Osvobozené příjmy – oznamovací povinnosti

Počínaje r. 2015 zákon o daních z příjmů zavedl pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob povinnost oznámit příjem od daně z příjmů fyzických osob osvobozený, a to ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém poplatník tento příjem obdržel. Za zdaňovací období 2023 musí být oznamovací povinnost splněna do 2. dubna 2024 nebo v případě plné moci udělené daňovému poradci, je oznámení možno podat v prodloužené lhůtě podle § 136 odst. 2 daňového řádu, tj. do 1. července 2024.

Povinnost oznámit příjem od daně z příjmů FO osvobozený

mají i poplatníci, kteří nejsou povinni za dané zdaňovací období podat daňové přiznání, a to i proto, že měli pouze příjmy od daně z příjmů fyzických osob osvobozené.

Zákon o daních z příjmů v § 38v stanoví, že pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob obdrží příjem, který je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen a je vyšší než 5 000 000 Kč, je povinen oznámit správci daně tuto skutečnost do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém příjem obdržel. Tato lhůta pro oznámení platí obecně i u poplatníků, kteří povinnost podávat daňové přiznání nemají.

Limit se posuzuje u jednotlivého příjmu, případné účelové rozkládání příjmů tak, aby byly nižší než limit, se bude posuzovat jako obcházení tohoto zákona (např. rozložení příjmu v podobě 6 milionů Kč do 2 nebo 3 po sobě navazujících plnění, která nebudou překračovat zmíněný limit). V případě dědictví se podle stanoviska Generálního finančního ředitelství k příspěvku KV KDP č. 475/16.04.16, zveřejněného na webových stránkách Finanční správy, jedná se o jedno právní jednání, na základě kterého je patrné, jaký majetek resp. jakou část majetku v jaké hodnotě dědic zdědil. Z tohoto důvodu bude ze strany správce daně požadována informace o celkové hodnotě zděděného majetku, nikoliv o jeho jednotlivých složkách. Do limitu pro oznamovací povinnost se zahrnuje příjem z dědictví nesnížený o dluhy, nikoliv výsledná výše, o kterou se zvýšilo jmění poplatníka (tj. příjmy po zohlednění dluhů). Zdědí-li poplatník např. umělecké dílo oceněné na 15 mil. Kč spolu s 11 milionovým dluhem, oznamovací povinnost se na něho vztahuje.

Oznámení se vztahuje na všechny příjmy osvobozené od daně z příjmů fyzických osob podle § 4, 4a, 6 a 10 zákona, a to na příjmy přijaté počínaje 1. lednem daného roku. Oznámení o osvobozených příjmech se nevztahuje na příjmy, které nejsou předmětem daně podle § 3 odst. 4 zákona.

Jde-li o příjem plynoucí do společného jmění manželů, oznámí správci daně výše uvedenou skutečnost v souladu s § 38v odst. 5 zákona jeden z manželů.

V oznámení podle § 38v odst. 2 zákona poplatník uvede:

a)  výši příjmu,

b)  popis okolností nabytí příjmu,

c)  datum, kdy příjem vznikl.

Poplatník uvede, že např. prodal zděděný obraz, vyhrál v loterii, zdědil nemovité věci, zlato a drahé kovy, drahé kameny, šperky, starožitnosti, obrazy a další předměty či sbírky vyšší hodnoty. Případně ještě uvede, zda jde o příjem v penězích či v jiné podobě (např. zděděný pozemek s domem) apod.

Oznámení lze učinit v souladu s § 71 odst. 1 daňového řádu písemně, ústně do protokolu nebo datovou zprávou. Oznámení může poplatník strukturovat libovolným způsobem, pokud dodrží požadavek na obsahové náležitosti podle § 38v odst. 2 zákona, případně může využít i nepovinný tiskopis (25 5252 MFin 5252 – vzor č. 2).

Kdy se oznámení nepodává

Zákon v § 38v odst. 3 stanoví, že oznamovací povinnost se nevztahuje na příjem, o němž může výše uvedené údaje správce daně zjistit z rejstříků či evidencí (t.j. např. v katastru nemovitostí), do kterých má přístup a které zveřejní na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup.

V tomto případě musí být naplněny dvě podmínky, t.j.:

•    evidence či rejstřík musí obsahovat potřebné informace a 

•    správce daně tuto evidenci a rejstřík zveřejní na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Na webových stránkách Finanční správy bylo k oznamovací povinnosti poplatníků daně z příjmů fyzických osob zveřejněno sdělení č. j. 2899/15/7100-10111-010440, kde se uvádí mimo jiné, že oznamovací povinnost se nevztahuje na osvobozený příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku zapisované do katastru nemovitostí ČR nebo na příjem z prodeje nemovitých věcí zapisovaných do katastru nemovitostí ČR [ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a), b) a v) zákona o daních z příjmů]. Oproti tomu oznamovací povinnost se vztahuje na osvobozený příjem z titulu dědění i darování.

Pokuta za neoznámení
osvobozeného příjmu

Zákon v § 38w odst. 1 stanoví, že poplatníkovi vzniká povinnost uhradit pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu, pokud nepodá oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob, ve výši

a)  0,1 % z částky neoznámeného příjmu, pokud tuto povinnost splní, aniž by k tomu byl vyzván,

b)  10 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník tuto povinnost splní v náhradní lhůtě poté, co byl k tomu vyzván, nebo

c)  15 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník nesplní tuto povinnost ani v náhradní lhůtě.

Pokuta za neoznámení osvobozeného příjmu je v souladu s § 38w odst. 2 zákona splatná do 15 dnů od právní moci rozhodnutí o pokutě.

Z hlediska sankce není rozhodující kvalita podaného oznámení, ale pouze to, zda toto oznámení bylo či nebylo podáno, popřípadě, zda bylo podáno dobrovolně nebo v důsledku výzvy ze strany správce daně. Např. poplatník oznámí bezúplatný nepeněžní příjem v podobě darovaného obrazu 8 mil. Kč s tím, že tento obraz bude později oceněn na 9 mil. Kč. V daném případě se sankce neuplatní, rozhodující je, že poplatník příjem nahlásil, byť v jeho odhadu byl nepřesný. Při výpočtu výše sankce se vychází z reálného ocenění toho příjmu, který poplatník jako příjem neuvedl. Přitom se však do sankce nezapočítávají ty příjmy, které byly pouze nepřesně oceněny.

Příklad 1

V r. 2021 došlo k úmrtí zůstavitele, v r. 2023 bylo ukončeno dědické řízení s tím, že syn zůstavitele zdědil pohledávku z titulu prodeje domu otcem ve výši 6 mil. Kč. Pohledávka je splatná až v r. 2025. Otázkou je, kdy má dědic povinnost oznámit správci daně osvobozený příjem, tj. již v r. 2023 nebo až v r. 2025 kdy příjem skutečně obdrží.

V případě nabytí majetku děděním § 239a daňového řádu stanoví, že pro účely správy daní se na právní skutečnost hledí tak, jako by zůstavitel žil do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti. Znamená to tedy, že dnem nabytí majetku je vždy až den pravomocného rozhodnutí soudu v řízení o dědictví.

Nabytí příjmu podle § 38v zákona o daních z příjmů při nabytí pohledávky v dědickém řízení je třeba posuzovat podle pravomocného rozhodnutí soudu v řízení o dědictví a potvrzení nabytí dědictví osobě, jejíž dědické právo bylo prokázáno, tj. v daném případě v r. 2023. Následné vyplacení pohledávky dlužníkem je pro povinnost oznámit správci daně osvobozený příjem nepodstatné.

Příklad 2

V r. 2023 bylo ukončeno dědické řízení s tím, že poplatník zdědil nemovitou věc (dům s pozemkem) v ceně 7 mil. Kč a současně s tím i dluhy zůstavitele ve výši 4 mil. Kč. Otázkou je, zda musí podat oznámení, když konečný příjem z dědictví je 3 mil. Kč.

Na straně poplatníka jde o bezúplatný příjem, v daném případě o dědění, který je od daně z příjmů osvobozen v souladu s § 4a písm. a) zákona. Předmětem oznámení je v souladu s § 38v odst. 1 zákona příjem a nikoli zisk. Zdědí-li poplatník nemovitou věc oceněnou na 7 mil. Kč spolu s 4 milionovým dluhem, oznamovací povinnost z titulu nabytí nemovité věci se na něho vztahuje.

Příklad 3

Poplatník prodal v r. 2023 zděděný obraz za 6 mil Kč s tím, že ve smlouvě je ujednáno, že v r. 2023 obdrží 4 mil. Kč a v r. 2024 doplatek 2 mil. Kč. Příjem z prodeje je od daně osvobozen podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona. Otázkou je, zda musí poplatník podat oznámení.

Zákon v § 38v odst. 1 stanoví, že předmětem oznámení je obdržený příjem vyšší než 5 mil. Kč. Pokud je osvobozený příjem hrazen ve splátkách a nejde o účelové rozdělení tohoto příjmu, bude se z hlediska limitu pro oznámení osvobozeného příjmu vyššího než 5 mil. Kč posuzovat konkrétní skutkový stav. Pokud poplatník v r. 2023 ani v r. 2024 uvedený zákonný limit nepřekročí, oznámení podávat nebude.

Příklad 4

Manželé se v r. 2023 rozvedli s tím, že si vypořádali majetek ve společném jmění manželů. Otázkou je, zda musí podat oznámení, když konečný příjem z vypořádání společného jmění manželů přesahuje 5 mil. Kč.

Příjem z vypořádání společného jmění manželů není v souladu s § 3 odst. 4 písm. c) zákona předmětem daně z příjmů. Nejedná se tedy o příjem od daně z příjmů osvobozený a z toho důvodu se oznámení podle § 38v zákona podávat nebude.

Příklad 5

Manželé obdrželi darem do společného jmění manželů domek s pozemkem v ceně 6 mil. Kč, a to od babičky manželky. Otázkou je, kdo musí tento příjem oznámit.

Podle § 10 odst. 2 zákona se příjmy plynoucí manželům do společného jmění manželů zdaňují u jednoho z nich. V daném případě jde o dar babičky vnučce, který je na straně vnučky od daně osvobozen v souladu s § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 zákona. Manžel vnučky daný bezúplatný příjem zdaňovat nebude.

Vzhledem ke skutečnosti, že hodnota osvobozeného příjmu je vyšší než 5 000 000 Kč, bude muset vnučka nebo její manžel podat finančnímu úřadu oznámení podle § 38v odst. 5 zákona.

Příklad 6

Manžel zaměstnanec zdědil nemovitou věc v hodnotě 5,5mil Kč. Otázkou je, zda může oznámení podat manželka, která podniká a podává daňové přiznání, když manželé mají majetek ve společném jmění manželů.

V daném případě jde o příjem z titulu dědění na straně manžela, uvedený příjem není příjmem plynoucím do společného jmění manželů. Z toho důvodu oznámení musí podat manžel.

Ing. Eva Sedláková