OSVČ ve zdravotním pojištění

Kdy má pojištěnec řádně vyřešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah? Které podmínky platí při souběhu zaměstnání s výkonem samostatné výdělečné činnosti? Jaké sankce hrozí podnikateli při porušení zákonných povinností?

Chce-li být pojištěnec evidován ve zdravotním pojištění jako zaměstnaná osoba, musí být považován za zaměstnance ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění p.p. To znamená, že v takovém případě není pro zdravotní pojišťovnu akceptovatelnou například dohoda o pracovní činnosti s příjmem nižším než 4 000 Kč. Z hlediska řešení zdravotního pojištění je pro pojištěnce ideální být právě zaměstnancem, protože veškeré zákonné povinnosti plní vůči příslušné zdravotní pojišťovně jeho zaměstnavatel. Zaměstnanec pouze oznamuje zaměstnavateli případnou změnu zdravotní pojišťovny a také sděluje a dokládá počátek nebo ukončení povinnosti státu platit za něj pojistné jako za „státního pojištěnce“.

Další možností je registrace v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát, a to například jako uchazeč o zaměstnání nebo také osoba pobírající důchod, žena na rodičovské dovolené apod. Kompletní výčet všech osob, za které stát pojistné platí, naleznete v § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.

Nevyužije-li pojištěnec žádnou z těchto možností, tedy není zaměstnancem, nepodniká, není v žádné „státní kategorii“ a není-li z českého systému veřejného zdravotního pojištění vyňat (například výkonem výdělečné činnosti v zahraničí podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009), stává se osobou bez zdanitelných příjmů (dále jen „OBZP“). V takovém případě je povinností pojištěnce přihlásit se na zdravotní pojišťovně v zákonné osmidenní lhůtě s měsíční úhradou pojistného v roce 2024v částce 2 552 Kč. Jako OBZP může být pojištěnec registrován pouze po dobu celého kalendářního měsíce. Naopak, je-li pojištěnec v rámci kalendářního měsíce alespoň jeden den zaměstnán nebo podniká, anebo je veden u zdravotní pojišťovny v některé ze „státních kategorií“ není (resp. nemůže být) v tomto měsíci OBZP.

Výkon samostatné
výdělečné činnosti

V dalším textu se zaměříme na jednu z možností řešení pojistného vztahu, a to na rozhodnutí pojištěnce podnikat jako OSVČ s postupy ve zdravotním pojištění. Podnikání řeší pojistný vztah ještě v tom kalendářním měsíci, ve kterém samostatná výdělečná činnost trvala, přičemž postačí podnikání pouze po část daného měsíce včetně zaplacení příslušné zálohy, je-li její úhrada povinností OSVČ. 

Alternativně může pojištěnec jako podnikající osoba vstoupit do paušálního režimu. V takovém případě je jeho partnerem orgán Finanční správy České republiky a i touto cestou má pojištěnec relevantně vyřešené své zdravotní pojištění.

Zahájení podnikatelské činnosti

Oznámení zahájení samostatné výdělečné činnosti přestavuje jednu z důležitých povinností OSVČ ve zdravotním pojištění, což je nutno učinit do osmi dnů od zahájení podnikání. Za zahájení samostatné výdělečné činnosti se pro účely zdravotního pojištění považuje okamžik, kdy osoba začne provozovat činnost s cílem „mít příjem“ (uzavření kupní nebo nájemní smlouvy, vystavení objednávky, fakturace apod.). Za zahájení samostatné výdělečné činnosti se tedy nepovažuje pouhé získání živnostenského listu nebo jiného oprávnění k provozování samostatné výdělečné činnosti. Povinnost oznámit zdravotní pojišťovně zahájení (a také ukončení) samostatné výdělečné činnosti se na OSVČ vztahuje i tehdy, je-li současně zaměstnána a pojistné za ni odvádí zaměstnavatel. U osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze oznamovací povinnost splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního živnostenského úřadu, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář. Z titulu všech svých činností musí být osoba pojištěna u jedné zdravotní pojišťovny.

Bude-li pojištěnec činný v paušálním režimu, splní povinnost oznámit zahájení nebo ukončení samostatné výdělečné činnosti i tehdy, učiní-li toto oznámení společně s podáním oznámení o vstupu do paušálního režimu nebo s podáním oznámení o ukončení paušálního režimu prostřednictvím orgánu Finanční správy České republiky správci registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění; povinnost je splněna dnem učinění oznámení orgánu Finanční správy České republiky.

Kdo se považuje ve zdravotním
pojištění za OSVČ

Pro účely veřejného zdravotního pojištění je pojištěnec osobou samostatně výdělečně činnou tehdy, pokud vykonává činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů. Z pohledu zdravotního pojištění řadíme mezi podnikatele i spolupracující osobu, pokud na ni lze podle zákona o daních z příjmů rozdělovat příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení.

Lze tedy konstatovat, že pokud pojištěnec vykazuje ve své samostatné výdělečné činnosti příjmy zdaňované podle § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p.p., považuje se z tohoto titulu ve zdravotním pojištění za OSVČ.

Minimální vyměřovací
základ OSVČ

Ve zdravotním pojištění je minimum stanoveno nejen pro zaměstnavatele (a zaměstnance), ale i pro OSVČ. 

Vyměřovacím základem pro placení pojistného je u OSVČ sazba50 % daňového základu za rozhodné období kalendářního roku. V ustanovení § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění p.p., jsou naopak vyjmenovány osoby, které nemusejí dodržet minimální vyměřovací základ.

Výjimka z minima neplatí, pokud pojištěnec podniká v paušálním režimu. V reakci na zavedení tří pásem paušálního režimu se od 1. 1. 2023, tedy i v roce 2024, stanoví výše vyměřovacího základu různě pro jednotlivá pásma. V prvním pásmu se měsíční platba paušální zálohy, jako v předcházejících letech, nadále odvíjí od minimálního vyměřovacího základu. Ve druhém a ve třetím pásmu jsou stanoveny vyšší pevné částky, tyto však nejsou navázány na minimální vyměřovací základ.

Výše placené zálohy

Pokud je pro pojištěnce samostatná výdělečná činnost jediným zdrojem příjmů, je jeho povinností platit zálohy na pojistné od měsíce ledna 2024 (nebo od kalendářního měsíce, v kterém v roce 2024 zahájí svoji podnikatelskou činnost) nejméně v částce 2 968 Kč – v situaci, kdy pro OSVČ platí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ.

Výši zálohy ovlivňují výsledky podnikatelské aktivity v předcházejícím kalendářním roce (fakticky dosažený daňový základ), nová záloha se poprvé platí za kalendářní měsíc roku 2024, ve kterém je podán Přehled za rok 2023.

Při souběhu výkonu zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti je rozhodující, která činnost bude u pojištěnce na základě jeho rozhodnutí v daném kalendářním roce (resp. měsíci) hlavním zdrojem příjmů. Pro účel placení pojistného nelze v takových případech sčítat pojistné placené z titulu zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti, neboli buď musí být:

•    v zaměstnání odváděno zaměstnavatelem pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu platného pro zaměstnance nebo

•    v rámci samostatné výdělečné činnosti musí být placeny alespoň minimální zálohy, tedy v roce 2024 nejméně v již zmíněné částce 2 968 Kč

v situaci, kdy pro pojištěnce platí povinnost dodržet ve zdravotním pojištění zákonné minimum.

Pokud při souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností nedosahují příjmy v zaměstnání minimální mzdy, musí zaměstnanec vystavit zaměstnavateli čestné prohlášení, že ve své samostatné výdělečné činnosti platí alespoň minimální zálohy jako OSVČ – v tomto případě pak odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu, tedy bez dopočtu. Jestliže tato podmínka splněna není, provádí zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu.

Ve zdravotním pojištění
bez maxima

Za účelem zvýšení příjmů systému veřejného zdravotního pojištění došlo od roku 2013 k faktickému zrušení maximálního vyměřovacího základu. To znamená, že pojistné se za rozhodné období kalendářního roku vypočítává a odvádí sazbou 13,5 % z 50 % daňového základu, výše zálohy (a tedy i ročního pojistného)OSVČ tak není omezena horní hranicí.

Maximální vyměřovací základ nemají určen ani zaměstnanci a zaměstnavatelé.

Kdy není povinností OSVČ platit
zálohy na pojistné?

Zálohy na pojistné není povinna platit:

•    OSVČ, pro kterou je při souběhu se zaměstnáním její samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů,

•    v prvním kalendářním roce své podnikatelské činnosti OSVČ, za kterou je plátcem pojistného i stát,

•    OSVČ pro kterou neplatí ustanovení o povinnosti placení pojistného alespoň ze zákonného minima v situaci, kdy je za předcházející kalendářní rok „v minusu“,

•    OSVČ za kalendářní měsíc, ve kterém byla po celý tento měsíc uznána práce neschopnou nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů.

Oznámení „státní kategorie“

Z hlediska plnění zákonných povinností nesmí OSVČ zapomenout oznámit a dokladovat zdravotní pojišťovně ve lhůtě osmi dnů skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného státem, například přiznání nebo odejmutí důchodu, pobírání rodičovského příspěvku, zahájení nebo ukončení studia či péči o závislou osobu aj. Všechny „státní kategorie“ jsou definovány v ustanovení 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.

Tuto povinnost je zapotřebí mít na zřeteli, neboť takovým opomenutím přichází zdravotní pojišťovna o pravidelnou platbu pojistného od státu, od ledna 2024 měsíčně ve výši 2 085Kč. Za nesplnění této povinnosti může zdravotní pojišťovna uložit provinilci pokutu až do výše 10 000 Kč. 

Ukončení samostatné
výdělečné činnosti

Rozhodne-li se podnikatel ukončit svoji samostatnou výdělečnou činnost, pak ve zdravotním pojištění musí:

•    oznámit v osmidenní lhůtě ukončení této činnosti

•    ukončit placení záloh na pojistné, pokud to bylo povinností OSVČ

•    předložit zdravotní pojišťovně (pojišťovnám v případě změny zdravotní pojišťovny)ve stanovených termínech Přehled o výši daňového základu za předcházející kalendářní rok

•    vyřešit si do dalšího období svůj pojistný vztah neboli pojištění u zdravotní pojišťovny (např. nastoupit do zaměstnání, zaevidovat se na Úřadě práce jako uchazeč o zaměstnání apod.)

Pojištěnec může být i osobou bez zdanitelných příjmů, jak je výše uvedeno.

Přerušení podnikání

Jestliže OSVČ pouze přerušuje samostatnou výdělečnou činnost, měla by ve vlastním zájmu oznámit tuto skutečnost své zdravotní pojišťovně, třebaže to není její zákonnou povinností. Tato skutečnost (přerušení samostatné výdělečné činnosti) má pro pojištěnce především dvojí důsledek: jednak přestává platit zálohy na pojistné (jedná-li se o samostatnou výdělečnou činnost, která je jediným nebo při souběhu se zaměstnáním hlavním zdrojem jeho příjmů), jednak dochází ke změně v pojistném vztahu. Přerušením podnikání je kategorie OSVČ tímto (dočasně) ukončena.