Paušální náhrada nákladů

plátce mzdy

Provádění exekučních srážek ze mzdy přináší zaměstnavateli jako plátci mzdy nebo jiného příjmu pochopitelně komplikace a činnosti a provozní náklady navíc. Zvýšená administrativní náročnost (jinak běžně prováděných) srážek ze mzdy by měla být nově zaměstnavateli kompenzována paušální peněžitou náhradou. Jaká jsou nová pravidla od 1. 1. 2022?

Především výpočet srážek ze mzdy, nebo z jiného příjmu je pro plátce mzdy časově náročný. S hodnocením složitosti výpočtu srážek není žádného důvodu polemizovat, nicméně mám za to, že v běžné zaměstnavatelské, účetní praxi se spoléhá spíše na mzdový software – málokdo spoléhá či aspoň testuje vlastní znalosti a schopnosti a provádí výpočty nebo aspoň kontrolní výpočty tzv. „ručně“. [Odpovědnost za bezchybné provedení srážek nese nikoliv tvůrce nebo prodejce programu, nýbrž ji má vůči příjemci mzdy – zaměstnanci, ale i dalším subjektům (např. oprávněným věřitelům) plátce mzdy – zaměstnavatel a vůči zaměstnavateli příslušný účetní.] Takže samotný výpočet srážek ze mzdy není zřejmě v praxi až tak pro plátce mzdy zatěžující, nýbrž něco jiného.

Za největší komplikaci pro plátce mzdy považuji prvotní zúřadování věci. Časově a odborně nejnáročnější je seznámení se a vyhodnocení dokumentů spojených s výkonem rozhodnutí (exekucí) a jejich zpracování, zúřadování – zavedení z nich vyplývajících povinností a příkazů do mzdové agendy a pak též následná administrativa spojená s exekucí na mzdu nebo obdobný příjem při ukončení zaměstnání povinného zaměstnance. V tomto ohledu je výše paušální náhrady pro zaměstnavatele zřejmě nedostatečná. Na druhou stranu snad lze konstatovat, že „již běžící, pokračující“ čili dlouhodobě prováděná exekuce nepřináší zaměstnavateli už tolik problémů, a tak snad bude možno ve výsledku (v delším časovém horizontu) shledat výši kompenzace pro zaměstnavatele dostatečnou.

Ani mzdový software nemusí být zárukou správnosti provádění exekuce, natož internetové kalkulačky

Stejně jako zaměstnavatelé a mzdoví (mzdové) účetní spoléhají na inteligentní software, tak se v praxi těší oblibě i různé internetové kalkulačky exekučních srážek ze mzdy, které jsou komukoliv zdarma přístupné. I před nimi resp. právě především před nimi je třeba varovat – snad nejsou používány zaměstnavateli, ale jen pro laickou kontrolu třeba ze strany povinných dlužníků nebo oprávněných věřitelů. Tyto exekuční kalkulačky ovšem mnohdy nezohledňují složitější případy, které však nejsou ničím výjimečným, a to souběh srážek pro více pohledávek, kdy jsou pohledávky uspokojovány podle pořadí nebo poměrně. (A tyto situace jsou pak pro zaměstnavatele náročné, nemá-li k dispozici erudovaného účetního či věci znalého právníka. Ovšem i jejich práce něco stojí. A komunikace a porady se soudem či soudním exekutorem též zatěžují a zdržují chod administrativní agendy zaměstnavatele.) Aktualizované kalkulačky, které se jako první objevily na internetu s výpočty pro rok 2022, vůbec nezohledňují novinku v podobě srážky paušální náhrady nákladů pro plátce mzdy.

Nenápadná změna

Ostatně uzákonění příslušné povinnosti zaměstnance hradit náhradu nákladů za provádění srážek z jeho mzdy resp. možnosti zaměstnavatele ji zaměstnanci srážet z exekuovaného příjmu může zanikat v množství aktuálně k 1. lednu 2022 napadajících změn exekučních předpisů. Nadto Ministerstvo spravedlnosti v rámci svého zmocnění (ust. § 374a písm. g) občanského soudního řádu – o. s. ř., ve znění od 1. 1. 2022) nevydalo samostatný předpis k paušální náhradě a její výši, nýbrž příslušnou problematiku upravilo ve Vyhlášce č. 485/2000 Sb., o výši odměny správců podniku, způsobu jejího určení a určení náhrady jejich hotových výdajů, a to její novelou – vyhláškou č. 517/2021 Sb.

Paušální náhrada jen u nových exekucí

Za realizaci exekučních srážek ze mzdy bude nově náležet plátci mzdy paušální náhrada nákladů výkonu rozhodnutí. Zvýšené náklady na administrativu a účetnictví nemusí zaměstnavatel nijak prokazovat, jeho nárok na paušální náhradu ve vyhláškou stanovené částce je automatický.

Nárok na paušální náhradu nákladů však vzniká plátcům mzdy pouze u výkonu rozhodnutí resp. exekucí, které byly zahájeny s účinností zákona č. 286/2021 Sb., který přinesl její právní úpravu, tedy 1. 1. 2022 a později! Na řízení zahájená před 1. 1. 2022, v nichž přede dnem 1. 1. 2022 bylo vydáno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí se pravidla o paušální náhradě nákladů pro plátce mzdy, účinná od 1. 1. 2022, nepoužijí. (Srov. přechodné ust. čl. II bodu 3 zákona č. 286/2021 Sb.)

Výše paušální náhrady nákladů pro plátce mzdy (zaměstnavatele)

Plátce mzdy (tedy zaměstnavatel, popř. plátce jiného příjmu, s nímž se při exekuci zachází jako se mzdou, postupuje při exekuci na něj podle pravidel pro srážky ze mzdy), má vůči povinnému (zaměstnanci, dlužníkovi), nárok na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které mu vznikly za kalendářní měsíc, v němž provádí srážky ze mzdy povinného. Provádí-li plátce mzdy zároveň srážky k vydobytí několika pohledávek vůči témuž povinnému, náleží mu náhrada nákladů pouze jednou. (§ 270 odst. 2 věty druhé a čtvrté o. s. ř.) S vyšším počtem nařízených srážek k vydobytí (uspokojení) většího počtu pohledávek vůči stejnému povinnému (dlužníkovi) se tedy částka náhrady nezvyšuje: stanovená částka (50 Kč měsíčně – k tomu viz dále) částkou je konečnou a maximální. Tedy za každého zaměstnaného povinného, u kterého (z jehož příjmu) bude zaměstnavatel provádět srážky ze mzdy, bude plátce mzdy dostávat (má možnost si srazit) paušální náhradu nákladů v uvedené výši.

Padesát korun nebo i méně (!) pro plátce mzdy

Paušálně stanovená náhrada nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu činí za 1 kalendářní měsíc, v němž plátce mzdy nebo jiného příjmu provádí srážky ze mzdy nebo jiného příjmu vypláceného jednomu povinnému, 50 Kč; to platí i v případě, že plátce mzdy nebo jiného příjmu provádí srážky z více mezd nebo jiných příjmů, které vyplácí povinnému (§ 4d vyhlášky č. 485/2000 Sb., ve znění vyhlášky č. 517/2021 Sb.).

Výše paušálně stanovené náhrady nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu (však) nesmí přesáhnout třetinu částky sražené ze mzdy nebo jiného příjmu povinného zaokrouhlenou na celé koruny nahoru (§ 4e vyhlášky č. 485/2000 Sb., ve znění vyhlášky č. 517/2021 Sb.).

Zbývá-li tedy po odečtení nezabavitelných částek a jedné třetiny zbytku čisté mzdy (po odečtení základní – celkové nezabavitelné částky), v případě, že je sráženo pro přednostní pohledávky, nebo po odečtení nezabavitelných částek a dvou třetin zbytku čisté mzdy, je-li sráženo jen pro nepřednostní pohledávky 150 a více Kč, paušální náhrada činí 50 Kč. Zbývá-li však a je-li sráženo méně, paušální náhrada se snižuje.

Příklad 1

Po odečtení nezabavitelného minima od čisté mzdy povinného zaměstnance, zbývá pouhých 100 Kč, z nichž je možno uspokojovat oprávněné věřitele.

„Paušální“ náhrada nákladů plátce mzdy pak činí jen 34 Kč a 66 Kč bude sraženo v rámci výkonu rozhodnutí (exekuce).

Zastavení exekuce, když dlužník nepobírá mzdu vůbec, nebo tak malou, že nelze srážky provádět

V této souvislosti, pokud jde o situace, kdy povinný zaměstnanec pobírá mzdu v takové výši, že z ní lze provádět jen minimální srážky, nebo nelze provádět exekuční srážky dokonce vůbec, protože jeho čistá mzda je nižší než nezabavitelné minimum, poukazujeme na změnu (nové znění) § 290 odst. 1 o. s. ř. řádu od 1. 1. 2022: „Vyjde-li v řízení najevo, že povinný po dobu 2 let nepobírá (vůbec) mzdu, soud nařízený výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy zastaví. Nařízený výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy zastaví soud i tehdy, vyjde-li v řízení najevo, že povinný nepobíral po dobu 3 let mzdu alespoň v takové výši, aby z ní mohly být srážky prováděny. (Návrh na zastavení může podat i plátce mzdy.)“

Dosud bylo možno zastavit na návrh plátce mzdy nebo povinného nařízený výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, když povinný po dobu (pouze) 1 roku nepobírá (nepobíral) mzdu buď vůbec nebo alespoň v takové výši, aby z ní mohly být srážky prováděny.

Příklad 2

Nelze provést exekuční srážky, neboť čistá mzda je nižší, než základní (celková) nezabavitelná částka

Ženatý zaměstnanec se 4 nezaopatřenými dětmi pobírá čistou mzdu 20 000 Kč, z níž by měl splácet exekučně vymáhanou nepřednostní pohledávku.

Nezabavitelná částka však činí na samotného povinného dlužníka 8 006,25 Kč, k nimž se připočte 5 x nezabavitelná částka na vyživované osoby 2 668,75 Kč (tj. 13 343,25 Kč), tedy celkem základní nezabavitelná částka činí 21 350 Kč což je více, než činí mzda, z níž by měly být srážky prováděny.

Přechod na novou právní úpravu

Podle přechodného ustanovení novely o. s. ř. (čl. II bodu 5. zákona č. 286/2021 Sb.) se do dob podle § 290 odst. 1 o. s. ř., ve znění účinném od 1. 1. 2022, započítává (i) doba podle § 290 odst. 1 o. s. ř., ve znění účinném před 1. 1. 2022, pokud povinný během této doby nepobíral mzdu nebo nepobíral mzdu alespoň v takové výši, aby z ní mohly být prováděny srážky. Do doby dle § 290 odst. 1 o. s. ř. se tak nyní počítá i doba, po kterou povinný nepobíral mzdu vůbec nebo v takové výši, aby bylo možno provádět srážky, i před 1. 1. 2022. Takže nebude-li povinný pobírat mzdu od 1. 1. 2022 vůbec byť jen 1 rok, exekuci bude možno zastavit. (1 rok před 1. 1. 2022, kdy nepobíral mzdu, se přičte k 1 roku po 31. 12. 2021, aby byla naplněna lhůta 2 let.) Podobně, pokud povinný sice mzdu pobírá, ale v nedostatečné výši, a to takové, že z ní nelze provádět srážky, tak se doba 1 roku před 1. 1. 2022 započte do celkové doby počítané po 31. 12. 2021, takže k zastavení exekuce v takovém případě stačí jen, aby povinný pobíral mzdu v nedostatečné výši 2 roky, když se přičte 1 rok před 1. 1. 2022.

Paušální náhrada mzdy jako relativně prioritní pohledávka

Paušálně stanovená náhrada nákladů plátce mzdy se dle § 279 odst. 1 věty čtvrté o. s. ř. uspokojuje před všemi ostatními pohledávkami z první třetiny (zbytku čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek), která je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje druhá třetina). Pohledávka paušálně stanovené náhrady nákladů plátce mzdy je tak prioritní a má přednost před ostatními pohledávkami, avšak jen při srážkách z 1. třetiny zbytku čisté mzdy, ale ne při srážkách z 2. třetiny zbytku čisté mzdy. Může ovšem získat přednostní postavení dokonce i vůči výživnému, které nebylo uspokojeno z 2. třetiny, a jeho pohledávka se převádí k uspokojení do 1. třetiny (zbytku čisté mzdy).

Příklad 2

Ženatý zaměstnanec se 2 nezaopatřenými dětmi pobírá čistou mzdu 17 000 Kč. Na dítě z prvního manželství je mu sráženo výživné ve výši 4 000 Kč. Jeho nezabavitelná částka činí 8 006,25 Kč na něj samotného + 2 x částka na vyživované osoby 2 668,75 Kč (na manželku a dítě z druhého manželství), tedy celkem 13 343,75 Kč, zaokrouhleno na 13 344 Kč. (Na oprávněné dítě se nezabavitelná částka nezapočítává, protože právě pro výživné určené jemu jsou nařízeny exekuční srážky ze mzdy.)

Když se uvedené nezabavitelné částky odečtou (celková nezabavitelná částka odečte) od jeho čisté mzdy, zbude z ní 3 656 Kč. Tato částka (3 656 Kč) se rozdělí na 3 třetiny po 1 218 Kč a zbudou 2 Kč. Výživné je přednostní pohledávkou, ale k jejímu uspokojení nestačí 2. třetina (zbytku čisté mzdy) určená pro uspokojení přednostních pohledávek, takže se výživné bude uspokojovat i z 1. třetiny (zbytku čisté mzdy). K uspokojení splátky výživného však nestačí ani 1 218 Kč (z 2. třetiny) + 1 218 Kč (z 1. třetiny) = 2 436 Kč. Na výživném tak bude vznikat dluh. Nicméně z 1. třetiny (zbytku čisté mzdy) je třeba uhradit i 50 Kč paušální náhrady nákladů pro plátce mzdy, takže na výživné bude sraženo 1 218 Kč (z 2. třetiny), ale k tomu jen 1 168 Kč (tj. 1 218 Kč – 50 Kč) z 1. třetiny, takže celkem bude na výživné sraženo 2 386 Kč (a ne 2 436 Kč). 50 Kč připadne zaměstnavateli. Zaměstnanci zůstane nezabavitelné minimum 13 344 Kč a 3. třetina zbytku čisté mzdy 1 218 Kč a zbytek 2 Kč (vzniklý zaokrouhlováním), tedy 14 564 Kč celkem.

Postupy při srážení náhrady nákladů pro plátce mzdy

Plátce mzdy poté, co byl vyrozuměn o tom, že usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci, odečítá podle § 291 odst. 3 o. s. ř. paušálně stanovenou náhradu nákladů ze sražených částek, které mají být vyplaceny nebo zaslány (dle pravidel § 291 odst. 1 o. s. ř.) přímo oprávněnému věřiteli nebo soudu, který (pak) sraženou částku rozdělí mezi oprávněné sám.

Právo na částku náhrady nákladů, jež nebyla odečtena (kterou si opomněl zaměstnavatel odečíst, strhnout) podle § 289 odst. 2, § 291 odst. 3 nebo § 293 odst. 1 o. s. ř. ze sražené částky před jejím vyplacením nebo zasláním, zaniká. (Analogicky § 87 odst. 3 exekučního řádu: „Plátce mzdy má právo na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které mu vznikly za každý kalendářní měsíc, v němž provádí srážky ze mzdy nebo jiných příjmů povinného. Paušálně stanovenou náhradu nákladů hradí plátci mzdy povinný. Provádí-li plátce mzdy zároveň srážky k vydobytí několika pohledávek vůči témuž povinnému, náleží mu náhrada nákladů pouze jednou. Právo na částku náhrady nákladů, jež nebyla odečtena ze sražené částky podle občanského soudního řádu, zaniká.“ Nestrženou částku paušální náhrady mzdy si tak nemůže plátce mzdy strhnout třeba příští měsíc.)

RADA!

Plátce mzdy má od 1. 1. 2022 nárok na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které mu vznikly za kalendářní měsíc, v němž provádí srážky ze mzdy povinného dlužníka. Náhrada je nákladem výkonu rozhodnutí (exekuce) a hradí ji plátci mzdy povinný. Paušálně stanovená náhrada nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu činí za 1 kalendářní měsíc, v němž plátce mzdy nebo jiného příjmu provádí srážky ze mzdy nebo jiného příjmu vypláceného jednomu povinnému, 50 Kč; to platí i v případě, že plátce mzdy nebo jiného příjmu provádí srážky z více mezd nebo jiných příjmů, které vyplácí povinnému.

Výše paušálně stanovené náhrady nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu nesmí přesáhnout třetinu částky sražené ze mzdy nebo jiného příjmu povinného zaokrouhlenou na celé koruny nahoru. Jde-li o tzv. mnohočetnou exekuci, tedy provádí-li plátce mzdy zároveň srážky k vydobytí několika pohledávek vůči témuž povinnému, náleží mu náhrada nákladů pouze jednou. Paušálně stanovená náhrada nákladů plátce mzdy se uspokojuje před všemi ostatními pohledávkami z první třetiny. Ze sražených částek, které mají být vyplaceny povinnému, plátce mzdy odečte před jejich vyplacením stanovenou náhradu nákladů.

Nárok na paušální náhradu nákladů však vzniká plátcům mzdy pouze u nových výkonů rozhodnutí resp. exekucí, které byly zahájeny s účinností zákona č. 286/2021 Sb., který přinesl její právní úpravu, tedy 1. 1. 2022 a později! (Na řízení zahájená před 1. 1. 2022, v nichž přede dnem 1. 1. 2022 bylo vydáno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí se pravidla o paušální náhradě nákladů pro plátce mzdy, účinná od 1. 1. 2022, nepoužijí.)

Richard W. Fetter