Paušální daň OSVČ

Paušální režim pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob byl zaveden do naší legislativy od 1. 1. 2021. Jednou z hlavních výhod paušálního režimu je, že poplatníci mohou využít možnosti platit každý měsíc jednu paušální částku na účet správce daně místo tří různých plateb (daň z příjmů, zdravotní a sociální pojištění). Jak se od roku 2026 zvedne paušální daň? Jaké jsou podmínky vstupu a setrvání v paušálním režimu?

Paušální režim

Institut paušální daně byl s účinností od 1. ledna 2021 zaveden novelou zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p.p. (dále jen „ZDP“). Cílem úpravy bylo nahradit nepříliš využívaný institut stanovení daně paušální částkou (§ 7a zákona o daních z příjmů ve znění účinném do 31. prosince 2020) tzv. paušálním režimem založeným na dobrovolné bázi pro poplatníky daně z příjmů z řad podnikajících fyzických osob.

Zákonem č. 366/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o DPH, ve znění p.p., zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p.p., a některé další zákony, došlo s účinností od 1. ledna 2023 k některým zásadním změnám v institutu paušální daně. Paušální režim se od 1. 1. 2023 upravuje v návaznosti na zvýšení limitu pro plátcovství DPH na 2 mil. Kč, a to tak, že dochází zároveň ke zvýšení hranice příjmů ze samostatné činnosti pro možnost vstupu poplatníků do paušálního režimu z 1 mil. Kč na 2 mil. Kč. Na základě zvýšení limitu příjmů pro možnost vstupu do paušálního režimu jsou zavedena 3 pásma paušálního režimu odvozená od výše a charakteru příjmů poplatníka.

Poplatníkem v paušálním režimu

je od prvního dne rozhodného zdaňovacího období poplatník daně z příjmů fyzických osob, který:

•    je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění a podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující tato pojištění a která není vyňata z povinnosti platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině,

•    není plátcem DPH a nemá registrační povinnost k této dani, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby,

•    není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti,

•    není dlužníkem, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení,

•    ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím rozhodnému zdaňovacímu období nepřesáhl rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu, s výjimkou příjmů osvobozených od daně, příjmů, které nejsou předmětem daně, příjmů, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,

•    k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období nevykonává činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně a

•    podá správci daně oznámení paušálního režimu, ve kterém si zvolí pásmo paušálního režimu, a nejpozději v poslední den lhůty pro podání oznámení o vstupu do paušálního režimu učiní oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti podle zákonů upravujících organizaci a provádění sociálního zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění; tato lhůta je zachována, je-li nejpozději v poslední den této lhůty učiněno podání obsahující údaje požadované v příslušném oznámení správci daně společně s oznámením o vstupu do paušálního režimu nebo živnostenskému úřadu společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi (u již podnikajících osob se předpokládá, že povinnosti ve vztahu k orgánům sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění splnily při zahájení samostatné výdělečné činnosti).

Příklad 1

OSVČ, která podniká na základě živnostenského oprávnění s výdajovým paušálem 60 %, dosáhne v roce2025roční příjem 1 400 000 Kč a chce v tomto režimu pokračovat i v roce 2026. Začátkem listopadu 2025 poskytla službu osobě registrované k DPH ve Francii (francouzskému plátci). Podala v tuzemsku místně příslušnému finančnímu úřadu přihlášku k registraci jako identifikovaná osoba. Není to na překážku pro režim paušální daně,nemusí kvůli registraci k identifikované osobě z paušálního režimu vystoupit?

Přestože se OSVČ stane identifikovanou osobou k DPH v České republice, ale nestane se plátcem DPH, tak bude moci být v tuzemsku nadále poplatníkem v paušálním režimu a její daň bude rovna paušální dani. Plyne to z ustanovení § 2a odst. 8 písm. a) bodu 2 ZDP, podle kterého poplatník přestává být poplatníkem v paušálním režimu uplynutím zdaňovacího období, ve kterém se stane plátcem daně z přidané hodnoty nebo mu vznikne registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby.

Vstup do paušálního režimu

Hlavní výhodou paušálního režimu je především úspora administrativy na straně poplatníka (placení každý měsíc jednu paušální částku na účet správce daně místo platby záloha na daň z příjmů, zdravotní a sociální pojištění). Příslušný finanční úřad pak rozešle odpovídající částky z paušální daně na příslušné účty zdravotní pojišťovny a centrální účet České správy sociálního zabezpečení. Poplatníci v paušálním režimu nemusí za stanovených podmínek podávat daňová přiznání a přehledy příjmů na zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení. V neposlední řadě jim paušální režim šetří peníze za účetního či daňového poradce.

Stejně jako pro předchozí roky platí, že oznámení o vstupu do paušálního režimu může poplatník daně z příjmů FO podat správci daně do desátého dne rozhodného zdaňovacího období. Tzn. pro poplatníky již podnikající a poplatníky, kteří zahajují činnost na začátku kalendářního roku 2026, je to do 12. 1. 2026 (10. 1. 2026 je sobota). Pokud oznámení o vstupu do paušálního režimu poplatník nestihne podat včas (§ 38lc ZDP), je nutné si rok počkat a oznámit až příští rok, tentokrát včas. Oznámení o vstupu do paušálního režimu lze podat jen na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí (nebo obdobném tiskovém výstupu), popř. datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně učiněnou elektronicky způsoby podle daňového řádu.

Oznámení – formulář

Formulář Oznámení o vstupu do paušálního režimu slouží k vytištění či Elektronický EPO formulář je dostupný na portále MOJE daně v aplikaci EPO – Daň z příjmů fyzických osob – Oznámení o vstupu do paušálního režimu.

§ 38lc ZDP

Oznámení o vstupu do paušálního režimu

(1) Oznámení o vstupu do paušálního režimu může poplatník daně z příjmů fyzických osob podat správci daně do desátého dne rozhodného zdaňovacího období.

(2) Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který zahajuje činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, po desátém dni rozhodného zdaňovacího období, může oznámení o vstupu do paušálního režimu podat správci daně do dne zahájení této činnosti.

(3) Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který přestal být poplatníkem v paušálním režimu z důvodu, že přerušil činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, a ve stejném zdaňovacím období tuto činnost znovu zahajuje, podá oznámení o vstupu do paušálního režimu do dne zahájení této činnosti.

(4) Oznámení o vstupu do paušálního režimu je formulářovým podáním.

(5) V oznámení o vstupu do paušálního režimu je poplatník povinen kromě obecných náležitostí formulářového podání uvést

a)  údaje o vstupu do paušálního režimu,

b)  údaje o důchodovém pojištění poplatníka a

c)  údaje o veřejném zdravotním pojištění poplatníka.

(6) Oznámení o vstupu do paušálního režimu podané po lhůtě podle odstavce 1 nebo 2 je neúčinné. Tuto lhůtu nelze navrátit v předešlý stav.

(7) Lhůta podle odstavce 1, 2 nebo 3 je zachována, je-li nejpozději v poslední den této lhůty učiněno živnostenskému úřadu podání obsahující údaje požadované v oznámení o vstupu do paušálního režimu společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi.

Společné oznámení

Zároveň je pro poplatníky zavedeno další administrativní zjednodušení spočívající v tom, že je možné podat tzv. společné oznámení i v případě ukončení paušálního režimu (§ 38lga ZDP). Podle uvedené úpravy je možné podat společné oznámení správci daně při zahájení samostatné výdělečné činnosti v případě, že poplatník ihned při zahájení vstupuje do paušálního režimu (§ 38ld ZDP). V tomto oznámení poplatník uvádí i údaje požadované v oznámeních o zahájení samostatné výdělečné činnosti podávaných okresní správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně a správce daně tyto údaje těmto institucím předá (resp. zdravotní pojišťovně je předá prostřednictvím správce registru všech pojištěnců, tedy Všeobecné zdravotní pojišťovny a okresní správě sociálního zabezpečení prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení), čímž je splněna poplatníkova oznamovací povinnost

Toto je možné i v případě, kdy je paušální režim poplatníka ukončen z důvodu, že přestane být osobou samostatně výdělečně činnou. Poplatník musí při ukončení paušálního režimu toto správci daně oznámit, spolu s tímto oznámením bude moci podat i údaje požadované v oznámeních o ukončení samostatné výdělečné činnosti podávaných okresní správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně, kterým správce daně tyto údaje předá (resp. je předá správci registru všech pojištěnců a České správě sociálního zabezpečení). Tímto předáním je splněna poplatníkova oznamovací povinnost a nemusí komunikovat se třemi institucemi, ale pouze s jednou.

Pásma paušálního režimu

V návaznosti na zvýšení limitu pro plátcovství daně z přidané hodnoty na 2 mil. Kč se zvýšila hranice příjmů ze samostatné činnosti pro vstup do paušálního režimu z 1 mil. Kč na 2 mil. Kč. Byla zavedena 3 pásma paušálního režimu odvozená od výše a charakteru příjmů poplatníka. V každém pásmu poplatníci platí jinou výši paušálních záloh a v návaznosti na to tedy budou jinak vysoké i jejich daně a veřejná pojistná.

•    Do prvního pásma se může přihlásit poplatník, jehož příjmy ze samostatné činnosti za předcházející zdaňovací období nepřesáhly 1 mil. Kč. Pokud se poplatník vejde do tohoto limitu, není rozhodné, z jaké samostatné činnosti jeho příjmy plynou. Dále se do tohoto pásma může přihlásit poplatník s příjmy ze samostatné činnosti až do výše 1,5 mil. Kč, pokud alespoň 75 % těchto příjmů tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 % nebo 60 % z příjmů, a poplatník s příjmy ze samostatné činnosti až do výše 2 mil. Kč, pokud alespoň 75 % těchto příjmů tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 % z příjmů.

•    Do druhého pásma se může přihlásit poplatník, jehož příjmy ze samostatné činnosti nepřesáhly v předcházejícím zdaňovacím období 1,5 mil. Kč, a to bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti pocházejí (tedy jaké by k nim byly uplatnitelné paušální výdaje). Zvýšený limit 2 mil. Kč platí pro poplatníky, kteří měli 75 % příjmů, ke kterým lze uplatnit výdaje ve výši 80 % nebo 60 % příjmů.

•    Do třetího pásma můžou vstoupit všichni poplatníci, kteří splní podmínky vstupu do paušálního režimu, tedy, jejichž příjmy ze samostatné činnosti nepřesáhly 2 mil. Kč.

Výdaji procentem z příjmů ve výše uvedeném smyslu se rozumí výdaje dle § 7 odst. 7 ZDP, tj. výdaje, které by mohl poplatník uplatnit v případě, že by uplatňoval výdaje procentem z příjmů. Neznamená to, že poplatník tímto způsobem výdaje skutečně uplatňoval, ale jedná se o procentuální výši výdajů, které bylo případně možné uplatnit ve vazbě na charakter provozované činnosti. Mezi jednotlivými pásmy paušálního režimu lze, na základě oznámení podaném poplatníkem, přecházet vždy od začátku zdaňovacího období. V průběhu zdaňovacího období nelze zvolené pásmo paušálního režimu měnit.

Vhodnost volby jednotlivého pásma paušálního režimu pro poplatníky lze zjednodušeně zanést do přehledové tabulky:

Z uvedeného je patrné, že pro vstup do určitého pásma paušálního režimu jsou vždy stanoveny pouze horní limity, nikoli dolní, což znamená, že někteří poplatníci si můžou vybrat mezi několika pásmy, resp. konstrukce je taková, že pokud poplatník splňuje podmínky pro vstup do určitého pásma, splňuje zároveň vždy i podmínky pro vstup do vyššího pásma. Obecně je vždy výhodnější vstupovat do co nejnižšího pásma, protože čím vyšší pásmo, tím vyšší jsou paušální zálohy (a tedy i daň stanovená v paušální výši a veřejná pojistná), vstup do vyššího pásma je však vhodný v situaci, kdy poplatník očekává, že v nastávajícím zdaňovacím období překročí limity pro pásmo, které dosud splňoval, ale naplní limity pro vyšší pásmo.

Výše paušálních záloh poplatníka v paušálním režimu

činí v zálohovém období roku 2025 a v zálohovém období 2026 měsíčně dle jednotlivých pásem paušálního režimu částky ve výši uvedených v následujících tabulkách. Jsou uvedeny i roční výše paušální daně a paušálních veřejných pojistných za zdaňovací období 2025 a za zdaňovací rok 2026. Hodnoty pro rok 2026 jsou uvedeny ve správné výši za předpokladu, že nedojde koncem roku 2025 či začátkem roku 2026 k jejich legislativní úpravě (což lze očekávat).

     Rok 2025

•    Zálohy se platí do 20. dne každého měsíce.

•    Při zahájení podnikatelské činnosti doprovázené vstupem OSVČ do paušálního režimu je první záloha splatná do 20. dne následujícího měsíce, a to společně s platbou zálohy za tento následující měsíc

     Rok 2026

Paušální daň OSVČ se v roce 2026 zvýší oproti roku 2025 jen v prvním pásmu. Za předpokladu, že nedojde koncem roku 2025 či začátkem roku 2026 k legislativní úpravě, tak se počítá s částkou 9 984 Kč. V druhém a třetím pásmu zůstane na stejné úrovni jako v roce 2025. V druhém pásmu se tak i nadále bude platit 16 745 Kč a ve třetím 27 139 Kč. Co se týče dalších podmínek, ty se také nijak měnit nebudou.

•    Zálohy se platí do 20. dne každého měsíce.

•    Při zahájení podnikatelské činnosti doprovázené vstupem OSVČ do paušálního režimu je první záloha splatná do 20. dne následujícího měsíce, a to společně s platbou zálohy za tento následující měsíc

Rok 2026 v případě legislativní změny

Změna se předpokládá z důvodu toho, že je v ČR po volbách do Poslanecké sněmovny a vítězné hnutí ANO 2011 mělo ve volebním programu mj. zastavení dalšího zvyšování odvodů pro živnostníky, které bylo naplánováno předchozí vládou pro rok 2026. Důvodem výrazného nárůstu paušální daně v prvním pásmu je především zásadní změna odvodů OSVČ na sociální pojištění. K poslednímu každoročnímu navýšení vyměřovacího základu, který zvedá odvody na sociální pojištění, mělo dojít právě v roce 2026. Za předpokladu, že dojde koncem roku 2025 či začátkem roku 2026 k legislativní úpravě, tak bude pravděpodobně výše měsíčních záloh poplatníka v paušálním režimu následující.

Stejně tak, za předpokladu, že dojde koncem roku 2025 či začátkem roku 2026 k legislativní úpravě, bude pravděpodobně výše paušální daně a paušálních veřejných pojistných za zdaňovací období 2026 následující.

Platby záloh v roce 2026

Poplatníci, kteří využívají paušální režim už v průběhu roku 2025 a chtějí v něm setrvat i v roce 2026, musí nově nastavené zálohy pro rok příští zaplatit do úterý 20. ledna 2026.

•    poplatníci, kteří zahájí samostatnou činnost v lednu 2026 a chtějí využít výhod paušální daně, uhradí měsíční zálohy na paušální daň za první dva měsíce 2026 do 20. února, od března do prosince pak budou platit do 20. v každém měsíci (stejně jako ostatní).

•    OSVČ, jež zahájí činnost v průběhu roku 2026, zaplatí první zálohu na paušální daň do 20. dne následujícího měsíce (a to společně se zálohou na druhý měsíc), například při registraci v dubnu 2026 uhradí do středy 20. května 2026 dubnovou a květnovou zálohu.

Paušální daň nemusí poplatníci platit s měsíční periodicitou. Mohou si ji samozřejmě předplatit, a to i na celý rok dopředu. Zaplacená částka se pak postupně započítává na zálohy za jednotlivé měsíce. Peníze převádíte na účty jednotlivých finančních úřadů s předčíslím bankovního účtu 2866, číslem matriky finančního úřadu a kódem banky 0710 (ČNB).

Příklad 2

OSVČ, která má příjmy z překladatelské a tlumočnické činnosti a podniká na základě živnostenského oprávnění, dosáhne v roce 2025 roční příjem 1 450 000 Kč. Kolik zaplatí v paušálním režimu na paušální dani?

OSVČ zaplatí na paušální dani částku ve výši 104 592 Kč.

Příklad 3

OSVČ, která má příjmy z překladatelské a tlumočnické činnosti a podniká na základě živnostenského oprávnění, dosáhne v roce 2025 roční příjem 1 520 000 Kč. Kolik zaplatí v paušálním režimu na paušální dani?

OSVČ zaplatí na paušální dani částku ve výši 200 940 Kč. Příjem vyšší o 70 000 Kč v porovnání s příjmem uvedeným v příkladu2 má za následek zaplacení paušální daně vyšší o 96 348 Kč v porovnání se zaplacenou daní uvedenou v předchozím příkladu.

Ing. Pavel Novák