmutí důchodu

–   pobírání peněžité pomoci v mateřství

–   počátek pobírání rodičovského příspěvku a ukončení jeho výplaty

–   období péče o závislou osobu

–   zahájení studia atd.

Při nesplnění oznamovací povinnosti hrozí OSVČ sankční postih ve formě pokuty až do výše 10 000 Kč. Je totiž pravdou, že neoznámením „státní kategorie“ (počátku povinnosti státu platit pojistné) dle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění p.p., přichází zdravotní pojišťovna měsíčně o platbu pojistného státem, což je od ledna 2024 částka 2 085 Kč.

Řešení č. 3.1 až 3.11 zpracoval Ing. Antonín Daněk (III/2024)