Otcovská – prodloužení

Čerství otcové mají nově nárok na více placeného volna (na dvoutýdenní otcovskou). Neprodlužuje se však „otcovská dovolená“, protože nic takového neexistuje, ale z jednoho na dva týdny se prodlužuje doba, po kdy mají muži nárok na nemocenskou dávku otcovské poporodní péče. Kdo může nových výhod využít? Platí i pro rodiče dětí narozených ještě v roku 2021?

Leckde, a to i v odborných publikacích, se můžete dočíst o otcovské dovolené. Vypadá to, jako by snad vedle mateřské dovolené a rodičovské dovolené existovala další podobná překážka v práci zaměstnance (muže) pečujícího o dítě, kterého je pak zaměstnavatel v práci povinen omluvit. Jenže v zákoníku práce o otcovské dovolené nic není. Vše je jen projevem zjednodušení, které nemá oporu v právní úpravě.

Po narození dítěte matka na mateřské dovolené a otec na rodičovské dovolené

Čerství otcové, pokud chtějí trávit první dny života plně, intenzivně, se svým nově narozeným dítětem a pomáhat jeho matce po porodu, si mohou v práci vzít rodičovskou dovolenou. Jejich žádosti je zaměstnavatel povinen vyhovět.

Muži, zaměstnanci, otcové si mohou vzít kdykoliv od narození dítěte až do doby, kdy dítě dosáhne věku tří let, rodičovskou dovolenou, a to v rozsahu o jaký požádají. Muž zaměstnanec tak může čerpat rodičovskou dovolenou až po dobu 3 let.

Zaměstnankyně matka může být na rodičovské dovolené rovněž až do 3 let věku dítěte, může si ji vzít kdykoliv po skončení mateřské dovolené. Obvykle však u ženy rodičovská dovolená bezprostředně navazuje na mateřskou dovolenou. Nebo skoro bezprostředně: Někdy se totiž hodí požádat zaměstnavatele o čerpání běžné dovolené ihned po skončení mateřské dovolené, tedy vklínit tuto dovolenou právě mezi dobu čerpání mateřské a rodičovské dovolené. Takové žádosti zaměstnankyně (resp. zaměstnance, pokud žádá o čerpání dovolené, tak aby navazovala na jeho rodičovskou dovolenou čerpanou (do té doby) v rozsahu čerpání mateřské dovolené zaměstnankyně) musí zaměstnavatel vyhovět, jak vyplývá z § 217 odst. 5 ZP.

Nemocenské dávky z důvodu péče o novorozence může čerpat žena – matka a muž – otec současně

Po dobu čerpání rodičovské dovolené může jeden z rodičů pobírat dávku státní sociální podpory – rodičovský příspěvek, ale to nastává, až když matce skončí nárok na peněžitou pomoc v mateřství, na kterou má nárok v souvislosti s těhotenstvím a mateřstvím. Nás však zajímají nároky vyplývající z nemocenského pojištění, a to v době těsně po narození dítěte, povětšinou v šestinedělí matky. Konkrétně pak sociální dávka otcovské poporodní péče – zkráceně otcovská, která byla zavedena v r. 2018. Pobírání otcovské mužem – otcem dítěte na straně jedné se nijak nevylučuje s pobíráním peněžité pomoci v mateřství ženou – matkou dítěte. Oba rodiče mohou pobírat sociální (nemocenskou) dávku, která jim náleží, současně. Výše jedné dávky neovlivňuje výši druhé dávky.

Na otcovskou má nárok ten, kdo je nemocensky pojištěn, jestliže pečuje o dítě, jehož je otcem (rozhoduje zápis v matrice, upozorňujeme ty, kteří mají volnější vztahy a vyznávají třeba tzv. „polyamorii“) a začne dávku čerpat v období 6 týdnů od narození dítěte. (Na otcovskou má však ve zvláštním případě nárok i pojištěnec, který pečuje o dítě, které převzal do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud dítě ke dni převzetí do této péče nedosáhlo 7 let věku, a to ode dne převzetí dítěte do péče.)

Dávka pro zaměstnance i pro živnostníky

Sociální dávku otcovskou může pobírat vedle zaměstnance i nemocensky pojištěná osoba samostatně výdělečně činná. Samozřejmou podmínkou pro vznik nároku na otcovskou je účast na nemocenském pojištění čili trvání pojištěného zaměstnání (a to zejména pracovního poměru či dohody o pracovní činnosti nejméně s měsíčním příjmem 3 500 Kč nebo dohody o provedení práce s minimálním měsíčním příjmem 10 001 Kč) v době začátku čerpání otcovské; u OSVČ pak účast na pojištění alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházející dni nástupu na otcovskou.

Zaměstnanec požádá o rodičovskou dovolenou a současně musí zaměstnavateli prokázat překážku v práci. (Samotná „Žádost o dávku otcovské poporodní péče“, kterou zasílá zaměstnanec České správě sociálního zabezpečení prostřednictvím zaměstnavatele, není zároveň žádostí o poskytnutí pracovního volna a prokázáním určité překážky v práci na straně zaměstnance. Rodičovská dovolená je věcí zákoníku práce, kdežto otcovská věcí nemocenského pojištění.) V případě péče o více dětí současně se otcovská vyplácí pouze jednou. (Není tedy žádné zvýhodnění za dvojčata, trojčata atp., ani v situaci, když má tatínek jedno dítko třeba s manželkou a druhé s milenkou...)

Je-li nemocné dítě hospitalizováno, lze otcovskou pobírat i později, než jen v šestinedělí matky

Nemocenská dávka se poskytuje dosud po dobu 7 kalendářních dnů. Délka této podpůrčí doby se od 1. ledna 2022 zdvojnásobuje na 14 dnů. Nově se také prodlužuje pro specifické případy oddobí 6 týdnů, do kdy je třeba začít čerpat sociální dávku. (Říká se nesprávně i nastoupit otcovskou dovolenou, tedy správně nastoupit rodičovskou dovolenou, pokud už ji zaměstnanec nečerpá, a požádat o dávku.) Období 6 týdnů se prodlužuje o kalendářní dny, po které bylo dítě hospitalizováno ze zdravotních důvodů na straně dítěte nebo matky dítěte a které spadají do období 6 týdnů ode dne narození dítěte. (Za den hospitalizace se přitom počítá též den přijetí dítěte do zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče a den propuštění z takového zařízení.) Je-li dítě dlouhodobě hospitalizováno, lze začít čerpání nemocenské dávky otcovské poporodní péče nejpozději do 1 roku od jeho narození.

I otec dítěte, které bylo ze zdravotních důvodů na straně dítěte nebo jeho matky hospitalizováno v průběhu 6 týdnů ode dne porodu, tak bude moci již v této době čerpat otcovskou. Je na rozhodnutí pojitěnce – otce dítěte, zda začne čerpat otcovskou již v době hospitalizace dítěte, protože preferuje možnost navázat s dítětem co nejintenzivnější kontakt v raném období jeho života (i když v tu dobu je pro zdravý vývoj dítěte klíčová matka a nezadatelná úloha otce nastupuje později, jak si to příroda přála), nebo zda upřednostní čerpání otcovské až po propuštění dítěte z hospitalizace, když bude preferovat možnost navázat kontakt s dítětem v domácím prostředí a současně pomůže matce dítěte v novém uspořádání chodu domácnosti po návrahu z hospitalizace. Toto logické a správné vysvětlení zákonných změn podává důvodová zpráva k návrhu zákona.

Dodává se, že úvaha otce dítěte o tom, kterou z obou možností zvolí, bude jistě ovlivněna řadou faktorů (zdravotní stav dítěte či matky dítěte, předpokládaná délka hospitalizace, rodinná situace apod.), a proto nelze jednoznačně rozhodnout, která z obou možností je v konkrétním případě výhodnější. Bude záležet na situaci konkrétního pojištěnce – otce a jeho rodiny. Nicméně asi je vhodné dodat, že nic kromě případných nepříznivých ekonomických poměrů nebrání otci, aby využil obou možností péče o své dítě a pomoci jeho matce, tedy aby čerpal rodičovskou dovolenou již v době jeho hospitalizace (a nejspíš, aby již v té době pobíral i nemocenskou dávku – otcovskou) a posléze znovu čerpal rodičovskou dovolenou po skončení hospitalizace (avšak již bez nároku na nemocenskou dávku – otcovskou), jestliže to dovolují jeho majetkové, příjmové poměry. Je-li tedy schopen vyřešit si výpadek příjmu.

Způsob, jakým bude zajištěna možnost nástupu na otcovskou (možnost čerpání otcovské) po uplynutí 6 týdnů ode dne porodu v případě hospitalizace dítěte v tomto období, se liší v závislosti na tom, zda hospitalizace dítěte trvala ke dni skončení období 6 týdnů ode dne porodu, či nikoli.

Pokud k tomuto datu hospitalizace dítěte netrvala, období 6 týdnů ode dne porodu se pro účely nástupu na otcovskou prodlouží o počet dnů odpovídající počtu dnů hospitalizace dítěte v období 6 týdnů ode dne porodu.

Pokud k tomuto datu hospitalizace dítěte trvala, zjistí se počet kalendářních dnů, po které bylo dítě v období 6 týdnů ode dne porodu hospitalizováno, a po stejný počet kalendářních dnů pak může pojištěnec nastoupit na otcovskou po propuštění dítěte z hospitalizace. Nejpozději je však třeba začít čerpat otcovskou do 1 roku věku dítěte. (Viz. § 38b odst. 2 zákona o nemocenském pojištění).

Příklad 1

Dítě se narodí dne 2. 1. 2022, 6 týdnů tedy uplyne 12. 2. 2022. Dítě bude hospitalizováno od 1. 2. do 8. 2. 2022.

Otec může nastoupit na otcovskou nejpozději 20. 2. 2022.

Výhody platí i zpětně

Na prodlouženou podpůrčí dobu otcovské (2 týdny) mohou mít nárok i ti pojištěnci, kterým se dítě narodí či narodilo již koncem roku 2021. Podmínkou je, aby se dítě narodilo nejpozději 6 týdnů před 1. lednem 2022. Radovat se ovšem nemohou otcové, kterým se narodilo dítě už 20. listopadu 2021 (tedy přesně onech 6 týdnů resp. 42 dnů před 1. 1. 2022). Současně totiž musí být splněna podmínka, že k 1. 1. 2022 ještě neuplynulo období 6 týdnů od narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče. – Pokud se tedy dítě narodí v období od 21. 11. 2021 do 31. 12. 2021 a pojištěnec otec vyčerpal 1 týden otcovské v tomto období, náleží mu ještě jeden týden v roce 2022. Nástup na tento druhý týden musí zaměstnanec určit (stihnout) ještě v období 6 týdnů od narození dítěte. (V krajním případě, pokud se dítě narodilo 21. 11. 2021, tedy ještě 1. 1. 2022.)

Příklad 2

Dítě se narodilo 22. listopadu 2021. Matka se vrátila s dítětem z porodnice 25. listopadu 2021 a tento den začal otec dítěte čerpat rodičovskou dovolenou a pobírat otcovskou.

Na otcovskou měl nárok až do 1. prosince 2021. Šestinedělí resp. období 6 týdnů skončí 2. ledna 2022, takže neuplynulo k 1. lednu 2022, a tak může otec využít dobrodiní přechodných ustanovení zákona (čl. II bod 1 novely – zákona č. 330/2021 Sb.) a znovu nastoupit rodičovskou dovolenou a čerpat ještě další – druhý týden otcovské, pokud s tím začne do 2. ledna 2022.

Příklad 3

Dítě se narodilo 7. prosince 2021, 6 týdnů uplyne 17. 1. 2022. Otec nastoupil na otcovskou v době od 20. prosince do 26. prosince 2021.

Otec může díky nové právní úpravě nastoupit na 2. týden otcovské (čerpat znovu otcovskou) ještě v roce 2022, a to nejpozději ode dne 17. 1. 2022.

Výše otcovské se počítá jako výše mateřské

Výše otcovské činí stejně jako je tomu u peněžité pomoci v mateřství, a to za kalendářní den 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu, tedy 70 % přepočteného průměrného výdělku připadajícího na 1 kalendářní den. Přitom se zohledňují výdělkové poměry za posledních 12 měsíců předcházejících měsíci, kdy pojištěnec začal dávku čerpat. Pokud zaměstnanec odpracoval méně než 12 měsíců, počítá se jako s rozhodným obdobím, za které se zjišťuje jeho příjem, jen s těmi měsíci, které byly odpracovány před měsícem, v němž má dávku čerpat. Takto se zjistí denní vyměřovací základ čili hrubý příjem připadající na 1 kalendářní den, z něhož se odvozuje výše otcovské. Pokud však zaměstnanec začne čerpat otcovskou ještě v měsíci, v němž nastoupil do (nové) práce, počítá se s pravděpodobným výdělkem. Ten se podle zákona o nemocenském pojištění použije tak, že se za denní vyměřovací základ považuje jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v daném kalendářním měsíci. Zjištěný denní příjem se ale nezohledňuje při výpočtu výše dávky celý, nýbrž se redukuje. (Čím vyšší výdělkové pásmo, tím méně se z něj počítá.)

Výdělek se tak zmenšuje prostřednictvím tzv. redukčních hranic.

Redukce denního vyměřovacího základu se provede tak, že se započte

•    do 1. redukční hranice 100 % denního vyměřovacího základu,

•    z části denního vyměřovacího základu mezi 1. a 2. redukční hranicí se započte 60 %,

•    z části mezi 2. a 3. redukční hranicí se započte 30 %,

k části nad 3. redukční hranici se nepřihlédne.

Z příjmu zaměstnance se tak pro výpočet dávky bude zohledňovat více.

Z takto zredukovaného denního vyměřovacího základu (průměrného denního příjmu) se pak výše dávky určí sazbou 70 %. V praxi se tak otcovská vyplatí spíše lidem s nižšími a průměrnými příjmy. Nicméně otcovská je vyšší, než nemocenské za srovnatelnou dobu (tedy za prvních 14 dnů, kdy zaměstnanec pobírá nemocenské, tj. od 15. do 29. kalendářního dne pracovní neschopnosti).

Richad W. Fetter

ZÁKON č. 187/2006 Sb.,
o nemocenském pojištění

Citace na str. 59

§ 38b

(1) Podpůrčí doba u otcovské činí 2 týdny.

(2) Podpůrčí doba u otcovské začíná nástupem na otcovskou. Nástup na otcovskou nastává dnem, který pojištěnec určí v období podle § 38a odst. 3. Jestliže hospitalizace dítěte vznikla nebo trvá v den dosažení šestého týdne ode dne narození dítěte, nástup na otcovskou nastává též dnem, který pojištěnec určí v období počínajícím propuštěním dítěte z hospitalizace; délka tohoto období odpovídá počtu dnů hospitalizace, které připadly do období 6 týdnů ode dne narození dítěte. Nastoupit na otcovskou podle věty druhé lze nejdéle do jednoho roku věku dítěte.

(3) Jestliže je dítě umístěno v zařízení poskytujícím nepřetržitou péči o děti z jiných než zdravotních důvodů na straně dítěte nebo matky, podpůrčí doba u otcovské končí dnem umístění dítěte do takového zařízení. Obdobně se postupuje v případě, pokud rodiče o dítě přestali pečovat a dítě bylo z tohoto důvodu svěřeno do péče nahrazující péči rodičů.

(4) Podpůrčí doba u otcovské se nepřerušuje. Otcovská náleží po celou podpůrčí dobu i v případě úmrtí dítěte před uplynutím podpůrčí doby.

(5) Jestliže v průběhu podpůrčí doby, po kterou se pojištěnci vyplácí otcovská, vznikne nárok na další otcovskou z téhož pojištění, nevyplácí se další otcovská po dobu, po kterou trvá nárok na předchozí otcovskou; podpůrčí doba u této další otcovské se však stanoví ode dne nástupu na otcovskou. Otcovská se dále nevyplácí za dny pracovního klidu, pokud pojištěnci nevznikl nárok na výplatu otcovské alespoň za 1 kalendářní den, který měl být pro něho pracovním dnem.

§ 38c

Výše otcovské za kalendářní den činí 70 % denního vyměřovacího základu.

§ 38d

Za rozhodnutí příslušného orgánu o převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů se považují rozhodnutí podle § 38 písm. a) až e) a g) až i) a rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče.