Osvobození příjmů ze závislé činnosti

Od daňové povinnosti jsou osvobozeny na straně zaměstnanců veškeré výdaje vynaložené zaměstnavatelem na jejich odborný rozvoj. Podmínkou je, že předmětné vzdělávání bude souviset s předmětem činnosti zaměstnavatele (za příjem od daně osvobozený by např. nebylo možno považovat částky spojené se studiem zaměstnance právnické firmy na umělecké škole). Z hlediska osvobození příjmů zaměstnanců a uplat­nění daňových výdajů zaměstnavatele již není třeba rozlišovat, zda se jedná podle zákoníku práce o prohlubování kvalifikace nebo zvyšování kvalifikace.

Od daně nejsou osvobozena peněžní plnění poskytnutá zaměstnanci v souvislosti s jeho odborným rozvojem, tj. nejen charakteru mzdy, platu, odměny, náhrady mzdy, ale též například plnění poskytnuta formou peněžního příspěvku na dopravu do vzdělávacího zařízení, nebude-li se jednat o pracovní cestu v rámci výkonu práce.

     příspěvek na stravování

Podle § 6 odst. 9 písm. b) zákona se od daně osvobozuje příjem zaměstnance ve formě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem za jednu směnu podle jiného právního předpisu, pokud během této směny zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během této směny nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle jiného právního předpisu, a to v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, a v úhrnu do výše 70 % této hranice, je-li příspěvek poskytnut jako další příspěvek v rámci stejné směny, pokud její délka v úhrnu s přestávkou v práci povinně poskytovanou zaměstnavatelem podle jiného právního předpisu je delší než 11 hodin.

V případě zaměstnance vykonávajícího činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, jejíž výkon není rozvržen na směny podle jiného právního předpisu, je příjem ve formě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem od daně osvobozen, pokud během kalendářního dne zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během tohoto dne nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle jiného právního předpisu ani na stravné v rámci cestovních náhrad na základě smlouvy, a to v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, a v úhrnu do výše 70 % této hranice, je-li příspěvek poskytnut jako další příspěvek v rámci stejného kalendářního dne, pokud během tohoto dne zaměstnanec vykonával práci alespoň 11 hodin.

Příspěvkem na stravování se pro účely daní z příjmů rozumí

1)  stravování poskytované jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti zaměstnance nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele a

2)  peněžitý příspěvek na stravování.

Zákon počínaje r. 2024 sjednotil postup pro osvobození příspěvků na stravování. Na straně zaměstnance se osvobození všech příspěvků na stravování poskytovaných zaměstnavatelem omezuje 70 % hranicí stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.

Výše 70 % hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin činí od r. 2025 na základě vyhlášky č. 475/2024 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad 177 x 0,7 = 123,90 Kč.

Vzhledem k tomu, že za zaměstnance je pro účely daní z příjmů podle § 6 odst. 2 zákona považován poplatník s příjmy ze závislé činnosti, tj. nejen zaměstnanec v pracovněprávním, služebním či obdobném poměru, ale také osoba s příjmy například v podobě funkčních požitků nebo odměny likvidátora či člena orgánu právnické osoby, nad rámec dosavadní právní úpravy zákon stanoví daňový režim osvobození příjmu zaměstnance v podobě příspěvku na stravování i pro takové zaměstnance, kteří sice vykonávají činnost, z níž plynou příjmy ze závislé činnosti, nicméně výkon této činnost není rozvržen na směny podle jiného právního předpisu. Tímto jiným právním předpisem může být například zákoník práce, viz jeho § 78 odst. 1 písm. c), nebo zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, viz jeho § 53 odst. 1.

V případě zaměstnance vykonávajícího činnost, z níž plyne příjem ze závislé činnosti, ale která není rozvržena na směny podle jiného právního předpisu, bude moci být příjem v podobě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem osvobozen za podobných podmínek jako příspěvek poskytovaný zaměstnanci, jehož pracovní doba je rozvržena na směny, a to se zřetelem k odlišnostem, které z těchto dvou situací vyplývají. Podmínkou pro osvobození příjmu v podobě příspěvku na stravování poskytnutého tomuto zaměstnanci je rovněž výkon práce po dobu alespoň 3 hodin, nikoliv však v rámci jedné směny, nýbrž v rámci jednoho dne, přičemž maximální úhrnná výše, do níž může být tento příspěvek osvobozen (tj. 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin), je totožná. I v tomto případě platí, že příspěvek na stravování nebude osvobozen, pokud zaměstnanci v průběhu kalendářního dne vznikl nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle zvláštního právního předpisu nebo na stravné jakožto cestovní náhradu na základě smluvního ujednání se zaměstnavatelem. Další příspěvek na stravování poskytnutý tomuto zaměstnanci v rámci nikoliv jedné směny, ale jednoho kalendářního dne, bude moci být osvobozen za podmínky, že zaměstnanec během tohoto kalendářního dne vykonával práci alespoň po dobu 11 hodin. Maximální výše, do níž může být tento další příspěvek na stravování osvobozen, je rovněž totožná.

U příjmu zaměstnance ve formě příspěvku na stravování ve vlastním stravovacím zařízení podle § 6 odst. 9 písm. b) zákona se jedná o příspěvek, kterým se rozumí příspěvek zaměstnavatele na hodnotu jídla poskytovaného zaměstnanci. Podmínky by měly být upraveny např. v kolektivní smlouvě. V situaci, kdy zaměstnanec uhradí zaměstnavateli část hodnoty jídla, se tato úplata odečte od hodnoty poskytnutého jídla, a pokud zbývající částka hodnoty jídla, která je tudíž příspěvkem zaměstnavatele, přesáhne stanovený limit 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, rozdíl bude zdanitelným příjmem zaměstnance podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona. V situaci, kdy za poskytnuté jídlo zaměstnanec nehradí zaměstnavateli žádnou částku a výše hodnoty jídla přesáhne stanovený limit 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, rozdíl mezi částkou hodnoty jídla a touto hranicí bude zdanitelným příjmem zaměstnance podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona.

Na straně zaměstnavatele jsou příspěvky na stravování poskytnuté počínaje r. 2024 daňovým výdajem v souladu s § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona, tj. jako práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy.

     nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnanci

Podle § 6 odst. 9 písmeno d) ZDP jsou od daně osvobozena nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě

1)  pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení nebo pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis; tato plnění jsou osvobozena v úhrnu do výše průměrné mzdy za zdaňovací období,

2)  použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení, poskytnutí rekreace nebo zájezdu, použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele nebo tělovýchovných a sportovních zařízení nebo poskytnutí příspěvku na kulturní nebo sportovní akce nebo příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy; tato plnění jsou osvobozena v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období.

Zákon č. 470/2024 Sb., zrušil celkový limit pro osvobození příslušných nepeněžních plnění v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období. Od r. 2025 bude mít pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení nebo pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis limit v úhrnu do výše průměrné mzdy za zdaňovací období.

Limit pro osvobození příslušných nepeněžních plnění v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období se týká všech další vyjmenovaných nepeněžních plnění.

Průměrnou mzdu pro rok 2025 stanoví nařízení č. 282/2024 Sb., a činí 46 557 Kč. Roční limit pro osvobození nepeněžních plnění uvedených v § 6 odst. 9 písm. d) bod 1 zákona za r. 2025 tak bude činit 46 557 Kč. Roční limit pro osvobození nepeněžních plnění uvedených v § 6 odst. 9 písm. d) bod 2 zákona za rok 2025 bude činit 23 278,50 Kč.

Převýší-li příjmy zaměstnance podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona stanovený limit a budou tak podléhat zdanění jako běžný příjem ze závislé činnosti, budou v poměrné části související náklady zaměstnavatele na jejich poskytnutí daňově uznatelné podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona, pokud budou souviset s právy zaměstnanců vyplývajícími z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo z jiné smlouvy. Tato vazba se však vztahuje pouze na nepeněžitá plnění ve formě uvedené v § 25 odst. odst. 1 písm. h) zákona.

Výdaje zaměstnavatele na provoz vlastního zařízení péče o děti předškolního věku budou daňově uznatelným výdajem na základě § 24 odst. 2 písm. zs) zákona, i když na straně zaměstnance nepeněžní příjem v podobě použití zařízení péče o děti předškolního věku bude pro účely osvobození podléhat nově stanovenému úhrnnému limitu v § 6 odst. 9 písm. d) bod 2 zákona.

     příjmy plynoucí z účasti na sportovní nebo kulturní akci

Podle § 6 odst. 9 písm. g) zákona jsou od daně osvobozeny nepeněžní příjmy plynoucí z účasti zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka na společenské akci, včetně té s kulturním nebo sportovním prvkem, pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků, pokud vzhledem k její povaze je pořádání takové akce zaměstnavateli obvyklé a její forma a rozsah jsou přiměřené.

Doplněním § 6 odst. 9 písm. g) zákonem č. 163/2024 Sb., se potvrzuje, že od daně z příjmů jsou osvobozeny nepeněžní příjmy z účasti zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka na veškerých společenských akcích pořádaných zaměstnavatelem, a to včetně těch s kulturním nebo sportovním prvkem (např. vánoční večírek, oslava výročí firmy, sportovní den apod.), pokud vzhledem k její povaze je pořádání takové akce zaměstnavateli obvyklé a její forma a rozsah jsou přiměřené. Kritérium frekvence nesplňuje akce pořádaná pravidelně (např. večírky na týdenní bázi) a kritérium přiměřenosti např. uspořádání vánočního večírku v exotické destinaci.

Na straně zaměstnavatele podle § 25 odst. 1 písm. h) bod 1 zákona nejsou daňovým výdajem nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnanci, pokud je toto plnění u zaměstnance osvobozeno od daně, a to ve formě příspěvku na kulturní pořady, zájezdy, sportovní akce, společenské akce, včetně těch s kulturním nebo sportovním prvkem, a tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy.

     příspěvek na daňově podporované produkty spoření na stáří nebo na pojištění dlouhodobé péče

Podle § 6 odst. 9 písmeno m) zákona je na straně zaměstnanců od daně osvobozen příjem v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na daňově podporované produkty spoření na stáří jeho zaměstnance nebo daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož pojistníkem je jeho zaměstnanec, do úhrnné výše 50 000 Kč ročně.

Změna ustanovení počínaje r. 2024 navazuje na podpory spoření poplatníků na stáří nebo pojištění dlouhodobé péče stanovené v § 15a, 15b a § 15c zákona. Tato ustanovení vymezují produkty spoření na stáří a dlouhodobé péče, které jsou daňově podporované, a to včetně podmínek, které tyto produkty musí splňovat, aby bylo možné na ně daňové výhody využít.

     naturální plnění prezidentovi

Podle § 6 odst. 9 písm. n) zákona je od daně osvobozeno naturální plnění poskytované podle zvláštních právních předpisů představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům a bývalému prezidentu republiky podle zákona upravujícího zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce.

V souvislosti s přeřazením platu a renty prezidenta republiky počínaje r. 2024 z ostatních příjmů mezi funkční požitky, zákon rozšířil § 6 odst. 9 písm. n) zákona o úpravu týkající se naturálních plnění poskytovaných i bývalému prezidentovi republiky. Současně je toto osvobození v § 4 zákona pro nadbytečnost zrušeno.

     majetkový prospěch

Podle § 6 odst. 9 písm. r) zákona je od daně osvobozen příjem od téhož zaměstnavatele plynoucí zaměstnanci v podobě majetkového prospěchu při bezúročné zápůjčce až do úhrnné výše jistin 300 000 Kč z těchto zápůjček.

Majetkový prospěch z bezúročných zápůjček přesahujících výši jistin 300 000 Kč vypočtený za jednotlivé kalendářní měsíce se oceňuje podle odstavce 3 a zahrnuje do základu daně alespoň jednou za zdaňovací období, a to nejpozději při zúčtování mzdy za měsíc prosinec.

U zaměstnance se příjem v podobě majetkového prospěchu z bezúročných zápůjček zdaňuje až do okamžiku, kdy úhrnná výše jistiny, tj. zůstatek nesplacené zápůjčky, klesne pod stanovený limit 300 000 Kč. Z důvodu snížení administrativy se oceňování a zdanění tohoto majetkového prospěchu provede alespoň jednou ročně, nejpozději při zúčtování mzdy za prosinec daného roku. Při výpočtu příjmu v podobě majetkového prospěchu se přihlédne ke splátkám zaměstnance, o které se v průběhu roku úhrnná výše nadlimitní jistiny postupně snižuje. Zjistí se, ve kterých kalendářních měsících byl stanovený limit překročen, a za tato období (příslušné kalendářní měsíce) se spočítá úrokové peněžní zvýhodnění a nejpozději při výpočtu mzdy za měsíc prosinec se tento příjem zahrne do úhrnu příjmů ze závislé činnosti zaměstnance. Jde o speciální ustanovení k § 3 odst. 3 písm. b) zákona, podle kterého se příjem z majetkového prospěchu, jehož obsahem je trvající plnění po dobu neurčitou nebo po dobu delší než 5 let, oceňuje jednorázově při poskytnutí tohoto prospěchu. Příjem plynoucí zaměstnanci z bezúročné zápůjčky se určí jako výše obvyklého úroku, tedy úroku, který je v dané době obvykle používán peněžními ústavy v daném místě při poskytování obdobných produktů veřejnosti. Průběžné oceňování příjmu, tedy určování obvyklého úroku, se doplňuje z důvodu možných změn ve výši obvyklého úroku, které je třeba promítnout do oceňování majetkového prospěchu zaměstnance.

     zvláštní odměna za výkon funkce volební komise

Podle § 6 odst. 9 písm. s) zákona je od daně osvobozena zvláštní odměna za výkon funkce člena okrskové volební komise a člena zvláštní okrskové volební komise.

Počínaje r. 2023 se od daně z příjmů osvobozuje zvláštní odměna za výkon funkce člena okrskové volební komise a člena zvláštní okrskové volební komise. Nárok na tuto odměnu členů volebních komisí je upraven následujícími zákony:

•    zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů,

•    zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,

•    zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,

•    zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,

•    zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky).

Okrsková volební komise a zvláštní okrsková volební komise jsou na základě výše uvedené právní úpravy volebními orgány, jejichž činnost je považována za výkon státní správy, přičemž okrsková volební komise je volebním orgánem ve všech volbách (volba prezidenta ČR, volby do PSP ČR a do Senátu ČR, do zastupitelstev krajů a do zastupitelstev obcí a do Evropského parlamentu) a zvláštní okrsková komise je volebním orgánem ve volbě prezidenta ČR a ve volbách do PSP ČR. Výkon funkce člena okrskové volební komise je jiným úkonem v obecném zájmu, za který těmto členům náleží odměna. Tato odměna je funkčním požitkem podle § 6 odst. 10 písm. b) ZDP, a tudíž příjmem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona.

     příspěvek na stravování poskytovaný zaměstnavatelem bývalému zaměstnanci ve starobním nebo invalidním důchodu

Podle § 6 odst. 9 písm. t) zákona je od daně osvobozen příjem zaměstnance ve formě stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění určené k přímé spotřebě na pracovišti zaměstnavatele nebo k přímé spotřebě v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele poskytnutého zaměstnavatelem, u kterého tento zaměstnanec do svého odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně vykonával činnost, ze které plynul příjem ze závislé činnosti, a to v úhrnu za kalendářní den do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, snížené o výši příjmu poskytnutého tímto zaměstnavatelem osvobozeného podle písmene b).

Podle právní úpravy § 6 odst. 9 písm. b) zákona platné do konce r. 2023 nebyl od daně z příjmů osvobozen příspěvek na stravování poskytovaný zaměstnavatelem bývalému zaměstnanci ve starobním nebo invalidním důchodu, neboť tito bývalí zaměstnanci podmínku výkonu práce alespoň 3 hodiny v rámci jedné směny nebo jednoho kalendářního dne bez vzniku nároku na cestovní náhrady pro daňové osvobození příspěvku na stravování nesplňují. V případě těchto bývalých zaměstnanců tedy docházelo ke zdaňování příspěvku na stravování poskytovaného bývalým zaměstnavatelem, neboť jde o příjem podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona.

Tento stav vyvolával nadměrnou administrativní zátěž na straně zaměstnavatelů z titulu zdanění předmětného příjmu, protože u všech bývalých zaměstnanců, kterým umožňují stravování v závodních jídelnách za zvýhodněnou cenu, musel zaměstnavatel splnit povinnosti plátce daně, tj. odvést a srazit daň, pokud poplatník neuplatňoval např. slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a) zákona na základě prohlášení k dani, a musel je registrovat u správy sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny, popř. je musel odregistrovat v důsledku neposkytnutí příjmu v některém měsíci. Z toho důvodu zákon osvobozuje od daně příjem těchto zaměstnanců ve formě nepeněžního plnění určeného k přímé spotřebě na pracovišti zaměstnavatele nebo k přímé spotřebě v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele, do stanoveného limitu.

Osvobození se vztahuje pouze na příjem zaměstnance (bývalý zaměstnanec je pro účely daně z příjmů považován za zaměstnance v souladu s § 6 odst. 2 zákona), s tím, že od daně z příjmů je osvobozen pouze příjem v podobě stravy určené k přímé spotřebě, kterou zaměstnavatel poskytuje bývalému zaměstnanci přímo ve vlastním stravovacím zařízení nebo jiném místě na pracovišti zaměstnavatele, nebo v zařízení provozovaném jiným subjektem než zaměstnavatelem.

Cíl úpravy je naplněn i tehdy, pokud je strava určená k přímé spotřebě bývalému zaměstnanci vydána na pracovišti zaměstnavatele, nebo v zařízení provozovaném jiným subjektem než zaměstnavatelem, ale k její konzumaci dojde na jiném místě (např. bývalý zaměstnanec si vydanou stravu odnese domů, kde ji také spotřebuje).

Od daně z příjmů nadále není osvobozen peněžitý příspěvek na stravování podle § 6 odst. 9 písm. b) zákona, ani příspěvek na stravování poskytovaný bývalému zaměstnanci například ve formě víceúčelové stravenky či jiného obdobného prostředku, který umožní jejich využití i k jiným účelům (typicky nákup zboží v obchodech a čerpání volnočasových zaměstnaneckých benefitů) než jen k přímému odběru stravy, neboť v těchto případech se nejedná o nepeněžní plnění určené k přímé spotřebě.

Na straně zaměstnavatele je výdaj vynaložený na příjem bývalého zaměstnance podle § 6 odst. 9 písm. t) zákona daňovým výdajem, jsou-li splněny podmínky dané § 24 odst. 2 písm. j) bodu 4 zákona.

Přechodné ustanovení zákona č. 163/ 2024 Sb. stanoví, že uvedený postup se uplatní již na předmětné příjmy poskytnuté ode dne nabytí účinnosti tohoto ustanovení, které nastane již od prvního kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení tohoto zákona, tj. od 1. 7. 2024 s tím, že ho lze použít na předmětné příjmy poskytnuté od počátku zdaňovacího období roku 2024.

Funkční požitky

Podle § 6 odst. 10 písm. a) zákona funkčními požitky jsou funkční platy a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce, jejichž výše se stanoví podle zákona upravujícího platy a další náležitosti spojené s výkonem funkce představitelů státní moci, některých státních orgánů a soudců a zákona upravujícího zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce.

V návaznosti na zrušení ustavení § 10 odst. 9 zákona je počínaje r. 2024 zrušena v § 6 odst. 10 písm. a) zákona výjimka, podle níž plat stávajícího prezidenta republiky a náhrady spojené s výkonem jeho funkce nejsou funkčními požitky. Plat prezidenta republiky, jakož i náhrady (naturální i víceúčelové paušální náhrady) poskytované podle zákona č. 236/1995 Sb., a renta bývalého prezidenta republiky a víceúčelová paušální náhrada poskytované na základě zákona č. 48/2004 Sb., jsou od r. 2024 funkčními požitky ve smyslu § 6 odst. 10 písm. a) zákona.

Zatímco výše naturální plnění jsou od daně z příjmů osvobozená podle § 6 odst. 9 písm. n) zákona, zvláštní víceúčelová paušální náhrada osvobozena od daně z příjmů není.

Dílčí základ daně ze závislé činnosti

Podle § 6 odst. 12 základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy ze závislé činnosti. Počínaje r. 2021 byla zrušena superhrubá mzda. Dílčí základ daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti jsou pouze příjmy ze závislé činnosti, které se již nezvyšují o pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na veřejné zdravotní pojištění, které je povinen z těchto příjmů odvádět zaměstnavatel. Dílčí základ daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti je hrubá mzda, tj. zdanitelný příjem ze závislé činnosti, který je předmětem daně z příjmů a není od této daně osvobozený.

Ing. Eva Sedláková

ZÁKON č. 586/1992 Sb.,
o daních z příjmů

§ 6

Příjmy ze závislé činnosti

(10) Funkčními požitky jsou

a)  funkční platy a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce, jejichž výše se stanoví podle zákona upravujícího platy a další náležitosti spojené s výkonem funkce představitelů státní moci, některých státních orgánů a soudců138) a zákona upravujícího zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce,

b)  odměny za výkon funkce a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce v

1. orgánech obcí a jiných orgánech územní samosprávy,

2. státních orgánech,

3. spolcích a zájmových sdruženích,

4. odborových organizacích,

5. komorách,

6. jiných orgánech a institucích.

(11) Za funkční požitek se nepovažují příjmy znalců a tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů a rozhodců za činnost vykonávanou podle zvláštních předpisů.

(12) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy ze závislé činnosti.

(13) Jedná-li se o příjem plynoucí ze zdrojů v zahraničí, základem daně poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, je příjem ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž nemá Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, snížený o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí. Je-li činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, vykonávaná ve státě, s nímž má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, základem daně poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, je příjem ze závislé činnosti vykonávané v tomto státě; tento příjem lze snížit o daň zaplacenou z tohoto příjmu ve státě, s nímž má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, a to pouze v rozsahu, ve kterém ji nebylo možno započíst na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f v bezprostředně předchozím zdaňovacím období. Přitom se musí jednat o nezapočtenou daň z příjmů, které se zahrnují do základu daně. Příjem ze závislé činnosti plynoucí ...