Paušální daň v roce 2022

Jaké jsou hlavní zásady uplatnění paušální daně a jaká je rozdílnost pojmů „vstup do paušálního režimu“ dle § 2a ZDP a „daň je rovna paušální dani“ po skončení zdaňovacího období dle § 7a ZDP? Co ovlivňuje rozhodování podnikatelů, zda přejit či nepřejít od 1. 1. 2022 do paušálního režimu?

Vstup poplatníka do paušálního režimu

Zákon umožňuje poplatníkovi vstoupit do paušálního režimu k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období (§ 2a odst. 1 ZDP), nebo v průběhu zdaňovacího období, pokud zahajuje činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti v průběhu zdaňovacího období (§ 2a odst. 2 ZDP).

Poplatníkem v paušálním režimu je od prvního dne rozhodného zdaňovacího období poplatník daně z příjmů fyzických osob, který

a)  k 1. lednu rozhodného zdaňovacího období

•    je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona o důchodovém pojištění (§ 9 odst. 2 a odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb.) a zároveň se na něho musí vztahovat právní předpisy ČR upravující důchodové pojištění,

•    je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující veřejné zdravotní pojištění a která není vyňata z povinnosti platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině [§ 5 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb.],

•    není plátcem daně z přidané hodnoty a nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby,

•    není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti a 

•    není dlužníkem, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení;

b)  ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím rozhodnému zdaňovacímu období neměl příjmy ze samostatné činnosti převyšující 1 000 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně;

c)  k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období nevykonává činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně;

d)  podá správci daně oznámení o vstupu do paušálního režimu a to dle § 38lc odst. 1 ZDP do desátého dne rozhodného zdaňovacího období.

V § 2a odst. 2 ZDP nalezneme podmínky možného vstupu poplatníka do paušálního režimu při zahájení činnosti, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, tedy v průběhu zdaňovacího období. Zahájením činnosti se rozumí i její znovuzahájení po jejím dřívějším přerušení. Přitom se musí jednat o zahájení činnosti, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, a to v okamžiku, kdy poplatník žádnou činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, nevykonává. Ustanovení nelze aplikovat v případě, kdy poplatník již nějakou činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, provozuje a vedle toho zahajuje činnost v jiném oboru, např. do této chvíle provozoval zemědělskou činnost a nyní k ní přidává pohostinství; v takovém případě totiž poplatníkovi již plynou příjmy ze samostatné činnosti a nebylo by možno stanovit daň v paušální výši. Poplatník, který zahajuje činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, se stane poplatníkem v paušálním režimu k počátku kalendářního měsíce, ve kterém činnost zahajuje.

Podmínky pro stanovení paušální daně

V § 7a ZDP nalezneme podmínky, za kterých je daň poplatníka rovna paušální dani. Daň poplatníka, který je na konci zdaňovacího období poplatníkem v paušálním režimu, je rovna paušální dani, pokud tento poplatník v tomto zdaňovacím období

a)  má pouze

•    příjmy ze samostatné činnosti nepřevyšující 1 000 000 Kč (pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně, a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně),

•    příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně, a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,

•    příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy (pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně, a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně), pokud celková výše těchto příjmů nepřesahuje 15 000 Kč,

b)  není plátcem daně z přidané hodnoty a nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby, a 

c)  není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti.

Platba a výše paušální zálohy

V § 38lk ZDP se uvádí, že poplatník v paušálním režimu platí paušální zálohy na zálohová období. Zálohovým obdobím je pro účely paušálního režimu kalendářní měsíc.

Paušální záloha zahrnuje:

a)  zálohu poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů,

b)  zálohu na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a 

c)  zálohu na pojistné na veřejné zdravotní pojištění podle zákona upravujícího pojistné na veřejné zdravotní pojištění.

Výše paušální zálohy pro rok 2021 činila 5 469 Kč měsíčně. V této částce je zahrnuto minimální pojistné na zdravotní pojištění ve výši 2 393 Kč, minimální pojistné na sociální pojištění navýšené o 15 % ve výši 2 976 Kč a daň z příjmů ve výši 100 Kč.

Výše paušální zálohy pro rok 2022 je odvozena z nařízení vlády č. 356/2021 Sb.:

•    minimální pojistné na zdravotní pojištění činí 2 627 Kč,

•    minimální pojistné na sociální pojištění navýšené o 15 % činí 3 268 Kč,

•    záloha na daň z příjmů fyzických osob činí 100 Kč (zůstává dle nezměněného znění § 38lk odst. 7 ZDP stejná jako v roce 2021).

Celková výše paušální zálohy pro rok 2022 činí 5 995 Kč měsíčně a vzroste oproti roku 2021 o 526 Kč.

Tato paušální záloha je splatná do dvacátého dne zálohového období, na které se záloha platí. Dle § 38lk odst. 8 ZDP správce daně nemůže stanovit jinou výši paušální zálohy ani povolit výjimku z povinnosti daň zálohovat; tím není dotčena možnost povolit posečkání úhrady paušální zálohy nebo rozložení její úhrady na splátky.

Dobrovolné vystoupení z paušálního režimu

Z § 38le ZDP vyplývá, že poplatník může z paušálního režimu dobrovolně vystoupit vždy ke konci zdaňovacího období, v průběhu zdaňovacího období tedy z paušálního režimu dobrovolně vystoupit nelze. Oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu může poplatník v paušálním režimu podat správci daně do desátého dne zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, jehož uplynutím přestane být poplatníkem v paušálním režimu.

Chce-li tedy poplatník v paušálním režimu v roce 2021 dobrovolně vystoupit z paušálního režimu od 1. 1. 2022, musí tak učinit oznámením správci daně nejpozději do 10. 1. 2022. Oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu podané po této lhůtě je neúčinné.

Oznámení o ukončení paušálního režimu

Pokud nastane některá ze skutečností uvedených v § 2a odst. 4 ZDP, dochází k situaci, že poplatník přestane (ať již ke konci zdaňovacího období, nebo ke konci kalendářního měsíce) být v paušálním režimu. V § 38lg odst. 1 ZDP se uvádí, že nastala-li skutečnost, která má za následek, že poplatník přestane být poplatníkem v paušálním režimu, oznámí poplatník tuto skutečnost správci daně do 15 dnů ode dne, ve kterém tato skutečnost nastala.

Pokud poplatník vstoupí do paušálního režimu, má tedy povinnost sledovat, zda nenastala některá ze skutečností ukončujících účast v paušálním režimu, a případně o tom správce daně informovat. Pokud poplatník oznámení ve stanovené lhůtě nepodá, bude se jednat o nesplnění povinnosti nepeněžité povahy, za které může být uložena pokuta podle § 247a DŘ.

Příklad 1

Advokát dosud uplatňuje paušální výdaje ve výši 40 % a zvažuje vstoupit od 1. 1. 2022 do režimu paušální daně. Předpokládá pro rok 2022 dosažení zdanitelných příjmů v obdobné výši jako v roce 2021 a to v částce 750 000 Kč. Kromě základní slevy na dani na poplatníka neuplatňuje žádné odpočty od základu daně ani slevy na dani.

Pro poplatníka je výhodné počínaje 1. 1. 2022 vstoupit do paušálního režimu. Pokud se tak rozhodne, musí poplatník dle § 38lc odst. 1 ZDP podat nejpozději do 10. 1. 2022 svému správci daně oznámení o vstupu do paušálního režimu – způsob podání je uveden v § 38lc odst. 3 a náležitosti podání jsou uvedeny v § 38lc odst. 4 ZDP.

Příklad 2

Podnikatel s příjmy z volné živnosti žije sám se dvěma nezletilými dětmi. Manželka mu zemřela v roce 2019. Jeho příjmy dosahují řádově 550 000 Kč ročně a uplatňuje paušální výdaje ve výši 60 %. Od 1. 1. 2021 vstoupil do paušálního režimu a začal platit měsíčně paušální zálohu 5 469 Kč.

V průběhu roku 2021 po konsultaci s daňovým poradcem podnikatel zjistil, jakou udělal chybu, protože v režimu paušální daně nemůže uplatnit daňové zvýhodnění na obě děti ve výši 15 204 Kč + 22 320 Kč = 37 524 Kč. Rozhodl se proto uzavřít dohodu o provedení práce na 2 měsíce, přičemž u zaměstnavatele učinil prohlášení k dani. Odměna z dohody nepodléhá srážkové dani, ale je zdaněna měsíční zálohou na daň. Tím dojde k porušení podmínek pro to, aby daň byla rovna paušální dani. U podnikatele tak dochází k žádoucí změně, může podat za rok 2021 daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob (včetně přehledů na sociální a zdravotní pojištění) a může si v daňovém přiznání uplatnit jak základní slevu na dani na poplatníka, tak daňové zvýhodnění na dvě děti 37 524 Kč (zčásti formou slevy na dani a zčásti formou daňového bonusu). Pokud uzavřená dohoda o provedení práce ke konci roku skončí, zůstává poplatník i nadále v paušálním režimu. Poplatník však může dobrovolně vystoupit z paušálního režimu ve smyslu § 38le ZDP a to oznámením o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu, které musí podat správci daně do 10. ledna 2022. Bude to pro něho výhodné, protože i v roce 2022 může od vypočtené daně uplatnit základní slevu na dani na poplatníka i daňové zvýhodnění na děti žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti.

Příklad 3

Podnikatel zahájil svou podnikatelskou činnost na základě živnostenského oprávnění od 15. 8. 2021. Po zralé úvaze o jeho budoucích zdanitelných příjmech a daňově uznatelných výdajích se rozhodl od 1. 1. 2022 přejít do režimu paušální daně a platit měsíční paušální zálohy 5 995 Kč. Poplatník splňuje veškeré podmínky stanovené v § 2a ZDP. Ve smyslu § 32lc odst. 3 písm. d) ZDP podal správci daně oznámení o vstupu do paušálního režimu dne 11. 1. 2022 formou datové zprávy.

Podle znění § 38lc odst. 1 ZDP je poplatník povinen podat oznámení o vstupu do paušálního režimu správci daně do desátého dne rozhodného zdaňovacího období. V daném případě bylo oznámení o vstupu do paušálního režimu podáno po stanovené lhůtě a dle § 38lc odst. 5 ZDP je oznámení neúčinné, přičemž lhůtu nelze navrátit v předešlý stav. Na základě této skutečnosti nevstoupil poplatník do režimu paušální daně od 1. 1. 2022, a pokud chce poplatník uplatnit paušální daň, musí počkat se vstupem do paušálního režimu až s novým podáním oznámení do 10. 1. 2023 a uplatňovat paušální daň až od ledna 2023.

Příklad 4 

Podnikatel podniká od roku 2019 a uplatňuje paušální výdaje. Vzhledem k tomu, že k 1. 1. 2021 splňoval podmínky paušálního režimu dle § 2a odst. 1 ZDP, rozhodl se k 1. 1. 2021 přejít na paušální režim a platí měsíční paušální daň ve výši 5 469 Kč. V červenci 2021 se jeho manželce narodilo dítě a podnikatel hodlá uplatňovat daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.

Vzhledem k tomu, že podnikatel splňuje v průběhu roku 2021 podmínky obsažené v § 2a ZDP (nedochází u něho k situací uvedené v § 2a odst. 4 ZDP), zůstává stále v paušálním režimu, musí stále platit měsíční zálohy na paušální daň a nemůže uplatnit slevu na dani na narozené dítě. Na konci roku 2021 nepodává daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Tatáž situace platí i pro rok 2022. Jediným řešením pro poplatníka je dobrovolně vystoupit z paušálního režimu ve smyslu § 38le ZDP. Oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu poplatník musí podat správci daně do desátého dne zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, jehož uplynutím přestane být poplatníkem v paušálním režimu. V oznámení pak poplatník uvede zdaňovací období 2021, jehož uplynutím přestává být poplatníkem v paušálním režimu (tedy počínaje zdaňovacím období 2022). Daňové zvýhodnění na dítě tak může poplatník uplatnit až od ledna 2022 po dobrovolném vystoupení z paušálního režimu.

Příklad 5 

Podnikatel uplatňuje ke svým zdanitelným příjmům z podnikání paušální výdaje. Vzhledem k tomu, že k 1. 1. 2021 splňoval podmínky paušálního režimu dle § 2a odst. 1 ZDP, rozhodl se k 1. 1. 2021 přejít na paušální režim a platí měsíční paušální daň ve výši 5 469 Kč. Od září uzavřel se stavební firmou dohodu o provedení práce do 31. 12. 2021, na základě které obdrží za každý měsíc odměnu z dohody v rozmezí 7 000 Kč až 10 000 Kč. Dále od 1. 11. 2021 uzavřel s druhou společností s r.o. rovněž dohodu o provedení práce s měsíční odměnou ve výši 8 000 Kč. U žádného zaměstnavatele poplatník neučinil prohlášení k dani a každý zaměstnavatel mu dle § 6 odst. 4 písm. a) ZDP zdaní příjmy z dohody srážkou podle zvláštní sazby daně 15 % [dle § 36 odst. 2 písm. m) ZDP].

Vzhledem k tomu, že dle § 7a odst. 1 písm. a) bod 4 ZDP není na překážku pro uplatnění paušální daně situace, kdy poplatník má ve zdaňovacím období, kdy je na konci zdaňovacího období poplatníkem v paušálním režimu, příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, bude se daň za zdaňovací období 2021 u poplatníka rovnat paušální dani, tedy částce 5 469 Kč x 12 = 65 628 Kč. Podnikatel s příjmy z podnikání a s příjmy ze závislé činnosti zdaňované dle § 6 odst. 4 ZDP tak nemusí podávat daňové přiznání za rok 2021 a i pro zdaňovací období 2022 zůstává v paušálním režimu.

Příklad 6 

Podnikatel vstoupil od 1. 1. 2021 do paušálního režimu dle § 2a odst. 1 ZDP a platí měsíční paušální daň ve výši 5 469 Kč. Od 1. 8. 2021 má poplatník kromě příjmů z podnikání (podnikatelskou činnost trochu omezil) příjmy ze závislé činnosti, přičemž u svého zaměstnavatele učinil prohlášení k dani.

Vzhledem k tomu, že se v daném případě nejedná o příjmy ze závislé činnosti zdaňované srážkou podle zvláštní sazby daně, ale o příjmy zdaňovanou zaměstnavatelem měsíční zálohou na daň včetně odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění, nejsou splněny u poplatníka podmínky pro stanovení paušální daně dle § 7a odst. 1 ZDP a daň poplatníka na konci zdaňovacího období 2021 není rovna paušální dani. Poplatník sice zůstává v paušálním režimu a tudíž má povinnost i nadále v roce 2021 měsíční paušální zálohy, ale za zdaňovací období 2021 je povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ve kterém uvede veškeré zdanitelné příjmy (ze závislé činnosti i ze samostatné činnosti) a na vypočtenou skutečnou daň se započtou jak zaplacené paušální zálohy na daň (100 Kč x 12 = 1 200 Kč), tak sražené zálohy ze závislé činnosti zaměstnavatelem. Obdobně bude postupovat poplatník postupovat i v rámci podání přehledu o příjmech a výdajích a výpočtu odvodu na sociální a zdravotní pojištění za rok 2021, se započtením paušálních záloh na pojistné na sociální pojištění (2 976 Kč x 12 = 35 712 Kč) a na zdravotní pojištění (2 393 Kč x 12 = 28 716 Kč).

Pokud bude podnikatel pokračovat v závislé činnosti i po 1. 1. 2022, může dobrovolně vystoupit z paušálního režimu ve smyslu § 38le ZDP. Oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu poplatník musí podat správci daně do desátého dne zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, jehož uplynutím přestane být poplatníkem v paušálním režimu. V oznámení pak poplatník uvede zdaňovací období 2021, jehož uplynutím přestává být poplatníkem v paušálním režimu (tedy počínaje zdaňovacím období 2022).

Příklad 7

Podnikatel je od 1. 1. 2021 v režimu paušální daně a hradí měsíčně paušální zálohu 5 469 Kč. V září 2021 prodal za 45 000 Kč ojetý osobní automobil, který měl v roce 2020 zahrnut ve svém obchodním majetku.

Pokud je poplatník v paušálním režimu, nemá obchodní majetek. Příjem z prodeje automobilu není osvobozen od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 písm. c) ZDP, protože prodej automobilu se uskutečnil dříve než pět let od jeho vyřazení z obchodního majetku. Proto je tento příjem zahrnut ke zdanění dle § 10 ZDP. Tím poplatník nesplnil podmínku stanovenou v § 7a ZDP, že celková výše příjmů poplatníka z kapitálového majetku, z nájmu a ostatní příjmy (pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně, a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně) nepřesahuje částku 15 000 Kč. Z toho vyplývá, že jeho daň není za rok 2021 rovna paušální dani, a poplatník musí podat za rok 2021 daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob včetně přehledů na OSSZ a zdravotní pojišťovnu. Zaplacené zálohy na daň a na pojistné v rámci platby měsíční paušální zálohy se započtou na výši výsledné daně z příjmů a výsledné výše pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Ing. Ivan Macháček