Oznamovací povinnost poplatníka
o osvobozených příjmech

Zákon o daních z příjmů stanoví v § 38v ZDP povinnost oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob. Nesplnění této povinnosti je sankcionováno podle znění §38w ZDP. Ukážeme si na příkladech plnění této oznamovací povinnosti a rovněž se budeme zabývat možností prominutí této sankce správcem daně. K jakým změnám došlo v rámci plnění oznamovací povinnosti související s osvobozením příjmu z prodeje nemovitých věcí, které je podmíněné vynaložením získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby?

Na jaké příjmy se vztahuje oznamovací povinnost?

Oznamovací povinnost byla zavedena zákonem č. 267/2014 Sb. a vztahuje se na všechny příjmy přijaté od l. ledna 2015, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob, tj. jak na příjmy osvobozené podle ustanovení § 4 a § 4a, tak na příjmy osvobozené podle ustanovení §6 a § 10 ZDP. Oznamovací povinnost poplatníka se však nevztahuje na jakoukoliv výši osvobozených příjmů. Zákon o daních z příjmů v § 38v odst. 1 stanoví, že pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob obdrží příjem, který je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen a je vyšší než 5 000 000 Kč, je povinen oznámit správci daně tuto skutečnost do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém tento příjem obdržel. Tato oznamovací povinnost platí i pro poplatníky, kteří nemají povinnost podat za zdaňovací období daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ale obdrží příjem, který je od daně z příjmů osvobozen a je vyšší než 5 miliónů Kč.

Důležitou skutečností je, že limit 5 000 000 Kč se u poplatníka posuzuje vždy za jednotlivý příjem samostatně. V případě dědictví je limitu 5 miliónů Kč pro oznamovací povinnost podroben jednotlivý osvobozený příjem z dědictví, nikoliv výsledná výše, o kterou se zvýšilo jmění dědice (tj. bezúplatné příjmy získané z dědictví po zohlednění dluhů zůstavitele).

NEJČASTĚJŠÍ PŘÍPADY OZAMOVACÍ POVINNOSTI OSVOBOZENÝCH PŘÍJMŮ - K nejčastějším případům oznamovací povinnosti přijatých osvobozených příjmů poplatníkem daně z příjmů fyzických osob patří bezúplatné příjmy vyplývající ze znění § 4a ZDP. Jedná se o příjmy:

•    z nabytí dědictví nebo odkazu dle § 4a písm. a) ZDP

•    příjmy obmyšleného z majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn pořízením pro případ smrti nebo zvýšil majetek svěřenského fondu pořízením pro případ smrti dle §4a písm. b) ZDP

•    příjmy v podobě majetkového prospěchu dle § 4a písm. m) ZDP vydlužitele při bezúročné zápůjčce, vypůjčitele při výpůjčce nebo výprosníka při výprose, pokud tyto příjmy nejsou příjmy ze závislé činnosti, a pokud

1.  se jedná o příjmy od příbuzného v linii přímé, linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítěte manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů,

2.  se jedná o příjmy od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou,

3.  se jedná o příjmy obmyšleného z jeho majetku, který do svěřenského fondu vyčlenil    nebo kterým zvýšil majetek tohoto fondu, nebo z majetku, který byl do svěřenského    fondu vyčleněn nebo který zvýšil majetek tohoto fondu osobou uvedenou v obou předchozích bodech.

V případě bezúplatných příjmů z nabytí dědictví je důležitá otázka daňového pojetí dědictví ve smyslu znění § 239a daňového řádu. Z tohoto ustanovení vyplývá, že pro účely správy daní se na právní skutečnosti hledí tak, jako by zůstavitel žil do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti. Z toho vyplývá, že pokud zůstavitel zemřel v roce 2024, ale řízení o pozůstalosti je ukončeno až v roce 2025, pak bezúplatný příjem dědici nevzniká k okamžiku úmrtí zůstavitele, ale až v okamžiku skončení řízení o pozůstalosti a rozhodnutí soudu o dědictví, tj. v roce 2025, a v tomto případě se na dědice vztahuje oznamovací povinnost ve smyslu § 38v ZDP až za rok 2025.

K dalším nejčastějším případům oznamovací povinnosti přijatých osvobozených příjmů poplatníkem daně z příjmů fyzických osob patří bezúplatné příjmy vymezené v § 10 odst. 3 písm. c) ZDP. Jedná se o příjmy:

•    od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítěte manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů;

•    od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou;

•    obmyšleného z jeho majetku, který do svěřenského fondu vyčlenil nebo kterým zvýšil majetek tohoto fondu, nebo z majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn nebo který zvýšil majetek tohoto fondu osobou uvedenou v předchozích dvou bodech.

V úvahu může přijít rovněž příjem z prodeje hmotné movité věci, který je za podmínek uvedených v § 4 odst. 1 písm. c) ZDP osvobozen od daně z příjmů.

S ohledem na vymezení příjmů osvobozených od daně z příjmů ze závislé činnosti dle § 6 odst. 9 ZDP, je zde malá pravděpodobnost, že osvobozený příjem dosáhne limitní výše 5 miliónů Kč, takže zde oznamovací povinnost nepřichází v úvahu.

Důležitou skutečností pro poplatníka je, že oznamovací povinnost se ve smyslu § 38v odst. 3 ZDP nevztahuje na příjem, o němž může údaje zjistit správce daně z rejstříků či evidencí, do kterých má přístup a které zveřejní na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Jak se uvádí ve sdělení GFŘ ze dne 21. 1. 2015 čj. 2899/15/7100-10111-010440 k oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob, správci daně mají přístupnou evidenci do katastru nemovitostí ČR. Ve sdělení se dále uvádí, že oznamovací povinnost se tedy nevztahuje na osvobozený příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku zapisované do katastru nemovitostí České republiky nebo na příjem z prodeje nemovitých věcí zapisovaných do katastru nemovitostí České republiky [ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a), b) a s) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů]. Tato skutečnost je rovněž obsažena v čl. I pokynu GFŘ D-28 k promíjení pokuty za neoznámení osvobozeného příjmu.

Pokud osvobozený příjem, který podléhá oznamovací povinnosti podle § 38v odst. 1 ZDP, plyne do společného jmění manželů, pak v tomto případě, nemusí oznamovací povinnost plnit oba manželé, ale postačí, aby oznámení vůči správci daně učinil pouze jeden z nich, a to dle rozhodnutí obou manželů.

NÁLEŽITOSTI OZNÁMENÍ SPRÁVCI DANĚ

V oznámení správci daně poplatník podle znění § 38v odst. 2 ZDP uvede výši příjmu, popis okolností nabytí příjmu a datum, kdy příjem vznikl. Oznámení je podáním ve smyslu daňového řádu a dle § 71 odst. 1 DŘ lze jej učinit písemně, a to v listinné podobě nebo elektronicky, anebo ústně do protokolu. Elektronicky lze podání učinit pouze datovou zprávou:

a)  podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu,

b)  s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky,

c)  s využitím přístupu se zaručenou identitou, nebo

d)  prostřednictvím daňové informační schránky.

Na rozdíl od daňového přiznání se však nejedná o daňové tvrzení. Neuplatní se tedy pravidlo, které předepisuje povinnou formu prostřednictvím tiskopisu či obdobného formuláře. Oznámení o osvobozených příjmech tak může poplatník strukturovat libovolným způsobem, pokud dodrží požadavek na obsahové náležitosti tohoto oznámení stanovené zákonem.

POKUTA ZA NEOZNÁMENÍ OSVOBOZENÉHO PŘÍJMU

Se zavedením oznamovací povinnosti o osvobozeném příjmu fyzické osoby souvisí i zavedení sankce za nesplnění této povinnosti. Podle znění § 38w odst. 1 ZDP vzniká poplatníkovi povinnost uhradit pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu, pokud nepodá oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob, a to ve výši:

a)  0,1 % z částky neoznámeného příjmu, pokud tuto povinnost splní, aniž by k tomu byl vyzván,

b)  10 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník tuto povinnost splní v náhradní lhůtěpoté, co byl k tomu vyzván, nebo

c)  15 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník nesplní tuto povinnost ani v náhradní lhůtě.

Z výše uvedeného znění tohoto ustanovení zákona vyplývá, že správce daně nemá prostor pro správní uvážení ohledně výše pokuty, která je určena přímo prostřednictvím procenta z částky neoznámeného příjmu. Zákon přitom rozlišuje tři různé situace, které se řadí vzestupně podle závažnosti daného pochybení. Tím má být dosaženo nejen přiměřenosti sankce pro jednotlivé případy z hlediska závažnosti provinění, ale též vytvoření motivačního prvku pro ty poplatníky, kteří budou chtít závadný stav odstranit.

První situace, vyjádřena pod písmenem a) odstavce 1 tohoto ustanovení, dopadá na případy, kdy poplatník sice nesplní povinnost oznámit osvobozený příjem včas, nicméně toto své pochybení napraví, aniž by k tomu byl správcem daně přímo donucen. Sankce ve výši 0,1 %, která na takového poplatníka dopadne, je ve srovnání s ostatními případy mírná, neboť v chování poplatníka lze spatřovat stále prvek dobrovolnosti (nikoli donucení).

Druhá situace, vyjádřena pod písmenem b) odstavce 1 tohoto ustanovení, nastane v případě, kdy poplatníka ke splnění povinnosti musel správce daně vyzvat v souladu s § 38v odst. 4 zákona. Zde je sankce vyšší než v předchozím případě (10 %), neboť poplatník je k nápravě donucen až správcem daně a lze předpokládat, že bez takového donucení by daný příjem zůstal utajen.

Třetí situace, vyjádřena pod písmenem c) odstavce 1 tohoto ustanovení, postihuje nejzávažnější typ prohřešku, k němuž dojde v případě, kdy poplatník oznámení neprovede ani na výzvu správce daně, který je tak nucen výši osvobozeného příjmu zjistit za něj. Zde nastupuje maximální výše sankce (15 %). Výše tohoto procenta odpovídá současné první sazbě daně z příjmů fyzických osob.

To ovšem neznamená, že výsledná pokuta představuje zdanění osvobozeného příjmu. Pokuta má charakter toliko příslušenství daně ve smyslu § 2 odst. 5 daňového řádu. Platí, že současně s touto pokutou se neukládá pokuta za nesplnění povinností nepeněžní povahy dle § 247a daňového řádu.

Pokuta za neoznámení osvobozeného příjmu je přitom splatná do 15 dnů od právní moci rozhodnutí o pokutě. Přitom pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu lze uložit nejpozději do uplynutí lhůty pro stanovení daně. O povinnosti platit pokutu rozhodne správce daně platebním výměrem a současně ji předepíše do evidence daní.

Prominutí pokuty za neoznámení osvobozeného příjmu

Podle znění § 38w odst. 6 ZDP může správce daně zcela nebo zčásti prominout pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu, pokud k nesplnění povinnosti oznámit osvobozený příjem došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit. Přitom k prominutí může správce daně přistoupit v souladu s § 259 odst. 1 DŘ na základě žádosti poplatníka (což bude obvyklejší), nebo z moci úřední.

Generální finanční ředitelství vedeno snahou dostatečně spolehlivě zabezpečit v maximální možné míře jednotné a objektivní rozhodování o žádostech o promíjení pokut, vydalo pokyn D-28. V pokynu se uvádí, že dle § 259 odst. 2 DŘ platí, že prominout lze příslušenství daně i v případě, že již bylo uhrazeno. Úhrada pokuty tedy není překážkou jejího případného prominutí. Žádost o prominutí pokuty podléhá správnímu poplatku ve výši 1 000 Kč [položka 1 bod 1 písm. c) sazebníku, který je přílohou zákona o správních poplatcích], pokud je žádáno o prominutí částky vyšší než trojnásobek sazby poplatku. Pokud tedy daňový subjekt žádá o prominutí částky 3 000 Kč a méně, žádost nepodléhá správnímu poplatku.

Podle čl. II.2 pokynu není prominutí pokuty za neoznámení osvobozeného příjmu možné v případě, kdy § 259c odst. 2 DŘ vylučuje možnost prominutí pokuty. Jde o případy, kdy poplatník nebo osoba, která je členem jeho statutárního orgánu, v posledních 3 letech závažným způsobem porušil daňové nebo účetní právní předpisy. Pokyn blíže vymezuje situace, kdy dochází k tomuto závažnému porušení daňových nebo účetních předpisů.

Pokyn uvádí, že pro posouzení výše prominutí pokuty existují dvě kritéria – jednak ospravedlnitelný důvod prodlení a jednak četnost porušování povinností při správě daní, a tato dvě kritéria specifikuje v čl. II.3.A a B. Např. poplatník se dopustí prodlení s podáním oznámení o osvobozeném příjmu z důvodu hospitalizace v nemocnici a v posledních třech letech mu byla 4x pravomocně uložena pokuta za opožděné tvrzení daně. V tomto případě za naplnění ospravedlnitelného důvodu mu přísluší ohodnocení 100 %, za četné porušování povinností při správě daní je nutné odečíst 50 %, takže poplatníkovi bude prominuto 50 % z celkové výše uložené pokuty.

Příklad 1

Nabytí dědictví včetně dluhu

Ukončení řízení o pozůstalosti proběhlo v říjnu 2024 a na základě něho dědic zdědil částku v hotovosti a na účtech zůstavitele ve výši 5 400 000 Kč a současně na něho přecházejí dluhy zůstavitele v celkové výši 450 000 Kč. Dědicem je manželka zůstavitele, která je již v důchodu, a kromě starobního důchodu nemá žádné další zdanitelné příjmy. U dědice se jedná o bezúplatný příjem osvobozený dle § 4a písm. a) ZDP od daně z příjmů.

Jak bude postupovat dědic vůči správci daně?

I když jmění dědice (manželky) se zvýšilo o částku 4 950 000 Kč (nabytá hotovost snížená o přecházející dluhy zůstavitele), dědic zdědil ve skutečnosti osvobozený příjem ve výši 5 400 000 Kč. Tento osvobozený příjem převyšuje hranici 5 miliónů Kč, a proto se na dědice vztahuje oznamovací povinnost dle § 38v ZDP. V termínu do 1. 4. 2025 musí dědic skutečnost o zděděném osvobozeném příjmu oznámit správci daně, i když osoba nepodává daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Příklad 2

Prodej bytové jednotky osvobozené od daně

Občan vlastnil bytovou jednotku 1+4, ve které měl bydliště spolu se svou rodinou od roku 2019. V prosinci 2024 získal občan výhodnější zaměstnání v jiné lokalitě, kam se následně v roce 2025 rodina přestěhovala. Občan proto v průběhu roku 2025 prodal bytovou jednotku za částku 5 250 000 Kč. Musí občan splnit oznamovací povinnost vůči správci daně?

Prodej bytové jednotky je dle § 4 odst. 1 písm. a) ZDP osvobozen od daně z příjmů, protože prodávající zde měl bydliště po dobu nejméně 2 roky bezprostředně před prodejem. Občan však nemusí podávat správci daně oznámení o nabytí osvobozeného příjmu z prodeje nemovité věci, protože na základě sdělení GFŘ se oznamovací povinnost nevztahuje na osvobozený příjem od daně z prodeje jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku, zapisovaný do katastru nemovitostí ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) ZDP.

Příklad 3

Nabytí dědictví ve formě spořících účtů a osobního automobilu

Ukončení řízení o pozůstalosti proběhlo v prosinci 2024 a na základě něho dědic zdědil jednak částku 4 780 000 Kč, což je součet termínových vkladů a spořících účtů v ČSOB a Komerční bance, které vlastnil zůstavitel ke dni své smrti, a dále zdědil osobní automobil oceněný pro účely dědictví částkou 380 000 Kč. U dědice se jedná o bezúplatný příjem osvobozený dle § 4a písm. a) ZDP od daně z příjmů. Musí dědic splnit oznamovací povinnost vůči správci daně?

I když dědic nabyl v rámci dědictví částku na účtech dvou bank a dále hmotný movitý majetek, přičemž cena tohoto nabytého majetku je oceněna samostatně v rámci rozhodnutí o ukončení řízení o pozůstalosti, jedná se o bezúplatný příjem nabytý v rámci jednoho dědického řízení. Jmění dědice se zvýšilo o částku 5 160 000 Kč, a proto je dědic povinen v termínu pro podání daňového přiznání za rok 2024 ve smyslu § 136 DŘ splnit oznamovací povinnost dle § 38v ZDP.

Příklad 4

Získání dvou příjmů osvobozených od daně

Občan prodal v roce 2024 staré auto – veterána z roku 1939 za částku 1 800 000 Kč, které vlastnil od roku 2018. Dále v roce 2024 získal darem na základě darovací smlouvy od svých rodičů finanční hotovost ve výši 3 500 000 Kč za účelem koupě rodinného domku. Vztahuje se na poplatníka oznamovací povinnost?

V roce 2024 získal občan dva příjmy, které jsou osvobozeny od daně z příjmů. Příjem z prodeje auta – veterána je osvobozen od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 písm. c) ZDP. Bezúplatný příjem finanční hotovosti na základě darovací smlouvy od příbuzného v linii přímé je osvobozen od daně dle § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 ZDP. I když součet obou osvobozených příjmů za rok 2024 převýší částku 5 miliónů Kč, nevztahuje se na poplatníka oznamovací povinnost dle § 38v ZDP, protože žádný z obou osvobozených příjmů nepřevýšil hranici 5 miliónů Kč.

Specifika osvobození příjmů dle § 4b odst. 2 a odst. 3 ZDP

V ustanovení § 4b odst. 4 ZDP se uvádí, že nedojde-li ke splnění podmínky pro osvobození příjmu spočívající v použití získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby, je tento příjem příjmem podle § 10 ZDP ve zdaňovacím období bezprostředně následujícím po zdaňovacím období, ve kterém poplatník prostředky získal. Splnění podmínky použití získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby pro účely osvobození příjmu od daně se týká následujících případů:

•    prodej rodinného domu či jednotky podle § 4 odst. 1 písm. a) ZDP, pokud v nich měl poplatník bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší než 2 roky;

•    prodej nemovitých věcí nebo vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP, nepřesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejich prodejem nebo vypořádáním spoluvlastnictví k nim dobu 10 let;

•    náhrada (odstupného) za uvolnění bytu nebo jednotky vyplacené uživateli této jednotky nebo bytu a příjmu z úplatného převodu práv a povinností spojených s členstvím v družstvu podle § 4 odst. 1 písm. s) ZDP.

Výše uvedené příjmy musí být za účelem jejich osvobození od daně z příjmů fyzických osob použité na obstarání vlastní bytové potřeby poplatníka, nikoliv bytové potřeby jiných osob, i když by šlo o členy rodiny (syn, dcera ad.). Přitom musí jít o bytové potřeby vymezené v § 4b odst. 1 ZDP. Nemusí se vždy jednat jen o koupi bytu nebo domu, např. v § 4b odst. 1 písm. e) ZDP je uvedena jako bytová potřeba i údržba a změna stavby bytového domu, rodinného domu, bytu v nájmu nebo v užívání nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru. Bytovou potřebou je tak i např. malování bytu, tapetování, výměna oken, výměna podlah, výměna rozvodů, nástavba, přístavba, jakékoliv stavební úpravy stávajícího bytového domu, rodinného domu nebo bytu.

V § 4b odst. 2 ZDP ve znění účinném do 30. 6. 2024 bylo uvedeno, že osvobození příjmu, které je podmíněné vynaložením z tohoto příjmu získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby, se použije, oznámí-li poplatník správci daně získání těchto prostředků do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovacího období, ve kterém k jejich získání došlo. Důsledkem neučinění tohoto oznámení správci daně byla nemožnost využít příslušného osvobození tohoto příjmu od daně.

V pokynu GFŘ č. D-59 se k tomu uvádí, že lhůta pro učinění oznámení je totožná se lhůtou pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za dané zdaňovací období podle § 136 daňového řádu. I poplatník, kterému za dané zdaňovací období nevznikne povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, je povinen učinit oznámení podle § 4b odst. 2 zákona, a to ve lhůtě podle § 136 odst. 1 daňového řádu.

V § 4b odst. 3 ZDP ve znění účinném do 30. 6. 2024 bylo stanoveno, že učiní-li poplatník správci daně oznámení podle odstavce 2, je podmínka pro osvobození příjmu spočívající v použití získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby splněna, pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob:

a)  použije tyto prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby do konce zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, ve kterém poplatník tyto prostředky získal, nebo

b)  použil částku odpovídající získaným prostředkům na obstarání vlastní bytové potřeby před jejich získáním, nejdříve však ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém poplatník tyto prostředky získal.

GFŘ vydalo dne 26. 4. 2024 informaci k postupu správce daně k Prominutí příslušenství daně z příjmů fyzických osob stanovené z důvodu neoznámení splnění podmínky pro osvobození daně. Mimo jiné se zde uvádí: GFŘ se spolu s MF zabývalo negativními dopady právní úpravy osvobození poplatníka od daně z příjmů v případě obstarání vlastní bytové potřeby dle § 4 ZDP ve spojení s § 4b odst. 2 tohoto zákona. Ze správní praxe vyplynulo, že nezřídka je doměřována daň z příjmů v důsledku nesplnění zákonem stanovené oznamovací povinnosti o osvobození daně, třebaže materiální podmínky stanovené v § 4 ZDP byly naplněny. Na základě provedených analýz a právních rozborů, jakož i s ohledem na připravovanou novelu považuje GFŘ za žádoucí iniciovat a sjednotit postup v rámci finanční správy při projednávání žádostí o prominutí příslušenství, k jehož vzniku došlo právě v souvislosti s nesplněním oznamovací povinnosti o osvobození daně. Tato informace dopadá na fyzické osoby, kterým byla stanovena daň z příjmů z důvodu nesplnění povinnosti oznámit správci daně, že nastaly skutečnosti pro osvobození příjmu vynaloženého na obstarání vlastní bytové potřeby, ačkoliv faktické prokázání použití získaných prostředků nebylo rozporováno.

Souvisí-li vznik příslušenství daně výhradně s nesplněním oznamovací povinnosti ve smyslu shora uvedených ustanovení zákona o daních z příjmů, jedná se o ospravedlnitelný důvod nad rámec Pokynu GFŘ č. D-58, přičemž procentuální ohodnocení tohoto ospravedlnitelného důvodu může být až 100 %. Tato metodická instrukce se uplatní jak v dosud nezahájených řízeních, tak rovněž v těch, která nebyla dosud ukončena.

Zákonem č. 163/2024 Sb. došlo v obou ustanoveních § 4b odst. 2 a odst. 3 ZDP ke změně s účinností od 1. 7. 2024. Uvádí se zde nové následující znění:

Odstavec 2 - Je-li osvobození příjmu podmíněno použitím získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby, je tato podmínka splněna, pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob

a)  použije tyto prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby do konce zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, ve kterém poplatník tyto prostředky získal, nebo

b)  použil částku odpovídající získaným prostředkům na obstarání vlastní bytové potřeby před jejich získáním, nejdříve však ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém poplatník tyto prostředky získal.

Odstavec 3 - Pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob obdrží příjem, jehož osvobození je podmíněno použitím získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby, oznámí správci daně získání těchto prostředků do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém k jejich získání došlo.

Ve smyslu znění bodu 2 přechodných ustanovení k novele ZDP obsažené v zákonu č. 163/2024 Sb. se na příjem, jehož osvobození je podmíněno použitím získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby, plynoucí ode dne 1. ledna 2023 nepoužije § 4b odst. 2 a 3 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a použije se § 4b odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Ustanovení § 4b odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na příjem, jehož osvobození je podmíněno použitím získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby a u něhož lhůta podle § 4b odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, uplyne po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

Ze znění zákona č. 163/2024 Sb. vyplývá, že oznamovací povinnost poplatníka o získání příjmu, jehož osvobození je podmíněno použitím získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby, zůstává zachována, ale splnění (nesplnění) této oznamovací povinnosti již nemá vliv na vlastní osvobození získaných příjmů.

Ing. Ivan Macháček