Paušální režim – po novele

Paušální režim – po novele

1. Režim paušální daně

2. Kdy může vstoupit poplatník do paušálního režimu?

3. Tři pásma paušálního režimu

4. Kdy poplatník přestává být v paušálním režimu?

5. Kdy je daň poplatníka v paušálním režimu ke konci zdaňovacího období rovna paušální dani?

6. Výše paušální zálohy pro tři pásma paušálního režimu v roce 2023

7. Přechod poplatníka mezi pásmy paušálního režimu

8. Daňové přiznání poplatníka

9. Dobrovolné vystoupení z paušálního režimu

10. Související povinnosti

11. Oznamovací povinnost

12. Výhody a nevýhody

Zákonem č. 366/2022 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2023 k podstatnému rozšíření uplatnění paušální daně pro poplatníky s příjmy ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP související se zvýšením hranice příjmů ze samostatné činnosti pro vstup do paušálního režimu z 1 mil. Kč na 2 mil. Kč a se zavedením tří pásem paušálního režimu odvozených od výše a charakteru příjmů poplatníka. Jaká jsou aktuálně platná pravidla?

Zákonem č. 540/2020 Sb. došlo v zákoně o daních z příjmů s účinností od 1. 1. 2021 k zavedení paušální daně pro poplatníky s příjmy ze samostatné činnosti. Zavedením paušální daně došlo současně ke zrušení tzv. uplatnění daně stanovené paušální částkou dle § 7a ZDP ve znění účinném do 31. 12. 2020.

Poplatník s příjmy ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP tak může z hlediska daňového zvolit tři režimy:

- uplatňování prokazatelných výdajů ke zdanitelným příjmům

- uplatňování paušálních výdajů ke zdanitelným příjmům

- uplatnění paušální daně v rámci paušálního režimu

1. Režim paušální daně

Poplatník v paušálním režimu namísto standardního placení záloh na daň z příjmů odváděných správci daně (ve čtvrtletních nebo pololetních termínech), placení měsíčních záloh na pojistné na důchodové pojištění odváděných OSSZ a měsíčních záloh na veřejné zdravotní pojištění odváděných příslušné zdravotní pojišťovně, platí uvedená tři plnění dohromady jednou platbou, a to každý měsíc příslušného zdaňovacího období ve stejné výši na jeden účet u správce daně (na tzv. společný osobní daňový účet). Správce daně vybrané prostředky následně převede na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení a na zvláštní účet veřejného zdravotního pojištění.

Při splnění všech zákonem stanovených podmínek již poplatník nemusí po skončení zdaňovacího období nic doplácet ani mu nevznikají přeplatky a rovněž nemusí podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob ani pojistné přehledy na sociální a zdravotní pojištění. Správu paušální zálohy vykonávají orgány Finanční správy.

Zálohy na pojistné na důchodové pojištění a pojistné na veřejné zdravotní pojištění poplatníka v paušálním režimu pro 1. pásmo paušálního režimu vycházejí z minimálních vyměřovacích základů pro tato pojistná, přičemž u důchodového pojištění z minimálního vyměřovacího základu zvýšeného o 15 %. Zálohy na obě pojistné pro 2. a 3. pásmo paušálního režimu jsou vyšší a jsou stanoveny pevnou částkou přímo v zákonu č. 589/1992 Sb. a 592/1992 Sb. (ve znění zákona č. 366/2022 Sb.).

2. Kdy může vstoupit poplatník do paušálního režimu?

Z ustanovení § 2a ZDP vyplývá možnost poplatníka vstoupit do paušálního režimu ve dvou časových situacích:

K prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období (dle § 2a odst. 1 ZDP)

Poplatníkem v paušálním režimu je od prvního dne rozhodného zdaňovacího období poplatník daně z příjmů fyzických osob, který:

a) k 1. lednu rozhodného zdaňovacího období

l je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona o důchodovém pojištění (§ 9 odst. 2 a odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb.) a zároveň se na něho musí vztahovat právní předpisy ČR upravující důchodové pojištění,

l je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující veřejné zdravotní pojištění a která není vyňata z povinnosti platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině [§ 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb.],

l není plátcem daně z přidané hodnoty a nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby,

l není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti a

l není dlužníkem, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení;

b) ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím rozhodnému zdaňovacímu období nepřesáhl rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu;

c) k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období nevykonává činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně;

d) podá správci daně oznámení o vstupu do paušálního režimu, ve kterém si zvolí pásmo paušálního režimu, a to dle § 38lc odst. 1 ZDP do desátého dne rozhodného zdaňovacího období (tedy do 10. ledna), přičemž § 38lc odst. 6 ZDP stanoví, že oznámení podané po lhůtě je neúčinné, tedy nezpůsobuje vstup poplatníka do paušálního režimu. Oznámení o vstupu do paušálního režimu je formulářové podání, jeho náležitosti jsou uvedeny v § 38lc odst. 4 a 5 ZDP.

V průběhu zdaňovacího období (dle § 2a odst. 2 ZDP)

V průběhu zdaňovacího období může vstoupit poplatník do paušálního režimu při zahájení činnosti, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti. Musí se však jednat o zahájení činnosti, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, a to v okamžiku, kdy poplatník žádnou činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, nevykonává. Poplatník, který zahajuje činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, v průběhu zdaňovacího období, se stane poplatníkem v paušálním režimu od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém činnost zahajuje. Pokud však poplatník již nějakou činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, provozuje a vedle toho zahajuje v průběhu zdaňovacího období další činnost v jiném oboru, nemůže z titulu zahájení této nové činnosti v průběhu zdaňovacího období vstoupit do režimu paušální daně – musí počkat až na začátek dalšího zdaňovacího období. Přitom zahájením činnosti se rozumí i její znovuzahájení po jejím dřívějším přerušení.

Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který zahajuje činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, je dle § 2a odst. 2 ZDP poplatníkem v paušálním režimu od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém tuto činnost zahajuje, pokud:

a) splňuje podmínky podle odstavce 1, přičemž podmínky podle odstavce 1 písm. a) a c) musí být splněny namísto k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období ke dni zahájení této činnosti,

b) v části rozhodného zdaňovacího období přede dnem zahájení této činnosti nebyl plátcem DPH, společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti a nevykonával činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti,

c) v části rozhodného zdaňovacího období přede dnem zahájení této činnosti měl pouze:

1. příjmy od daně osvobozené,

2. příjmy, které nejsou předmětem daně,

3. příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,

4. příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy, pokud se nejedná o příjmy podle bodů 1 až 3 a pokud celková výše těchto příjmů nepřesáhne 50 000 Kč (ke zvýšení této částky z dosavadních 15 000 Kč došlo zákonem č. 366/2022 Sb.)

3. Tři pásma paušálního režimu

S účinností od 1. 1. 2023 jsou zavedena tři pásma paušálního režimu, a to pro poplatníky s příjmy ze samostatné činnosti do 1 miliónu Kč, do 1,5 miliónu Kč a do 2 miliónů Kč. Vymezením rozhodných příjmů pro jednotlivá pásma se zabývá § 2a odstavec 5 ZDP.

Zde se uvádí, že rozhodnými příjmy pro:

a) první pásmo paušálního režimu jsou příjmy ze samostatné činnosti do výše:

l 1 000 000 Kč, a to bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti plynou (tedy bez ohledu na to, jaké by k nim bylo možné uplatnit podle zákona o daních z příjmů výdaje procentem z příjmů),

l 1 500 000 Kč, pokud alespoň 75 % příjmů ze samostatné činnosti poplatníka tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje procentem z příjmů ve výši 80 % z příjmů nebo 60 % z příjmů,

l 2 000 000 Kč, pokud alespoň 75 % příjmů ze samostatné činnosti poplatníka tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje procentem z příjmů ve výši 80 % z příjmů,

b) druhé pásmo paušálního režimu jsou příjmy ze samostatné činnosti do výše:

l 1 500 000 Kč, a to bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti plynou (tedy bez ohledu na to, jaké by k nim bylo možné uplatnit podle zákona o daních z příjmů výdaje procentem z příjmů),

l 2 000 000 Kč, pokud alespoň 75 % příjmů ze samostatné činnosti poplatníka tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje procentem z příjmů ve výši 80 % z příjmů nebo 60 % z příjmů,

c) třetí pásmo paušálního režimu jsou příjmy ze samostatné činnosti do výše 2 000 000 Kč, a to bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti plynou (s výjimkou poplatníků, kteří jak výše uvedeno spadají při příjmech do 2 miliónů Kč do prvního a druhého pásma).

Výdaji procentem z příjmů ve výše uvedeném smyslu se rozumí výdaje dle § 7 odst. 7 ZDP, tj. výdaje, které by mohl poplatník uplatnit v případě, že by uplatňoval výdaje procentem z příjmů. Neznamená to, že poplatník tímto způsobem výdaje skutečně uplatňoval, ale jedná se o procentuální výši výdajů, které bylo případně možné uplatnit ve vazbě na charakter provozované činnosti.

Za příjmy ze samostatné činnosti pro účely výše uvedeného stanovení pásem paušálního režimu se nepovažují:

a) příjmy od daně osvobozené,

b) příjmy, které nejsou předmětem daně, a

c) příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

? Příklad 1

Podnikatel provozuje pouze řemeslnou živnost a hodlá od roku 2023 uplatnit paušální režim a platit paušální daň, protože nemá jiné zdanitelné příjmy, děti má dospělé, takže neuplatňuje daňové zvýhodnění na děti a rovněž nehodlá uplatnit žádné nezdanitelné částky základu daně dle § 15 ZDP. Za rok 2022 dosáhl příjmy z podnikání ve výši 1 900 000 Kč, ke kterým uplatňuje skutečné výdaje.

Ve smyslu znění § 7 odst. 7 ZDP lze u řemeslné živnosti uplatnit výdaje procentem z příjmů ve výši 80 %. Vzhledem k tomu, že živnostník dosáhl za rok 2022 příjmy v částce nižší než 2 mil. Kč, může se přihlásit do prvního pásma paušálního režimu, ale může si zvolit (dobrovolně) rovněž druhé i třetí pásmo paušálního režimu. Z odlišné výše stanovené měsíční paušální zálohy pro jednotlivá pásma paušálního režimu vyplývá, že je výhodnější vstupovat do co nejnižšího pásma paušálního režimu, protože čím vyšší je toto pásmo paušálního režimu, tím vyšší jsou měsíční paušální zálohy a tím i celková roční daň z příjmů a obě pojistné.

? Příklad 2

Poplatník s příjmy, u nichž lze předpokládat uplatnění 40% paušálních výdajů dle § 7 odst. 7 ZDP (daňový poradce, soukromý lékař, advokát, právník), se rozhodl od ledna 2023 vstoupit do paušálního režimu. V roce 2022 dosáhl zdanitelné příjmy ve výši 1 200 000 Kč, ke kterým uplatňuje paušální výdaje. Jiné zdanitelné příjmy nemá.

Protože poplatník dosáhl za rok 2022 příjmy v částce nižší než 1,5 mil. Kč, může se přihlásit do druhého pásma paušálního režimu, ale může si zvolit (dobrovolně) i třetí pásmo paušálního režimu, nemůže však vstoupit do prvního pásma paušálního režimu, neboť jeho příjmy v roce 2022 přesáhly 1 mil. Kč. V daném případě by byl vstup poplatníka do třetího. pásma paušálního režimu vhodný v situaci, pokud poplatník očekává, že se mu bude ve zdaňovacím období 2023 více dařit než v roce 2022 a že dosáhne vyšší příjmy z vykonávané samostatné činnosti překračující částku 1 500 000 Kč, takže v nastávajícím zdaňovacím období překročí limity pro pásmo, které dosud splňoval, ale naplní limity pro vyšší pásmo.

Důležitou povinností pro poplatníka v paušálním režimu, který má příjmy ze samostatné činnosti, ke kterým lze uplatnit výdaje procentem z příjmů v různé výši, je vést záznamy o příjmech ze samostatné činnosti pro účely prokázání výše rozhodných příjmů pro zvolené pásmo paušálního režimu (viz § 7a odst. 8 ZDP).

Ve smyslu znění bodu 2 přechodných ustanovení k novele zákona o daních z příjmů se na poplatníka, který byl poplatníkem v paušálním režimu k 31. prosinci 2022 a nepřestal jím být uplynutím 31. prosince 2022, se hledí, jakoby k 1. lednu 2023 zvolil první pásmo paušálního režimu, pokud nepodá oznámení o změně zvoleného pásma paušálního režimu pro zdaňovací období kalendářního roku 2023.

4. Kdy poplatník přestává být v paušálním režimu?

Ze znění § 2a odst. 8 ZDP vyplývá, že poplatník přestává být poplatníkem v paušálním režimu uplynutím:

a) zdaňovacího období, ve kterém:

1. přesáhl rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu, ledaže je jeho daň rovna paušální dani,

2. se stane plátcem daně z přidané hodnoty nebo mu vznikne registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby,

3. se stane společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, nebo

4. nabylo účinnosti rozhodnutí o úpadku poplatníka a insolvenční řízení nebylo skončeno.

b) zdaňovacího období, které poplatník uvede v oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu. Poplatník se může kdykoliv rozhodnout, že od dalšího zdaňovacího období již nechce být v paušálním režimu – oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu je předmětem § 38le ZDP. Z paušálního režimu nelze dobrovolně vystoupit k jinému okamžiku než ke konci zdaňovacího období, tedy k 31. prosinci příslušného zdaňovacího období.

c) kalendářního měsíce, ve kterém přestane být

1. osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující důchodové pojištění, nebo

2. osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující veřejné zdravotní pojištění,

d) kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího kalendářnímu měsíci, od kterého poplatník není povinen platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině, nebo

e) kalendářního měsíce, ve kterém se poplatník stane daňovým nerezidentem a přestane na území České republiky vykonávat činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti.

Pokud nastane některá ze skutečností uvedených v § 2a odst. 8 ZDP, dochází k situaci, že poplatník přestane (ať již ke konci zdaňovacího období, nebo ke konci kalendářního měsíce) být v paušálním režimu. V § 38lg odst. 1 ZDP se uvádí, že nastala-li skutečnost, která má za následek, že poplatník přestane být poplatníkem v paušálním režimu, oznámí poplatník tuto skutečnost správci daně do 15 dnů ode dne, ve kterém tato skutečnost nastala. Pokud poplatník vstoupí do paušálního režimu, má tedy povinnost sledovat, zda nenastala některá ze skutečností ukončujících účast v paušálním režimu, a případně o tom správce daně informovat. Pokud poplatník oznámení ve stanovené lhůtě nepodá, bude se jednat o nesplnění povinnosti nepeněžité povahy, za které může být uložena pokuta podle § 247a DŘ.

5. Kdy je daň poplatníka v paušálním režimu ke konci zdaňovacího období rovna paušální dani?

Je nutno si uvědomit, že samotný vstup poplatníka do paušálního režimu neznamená, že poplatník bude mít na konci zdaňovacího období rovnu daň paušální dani. K tomu musí poplatník splnit určité podmínky vymezené v § 7a ZDP. Dle § 7a odst. 1 ZDP je daň poplatníka, který je na konci zdaňovacího období poplatníkem v paušálním režimu, rovna paušální dani, pokud tento poplatník v tomto zdaňovacím období:

a) rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu

1. nepřesáhl, nebo

2. přesáhl, ale nepřesáhl rozhodné příjmy pro vyšší pásmo paušálního režimu a podá správci daně oznámení o jiné výši paušální daně na její výši odpovídající tomuto pásmu paušálního režimu,

b) vedle rozhodných příjmů má pouze

1. příjmy od daně osvobozené,

2. příjmy, které nejsou předmětem daně,

3. příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a

4. příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy, pokud se nejedná o příjmy podle bodů 1 až 3 a pokud celková výše těchto příjmů nepřesahuje 50 000 Kč,

c) není plátcem DPH a nemá registrační povinnost k DPH, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby, a

d) není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti.

Dle znění § 7a odst. 4 ZDP za příjem ze samostatné činnosti se považuje také příjem z úplatného převodu nebo nájmu majetku, který byl v posledním předcházejícím zdaňovacím období, za které nebyla daň poplatníka rovna paušální dani a za které poplatník neuplatňoval výdaje procentem z příjmů, zařazen v obchodním majetku.

Paušální daň činí dle § 7a odst. 6 ZDP součin počtu kalendářních měsíců zdaňovacího období, ve kterých byl poplatník v paušálním režimu, a zálohy na daň pro

a) zvolené pásmo paušálního režimu,
nebo

b) pásmo paušálního režimu určující výši paušální daně v případě, že poplatník podá oznámení o jiné výši paušální daně správci daně, pokud jeho příjmy v tomto zdaňovacím období nepřesáhly rozhodné příjmy pro toto pásmo paušálního režimu.

Z § 7a odst. 7 ZDP vyplývá, že na poplatníka v paušálním režimu se pro účely daní z příjmů hledí jako na poplatníka s příjmy ze samostatné činnosti, které jsou předmětem daně, a to i v případě, že mu v rozhodném období tyto příjmy neplynou. Vychází se z toho, že vstup poplatníka do paušálního režimu je vázán na výkon činnosti, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti (poplatník musí být OSVČ podle zákona o důchodovém pojištění i podle zákona o veřejném zdravotním pojištění), podmínkou je tedy pouze výkon činnosti, ze které tyto příjmy standardně plynou. Může nastat situace, kdy poplatník nebude mít za zdaňovací období, ve kterém splní podmínky pro stanovení daně v paušální výši, žádné příjmy.

6. Výše paušální zálohy pro tři pásma paušálního režimu v roce 2023

V § 38lk ZDP se uvádí, že poplatník v paušálním režimu platí paušální zálohy pro zvolené pásmo paušálního režimu na zálohová období. Zálohovým obdobím je pro účely paušálního režimu kalendářní měsíc. Tato paušální záloha zahrnuje:

a) zálohu poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů,

b) zálohu na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a

c) zálohu na pojistné na veřejné zdravotní pojištění podle zákona upravujícího pojistné na veřejné zdravotní pojištění.

V § 38lk odst. 7 ZDP se uvádí, že měsíční záloha poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů činí:

a) 100 Kč pro první pásmo paušálního režimu,

b) 4 963 Kč pro druhé pásmo paušálního režimu a

c) 9 320 Kč pro třetí pásmo paušálního režimu.

V § 14 odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb. ve znění zákona č. 366/2022 Sb. se uvádí, že výše měsíčního vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem v paušálním režimu, činí pro:

a) první pásmo paušálního režimu částku nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu podle odstavce 5 věty první zvýšeného o 15%,

b) druhé pásmo paušálního režimu 25 500 Kč a

c) třetí pásmo paušálního režimu 39 000 Kč.

V § 3a odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb. ve znění zákona č. 366/2022 Sb. se uvádí, že vyměřovacím základem (roční) osoby samostatně výdělečně činné, jejíž daň z příjmů je rovna paušální dani pro zvolené pásmo paušálního režimu, je pro:

a) první pásmo paušálního režimu minimální vyměřovací základ podle odstavce 2,

b) druhé pásmo paušálního režimu částka 319 200 Kč a

c) třetí pásmo paušálního režimu částka 470 400 Kč.

Souhrnná tabulka měsíční výše zálohy na paušální daň v Kč v roce 2023

Pásmo	Daň z příjmů	Sociální pojištění	Zdravotní pojištění	Záloha celkem
1. pásmo	100	3 386	2 722	6 208
2. pásmo	4 963	7 446	3 591	16 000
3. pásmo	9 320	11 388	5 292	26 000

Tato paušální záloha je splatná do dvacátého dne zálohového období, na které se záloha platí. Poplatníkům v paušálním režimu je u správce daně založen zvláštní osobní daňový účet, označovaný jako společný osobní daňový účet. Tento účet je určen pro paušální zálohy, daň, která se rovná paušální dani, a paušální veřejná pojistná plnění. Dle § 38lk odst. 8 ZDP správce daně nemůže stanovit jinou výši paušální zálohy ani povolit výjimku z povinnosti daň zálohovat; tím není dotčena možnost povolit posečkání úhrady paušální zálohy nebo rozložení její úhrady na splátky.

Souhrnná tabulka roční výše paušální daně v Kč za rok 2023

Pásmo	Daň z příjmů	Sociální pojištění	Zdravotní pojištění	Celkem
1. pásmo	1 200	40 632	32 664	74 496
2. pásmo	59 556	89 352	43 092	192 000
3. pásmo	111 840	136 656	63 504	312 000

7. Přechod poplatníka mezi pásmy paušálního režimu

Je nutno si uvědomit, že přecházet mezi jednotlivými pásmy paušálního režimu může poplatník vždy od začátku zdaňovacího období. V průběhu zdaňovacího období nelze poplatníkem zvolené pásmo paušálního režimu měnit. K přechodu do jiného pásma paušálního režimu bude docházet na základě oznámení podaném poplatníkem. Poplatník může podat oznámení o změně pásma paušálního režimu z nižšího pásma paušálního režimu do vyššího pásma nebo naopak z vyššího pásma do nižšího pásma, a to při splnění zákonem stanovených podmínek

V § 2a odst. 4 ZDP se uvádí, že zvolené pásmo paušálního režimu se změní od prvního dne zdaňovacího období na:

a) nově zvolené pásmo paušálního režimu, pokud poplatník v paušálním režimu

1. ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím tomuto zdaňovacímu období nepřesáhl rozhodné příjmy pro nově zvolené pásmo paušálního režimu a

2. podá správci daně oznámení o změně zvoleného pásma paušálního režimu, nebo

b) pásmo paušálního režimu určující výši paušální daně za zdaňovací období bezprostředně předcházející tomuto zdaňovacímu období, pokud poplatník v paušálním režimu:

1. ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím tomuto zdaňovacímu období nepřesáhl rozhodné příjmy pro toto pásmo,

2. podá správci daně oznámení o jiné výši paušální daně, a to na daň vyšší z důvodu, že přesáhl rozhodné příjmy pro zvolené pásmo ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím tomuto zdaňovacímu období, a

3. pásmo paušálního režimu se nezměnilo podle písmene a).

? Příklad 3

Podnikatel provozující pouze řemeslnou živnost je v roce 2023 ve druhém pásmu paušálního režimu a chce přestoupit od roku 2024 do prvního pásma paušálního režimu, protože v roce 2023 dosáhne rozhodné příjmy ve výši 1 400 000 Kč.

Poplatník splňuje podmínku pro účast v prvním pásmu paušálního režimu (jeho příjmy s možným uplatněním paušálních výdajů 80 % nepřesahují v roce 2023 výše 2 mil. Kč). Pro účast v prvním pásmu musí (při splnění dalších dříve platných podmínek pro účast v paušálním režimu) podat správci daně oznámení o změně zvoleného pásma paušálního režimu, a to do desátého dne zdaňovacího období, od kterého mění zvolené pásmo paušálního režimu (tj. do 10. 1. 2024). Přitom tento poplatník může nadále zůstat v původním, tj. druhém pásmu paušálního režimu, aniž by musel vůči správci daně cokoliv činit.

? Příklad 4

Advokát je v roce 2023 ve druhém pásmu paušálního režimu, ale v roce 2023 přesáhl příjmy pro toto pásmo paušálního režimu, neboť jeho rozhodné příjmy činí 1 900 000 Kč. Chce však zůstat i nadále v paušálním režimu a platit paušální zálohy.

Poplatník splňuje podmínku pro účast ve třetím pásmu paušálního režimu (jeho příjmy, ke kterým by mohl uplatnit paušální výdaje ve výši 40%, nepřesahují v roce 2023 částku 2 mil. Kč). Poplatník musí podat oznámení o jiné výši paušální daně na její vyšší výši z důvodu, že přesáhl rozhodné příjmy pro zvolené pásmo, a doplatit paušální daň a paušální veřejná pojistná za zdaňovací období roku 2023 ve výši odpovídající třetímu pásmu paušálního režimu za toto zdaňovací období (doplatek rozdílu je splatný ke dni vyměření paušální daně a paušálních veřejných pojistných podle § 38li a § 38lj zákona o daních z příjmů, tj. uplynutím posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani).

Pokud by však poplatník změnu pásma paušálního režimu a tím i změnu výše paušální daně správci daně nenahlásil nejpozději do dne 10. 1. 2024, nebyla by za rok 2023 jeho daň rovna paušální dani, protože nesplnil podmínky pro zařazení ve druhém pásmu paušálního režimu. V tomto případě by poplatník musel podat řádné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2023 a rovněž tak pojistné přehledy a daň z příjmů, sociální a zdravotní pojištění doplatit na základě skutečných příjmů a skutečných výdajů, přičemž si od vypočtené daně z příjmů a pojistného na sociální a zdravotní pojištění odečte příslušné zaplacené zálohové částky v rámci paušální daně.

Zákon o inspekci práce
Zákon o jednotném měsíčním
hlášení zaměstnavatele

Zákon o daních z příjmů
s komentárom

Daňová přiznání FO a PO za rok 2025
vyplněné vzory

Daňový řád s komentářem

ZÁKONY 2026

Zákon o platebním styku po novelách
s komentárom

Zákon o zaměstnanosti

Stavební zákon po novelách
s komentářem

Vyprodáno

207,00 Kč

Zákon o inspekci práce Zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele

Zákon o daních z příjmůs komentárom

Daňová přiznání FO a PO za rok 2025vyplněné vzory