Paušální daň – nově

Nejzásadnější změnou platnou od zdaňovacího období 2021 ve vztahu ke způsobu stanovení daně je zavedení nového institutu paušální daně při vypuštění institutu stanovení daně paušální částkou, který je v současné podobě zákona o daních z příjmů uveden v ustanovení § 7a, a jeho nahrazení tzv. paušálním režimem. Co je cílen navržené úpravy?

Cílem navržené úpravy je:

•    snížení administrativní zátěže u poplatníků s příjmy ze samostatné činnosti (podle § 7 ZDP) a umožnění na dobrovolné bázi využít paušalizaci daně z příjmů fyzických osob a veřejných pojistných,

•    zajistit plnění povinností k dani z příjmů fyzických osob a pojistných jednou platbou vůči správci daně (finančnímu úřadu),

•    bez nutnosti podávat daňové přiznání a přehledy k veřejným pojistným.

Tento nový režim správy daně z příjmů fyzických osob si vyžádal úpravu nejen ZDP, ale i souvisejících předpisů nejen v oblasti pojistného na důchodové pojištění a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, ale i s ohledem na registraci ke zmíněným veřejným pojistným úpravu rovněž ve vazbě na živnostenský zákon.

Novela § 7a ZDP nově definuje novou kategorii poplatníka daně z příjmů fyzických osob, a to poplatníka v paušálním režimu. Poplatník se jím stává ze zákona při splnění stanovených podmínek. Podmínky se vztahují buď ke zdaňovacímu období, od kterého poplatník vstupuje do paušálního režimu (jedná se o tzv. rozhodné období), nebo k období tomuto období bezprostředně předcházejícímu.

Poplatník je v paušálním režimu od prvního dne rozhodného zdaňovacího období (2022), při splnění následujících zákonných podmínek (podmínky se zkoumají k datu zahájení samostatné činnosti, které nastalo v rozmezí dat od 1. 1. 2022 do 10. 1. 2022, nebo k datu zahájení samostatné činnosti)

•    k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období, tj., k 1. 1. 2022

-   je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující důchodové pojištění,

-   je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující veřejné zdravotní pojištění a která není vyňata z povinnosti platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině,

-   není plátcem daně z přidané hodnoty a nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby,

-   není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti a

-   není dlužníkem, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení,

•    ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím rozhodnému zdaňovacímu období (2021)

-   neměl příjmy ze samostatné činnosti převyšující 1 000 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,

•    k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období, tj., k 1. 1. 2022

-   nevykonává činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a

•    nejpozději do 10. 1. 2022

-   podá správci daně oznámení o vstupu do paušálního režimu a

-   nejpozději v poslední den lhůty pro podání oznámení o vstupu do paušálního režimu učinil oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího organizaci a provádění sociálního zabezpečení a

-   oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění;

Současně platí, že výše zmíněná lhůta 10. 1. je zachována, je-li nejpozději v poslední den této lhůty učiněno podání obsahující údaje požadované v příslušném oznámení správci daně společně s oznámením o vstupu do paušálního režimu nebo živnostenskému úřadu společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi.

Oznámení o vstupu do paušálního režimu se bude podávat pouze v rozhodném období, tj. období, ve kterém poplatník vstoupí do paušálního režimu, nikoliv pro každé další zdaňovací období, ve kterém je poplatník stále v paušálním režimu. Oznámení o vstupu do paušálního je formulářové podání a poplatník proto musí dodržet jeho formu.

Pokud jsou splněny výše uvedené podmínky, je poplatník v paušálním režimu ze zákona a poplatník o této skutečnosti žádné rozhodnutí od správce daně neobdrží.

Zahájení samostatné činnosti v průběhu roku
(od 11. 1 do 31. 12. 2022)

V paušálním režimu je poplatník od prvního dne rozhodného měsíce (např. od 1. 5. 2022), ve kterém byla zahájena samostatná činnost, a současně bylo podáno oznámení o vstupu do paušálního režimu a byly splněny následující podmínky (pro větší názornost je níže uveden případ, kdy poplatník zahájil činnost dne 20. 5. 2022 v paušálním režimu je od 1. 5. 2022):

•    ke dni zahájení samostatné činnosti

-   je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující důchodové pojištění,

-   je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující veřejné zdravotní pojištění a která není vyňata z povinnosti platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině,

-   není plátcem daně z přidané hodnoty a nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby, ani v části rozhodného zdaňovacího období přede dnem zahájení této činnosti nebyl plátcem DPH (v intervalu od 1. 1. 2022 do 20. 5. 2022)

-   není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti, ani v části rozhodného zdaňovacího období přede dnem zahájení této činnosti nebyl společníkem (v intervalu od 1. 1. 2022 do 20. 5. 2022) a

-   není dlužníkem, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení,

-   nevykonává činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a

•    v části rozhodného zdaňovacího období přede dnem zahájení této činnosti (v intervalu od 1. 1. 2022 do 20. 5. 2022)

1. přerušil činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, a po dobu výkonu této činnosti v daném zdaňovacím období byl poplatníkem v paušálním režimu, nebo

2. nevykonával činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti,

•    v části rozhodného zdaňovacího období přede dnem zahájení této činnosti (v intervalu od 1. 1. 2022 do 20. 5. 2022) měl pouze

1. příjmy ze samostatné činnosti nepřevyšující 1 000 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy podle níže uvedených bodů 2 až 4,

2. příjmy od daně osvobozené,

3. příjmy, které nejsou předmětem daně,

4. příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,

5. příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy, pokud se nejedná o příjmy podle bodů 2 až 4 a pokud celková výše těchto příjmů nepřesáhne 15 000 Kč,

•    nejpozději do 20. 5. 2022

-   podá zahájení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího veřejnoprávci daně oznámení o vstupu do paušálního režimu a

-   nejpozději v poslední den lhůty pro podání oznámení o vstupu do paušálního režimu učinil oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího organizaci a provádění sociálního zabezpečení a

-   oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění;

Oznámení o vstupu do paušálního režimu a oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti (registrace na finančním úřadě) je třeba učinit současně. 

Oznámení o vstupu do paušálního režimu podané u nově začínajících podnikatelů po dni zahájení činnosti, je neúčinné! Uvedenou lhůtu nelze navrátit v předešlý stav.

Vstoupit do paušálního režimu nelze v případě, kdy poplatník již nějakou činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, provozuje a vedle toho zahajuje činnost v jiném oboru, např. do této chvíle provozoval zemědělskou činnost a nyní k ní přidává pohostinství; v takovém případě totiž poplatníkovi již plynou příjmy ze samostatné činnosti a nebylo by možno stanovit daň v paušální výši. Zahájení činnosti se navíc posuzuje celosvětově, nikoli pouze v rámci České republiky; pokud tedy poplatník již vykonává činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, v zahraničí a nově ji začíná vykonávat v České republice, nelze zmíněné ustanovení § 7a ZDP rovněž použít. V takových případech poplatník může vstoupit do paušálního režimu od dalšího zdaňovacího období.

Kde a jak oznámit vstup
do paušálního režimu

V zásadě jsou možné tři způsoby, jak může poplatník zahajující činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, učinit oznámení o vstupu do paušálního režimu, a to:

•    Samostatně u více orgánů (tato varianta představuje administrativně největší zátěž pro poplatníka): poplatník se u správce daně registruje k dani a podá oznámení o vstupu do paušálního režimu, na živnostenském úřadě živnost nebo požádá o koncesi, samostatně vůči okresní správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně učiní oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti.

•    Společným podáním u správce daně: možnost učinit více podání najednou u správce daně, poplatník podá správci daně přihlášku k registraci k dani z příjmů a oznámení o vstupu do paušálního režimu, kde vyplní části týkající se OSSZ a zdravotní pojišťovny jedná se tzv. společné oznámení, tímto oznámením poplatník společně s oznámením o vstupu do paušálního režimu bude moci u správce daně oznámit zahájení samostatné výdělečné činnosti vůči okresní správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně, podání vůči živnostenskému úřadu (tj. ohlášení živnosti a žádost o koncesi) musí poplatník vždy učinit na živnostenském úřadu.

•    Na živnostenském úřadě: podle stávající právní úpravy lze využít jednotného registračního formuláře, kterým lze vedle ohlášení živnosti nebo žádosti o koncesi oznámit zahájení samostatné výdělečné činnosti okresní správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně, poplatník se zde může registrovat k dani z příjmů a dani silniční nově zde může také podat oznámení o vstupu do paušálního režimu

Povinnosti vztahující se ke zdaňovacímu období 2021 nejsou institutem paušálního režimu nijak dotčeny, to zn., že poplatník pokud má ze zákona povinnost (§ 38g ZDP) podá daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a přehledy o příjmech a výdajích za rok 2021 na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu a doplatí nedoplatky na daních a veřejných pojistných.

Pro podání Oznámení o vstupu do paušálního režimu lze využít webovou aplikaci, která je zveřejněna na adrese: https://www.financnisprava.cz/cs/dane/dane/dan-z-prijmu/pausalni-dan/oznameni-o-vstupu-do-pausalniho-rezimu/oznameni-webova-aplikace.

Aplikace je plně funkční v moderních prohlížečích v aktuálních verzích (není podporován Internet Explorer).

Důležité informace k vyplnění Oznámení prostřednictvím aplikace

Červeně podbarvené položky (označené trojúhelníkem) jsou povinné. Pokud je vyplněno DIČ je automaticky doplněna také položka RČ rodné číslo a dopočítáno datum narození.

Evidenční číslo pojištěnce (EČP) se vyplní pouze v případě, že poplatník, nemá rodné číslo. To znamená, že ho vyplňuje poplatník, kterému bylo EČP přiděleno.

Položky týkající se zahájení samostatné činnosti se vyplňují pouze v případě, že poplatník zahajuje samostatnou výdělečnou činnost a neoznámil zahájení této činnosti příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno nebo zdravotní pojišťovně. Datum zahájení činnosti by mělo být stejné pro všechny instituce.

Placení paušální daně

Poplatník na místo standardních záloh na daň z příjmů fyzických osob placených správci daně, záloh na pojistné na důchodové pojištění placených příslušné OSSZ a záloh na veřejné zdravotní pojištěné placených zdravotní pojišťovně platí správci daně pouze paušální zálohu. Uvedená tři plnění se platí dohromady jednou platbou, a to každý měsíc zdaňovacího období ve stejné výši, poplatník nemusí určit, na které plnění peníze posílá. Může dokonce uhradit celou částku na zdaňovací období 2022 dopředu.

Po skončení zdaňovacího období při splnění všech zákonných podmínek již není nutné paušální daň doplácet ani nevznikají přeplatky, platí, že paušální zálohy jsou placeny měsíčně po celou dobu, po kterou je poplatník v paušálním režimu. Výhodou je, že pokud má poplatník paušální daň, není nutno podávat daňové přiznání ani přehledy o příjmech a výdajích.

Splatnost paušální zálohy je dvacátého dne v měsíci (na daný měsíc)

Pokud poplatník již podniká např. od roku 2015, a chce od 1. 1. 2022 vstoupit do paušálního režimu je první lednová paušální záloha splatná do 20 ledna 2022. Pro úplnost lze dodat, že již v tomto případě nelze postupovat podle přechodných ustanovení zákona č. 540/­2020 Sb., kdy paušální záloha na zálohové období, které bylo prvním kalendářním měsícem prvního zdaňovacího období započatého ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, byla splatná do dvacátého dne zálohového období bezprostředně následujícího po tomto zálohovém období.

Výjimkou ve splatnosti paušální zálohy je záloha na měsíc, ve kterém poplatník zahajuje samostatnou činnost. Pokud zahajuje např. k 1. 1. 2022, je záloha za leden 2022 splatná do 20. února 2022. Vzhledem k tomu, že 20. únor 2022 připadá na neděli, je posledním dnem splatnosti lednové a únorové zálohy 21. únor 2022!!! Výše paušální zálohy je na dané zdaňovací období je fixní, ale od prvního dne následujícího roku se může změnit a to v závislosti minimálním vyměřovacím základu. Platí, že pro OSVČ tento je stanovován ve výši 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství.

Paušální záloha je splatná do 20. dne zálohového období (kalendářního měsíce), na které se záloha platí. Paušální záloha se platí na bankovní účet místně příslušného správce daně (finančního úřadu) s předčíslím 2866.

U platby paušální zálohy je třeba uvést, tak jako i u všech ostatních plateb finančnímu úřadu, variabilní symbol (VS). Variabilní symbol odpovídá kmenové části daňového identifikačního čísla (DIČ), která je tvořena obecným identifikátorem nebo vlastním identifikátorem správce daně. U fyzické osoby je obecným identifikátorem rodné číslo nebo vlastní číslo plátce v případě, že poplatník nemá přiděleno rodné číslo.

Paušální záloha zahrnuje:

•    zálohu poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů (tato činí ze zákona 100 Kč),

•    zálohu na pojistné na důchodové pojištění, kterou se rozumí záloha poplatníka v paušálním režimu na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,

•    zálohu na pojistné na zdravotní pojištění, kterou se rozumí záloha poplatníka v paušálním režimu na pojistné na veřejné zdravotní pojištění.

Zálohy na pojistné na důchodové pojištění a zdravotní pojištění v paušálním režimu jsou upraveny právními předpisy upravujícími tato pojištění, vycházejí z minimálních vyměřovacích základů pro tato pojistná (u důchodového pojištění z minimálního vyměřovacího základu zvýšeného o 15 %) a činí pro zálohové období roku 2022:

•    celková výše paušální zálohy za kalendářní měsíc, nově činí 5 994 Kč.

-   zdravotní pojistné           2 627 Kč

-   sociální pojistné 3 267 Kč

-   daň z příjmů ve výši       100 Kč

Uvedené zálohy na pojistné vycházejí z parametrů, které jsou stanoveny ve zveřejněném nařízení vlády č. 356/2021 Sb.

Ing. Kateřina Illetško

ZÁKON č. 586/1992 Sb.,
o daních z příjmů

§ 38g

Daňové přiznání k dani
z příjmů fyzických osob

(1) Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.

(2) Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4). Podmínkou je, že poplatník učinil u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 6 000 Kč. Rovněž není povinen podat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění. Daňové přiznání za zdaňovací období je ale povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3, který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a g), nebo daňové zvýhodnění a nebo nezdanitelnou část základu daně. Daňové přiznání je také povinen podat poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch, a dále poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1.

(3) V daňovém přiznání poplatník uvede veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených, příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně, pokud nevyužije postup podle § 36 odst. 6 nebo 7. V daňovém přiznání poplatník rovněž uvede částku slevy na dani a daňového zvýhodnění podle § 35c a 35d. Jsou-li součástí zdanitelných příjmů též příjmy ze závislé činnosti, doloží je poplatník daně dokladem vystaveným podle § 38j odst. 3.

(4) Daňové přiznání je povinen podat také poplatník, jehož plátce daně oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle § 38i odst. 5 písm. b).

(5) Daňové přiznání je povinen podat poplatník, u kterého došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění, v důsledku kterých došlo ke vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti.

§ 7a

Citace na str. 20, 21

Paušální daň

(1) Daň poplatníka, který je na konci zdaňovacího období poplatníkem v paušálním režimu, je rovna paušální dani, pokud tento poplatník v tomto zdaňovacím období

a)  má pouze

1. příjmy ze samostatné činnosti nepřevyšující 1 000 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy podle bodů 2 až 4,

2. příjmy od daně osvobozené,

3. příjmy, které nejsou předmětem daně,

4. příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a

5. příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy, pokud se nejedná o příjmy podle bodů 2 až 4 a pokud celková výše těchto příjmů nepřesahuje 15 000 Kč,

b)  není plátcem daně z přidané hodnoty a nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby, a

c)  není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti.

(2) Pokud poplatník přestal být poplatníkem v paušálním režimu před koncem zdaňovacího období z důvodu, že přerušil činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, je jeho daň za toto zdaňovací období rovna paušální dani, pokud poplatník

a)  splňuje podmínky podle odstavce 1,

b)  v části tohoto zdaňovacího období po dni, ve kterém přestal být poplatníkem v paušálním režimu, nevykonával činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, a

c)  zahájí činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, do konce lhůty pro podání daňového přiznání za toto zdaňovací období.

(3) Pro účely odstavců 1 a 2 se na poplatníka, který v posledním kalendářním měsíci ...